Masochistický hon za populárními dětmi, hrdě zoufalé fňukání nad MinRonem a jiné podivné příhody

(SuA, Aron a Sungjin sedí u stolku nad hrnky kávy; SuA a Aron nevraživě sledují kolem se poflakujícího Briana a Beomgyua)
SUA: Už jsou tu oba. To se mi nelíbí. Ani trochu. 
ARON: Navrhuješ tichou likvidaci?
SA: Klidně i hlasitou... Ale musíme to nějak chytře okecat. Chápeš.
A (suverénně): Není problém! Spácháme masakr písmene bé.
SA: Hmm...
SUNGJIN (suše): Zapomínáte, že Brian trpí krizí identity? A Younghyun neviděl bé ani z rychlíku.
SA: No jo, sakra! A když se v tom začneme nimrat...
A (potměšile): Bora, Bob...
SA: Ani na to nemysli!
A: Máš snad lepší plán?
SA: Mám! Zbavíme se všech Kangů a Choiů!
SJ (nejistě): Není to trochu moc radikální?
SA: My tři přežijeme.
SJ: No to sice jo, ale –
A (s vidinou, že "Choi" rovná se "Minho"; nadšeně): BERU!
SJ: Yoon je Kang.
A: ...
SA: ...
SJ: A Soobin Choi. 
A (hystericky): PLÁN CÉ!!!

Pěkný večer, milí a drazí.

Většina mých kpopových úlovků za měsíc srpen se shoduje v jisté... překvapivosti. Neplánovala jsem je nebo jsem nevěřila, že se mi je povede sehnat, nebo jsem se bála, že se cestou ke mně ztratily... anebo jsem třeba vůbec netušila, že existují. Prostě humor. 😅
Varuju předem, že cca polovinu článku tvoří ti dva TXT chujové, co mi systematicky ničí život, takže... kdo nechce číst mateřské fangirlení nad Soobinem a Beomgyuem – a vidět spoustu SooGyu gifů, protože jejich tvoření se vymklo kontrole a... já je potřebuju upotřebit – nechť odscrolluje k NU'ESTům, a my přestárlé fanynky můžeme jít na to.

Mít za biase populárního člena skupiny je pro mě nová zkušenost. Teda ne úplně, pár populárních biasů samozřejmě vedu, ale mezi těmi hlavními (Zhoumi, Aron, Sooyoung, Sungjin, Hongbin, Chen atd.) je cokoli většinově oblíbeného docela rarita.
Sbírání nepopulárních idolů má tu výhodu, že jejich kartičky prodává kdekdo, a není proto těžké drtivou většinu exemplářů bez problému sehnat. U populárních idolů (Minhyuna, kupříkladu) je situace logicky obtížnější jak finančně, tak co se nabídek týče (viz moje roční shánění jednoho, jakékoli jeho Romanticize kusu); z toho vyplývá, že jsem do "populární sféry" nespadla nepolíbená a počítala, skutečně jsem prozřetelně počítala s tím, že Soobin a Beomgyu budou představovat sběratelský oříšek... Haha, oříšek, kéž by! Soobin a Beomgyu jsou ztělesněná bolest. 😅
Kartičky do Blue Hour však kupodivu existují, a existují pohodlně, a protože já jsem upřímně zamilovaná do Eternity, rozhodla jsem se za toto album sesbírat obě verze dělených kartiček. Ne, že by mě až tak vizuálně ohromily... ale cením jejich originalitu a Soobinův rozkošný černobílý outfit á la Sailor Moon.
Od slečny z Německa jsem pořídila Soobinovu bílou Starboard verzi a od (velmi výřečné) slečny z Itálie pak Starboard verzi Beomgyua a Port verzi Soobina. Port verze je úžasná svojí fialovostí, celkovou barevností a zajímavějším designem zadní strany. Je tedy mým favoritem? No, težko říct. Starboard kartičky totiž disponují působivějšími fotkami, a to je zatraceně silný faktor. U Soobina, pravda, ten rozdíl není tolik markantní, ale Beomgyuova křehkost na Starboard kusu, ta bere člověka nekompromisně za srdce. 

Existuje něco psychicky náročnějšího než sbírat Soobina...? Ale samozřejmě! Sbírat Beomgyua! Sama z toho jsem v šoku, ale je to tak. Beomgyu většinu času není, nebo se výhradně traduje, anebo se prodává ryze v rámci USA. A když už konečně narazím na kartičku s označením "WTS" a celá natěšená prodejkyni napíšu, tři dny mě ignoruje, a aby toho nebylo málo, někde v mezidobí těch tří dnů onen inzerát přepíše na "WTT". Ano, to se mi skutečně stalo.
Prolévání potu, krve a slz však nakonec kýžený výsledek přineslo: Beomgyu si přestal hrát na Arona nedostupnou milenku a zčistajana se dramaticky zjevil. MISUSI, HURÁ! (Asi není třeba zmiňovat, že jen co jsem ty kartičky, po kterých jsem se tak pracně pídila, konečně sehnala, vyrojilo se inzerátů s nimi jako hub po dešti. 😅)
Jak víte, mám nezdravou slabost pro rozkošné ID věci, a proto jsem neváhala ani minutu, kterouže kartičku za Blue Hour potřebuju. Transparentní VR verzi, samozřejmě. Jelikož Soobina se mi povedlo získat vcelku snadno, očekávala jsem, že podobně nenáročný bude i lov Beomgyua. To jsem se ale nemohla splést víc! Nepolapitelnější transparentní kus byl fakt už jenom Unchanging Touch Eric... Třikrát denně jsem zarputile kontrolovala TXT inzeráty... až se nade mnou Beomgyu konečně smiloval. Nebo ho ta hra na schovku přestala bavit...? 🤔 Na každý pád se blahosklonně nechal nalézt u jedné milé britské slečny. A ne, velice britsky vyhlížející zásilka tentokrát celnici ani trochu nezajímala.
○○○
Popisovat tu příběh shánění Beomgyuových Deco Kit polaroidů, jen bych opakovala, co už bylo řečeno. Situace jako přes kopírák, no jeden významný rozdíl tu figuruje – polaroidy jsem nenašla v Británii, ale v Kanadě. Přičemž slečnina první reakce byla: "Ale do té země třetího světa, kde bydlíš, jsem v životě nic neposílala... už ti někdy přišlo něco z Kanady...?" Přišlo (díky, kšiltovkový The Table Arone 😎)! Rychle a bez komplikací! To slečnu nakonec uchlácholilo a svolila, že mi Beomgyuovy polaroidy prodá. Cesta zásilce zabrala devět pracovních dní, což... troufám si tvrdit, že jsem České poště udělala u slečny Kanaďanky zatraceně dobrou reklamu. 😄
A proč zrovna tyto kartičky, ptáte se? Inu, jsou to polaroidy (a jeden z nich je oranžový!), to by mohl být důvod sám o sobě. A on vlastně částečně je... Pravda je ovšem taková, že jsem se bezmezně a osudově zamilovala do Beomgyuových dlouhých vlasů. Zamilovala jsem se do nich tak moc, že milého hocha píšu na svůj imaginární seznam "kpopoví mužové, kteří se narodili pro dlouhé vlasy" hned za Minha. Teda takhle, Beomgyu je krásnej, ať má na hlavě cokoli, o tom žádná, ale jeho dlouhá černá – a na blonďato melírovaná – kštice rovná se ten nejikoničtější účes, jaký kdy chlapec vedl. Bez debat. Deco Kit varianta je pak o to lepší, že Beomgyu tu má vlasy elegantně stažené, a tím doslova korunuje svou hezounkou princeznovskou image. Jenže se u toho tváří, jak se u toho tváří, a ta nabručenost vyhlíží v kombinaci s Beomgyuovým něžným dívčím půvabem tak nepatřičně, až je naprosto geniální.

Po španělském inzerátu jsem, přiznám to bez mučení, skočila, protože definice-pretty-idola Beomgyu. "Je tak krásnej a dlouhovlasej a... a ono to snad vypadá na albovou kartičku...?" A skutečně!  Padla jsem na existující(!) A TAK NÁDHERNOU kartičku z druhého alba The Chaos Chapter: Freeze. No wow!
Jen co jsem se probrala z toho krátkodobého beomgyuoidního kómatu, zahanbeně svědomitě jsem se zaměřila na Soobina, který se v tomtéž inzerátu (a v mnohem početnějším zastoupení!) rovněž vyskytoval.
Kartičky jsem vybrala tři, pouze dvě ale byly k dispozici; HATE verzi Thursday's Child mi někdo vyfoukl před nosem. Nevadí. Pořídila jsem tedy druhou verzi – Escape, hádám – kartičky z repackage alba The Chaos Chapter: Fight or Escape... kterou jsem původně vůbec kupovat nechtěla, myslela jsem, že se za tento počin spokojím se skejťákem Soobinem a jeho otravným stínem. Jenže ona tu na mě tak smutně koukala... přece jsem jí nemohla říct ne! 😄 Mimochodem, miluju barvu Soobinova roláku. Je kouzelná.
Druhým úspěšným úlovkem se stala MESS verze Thursday's Child kartičky. Takže jo, jeden kus z toho alba mi sice zdrhnul, ale s prázdnou jsem neodešla. Rozhodně úspěch! 💪 Tato velice červená kartička mě lehce znepokojuje, jelikož mám při pohledu na ni zase ten nepříjemný pocit, že zachycuje kohosi, kdo je Soobinovi podobný, ale Soobin to není. No nic... 😅
Odesílání se o nějaký ten týden pozdrželo, jelikož si slečna prodejkyně udělala cosi s nohou a nebyla s to pár dní pořádně chodit. Což oznámila jak na svém profilu, tak pro jistotu i v soukromé zprávě. Prostě se zachovala zodpovědně, a za to jsem jí neskutečně vděčná. Možná si říkáte, že o nic převratného nejde, tak napsala, no, proč to tak hrotím... Inu, má to své opodstatnění. Na konci tohoto článku si totiž rozebereme, jaké to je nakupovat u velmi nezodpovědné osoby... a věřte mi, že po takovém zážitku jste dojatí i jen z toho, že prodejce dodrží termín čehokoli...

Na závěr ohromně tučné srpnové TXT sekce (šílené, stále nevěřím, že je to děje 😅) jsem si ponechala Soobinovy sólo úlovky. Jako takovou srdcovou tečku, chápete. Řeč je o dvou Thursday's Child kusech, které svým způsobem logicky navazují na předchozí španělskou zásilku. Když jsem si totiž tak náhodou pořídila kartičku MESS verze, naznala jsem, že přišel čas se do Thursday's Child kolekce konečně pořádně obout. A přesedlat z lenticular obláčku na obláček pohlednicový...
Fun fact: Pohlednice jsem původně vůbec sbírat nechtěla. Jenže ta z MESS verze s rozmazanou rtěnkou – kde Soobin zas vypadá, že na něčem jede – je prostě skvostně divná, a přece nebudu kupovat jednu pohlednici, když můžu mít sexy–něžně–divný trio! ✨ Nevím, mimochodem, kam jsem to tehdá dala oči, že jsem se pro pohlednicovou koupi rozhodla, protože MESS, a ne HATE verze. Boha mýho čínskýho, já tak miluju pohlednici HATE verze!  Je absolutně nádherná!
Obě výše zmíněné pohlednice jsem koupila od slečny z Německa a dostala jsem k nim své vůbec první soobiní freebie! Neskonale rozkošnou kapucovou fotku velikosti menší kartičky, která hrdě zaujala své "já jsem tu bias!" místo u TXT alb ve druhé polici regálu.

A nyní, dámy a pánové, žádám fanfáry, balónky a konfety. A k nim tři krabice papírových kapesníků, protože "DOKONČILA JSEM KOLEKCI!" nadšení až nemile rychle ustoupilo zádumčivé "CO SI TEĎ JENOM POČNU?!" melancholii.

 

Vidíte? VIDÍTE?! Sehnala jsem čtvrtoverzního Romanticize MinRona! A to, pokud je mi dobře známo, značí, že jsem doběhla do minronovského finiše. Konec, šmitec, hotovo. MinRon jest kompletní.
(Pláču. Ještě jsem se nerozhodla, jestli štěstím a hrdostí, nebo hrůzou a úzkostí. 😅)
Když jsem ten inzerát uviděla, má první myšlenka byla: "Hlavně od toho nic nečekej. Beztak to bude ryzí WTT záležitost... Nebo nebude, ale prodejce bude Američan, co posílá jen po Americe." Se zatajeným dechem jsem tedy inzerát otevřela... WTS, shipping worldwide a hlavně – stále k mání! Za můj autentický projev emocí by se nemusela stydět ani profesionální hysterka.
Jak jsem zjistila, milá slečna Němka (no, že seženu čtvrtoverzního MinRona od sousedů...! to jsem se neodvažovala ani doufat) rozprodává svou NU'EST kolekci, a proto, když už jsem v tom byla, jsem od ní rovnou pořídila i ARena z verze 3. Protože koupit vícero kartiček vždycky vyjde líp, že jo. ARen byl navíc samozřejmě v plánu, ideálně přesně tato verze (moje žena je totiž nádherná wow a Renova póza dělá velice super dojem), a jestli ho koupím teď, nebo za půl roku... Ah, ale co je komu po ARenovi, když se může dosytosti kochat nadpozemskou krásou nejen! čtvrtoverzního MinRona! 🥰
Jsem na tu stoprocentně vizuální dvojstranu neskutečně pyšná.

Zásilka, o níž bude řeč nyní, mi přivodla lehké záchvaty paniky; bála jsem se, že se ztratila někde v éteru. Ne, že by putovala extrémně dlouho, šlo jen o nějaký ten měsíc, avšak její americká kolegyně, která byla odeslána jenom o den dřív, dorazila už před čtrnácti dny... Ten časový nepoměr mě začínal znervózňovat.
Nakonec se ale zadařilo a pohřešované psaní z USA bezpečně dorazilo (v chumlu čtyř dalších zásilek z Evropy). Jedná se o pokračování mojí červnové "potřebuju Zhoumiho!" chvilky. Ve stejný den, kdy jsem si napsala o Swing polaroidy, jsem kontaktovala další americkou slečnu se žádostí o kartičku a polaroidy vydané při příležitosti... hádám otevření něčeho v budově SMka. SMTOWN COEX Artium SUM. Jste-li z toho moudří, dobře pro Vás. Odkud ty propriety vypadly, je mně každopádně fuk, dokud je na nich Zhoumi. A on je. A je sluníčkový a rozkošný a krásný a... a na kartičce se tváří, že ji ale vůbec nechtěl fotit. Jednoduše geniální!
(Tak mě napadá, že rok 2015 byl k Zhoumimu a Henrymu až podezřele přívětivý. Vyskytli se v SuJunovském Season's Greetings, v rámci záštity "Super Junior (M)" pak i v tomto COEX Artium projektu... načež se po nich jako Super Junior členech slehla zem. Poslyš, SM, jsem paranoidní, nebo to byla vaše variace na poslední přání odsouzence před popravou? 😕)
Oba produkty, jak kartička, tak polaroidy, jsou velmi papírové. Na kartičce obzvlášť je znát, že už má nějaké ty roky za sebou. Respektive na jejích krajích. Kupodivu to ani není vada na kráse, ta "opotřebovanost" vlastně budí dojem jakési... starobylosti. Čímž neříkám, že Zhoumi patří do muzea. Velmi se mi líbí zadní strana kartičky. Je jednoduchá, a přitom nápaditá a vkusná. Růžová "SUM" samolepka okázale zastupuje roli detailu s velkým Dé.
Polaroidy vyhlížejí úžasně zhoumiovsky – jsou pozitivní, zářivé a usměvavé. 🌞 Podle všeho existuje – nebo spíš existovala – i druhá verze COEX Artium kartičky, a to exemplář v modrém outfitu, který je stejně sluníčkový jako polaroidy. Samozřejmě bych ho velmi ráda získala... jednou... někdy... ale pokud se nezadaří, svět se nezboří. Veselé polaroidy a mrzutá kartička mi ke štěstí postačují.
Má původní vize byla, že Swing polaroidy a COEX Artium polaroidy skončí v jedné fólii. Logicky. Jenže Swing polaroidy mi udělaly čáru přes rozpočet svou obrovitostí, a plán malé čtyřokýnkové fólie padl. "A tak... třeba budou stejně obří i COEX Artium polaroidy, a místo malé čtyřokýnkové tím pádem použiju jednu velkou...?" Haha, ani prd! COEX Artium kusy mají standardní polaroidovou velikost, perfektně tedy pasují do malé čtyřokýnkové fólie. 😅 Takže mám v šanonu fólie dvě. Každou polovičně obsazenou. Volná místa v nich pravděpodobně už nikdy v životě nezaplním, protože všichni víme, jak obsáhlý je merch Super Junior M – úplně mizerně –, má to ale i svou výhodu: Zhoumiho polaroidy jako sety hezky vyniknou. A Zhoumiho polaroidy rozhodně zasluhují vynikat!

Než se vrhneme na nové sungjiní a brianovské úlovky, ráda bych věnovala krátkou zmínku výřadu v Day6 sekci. Jak můžete vidět, Jae, Wonpil a Dowoon už se v ní nevyskytují. Rozhodla jsem se totiž, že i Day6 sekci povedu jako drtivou většinu svojí sbírky – že budu sbírat pouze biase, tj. Sungjin, a toho-co-sice-není-v-bias-listu-ale-kašlat-na-to-potřebuju-jeho-kartičky aka oblíbence, tj. Young K. Co se skupinových exemplářů týče, ty zůstávají beze změny, kdežto unit kartičky jsem (velmi nečekaně, haha) smrsknula výhradně na SungK(ay)e 'bo jakže se jejich ship vlastně jmenuje. Nu, a to by bylo ke stavy snižujícímu updatu všechno. Děkuji za pozornost.
○○○
Po půl roce ustavičného "ne, ještě jí psát nemůžu, je to moc brzo, bylo by to trapný" jsem se konečně rozhoupala a kontaktovala onu milou francouzskou slečnu, od níž jsem na konci ledna koupila tři Sungjinovy kartičky a jednu Entropy unit s Brianem. Slečna totiž prodává spoustu Day6 kartiček/pohlednic, obzvláště těch Sungjinových, nu, a mezi tou kupou skupinového merche se na mě smál Brianův sólo kus, po němž toužím od okamžiku, kdy jsem koupila Eternal kartičku s tyrkysovým zadkem a nadchla se pro trojičku "selfie–fotka-do-půl-těla–komplet-Brian". Upřímně, s tím, jak dlouho jsem tuto koupi odkládala, se divím i ušima, že mi tu kartičku nikdo nevyfoukl. 😅
K Eternal Brianovi jsem přihodila i dvě Sungjinovy deštníkové fotky, merch Every Day6 koncertů, k jejichž zakoupení se mě Nissa snaží zlanařit už nějaký ten pátek (a tak jsem jí konečně udělala radost!), a pak, když už jsem myslela, že tady má objednávka končí, jsem si všimla fotky pasující k Sungjinovu Every Day6 concert in November setu, který mi v květnu dorazil z Rumunska. A nebyla to ledajaká fotka! Byla to unit fotka s Brianem! "Jakožto SungK shippeři tu fotku rozhodně potřebujeme," prohlásil mozek. A já se nehádala, protože i kdybych snad hodlala bojkotovat tu shippovací část (což nehodlám), jejich fotka mi hezky doplní Sungjinovu listopadovou trojičku, a tím pádem zkompletuje čtyřokýnkovou fólii.
Nebudu lhát, najít celobrianí kartičku v Eternal, budu asi lehce zklamaná. Jako na každé celokdokoli kartičce je na ní houby vidět (ale oukej, dávám kredit Brianovým dlouhým nohám), a tady je to ještě o to horší, že má Brian tmavý hadry a je focenej na tmavým pozadí. Štěstí že aspoň tu hlavu má platinovou... Ale jako součást setu "od nejbližší k nejvzdálenější fotce" je ta kartička absolutně dokonalá. Navíc má tu výhodu, že její zadek obsahuje autogram. U Day6 nejsou kartičky s podpisy zrovna časté (nejsou na tom sice tak špatně jako NU'ESTi... ale skoro), tudíž to její cenu rozhodně vyzdvihuje.
Miluju Eternal trojičku. Jak zepředu, tak zezadu. 😁
Sungjinovo deštníkové duo by mělo náležet k Every Day6 koncertu v Daegu. Nebo to aspoň tvrdí jistá nadmíru pratická stránka zabývající se Day6 merchem... Tak jako tak, Nissa má výborný vkus, protože Sungjinovy fotky se svítícím deštníkem jsou nejen nádherné, ale i nevýslovně estetické. Budu až tak dramatická, že prohlásím, že představují ryzí umění.
SungK fotka bezchybně koresponduje s náladou Sungjinova listopadového setu – je barevná, je rozpustilá, je rozkošná. A jelikož jsem ještě před měsícem ani netušila, že nějaká fotka mého shipu  existuje, jsem ráda, že si mě svým způsobem vlastně sama našla.

Srpnové kartičkobraní zakončíme dvěma Pink Fantasy úlovky. Okořeněnými slibovaným hejtováním nákupu u nezodpovědné prodejkyně a bizarní lekcí zeměpisu. 🌍
Hábitovou kartičku Seey jsem se pokoušela ukořistit už asi půl roku zpátky. Vysloužila jsem si však zamítavou odpověď, protože slečna Britka (což je na tom to nejtrapnější... kdyby to aspoň byla Američanka...) "se bojí posílat v téhle době do oblasti, kde žiju, aby se zásilce něco nestalo". Oukej? Když ne, tak ne, nutit ji nebudu. Ale co znamená, že "v téhle době se bojí posílat" do ČR?! Nastoupily snad nové covidové restrikce, o kterých nevím? Byla jsem absolutně zmatená. A pak jsem si vzpomněla na tu sto let starou zprávu, jak si kdesi spletli Česko s Čečenskem. Jestli je totiž slečna fakt tak tupá na zeměpis a přebrala si "the Czech Republic" (kdybych aspoň napsala "Czechia"!) jako Čečensko, dávaly by ty její válečné obavy smysl.
Mohla jsem se samozřejmě toto nedorozumění pokusit vysvětlit... ale platit za kartičku člověku, který nerozezná Česko od Čečenska, by mou maličkost – která taky není žádný zeměpisný génius, ale když si nejsem jistá, googluju! – výsostně rozčilovalo. To budu Seeu radši hledat další dva roky...
Nakonec to však ani tak dlouho netrvalo! V závěru července jsem Seeu za překvapivě dobrou cenu našla v inzerátu jedné úžasně milé dánské slečny. Ano, skutečně narážím na spoustu zlatých prodejců... Nu, věc se má tak, že poštovné z Dánska je značně drahé, takže to, co jsem ušetřila na kartičce, jsem dala za poštovné... neušetřila jsem tedy nic, ale ani nezaplatila víc, než za kartičky platím běžně.
Slečna si svědomitě zakládá na freebies přímo souvisejících s nákupem nebo ještě lépe, na freebies, které si vybere sám kupující. Což byl právě můj případ: Slečna se mi hluboce omluvila, že nevede žádná PF freebies kdo by taky vedl Pink Fantasy freebies, ale že freebíčka mi rozhodně chce věnovat, a tak co za skupiny poslouchám a kdo je můj bias. Můj mozek na tuto otázku samozřejmě automaticky reaguje: "SHINHWA...! ERIC! A HONGBIN...!" (jakože ne, že by si můj mozek myslel, že je Hongbin člen Shinhwy, ale... je to můj mozek) Načež mu dojde, že procento prodejců kartiček, kteří vědí, kdo je Shinhwa, se bude pohybovat v rámci jednotek. Jestli vůbec. 🤡 A tak jsem se zase vrátila na zem a jala se prozkoumávat slečnin wishlist, či najdu skupinu, kterou obě posloucháme. Lidi, fakt štěstí, že jsem se dala na ty TXT. A já teda že Soobin nebo Beomgyu, díky, a ona, že jasně, že mi ke kartičce přihodí Soobina i Beomgyua... a že vidí, že mám ráda Dreamcatcher a jestli mám v DC nějakého biase...? V ten moment se o můj mozek pokusil paranoidní infarkt. "JAK SAKRA VÍ, ŽE MÁME RÁDI DREAM –?! *nepatrně opožděné prozření* Jo, aha, vždyť ty máš vlastně na instagramu fanarty..." 😅
A tak jsem k Seeině vysmáté Alice in Wonderland kartičce dostala jak rozkošná freebies Soobina a Beomgyua, tak překrásnou fialovou Handong.
○○○
9. června jsem našla holandský inzerát Sanžiných polaroidů. Samozřejmě mě ohromně nadchlo, že jsem zase jednou objevila evropského prodejce, a pohrávala jsem si s myšlenkou nákupu více kusů... Nakonec jsem ten nápad ale zavrhla a napsala si o jediný polaroid. Půvabnou blonďatou Sangu pózující u loga MyDoll Entertainment. Stále jsem se nerozhodla, či je ta fotka víc vtipná, nebo tragická...
Slečna se mi ozvala druhý den, 10. června. Všechno jsme spolu domluvily, já zaplatila... a začalo Čekání. Takhle, slečna na svém profilu uvádí, že trpí na – jak jsem pochopila – příšerné bolesti hlavy a bůhvíco ještě a že z toho důvodu jí odesílání trvá. Což jsem vzala naprosto v klidu. Polovina prodejců, se kterými na instagramu komunikuju, odesílá zhruba po týdnu až dvou. Předpokládala jsem, že tady slečna bude obdobný případ. No, to jsem se ale nemohla splést víc.
14. června jsem se jí zeptala, kdy asi míní moji zásilku odeslat, a ona na to, že buďto tenhle víkend nebo někdy v následujícím týdnu. A tak jsem čekala. A čekala. A čekala...
Ve vymezeném termínu jsem žádnou zprávu "tady je adresa, zkontroluj si ji" a "tak jsem odeslala" neobdržela, no, nechtěla jsem být otravná a tlačit na ni, přece jenom, má nějaký zdravotní/psychický problém, že... Co mi však do jejího "musíte se mnou mít trpělivost, ty bolesti mě úplně vyřazují z provozu!" tak úplně neštymovalo, byl fakt, že za tři týdny nebyla schopná zabalit a poslat můj polaroid, ale storíček dokázala denně přidat klidně i deset. Víte, když se řekne bolest hlavy/migréna, je pro mě představa čumění do mobilu a postování sraček čehokoli kamkoli naprosto nereálná. Jasně, možná to má jinak, možná s tou bolestí už zvládá nějak koexistovat... když ale v tomto stavu dovedeš existovat online, je fakt tak těžký zabalit polaroid, napsat adresu a hodit dopis do schránky?
V jednom ze storíček na konci měsíce tvrdila, že všechny prodané položky bude připravovat k odeslání o víkendu, nejpozději v pondělí. Přešel víkend, přešlo pondělí, zpráva žádná. Tak jsem jí 6. července napsala znovu, a to jestli na moji objednávku náhodou nezapomněla. A ona (nutno připsat jí k dobru, že komunikovala), že ne, ať se nebojím, že už má skoro všechno, co bude posílat, zabalené, ale že ještě musí napsat adresy na obálky. A že až bude mít hotovo, pošle mi "address check".
Fotka adresy mi v dms přistála 20. července. Ano, čtete správně, po čtrnácti dnech. Načež začalo vysloveně trapné zveřejňování storíček, jak to pošle tehdy a tehdy, ale nakonec to tehdy a tehdy neposlala, protože moc pršelo, a tak že to pošle další den... ale další den zase nic z Nizozemí se musela stát minimálně druhá Atlantida!... a tak to pokračovalo až do srpna.
Jo, na jednu stranu je fajn, že podávala jakés takés updaty... když už ale podesáté čtete, že zítra vaši zásilku určitě odešle a nakonec stejně hovno... fakt bych ocenila víc, kdyby držela hubu a oznámila nám, že odeslala, až když skutečně, na sto procent ví, že odeslala.
K tomu – díky Misusi za to! – konečně došlo 1. srpna. Ano, po takřka dvou měsících jsem se dočkala video proofu, jak slečna hází můj dopis (a šest dalších (šest! proč jí kurva trvalo dva týdny napsat sedm adres...?!)) do schránky. HALELŮŮŮJA! "Klid. Žádné těšení se předem. Minimálně dokud nebudu tu obálku držet v ruce..." Ke mně pak SangA dorazila o týden později, 8. srpna.
Ve finále tedy všechno dobře dopadlo, položku, za kterou jsem zaplatila, jsem i dostala, tudíž není nač si stěžovat, že? No... ano. A ne. On i ten proces prodeje a zpracování objednávky dělá hodně. A že tento byl pro mou labilní psýchu extrémně náročný. 

Vskutku neočekávám, že je každý prodejce neurotický magor jako já, pro kterou je zabalení a odeslání den potom, co jsem zjistila, že jsem něco prodala, málem pozdě. Je ale velký rozdíl být slow prodejce a slow-protože-já-jsem-malej-nezodpovědnej-sobeček prodejce.
Co mě na celé kauze vysíralo úplně nejvíc, nebyl kupodivu strach, že jsem se možná stala obětí podvodu, nebyl to ani slečnin nechutně laxní přístup, kdepak, cenu "čím Nagasakiovou vytočit doběla" vyhrává plané slibování. Věšet za koule do průvanu takové lidi, fakt že jo...! Když něco slíbím, sluší se slib dodržet. A když vím, že mám s dodržováním slibů problém, tak kurva nic neslibuju! Reálně, kdyby slečna přiznala, že je líná lemra a že je jí u prdele, že my zákazníci jak ty trubky dva měsíce čekáme na věci, co jsme si od ní koupili, byla bych samozřejmě taky nasraná, ale stylem "oukej, seš píča, ale upřímná píča, a toho si vážím". Žel bohu, slečnin přístup žádný respekt – ani ten nejsprostější – nezasluhuje. 😅

...pac a pusu, Vaše Nagasaki