Tři na tři... ale vlastně vůbec

YESUNG: Zhoumi má monokl.
AARON (nejistě): Asi... nemyslíš ty brýle, že?
YS (suše): Chladí si oko mraženou kukuřicí. A zraněný ego kyblíkem zmrzliny...
A: Šlo o tu jeho tajnou akci vizuálního převratu?
YS: Tajnou bych ji úplně nenazýval. Vytiskl si i letáčky.
A: Takže Kangta se toho domákl... a zmlátil ho?
(Yesung vážně přitaká.)
A: A to se Zhoumi nechal? Vždyť... Kangta je starej!
YS: Zhoumi taky.
A: No jo vlastně...
(Znenadání si to odnikud se zjevivší Kangta přirázuje k nim.)

KANGTA: AARONE!
A (hystericky): NIC JSEM NEŘEKL!

KT: Cože?
A: Cože?
(Vteřinu dvě na sebe oba zmateně hledí, načež Kangta okázale mávne rukou.)
KT: Je tvou občanskou povinností znovu ovládnout tenhle bias list!
A: Aby ses ty mohl oficiálně vrátit k visualování?
KT (dotčeně): Každému, kdo má oči, je přece jasné, že vizuálně mohu tenhle bias reprezentovat pouze já!
A: V klidu. Pracuju na tom.
KT (nadšeně): Opravdu? (koutkem oka postřehne na pravoboku pohyb; ohlédne se) Leo? (žasne) Ty žiješ?
(Vyděšený Leo ani nestihne zareagovat; s jekotem se dá na útěk před Hongbinem, který velmi jednoznačně potěžkává baseballovou pálku.)

HONGBIN: Jo. (usměje se jako psychopat) Na přístrojích.
(Kangta svraští čelo; přelétne pohledem z Hongbina na Aarona a zase zpátky.)
KT: Tohle... nějak souvisí?
HB a A (unisono): Ne.
A: Potkali jsme se úplnou náhodou.
YS: A on? (ukáže na culícího se Myungsooa)
HB: Myungsoo plní tu vůbec nejdůležitější úlohu.
YS a KT: A to?
HB (vážně): Dělá si z ní prdel.

Krásný podvečer, milí a drazí.

Když jsem si předchystávala strukturu červnového článku, libovala jsem si, jak hezky mi to tu vychází. Tři sekce s děvčaty, tři sekce s hochy, nádhera! Jenže pak mi došlo, že hoši nejsou tři ale čtyři a že kartičkový počet v jednotlivých sekcích vesele kolísá, takže o nějaké rovnováze nemůže být řeč. Nevadí. 😅

Vzpomínáte, jak jsem v minulém článku mluvila o tom, že jsem ulovila Minha, když jsem hledala Sooyoung? Má krásná žena co je žena na sebe nenechala dlouho čekat. Hned při další kontrole prodejních SNSD hashtagů jsem Future verzi její The Culture, The Future kartičky objevila ve francouzském inzerátu. Profil, zrovna jako v případě nákupu Minha, spravují dvě slečny a já už s nimi v minulosti měla tu čest. Před třemi lety mi jedna z nich prodala Romanticize Minhyuna. Ano, z nějakého důvodu mi zrovna tato skutečnost uvízla v paměti.
Nadále si pevně stojím za tím, že nejkrásnější/m ženou i mužem The Culture, The Future je Kangta, a to bez diskuzí. Co se ovšem stylingu týče, Sooyoung vyhrává na celé čáře. Miluju její outfit, miluju její účes, miluju tu rozkošnou, leč koketní náladu, co vyzařuje doslova z každého záběru, který Soo poctí svou přítomností.

Její heart cheek selfíčko bylo první kartičkou, kterou jsem spatřila při sledování The Culture, The Future unboxingu, a naprosto mě okouzlilo. Oplývá všemi výše zmíněnými kvalitami. Je půvabné, je rozpustilé, je výrazné. Mým oblíbeným detailem je lesklá růžová mašle na Sooyoungině copu. Mohla ji mít schovanou za zády. Naštěstí to neudělala. 

Zbývající trio Giselliných aespa kartiček jsem pořídila od slečny z Německa. Velmi mě nadchlo, že sfouknu hned tři potřebné exempláře v jednom nákupu, to jsem ale ještě netušila, že na ně budu čekat celý měsíc. Ehm. Pro představu, německou trojičku jsem nakoupila dřív než SMCU Palace kartičku, o které jsem mluvila v minulém článku.
Domluva, platba i kompletní příprava zásilky proběhly v jediném dni. Bylo to úterý a slečna prohlásila, že kartičky pravděpodobně odešle v pátek. Neodeslala. Čekala jsem týden, zpráva žádná, tak jsem jí další pátek napsala. Odpověděla veskrze zdvořile, že neví, kam dřív skočit, že v práci prakticky spí, a že až bude posílat, dá určitě vědět. Cítila jsem ale z té zprávy jasný, nevyřčený dovětek "a do té doby laskavě neotravuj". Poněkud mě to zamrzelo. Nezpochybňuju její pracovní vytížení, ale když o týden přešvihne termín odeslání a nedá vědět proč (klidně veřejně, stories existují), nemůže se asi divit, že mám otázky.
Celý pakl zásilek – ano, řádně se jí nakupily – odeslala slečna prodejkyně čtrnáct dní nato. V tomto případě byla německá pošta zatraceně rychlá. Psaní dorazilo za dva dny.
Jako zástupce prvního mini alba Savage jsem vybrala kartičku verze Synk Dive. Vzhledem k tomu, že Savage je starší než SMCU Express, logicky se vracíme k Giselle a její kompletně zletilé díťátkovské éře. Tudíž by se nabízelo popsat ji jako rozkošnou. Tím bych však kompletně zazdila hlavní esenci Synk Dive kartičky. Víc než rozkošná je totiž dívčí. Takřka futuristicky princeznovská. A takovým stylem už Gigi nikdy jiné kartičkové selfie nenafotila. Tudíž mám nutkání si ho hýčkat jako ryzí unikát.
Zadní strana vyhlíží jednoduše, ale cool, a já se cítím provinile, protože Giselle mi na ní v angličtině děkuje, že jsem si poslechla jejich první mini. Což jsem nikdy neudělala a nehodlám to měnit, ehm.  
Za druhé mini album Girls jsem zvolila pofidérně rozkošnou kartičku verze Kwangya. Tj. Giselle aka malou čarodějku. Jo, její vzhled ve mně vyvolává fakt divný asociace... a nezastaví je ani ta extrémně průměrná cihlová zeď v pozadí!
Modrý rámeček na zadní straně působí jako by vypadl... z alternativní reality, hádám. Aespa přece nevede rámečky. Proč je tady sakra rámeček?! Proč není zadní strana radši celá modrá? Tolik otázek...! Oh, a když už tu ten nevzhledný design pomlouvám, Girls font je fakt ohavnej. Nemám z něj sice trauma jako z My World fontu, ale tuhle laťku snad ani nejde položit níž.
Důvod, proč jsem roli představitelky prvního alba Armageddon připsala kartičce verze My Power, je ten, že z ní perfektně vyzařuje ta random Giselle, která mě baví svými random instagramovými příspěvky. Ta kartička vlastně ani není pěkná v tom klasickém slova smyslu; Giselle se tváří jak se tváří, její make-up je tak trochu přes čáru a ta blonďatá paruka, co má na hlavě, je příšerná. Jenže ta kartička má sakra kouzlo. A já se odmítla spokojit s jakoukoli jinou.
Velice se mi zamlouvá kombinace tmavě šedé a bílé, která definuje zadní strana. Ničím nevyniká, ale vypadá dobře. Mimochodem, Gisellin autogram se v rámci každého alba, respektive jeho kartiček vyznačuje drobnými odchylkami a já tuhle autentičnost neuvěřitelně cením.

To jsem tak jednoho pěkného dne procházela nabídku Primrose kartiček na ebayi a narazila na Nahyunino bělostné Steal Heart PéÓBéčko. Oh, to nemám! A bylo by fajn je mít!
Přezdívka slečny prodejkyně mi byla jaksi povědomá, přemítala jsem, odkud ji znám. A pak mi to došlo. Jednalo se o tutéž Australanku, která mi prodala Nahyuniny Revival Poca kartičky. Pokusila jsem se proto nabídku inkriminovaného Steal Heart PéÓBéčka na jejím instagramovém účtu nalézt, ale bez úspěchu. Nevadí, no. Nebudu otravná, prostě ho koupím přes ebay. Což jsem taky udělala. 
O dva dny později mi přišlo oznámení, že položka vyrazila na cestu. K vlastnímu údivu jsem ale od australské slečny prodejkyně našla zprávu taky v instagramových dms. Ve zkratce a volném překladu zněla asi takto: "Když budeš chtít něco z mojí ebayové nabídky, napiš mi sem. Prodám ti to levněji." Super. Dostala jsem svaté požehnání být v budoucnu otravná! 😄
Nahyunnie vyhlíží nesmírně stylově, moc se líbí jak úžasně ladí a zároveň kontrastuje její outfit (fancy teplákovka?) s barvou nehtů. A co teprve ten záludný výraz, póza...! Jednoduše geniální.
Zadní strana kartičky je takřka bronzová a oplývá zajímavým barevným přechodem. Jelikož se jedná o Dear My Muse pre-order benefit, název firmy na zadní straně samozřejmě figuruje, činí to ale velmi kreativním způsobem: vypadá jako razítko.    
○○○
Ráda bych pyšně prohlásila, že mít v jednom článku hned tři Nahyunina PéÓBéčka, navíc každé z jiného alba, byl celou dobu můj mistrovský plán. Jenže. Vy dobře víte, že moje plány zásadně nevycházejí. Tudíž by bylo naprosto zbytečné lhát. Může za to jenom velká šťastná náhoda.
To jsem tak jednoho pěkného dne (ano, už zase) procházela nabídku Primrose kartiček na instagramu, a náhle jsem ji uviděla: Nahyun s kachničkou. Makestar Revial POB. V tu chvíli jsem věděla, že jsem našla svou novou nejoblíbenější kartičku vůbec. Inzerát byl pár hodin starý, a tento žlutý vizuální mástrpís se k mojí nevíře stále tvářil dostupně. Rozhodla jsem se to risknout a slečně prodejkyni napsala. Jak o ducky Nahyun, tak o véčkové Laffy Taffy PéÓBéčko. Z principu. Mám Revival PéÓBéčka, mám Steal Heart PéÓBéčka... Laffy Taffy taky aspoň jedno zasluhuje.
Nákup pak proběhl bez nejmenších potíží. Kartičky přicestovaly z Kanady a zabralo jim to standardní týden.
Do Laffy Taffy PéÓBéček jsem se upřímně nikdy moc nehrnula proto, že stylingově jsou zcela totožná s albovými kartičkami. Nebo minimálně ta, za které člověk nemusí dát ledvinu... Na druhou stranu, Nahyun v černé mikině je definicí Laffy Taffy éry, a mám-li jeden zdejší pre-order benefit vlastnit, dává tento výběr perfektní smysl. Je krásný. A má úplně jinou náladu než mikinová kartička z alba. 

Teď to asi tak trochu vyznělo jakože nejsem fanda toho, aby se PéÓBéčko podobalo standardní kartičce... a svým způsobem vlastně jo. Rozmanitosti není nikdy dosti. Existuje ale podobnost a podobnost. A zachování cukrkandlového vibu v rámci zadní strany pokládám za to nejskvělejší, co Laffy Taffy PéÓBéčko potkalo.
Makestar Revival pre-order benefit je ta nejžlutější kartička ze všech kartiček a já se na ni nemůžu vynadívat. Nejen kvůli té barvě, ale... hlavně kvůli ní. V poslední době mám pro žlutou nevysvětlitelnou slabost a téhle kartičce se jednoduše povedlo trefit přímo do žlutého. 💛
Napůl si myslím, že i bez žlutých vychytávek by toto selfíčko v rámci oblíbenosti útočilo na medailové pozice. Brýle Nahyun neskutečně sluší a roztomile otrávený výraz, s jakým se zvěčnila, mě rozněžňuje na tu nejvyšší možnou míru. Díky pláštěnce však kartička doslova září a random gumová kachnička představuje onu pověstnou třešničku na dortu. S nimi je už tak výtečný výsledek o sto procent lepší. 
Zadní strana je nádherně sytá, miluju kombinaci žluté a černé. A využití runy jakožto nenásilné připomínky songu/alba, ke kterému tento – velmi nemytologický – exemplář patří, pokládám za výtečný designový tah.

Jednoho pěkného dne – ano, zas; protože všechny sbírkové úkony samozřejmě provádím výhradně za pěkných dní – jsem listovala svými šanony a dospěla k závěru, že je vskutku trapné ponechávat to jedno volné místo v Leově VIXX fólii. VIXX kolekce je prakticky archiv. Nic budoucího (vyjma sólo kartiček) už do ní nepřibude. Bylo by tudíž záhodno Leovu devítiokýnkovou fólii zkompletovat.

Dala jsem se do pátrání. Vzhledem k tomu, že v osmici Leových kartiček mi figuruje jedna japonská a jedna nealbová, byla jsem ohledně identity té poslední extrémně shovívavá. Zpočátku se nezdálo, že budu mít štěstí. Žádný z inzerátů se mi nezamlouval. Ale pak... pak přišel on. Německý inzerát s velkým I. Takhle libové ceny, vážení, jsem už dlouho neviděla!
Z fajné přemíry VIXX produktů jsem si vybrala Leovu Season's Greetings 2017 kartičku, ten takřka čtveratý kousek fakt divné velikosti. Ale je podepsaný! A to je cool. Kartičku definují nesmírně světlé, takřka nevinné barvy – mezi nimiž geniálně září Taekwoonova červená hlava – a člověk by proto čekal, že její atmosféra bude... no, rozhodně ne tak tíživá a melancholická, jaká je. 😅 Ale hej, mluvíme tu o Leovi. Největším kpopovém emaři hned po Yesungovi. Oceňuju, že svému rozpoložení  zůstal věrný. 
Ovšem! Jak jsem řekla, VIXX produktů nabízela slečna prodejkyně mraky. Mezi nimi taky mně neznámé polaroidy. Respektive Hongbinův polaroid, který jako by svým vzezřením vypadl z osmdesátek. Ne Hongbin. Ten polaroid. Náleží k merchi jménem Hello Stranger! a popis tvrdí, že se jedná o "global photobook". Co to znamená, nemám páru, ale hej, existuje to a je to oficiální. A Hongbinovým exemplářem můj mozek a já nikdy nepohrdneme.

Z Německa ale nepřiputovalo jen VIXX duo. Svezla se s ním i moje žena co je muž! 💚
Mezi nabízenými produkty na slečnině instagramovém účtu se totiž nacházela sekce NU'EST. Obsáhlá zrovna tak jako sekce VIXX. Ač jsem pochybovala, že objevím něco, co ještě nemám (a chci), inzerát jsem prozkoumala. A hádejte co? Našla jsem hned dva Aronovy exempláře, které netuším, jak je možné, že jsem až dosud tak nesmyslně obcházela!
První položkou je obří Hello pohlednice. A abych byla upřímná, nejsem si vůbec jistá, či se jedná o oficiální produkt. Působí tak. Naprosto. Ale nikde na internetu se mi k němu nepodařilo nic najít. Žádný záznam o existenci Hello pohlednic. Což je podivné. Rozhodně mi to však nebrání nakládat s Aronovou pohlednicí tak, jako by oficiální byla.
Možná se divíte, proč jsem si zrovna já, netajený hejtr Hello éry, koupila Hello pohlednici. O které ani nevím, či je ofiko. No. Ten song ráda nemám, to je pravda. A dodneška jsem se nesrovnala s drastickou změnou konceptu mezi prvním a druhým mini albem. Je však jedna brilantní věc, kterou vizuálu Hello éry nemůžu upřít: Aronovu patku. A nemít pohlednici, na níž Aron flexí s tímhle kulervoucím účesem, by byl smrtelný hřích.
Druhou zakoupenou položkou je nealbová Happily Ever After kartička, božský rudovlasý Aron v bledě modré saténové košili. Lidi, jsem v šoku, že mi tak dlouho trvalo si tuhle kartičku pořídit! Koukám po ní od chvíle, co jsem v šanonu založila Aronovu nealbovou sekci, proč jsem si ji nekoupila dřív?! Stydím se. Moc.
V kariéře NU'ESTů není krásnějšího konceptu než toho elegantního, pohádkového z Happily Ever After a tato kartička je toho důkazem. Je absolutně úchvatná. Což platí i o její zadní straně. Ta se designově sice nepředřela, avšak kombinace bílé a zlaté vytváří spolu se starobylým HEA fontem střídmý, leč luxusní výsledek.
○○○
A když už jsem v tom rozšiřování Aronovy sbírky byla, zavítala jsem rovněž mezi prodejní NU'EST hashtagy. Poštěstí se...? Poštěstilo. 

Objevila jsem inzerát americké slečny, která rozprodávala kihno sety The Nocturne a Romanticize. Když jsem se v infu dočetla, že sbírá NU'ESTy – čtyři z pěti, obočí mi vystoupalo do poloviny mého enormně vysokého čela. Takhle, já předseda solo stans bych si měla zamést před vlastním prahem, jasně, ale... přijde mi míň pofidérní sbírat ze skupiny jediného člena, než v jedné skupině sbírat všechny vyjma jednoho. 😅 No, aspoň mě to utvrdilo v tom, abych kihno sety opravdu nakoupila. Protože musím chudáčka nedoceněného Arona zachránit, že.  
The Nocturne kihno set sestává z šesti kartiček, Romanticize set z pěti. Tj. kartička per koncept. Mým blonďatým oblíbencem je – paradoxně – Aron s kremrolemi na hlavě. Elegantní, mírně kýčovitá verze 3. Když si vzpomenu, jak moc jsem ten účes na první teaser fotce nenáviděla... Zároveň ale nesmírně obdivuju bíle oděného Arona se stříbrnou hlavou. Je až skvostně éterický. 
V rámci Romanticize mám nejradši (taktéž) verzi 3, černočerného Arona v kožených kalhotách. V rámci Romanticize kihno setu mě ale nejvíc oslovily kartičky verzí 4 a 5. Aron verze 5 je ztělesněním mužné noblesy, kdežto Aron verze 4 ta největší femme fatale jedenadvacátého století. Ano, řekla jsem to.

Krátce potom, co jsem úspěšně uložila Myungsooovu 13egin kartičku do šanonu (viz minulý článek), jsem na YouTube padla na unboxing osmého mini alba Like Infinite.

Milý unboxující měl to neskonalé štěstí a našel v albu Myungsooa. A mě popadlo nenadálé nutkání zkontrolovat prodejní Infinite hashtagy. Nevkládala jsem přílišnou naději v to, že by se mi Like Infinite Myungsooa podařilo tak brzy sehnat, přece jenom, jeho předchůdce jsem hledala skoro dva roky... Nevím ani, co jsem si od toho úkonu vlastně slibovala, snad šlo o ujištění mojí nepokojné dušičky, že "ne, ještě nemá cenu se tou kartičkou stresovat." Hahaha!
Lidi, já přísahám, čekala na mě hned v prvním příspěvku. Kompletně dostupná. Což jsem si nepředstavovala ani v těch nejdivočejších snech. Takže místo, abych byla jako: "Hurá!" jsem regulérně zpanikařila.

"Co teď?! Mám ji vzít? Ale Like Infinite kartiček je povícero... Nebyla by lepší jiná verze? Nějaká... s míň ohavnými hadry?" 

Bez mučení přiznávám, myslela jsem si na limitovaného Myungsooa ve svetru. Velmi naivně, jak jsem si brzy uvědomila. Pachtit se za kartičkou nejpopulárnějšího člena skupiny z limitované verze alba zní jako solidní noční můra. A já se mám ráda. Takže jsem svou pozornost přesunula zpátky ke standardním kartičkám. A znovu jsem si pořádně prohlédla tu, která si mě tak velkoryse našla.
Má všechno, co potřebuje k dokonalosti – nádherného Myungsooa, ďolíček i heart cheek pózu. Nebýt toho odporného hnědého saka... Čím déle jsem se však na ten hrůzostrašný kus oděvu mračila, tím aristokratičtěji na mě Myungsooův styling působil. A ne, fakt si šlechtice automaticky nespojuju s hnusnými saky... Hůř. Spojuju si je se Školou prokletých. 😅
Jakmile se můj mozek ztotožnil s formulí "to je Kim Myung Soo, démon mrtvých a princ Centrálního distriktu", bylo rozhodnuto. Toto je Myungsooova Like Infinite kartička, kterou životně nutně potřebuju. Mimochodem, její zadní strana vypadá tak trochu jako pergamen, což je v kontextu, v jakém jsem se pro kartičku rozhodla, úsměvné.
Aristokrat Myungsoo přicestoval z Německa, a to od paní prodejkyně o deset let starší, než jsem já. Což  věřte, že na poměry kpopové sale/trade komunity je zatraceně zasloužilý věk.    

...pac a pusu, Vaše Nagasaki