Ofina a jiné dechberoucí půvabnosti

MINHO: Thajská naplavenina Horvejkul! No já zírám! Kde máš toho druhýho?
NICHKHUN: Minjuna? Ten má depku, že si ho nikdo z vás ani po těch letech nepamatuje, a tak –
(Nedořekne; Minho do něj dloubne loktem a ukáže před sebe.)
NK (ohromeně): Minjune, co tady...?
MINJUN: Přišel jsem se vysmát jemu (ukáže na Lea), jemu (ukáže na Minhyuna) a jemu! (ukáže na Briana) Že nevíte, kdo jsem? Pche! Na rozdíl od vás, já jsem pořád v bias listu! (hrdě se poplácá po rameni)
BRIAN: Tak to prr! Já v bias listu nikdy nebyl!
MJ: Tak co tu děláš?
B (chňapne za ruku kolem procházejícího Sungjina): Psychicky podporuju svýho leadera!
SUNGJIN: Houby. Plánuje světový převrat s Beomgyuem.
B (zamyšleně): To asi nemůžu popřít...
AARON: SUNGJINE!
SJ: Co? (zmateně svraští čelo) Vždyť jsme se shodli, že je likvidovat nebudeme... ne?
A: Ne! Shodli jsme se, že neprojde masakr písmene bé a likvidace Choiů a Kangů. O tom, že ty dva satany necháme naživu, nepadlo jediné slovo!   

MH: Nestává se to často... ale souhlasím s Aaronem.
A: Děkuju!
SJ: ...
MH: Takže jaký je plán?
A: Pustíme na ně Suu.
SJ: Sadisto.
SUA: JÁ TO SLYŠELA!

Hezké ráno, milí a drazí.

Kupa kartiček a jedno album ve dvou verzích, to vše nás čeká v kpopovém článku za měsíc srpen! Připravte se na moje ženy (a jejich muže), ultimate biase a jeho skupinu... A 2PM. Jste v šoku? Nebojte, já taky. Už dlouho mě nic neuvedlo v taký úžas jako doslova odnikud se zjevivší chuť na thajskou koalu... 

Byla jsem nucena vylézt z jeskyně koupit si nový mobil. A když už teda mám ten telefon, na kterém se dá dělat všechno to, co na počítači, samozřejmě jsem si stáhla aplikaci instagramu. Už proto, abych mohla otevírat ty mizerný mizející zprávy, ehm... A protože v mobilu nemám adblock, přirozeně mi do storíček lezou random reklamy. Většinou úplně nerelevantní, no jednou se relevantně zadařilo: filmnadvd. Že jestli vím, že nově nabízejí i kartičky...? Což mě zaujalo, a pravdivost té informace jsem se okamžitě jala prověřit. Podle návodu jsem tedy vlezla do příslušné sekce... a tam "Aaron: Spectrum Of: Photo Card SET". Můj řev musel být slyšet až v sousední dědině.
Doopravdy si můžu v Čechách koupit Aaronovy kartičky z jeho letošního narozeninového fanmeetingu?! Doopravdy?! No doopravdy! Nezbývalo tedy, než provést nákup. Samozřejmě okamžitě, protože co kdyby mi ho náhodou někdo vykoupil, že?! (A tak Aaron putoval s Adamem Lambertem. Grandiózní áčkové kombo, vskutku.)
Jediný kartičkový merch, který jsem si do té doby doby oficiálně pořídila, byly NU'EST L.O.V.E Page polaroidy a ty dorazily v papírovém obalu. Čekala jsem proto, že i Spectrum Of kartičky najdu bezpečně ukryté v papíru. Haha! Žádný papír, ale stylový plechový box! Kdykoli se na něj podívám, chytám neodbytné nutkání zkontrolovat, zda se uvnitř nenacházejí mentolové pastilky. 😅
Kartiček je pět a z nějakého důvodu má Aaron na jedné z nich jiný outfit než na těch zbylých. Proč? Netuším. Na každý pád mi ten odlišný kus jako správný vyděděnec logicky pasuje doprostřed fólie a... ten set je perfektní, oukej? Každá Spectrum Of kartička by sice bez problému obstála i sama za sebe, pohromadě však nemá ten rozcuchaný kvintet konkurenci. Miluju ho. Hluboce a upřímně. Je tak vcelku paradox, že mi nedělá problém vybrat si tu svého favorita, co? Ale nemůžu jinak, byla to láska na první pohled. Něžně půvabný Aaronnie ozdobený kytičkami je vílí exemplář hodný Kangty. Zadní straně by rozhodně neuškodilo více kreativity, na druhou stranu musím pochválit font a duhové vyobrazení Spectrum Of nápisu. Na strohém černém pozadí jeho krása patřičně vyniká.
Fascinuje mě, že ač Aaron od odchodu z Pledisu pod žádnou společnost formálně nespadá a jen tak občas se sčuchne s Wonderwallem, zvládl během půl roku vyrukovat se Season's Greetings, narozeninovým merchem a singlem Time Difference... to je víc, než v kolik aaroního idol contentu jsem se i v těch nejdivočejších snech opovažovala doufat...! 🥰

A od Aarona k Aronovi. To fakt zní jak pošahaná krize identity, ehm.. Při nostalgické kontrole hashtagu 'nuestsale' jsem padla na americký inzerát, kde byly všechny kartičky nabízeny za dolar. Podmínka byla koupit minimálně tři.
Normálně bych to vůbec neřešila a prostě šla dál. Jenže jednou z prodávaných kartiček byl i blonďatý Spoonz Aron se Slimem. A přece si nenechám ujít příležitost získat takřka za hubičku dalšího blonďatého Spoonz Arona se Slimem! Nakonec jsem tedy z inzerátu vybrala ještě jednoho Arona a jako čtvrtou položku jsem zvolila rozkošného kytičkového Jonghyeona z jeho debutového mini alba Meridiem. Ten byl přirozeně věnován mojí nejdražší Nisse.
Takže ano, do kouzelné Spoonz kolekce kartiček s přespříliš bílým pozadím přibyl fešácký Aron v černé (a bílé a růžové) bundě, který je se Slimem, co mu sedí leží? na rameni, sladěný tak, až to vtipné není. Kšiltovku té plyšové existence ještě jsem schopná rozdýchat, ale černobílorůžová kabelka?! Geniální! 😂
Dalším zbrusu novým (i když vlastně kurva starým) kusem je Aronova kartička z NU'EST Season's Greetings 2019. Co podle internetu vyšly až na konci května 2019, proto to podezřele daleké umístění. Selfíčko je to neskonale krásné a elegantní, jakmile jsem ale spatřila zadní stranu té kartičky, mohla se jít ta přední klouzat. Sorry, ženo má. Oficiálně jsem našla nejnádhernější NU'EST zadek. Námitky nepřijímám. To plynulé prolnutí zelené a modré nejen na nápisech a logu, ale i na Aronově autogramu...! Správně použité barvičky prostě umí zázraky. (Uznávám, že ještě o stupeň epičtější by bylo, kdyby to prolnutí tvořily NU'EST barvy, ale... to už bych po Pledisu chtěla moc.) Kreslené diamanty na pozadí mi připomínají SHINee jsou pak ten finální detail, který celkový vizuál dotahuje k absolutní dokonalosti.
○○○
Už nějakou dobu přemýšlím, že by bylo esteticky fajné proměnit Minhyunovo Truth or Lie kartičkové duo na trojičku. Protože víme, jak výtečně to fungovalo u Briana. Ideálně využít k tomu exemplář z bílé verze Broken. Pro správný kontrast, chápete. Při svých nostalgických (nevím, proč to slovo pořád zmiňuju, pardon) kontrolách prodejního NU'EST hashtagu jsem padla na britský inzerát, kde se mi jistý Truth or Lie kousek zalíbil, tím ale můj zápal pro věc taky skončil. Však jiné kartičky potřebuju víc, že. 

O pár měsíců později jsem našla německý inzerát, v němž se nacházela jiná bílá Truth or Lie kartička. To už jsem měla nakoupené tady A(a)rony, a tak mě napadlo, že když už jsem teda v tom, mohla bych pro dobro MinRona konečně spáchat i toho Minhyuna... Než jsem si ale stačila napsat o Minhyuna z Německa, popadlo mě nutkání znovu si prohlédnout ten původní britský inzerát. Kartička, kterou jsem chtěla, byla stále k mání. Rozhodování trvalo asi deset vteřin. Němku jsem nechala Němkou a napsala Britce. Až v ten moment jsem si uvědomila, že se jedná o tutéž slečnu, která mi před rokem prodala Needle&Bubble Arona, ehm. 😅
Naše interakce byla humorná, jelikož Minhyun je evidentně slečnin ultimate bias, takže byla celá nadšená, že chci koupit jeho kartičku a hned mi nabízela, že má ještě i Weverse PéÓBéčka, jestli nechci i ty...! A můj mozek byl jako: "Boha, klid, kotě, nepředstavuj si nic, co za tím není, já chci prostě jen doplnit trojičku..." O čtyři dny později byl Minhyun odeslán. A protože s cestováním zásilek z Británie je to jako na houpačce, inteligentně jsem se rozhodla minimálně na týden kompletně "zapomenout", že nějakého Minhyuna vůbec očekávám.
No, a pak mi takhle jednou v pondělí přišel mail od vyměňovací pošty. Že mou zásilku úspěšně vypakovali a že budu platit tolik a tolik. Což... jo, dík, že když už jste mi ji museli vyhmátnout, dáváte mi vědět, že se to stalo, ale... Je tu jeden malý zádrhel. Ta zásilka s mým e-mailem rozhodně neoperovala. Tak jak to, že mi pošta píše?! Teda takhle... můj e-mail samozřejmě musejí mít v nějaké databázi, to jo, a asi ho prostě přiřadili ke jménu adresáta... ale proč až teď? Není to poprvé, co po mně chtějí poplatek za slavné "služby celní deklarace", no nikdy dřív se mi to předem oznámit neuráčili. Až mám skoro dojem, že v tom má prsty ta osoba uvnitř obálky... Mínila-li dorazit ve stylu drama queen Kangty/Chena, gratuluju. Povedlo se. 
Mé dva černě oděné Truth or Lie krasavce doplnil snad až nepatřičně rozkošný heart cheek ňuňan. Koukejte na něj! Je absolutně úžasný! 🥰 Střepy zrcadla zdobící zadní stranu mají totožně působivý potenciál jako do kruhu seskládané židle verze Hidden. Žel bohu, trpí i stejným nedostatkem – žádné jiné kartičce nechybí autogram víc. Beze srandy. Však ten středový prostor je pro něj doslova vyhrazený...! 

Přísahám, že vím, že je Nichkhun krásnej. Fakt jo. Pravidelně se mi ale stává, že tak jako... pozapomenu, jak moc krásnej je, a pak ho náhodou někde uvidím, a mám z toho náběh na infarkt, protože boha-mýho-ten-chlap-co-vypadá-na-patnáct-přece-nemůže-být-reálnej...!
Toto prozření mě zase jednou zachvátilo při pohledu na jistý italský inzerát, v němž se nacházela Horvejkulova černě oděná Must kartička. A jak tak na ni koukám a óchám, jak moc je Nichkhun krásnej, popadlo mě zčistajasna neodbytné nutkání rozšířit jeho kartičkovou sbírku. Dala jsem proto do přeskládávání a stěhování: původně byly Khunovy, Minjunovy a Taekovy 2PM kartičky v jedné fólii a sólo kartičky zvlášť. Ale protože Nichkhunovu sólo kartičku mám jednu jedinou (a ne, další verze shánět skutečně nemíním) a zároveň hodlám rozšiřovat jeho 2PM sbírku, přesunula jsem Me kartičku k 2PM kouskům a celé toto uskupení přestěhovala do vlastní fólie. Tím pádem má Nichkhun svoji vlastní směsnou devítiokýnkovou fólii; Minjun se v rámci 2PM dělí o fólii i nadále s Taecyeonem, ale co se týče sólo záležitostí, je tak sólo, jak jen sólo být může.
Kartička, kvůli které se celé toto odehrálo, do mojí sbírky paradoxně nepřibyla, jelikož mě milá zlatá Italka kompletně odignorovala. 😅 Sítí jsem ale naštěstí rozhodila víc a... ulovila jednu velice luxusní švýcarskou rybku! Ta nabízela nejen stylovou srdíčkovou Must kartičku, ale taky rozkošný dvojitě srdíčkový polaroid z fanmeetingu Dear. Hottest. Nichkhun krát dva, jééé! Takovou příležitost jsem si samozřejmě nemohla nechat ujít.
Obchod proběhl famózně a slečnin výběr random freebíčka zrovna tak. Dostala jsem fešného transparentního Minha!

Nu, a když už jsem byla v tom drobném rozrůstání 2PM sbírky, rozhodla jsem se konečně zareagovat na německý inzerát, kolem nějž kroužím už bezmála rok. Jedná se o set Nichkhunových a Minjunových polaroidových pohlednic (od každého dva kusy) z již dříve zmíněného fanmeetingu Dear. Hottest. Komunikace v tomto případě trochu vázla a jen zabalení trvalo slečně týden, ale... já ty pohlednice podezírám, že mi mínily dát vyžrat, že jsem jejich koupi tak dlouho odkládala. Což je fér. 😎
Mluvíme, mimochodem, o veskrze čtveratých exemplářích, které na šířku pasují do velké čtyřokýnkové fólie. Umíte si tedy představit můj šok, když jsem ze schránky vytáhla zbytečně obří A4 obálku, ehm.
Koncept Dear. Hottest mi připomíná ležérní Light verzi Must, jen ještě o stupeň úpravnější. Jak oba Minjunové, tak oba Nichkhunové jsou naprosto boží, nebudu ale lhát, mou výsadní pozornost si pro sebe uzurpuje Khun se starobylým telefonním sluchátkem u ucha. Proč právě on, ptáte se? Hahaha! Kvůli rozostřené noze v pozadí!
Důvod s velkým D. Rozhodně.
Tak. Odteď, kdykoli se na ten polaroid podíváte, uvidíte jako první tu nohu. Nemáte zač.

Shánění Dreamcatcher kartiček z nejnovějšího alba Apocalypse: From Us se zprvu tvářilo nemile problematicky, nakonec se však ukázalo býti snadné jako facka.
Po čtrnácti dnech marného instagramového shánění se přede mnou zjevilo cca pět inzerátů napěchovaných From Us kartičkami, všechny od téhož italského hocha, od nějž jsem na podzim koupila Siyeon v bílé paruce (a přes ebay Suinu a Siyeoninu agent card). Nebýt vyprodané fialové selfie Bory, pořídila bych všechny From Us kartičky od jediného prodejce. Šílené, co?
Zaplatila jsem si dražší, prioritní poštovné a... uznávám, že ta služba má něco do sebe. Zásilka byla doma už za pět pracovních dní! Heroický výkon, zvlášť na italskou poštu. 

Měla jsem sice určité plány ohledně diverzity zadních stran v rámci neSuA kusů, ve finále jsem se na ně ale kompletně vybodla a prostě koupila kartičky, které mě na první dobrou okouzily stranou přední. To jest limitovanou zelenou Siyeon a standardní oranžovou Dami. Obě jsou konceptové, obě jsou modrovlasé, obě vyhlížejí až nezvykle křehce a já je bezpodmínečně upřednostnila před oblíbenějšími selfíčky. Náhoda? Nemyslím si! U Siyeon bych se k žádným dramatickým verdiktům neuchylovala, její bílou parukovou a blond mikádovou kartičku stále uctívám o krapet víc, zato Damiin From Us exemplář se nebojím prohlásit tím nejkrásnějším v mojí její (dobrý češtin je zpět!) sbírce. 🥰
Co se Handong týče, žádný výsadní favorit mezi jejími kartičkami pro mě za tuto éru neexistuje, ledová princezna je totiž dechberoucí vždy a všude. Reálně, viděl někdy ten člověk z Happyfaceu, co za visuala určil leaderovu, Handong?! A protože jsem naznala, že bych měla vlastnit nějaké to oranžové selfie, ale za Suu ho vlastnit nechci, vyhrála oranžovou štafetu právě Dong. Véčková, copatá a rozpustile půvabná. Moc se mi líbí barva jejích vlasů. Ten odstín na pomezí oranžové a růžové působí neskonale něžně. 
A nyní už konečně ke zlatému hřebu italské zásilky, mojí krásné speciální ženě! Tři její From Us kusy jsem koupila: dvě kartičky, klasika, a jeden photo film. Jak dobře víte, mám pro tyto transparentní záležitosti neskutečnou slabost a... SuA je nádherná. Pádnější důvod pro koupi nad rámec standardní kartičkové trojičky netřeba.
V minulém článku jsem zmiňovala, že stůj co stůj potřebuju Suinu ofinovou kartičku. Respektive její limitované ofinové selfíčko. Neměla jsem ponětí, z jakých kartiček její From Us trojičku seskládám, ale věděla jsem, že součástí toho tria musí být ofinová SuA. A zadařilo se! Hladce a na první dobrou! 🤟 

Vězte, že bych velice ráda tvrdila, že Suina nejikoničtější kartička je některá blond nebo aspoň jinak barevnovlasá, že moje nejoblíbenější Suina kartička je některá blond nebo jinak barevnovlasá...! Ale ne. Falešná ofina mě fascinuje víc, než všechny korejské blondýny dohromady. Čím to? Inu, i s blonďatou hlavou SuA pořád vypadala jako SuA. Ale s hustou černou ofinou? Přiznávám, že když jsem ji viděla poprvé, dobrou minutu jsem přemítala, na koho se to vlastně dívám. Fakt. Nedělám si legraci. Divnější pocit zmatení jsem za celou svoji fanouškovskou kariéru ještě nezažila. Jen žasnu, jak moc dokáže určitý typ ofiny změnit něčí vzhled...!
O ikonické ofinové Boře tedy bylo jasno. Ale co zbylé dvě kartičky? Původně jsem zamýšlela ten nejjednodušší, leč nejefektnější scénář – spáchat selfíčkovou trojičku. Pak jsem ale zjistila, že zadky Suiných selfie kartiček dohromady dávají nápis BON-VO-YA-GE. Což je na jednu stranu děsně cool, jasně, ale na tu druhou... JE TO ÚPLNĚ NA HOVNO! I kdybych sbírala všechny její kartičky, jedna část toho nápisu (takže BON nebo GE) by ve fólii stejně byla vyhoštěná na jiný řádek! Umíte si představit, jak nepříčetná bych z toho byla?! Takže ne, páchání random čtveřice jsem zamítla okamžitě, a chvilku si hrála s myšlenkou, že bych mohla stvořit VO-YA-GE trojici. GE zastupuje nutná bílozelená ofinová SuA, YA fialová SuA s rozmazanou rtěnkou... anebo se vykašlu na selfie trojičku, spáchám selfie dvojičku z výše zmíněných variant a k ní přidám jednu konceptovou Suu.
V tomto "buď, a nebo" rozpoložení jsem si tedy prohlížela jak standardní, tak limitované kartičky, které italský prodejce nabízel, a... pak mi do oka padl inzerát sdružující kartičky verze Platform. Konkrétně Suina QR kartička. 

Udivilo mě, jak stylově tento exemplář vyhlíží. Nejen že na něm nádherně vynikají barevné proužky v Suiných vlasech, SuA tu má na sobě MV outfit. Tím pádem by všechny její From Us kusy v mojí sbírce (ano, počítám i photo film) byly perfektně rozličné a... to by bylo super. Teda takhle, kdyby vedla tři ofinové kartičky, jdu do nich, no naneštěstí vede jenom dvě, a to by v rámci trojičky budilo divný dojem. 😅 A protože se QR kartičky prodávají levně, rozhodla jsem se, že tento scénář zrealizuju a uvidím. Přinejhorším vyměním QR kus za nějaký klasičtější, no.
Popravdě jsem tak trochu doufala, že když se jedná v podstatě o "cédéčko", bude ta kartička kreditková. Jako Kangtova ID z SMCU Palace. To jsem se ale nemohla splést víc, ehm. Je ještě papírovější než kterákoli standardní kartička. V podstatě to vůbec ničemu nevadí, uložila jsem ji do pevnějšího sleevu, takže se jí nemůže nic stát, ale... Ta kartička je překrásná, moc se mi líbí, a její zadek, ač poněkud přehnaně informativní, se pyšní nádhernou modrou (pokud se ptáte, kde je QR kód... vymazaný v postprodukci; a když jsme u té postprodukce, barvy zadních stran From Us kartiček berte s velkou rezervou, děkuji). Jenže pořád si na ni mezi selfíčky zvykám. A nedokážu ani přibližně určit, jestli si někdy zvyknu. Vyměním ji? Možná. A možná taky ne. To ukáže čas.

Suino fialové selfie, poslední kartičku, která mi ve From Us trojičce chyběla, jsem koupila na ebayi od slečny z Rakouska. Podobně jako hoch z Itálie prodávala i ona snad všechny kartičky z osmého mini, a já na ni proto pohlížela jako na svou poslední záchranu, kdyby snad nákupy na instagramu náhodou nevyšly. Jediný problém, jaký jsem s jejími inzeráty měla, byla cena. Koupit jednu kartičku, v pohodě, ale kdybych u ní měla pořizovat všechno to, co jsem pořídila na instagramu, zaplakala bych. Mně ale ve finále chyběla pouze jediná standardní SuA, a ta můj rozpočet bohudík zruinovat nedokázala. 😁
Cena kartiček je jedna věc, důležitou položkou celého nákupu je však i přístup prodejce. A ten byl v tomto případě naprosto excelentní: kartička pečlivě zabalená a odeslaná hned následujícího dne, slečna prodejkyně nesmírně milá a ochotná... Jo, za tohle to připlacení si rozhodní stálo.
Upřímně se chci omluvit všem Suiným From Us kartičkám bez ofiny, že je postihl syndrom Mariánského příkopu. Nezasluhují, abych s nimi takto jednala, no copak mám jinou možnost? Ofinové selfie je Aaron mezi kartičkami. Kompliment level ležatá osmička, ty vole... Ale oukej, když se pokusím předstírat, že Aaron žádné ofinové selfie není... nezbude mi, než vzdát fialovému selfíčku s rozmazanou rtěnkou hold. Je úchvatné; funguje v něm jak SuA, tak koncept. Nic proti veselým a roztomilým Dreamcatcher, když ale koukám na koncept ofinové Bory, mám dojem, že vypadla odkudkoli, jen ne z alba. A přesto ji protežuju, až to pěkné není... Ironie, co? Chladný a znepokojivý koncept verze Y je naopak tou nejúžasnější částí From Us alba (představte si ho s ofinou!), a Suina kartička prodává jeho náladu nejlépe, jak může.
Mám z ní husí kůži. Doslova.

Půl roku po vydání SMCU Palace se mi úspěšně podařilo ukořistit kartičku posledního (ticho, Yesungu, tebe skupinově nesbírám), co-se-vlastnění-týká-životně-nutného SM muže! A jestli se ptáte, proč mi to sakra trvalo půl roku... Su lemra. Jako správný ultimate bias si Minho samozřejmě musel chvíli hrát na nedostupnou.
Hledala jsem ho stylem "nemám tušení, která verze je která, prostě koupím tu, co nebude předražená". Uběhlo pár měsíců a prodejní inzeráty Minhových SMCU Palace kartiček se konečně začaly drát do popředí. Stále ale byly příliš drahé. Takže ne, nenakupovala jsem, zatím jsem pouze obhlížela situaci. A při té příležitosti jsem zjistila, že mám na výběr buďto z milionu fešných Minhů, nebo jednoho, který vypadá jako kokot. Ehm. Hádejte, který z nich mě až nevhodně nadchnul...
První inzerát, který jsem si uložila s tím, že odsud SMCU Palace Minha asi koupím, byl z Finska. A ve finále vlastně ztroskotal jen na tom, že slečna prodejkyně nabízela spoustu různorodých Minhů, a já tak ten velký nákup odkládala na "příští měsíc, až mi přijde výplata". No, výplata přišla. A s ní německý inzerát, jenž obsahoval přesně toho Minha, co se směje tak blbě, že to vypadá, že nemá zuby. Můžu se vymlouvat na to, že kartička z Německa byla levnější, než kolik za ni chtěla Finka, a proto jsem se rozhodla pro ni, ale... všichni známe pravdu. Mám prostě divnou zálibu v kartičkách, na kterých moji drazí mužové vypadají jako kokoti. ✨
Jedná se, předpokládám, o membership verzi, jelikož mi k ní Shawol slečna nabízela i kreditkové ID. To jsem ale odmítla. Teď asi říkáte, co su to za idiota. A jo, asi hodinu po zaplacení jsem si říkala to samé. Nakonec jsem za to rozhodnutí však ráda. Protože Palace není tak cool jako Express. Minho na své ID kartičce vyhlíží příliš normálně. Víte, jak nepatřičně by vedle sebe ty dva nebe a dudy kusy vypadaly? 😅

Pamatuju, co jsem dramaticky prohlásila u Don't Call Me. A reálně jsem se toho mínila držet. Když SHINee začali tak jako lehce teasovat svůj comeback, můj zájem byl vlastně nulový. Jenže... jsou to SHINee. A SHINee jsou klasika. A já pro ně stále mám slabost. I když si častokrát myslím, že ne. A i kdybych neměla, sakra, obsahují Minha! A toho logicky ignorovat nemůžu! 😅 Na přetřes tak přišlo mé odvěké dilema – SMko vydává member verze osmého alba Hard; skutečně chci zase riskovat, že na mě z Minhovy verze vypadne Taeminova kartička?
Nissa kategoricky prohlásila, že Minhovu verzi alba rozhodně potřebuju, a ať se ani nepokouším z toho vykroutit, a proto jsem poslušně naběhla na filmnadvd a předobjednala jak jeho digipack, tak SMini verzi. Protože jestli mám brečet vzteky, tak pořádně, že jo...
Nejdřív ale k hudební stránce alba. Tentokrát jsem šla do sebe a pustila si ho celé. Dokonce už dvakrát! Mohu proto s čistým svědomím prohlásit, že je boží. Jediný song, co mi tak trochu leze na nervy, je Juice. Není zlý, to ani náhodou, vlastně je neuvěřitelně chytlavý, ale... něco mě na něm dráždí. Titulnímu Hard jsem na chuť přicházela postupně, jelikož hiphop není tak docela můj šálek kávy, avšak SHINee jsou bravurní chameleoni a i tohle zvládli natolik umně, že jsem se už druhý den přistihla, že si bezděčně broukám refrén.
Takže ano, jakýmsi podivným způsobem Hard miluju, a kdybych SHINee neznala a nevěděla, kdo má ve skupině jakou pozici, neměla bych vůbec nic proti. Jenže já je znám. A jsem proto nevýslovně nasraná. Proč? No. Jak říkám, je to hiphopový track. Jeden by proto očekával, že prim v něm budou hrát rappeři. Kdo tu má tedy nejmíň partů? No samozřejmě že Minho!
Hard je přesně ten typ songu, kterým mohlo SMko fanynkám jako jsem já zavřít hubu. Oukej, beru, že vokálně je Minho nejslabší z celé věčné pětice čtveřice (ale fakt to nebude tak špatný, jak se někteří snaží tvrdit, když kurva vydal sólo album, ve kterým primárně zpívá), takže ve vysoko posazených písničkách, jež tvoří náročné vokální pasáže, nedostává tolik prostoru. To ale rozhodně není případ Hard. Spíš naopak. Takže ať se mi nikdo nesnaží tvrdit, že uvažování lidí z SMka nevypadá takhle: "Všechno Taeminovi, i když k hiphopovýmu konceptu i Onew sedí líp než on, protože Taemin se konečně vrátil z vojny a Taemin je naše dojná kráva a Taemin musí být nejvíc slyšet...! Ale aby to nebylo tak okatý, rozdělíme ten song napůl a tu druhou polovinu dáme Kibumovi..." No a ještě že tak, protože Key se pro tenhle styl a koncept narodil! Reálně bych byla míň vytočená, kdyby rozdělení Hard vypadalo jako Key feat. křoví. Protože to by aspoň dávalo jakýs takýs smysl. Proč vlastně furt všichni do nebes vynášejí Taemina, když jediný, v čem Kibuma (možná) trumfne, je tanec?
Tak. Standarní zanadávání si máme z krku, můžeme pokračovat!
O fyzických albech jako takových toho moc říct nemůžu. SMini variantu jsem koupila výhradně kvůli Minhově úvodní ofinkové! fotce, příjemně mě však překvapilo, že se ještě další fotka téhož konceptu nachází uvnitř plastového obalu, na papírové skládačce, která skrývá kartičku. Mimochodem, pamatujete, jak jsem blbě žertovala, že se Aron se svými korálky v Needle&Bubble inspiroval u Minha v SMCU Express? Karta se obrátila! Černobíle oděný Hard Minho v sukni se totiž určitě inspiroval u Needle&Bubble Arona. 😏
Digipack verze se nese v nesmírně fancy barvičkách. Fialová s oranžovou. Wow! Design cédéčka není nijak oslnivý, ale pasuje ke konceptu divoké flóry či co, který digipack verzi zastupuje, tudíž... fajn. Mini plakát, kterým jsou digipack verze proslulé a já je ráda schraňuju v šanonech, protože pěkně pasují do A4 fólie (zdravím Kangtu!), samozřejmě existuje a vypadá moc pěkně rozpustile, jenže je focený horizontálně. Tím pádem se do vertikálně řešené fólie vůbec nehodí. Kdo s tímhle debilním nápadem přišel, by zasloužil pár facek. Ach jo... Ve photoboo(č)ku nesmírně oceňuju dvě věci: že každá fotka je originál a nekoná se recyklace fotek z coveru, a že rozdělení snímků konceptově koresponduje s úvodní a závěrečnou stranou. První polovina fotek obsahuje fialového Minha mezi rostlinami, druhá polovina černobíle oděného Minha mezi čtyřmi stěnami. Finální fotka každého konceptu pak skýtá záběr jejich vzájemného propojení, a to je detail, který zasluhuje potlesk. 👏
Při prohlížení unboxingů jsem dospěla k nemilému závěru, že šance, že v Minhově verzi najdu Minhovu kartičku je zatraceně mizivá. Začala jsem se proto konejšit myšlenkou, že kdybych náhodou padla na Onewovu kartičku, nechám si ji. A Keyovu pravděpodobně taky... Sice pro ně v šanonu nemám vymezené místo, ale to by se nějak udělalo... hlavně žádnej Taemin, prosím! Nebo když už, tak jenom jeden... Jakmile mě pošta informovala, že na mě můj balíček čeká v Balíkovně, požádala jsem Nissu, ať se za mě modlí, a příštího dne jsem pro to nadělení vyrazila do vedlejší dědiny.  
(A Nissa se očividně modlila. Poctivě!)
Otevřela jsem digipack verzi – Minhova kartička. Otevřela jsem SMini verzi – Minhova kartička. Cože?! Jak?! Ten den jsem očekávala, že mě minimálně srazí auto, protože... TOHLE NENÍ NORMÁLNÍ...! *fůůů, klid, nádech, výdech –* Nesrazilo. A kupodivu se ani nejednalo o halucinace. Fakt jsem v obou verzích alba našla Minha. A jsem z toho nadšená, dojatá a vlastně úplně mimo ještě teď, ale... taky mě to trochu děsí. Tento rok je ke mně Minho až podezřele velkorysý a já... podvědomě očekávám nějakou podlou zradu. 😅
Líbí se mi, že obě nádherné!!! kartičky, digipack i SMini verze, jsou focené v MV outfitech (viz gif níže). Nepatrně preferuju elegantnější digipack variantu, tu v hnědém károvaném saku s černou zadní stranou, no SMini selfíčko je ale taky zatraceně cool...! Původně jsem zvažovala, že nakoupím Minhovy kartičky i z photobookových verzí Hard, jenže když jsem otevřela šanon a zjistila, že tyto dva podezřele šťastně mi vyvolené exempláře hezky završí jeho druhou albovou SHINee fólii... 

Nebudu to přehánět. 

...pac a pusu, Vaše Nagasaki