Památné věty ŠP (XLI. – L. kapitola)

ZHOUMI: "Beztrestně okupovat Erikův osobní prostor a ještě být u toho chválen, jak jsem roztomilý, je moje životní meta!"

(XLI. kapitola)

A Minho s Aronem opět brečeli smíchy. Ovšem Minho jen chvíli. Než si všiml, že na něj hrabě Lee zcela nepokrytě zírá. A tak naklonil hlavu ke straně a zůstal na něj zírat taky.

Několik vteřin na sebe navzájem mlčky hleděli.

MIN HO: "Á!" (k Minwooovi o Minhovi) "Tady. Tvoje slíbená žena."

MINHO: "Ha?"

ANDY: "Ha?!"

ZHOUMI: "HA?!"

EMMA MUN: "Ty obchoduješ s bílým masem?"

HYESUNG: "Obchoduj s čím chceš, ale ne v mým domě!"

MIN HO: "A na zahradě?"

HYESUNG: "Na zahradě klidně."

(XLI. kapitola)

ANDY: "Dejte si na Miho pozor, předsedá našemu fanklubu."

ERIC: "Vážně?"

ZHOUMI: "Každý páruje RicDyho."

NICHKHUN: "Já ne. Já páruju RicMina."

ZHOUMI: "A facku nechceš?!"

NICHKHUN: "Nayla je páruje taky!"

ZHOUMI: "Ale Nayla páruje všechno, co má penis, se vším, co má penis!"

(XLI. kapitola)

HYESUNG: "Měl bys vědět, že důvod, proč se Eric tomuhle pokoji vyhýbá, není tohle (ukáže na Junjinovu fotku), ale tohle." (ukáže na fotku Shinhwy)

ZHOUMI: "Eh? Nechápu."

HYESUNG: "Ale ano… Co vidíš?"

ZHOUMI: "No Shinhwu."

HYESUNG: "A ta pro Erika znamená všechno." (prstem překryje Junjina) "Jenomže šest bez jednoho…"

ZHOUMI: "Už není šest."

(XLI. kapitola)

JUNGHYUK: "Jsem duch! Strašení mám v popisu práce."

(XLI. kapitola)

JUNGHYUK: "Smiř se s tím, Minho. Nejsme nic než jedna zanedbatelná lidská část dokonalé démonské entity."

(XLI. kapitola)

MINHO: "A není to moc depresivní?"

JUNGHYUK: "Odmítáš sdílet moje depresivní vzpomínky?"

MINHO: "Z tvých depresivních vzpomínek má i deprese depresi!"

(XLI. kapitola)

Jedno a totéž opakující se jméno. Jedna a tatáž bolestně známá tvář.

Eric Mun. Eric Mun. Eric Mun. Eric Mun. Eric Mun. Eric Mun. Eric Mun. Eric Mun. Eric Mun. Eric Mun. Eric Mun. Eric Mun. Eric Mun. Eric Mun. Eric Mun. Eric Mun…

Kangta tu trávil celé dny a noci, aby shromažďoval informace o Erikovi. Proč? Před rokem jim přeci vévoda jasně řekl, že s nimi nechce mít pranic společného. A nejen to. Vždyť k čemu se jakožto daemon namáhat s výzkumem nepřítele, který vám odpřisáhl, že ke svojí lidskosti žádné vražedné choutky nechová?

"Protože tohle není výzkum," odpověděl sám sobě šeptem a shlédl k fotografii, již křečovitě svíral v prstech.

Tohle je posedlost.

(XLI. kapitola)

EMMA (o Min Hovi): "Uvědomuješ si, že z tebe ten Satan udělal pedofila?"

ERIC: "Je to Satan."

EMMA: "Strašné… A to nemluvím o tvojí poloviční zoofilii…"

ERIC: "Tak to prr, noona! Hyesungův rybí ocas mě doopravdy nevzrušuje."

(XLI. kapitola)

EMMA (o Minwooovi): "No řekni, není to humorné? Já káča si chtěla vzít kluka, co byl hotový do mého malého brášky."

(XLI. kapitola)

MINWOO (k Erikovi): "Ty víš, že pro mě znamenáš všechno, viď? Ať už se stane cokoli… slib mi, že na to nezapomeneš."

(XLII. kapitola)

ZHOUMI: "To, jak si mě prohlížíte, je poněkud děsivé."

JUNJIN: "Děsivé?"

ZHOUMI: "Vypadá to, jako byste mě svlíkal očima. A to dost… nepokrytě."

JUNJIN: "Jo tohle… Promiň, reflex."

ZHOUMI: "To jakože svlíkáte očima úplně každýho?"

JUNJIN: "Ne, jenom tebe. Zato při každé příležitosti."

ZHOUMI: "Ehm, a o kolika z nich asi nevím…?"

JUNJIN: "No… o spoustě. Jsem strašně šikovný stalker."

(XLII. kapitola)

ZHOUMI: "Copak se ti po něm ani trochu nestýská?"

MIN HO: "Je to nevděčnej parchant, Zhoumi. Mělo by se mi snad po někom takovém stýskat?"

ZHOUMI: "Ne. Nemělo. Ale stýská."

MIN HO: "Vychovával jsem to, sakra. Podplatil vedení, abych to dostal na Akademii. Obrečel jsem, když mě to přerostlo…! Ach jo."

(XLII. kapitola)

MIN HO: "Tajemství by se měla zakázat. Jsou s nimi jenom problémy."

(XLII. kapitola)

Vrhl se k nim, ač věděl, že je zcela bezbranný, že jim nijak pomoci nemůže. Nebylo totiž pochyb. Moc dobře si uvědomoval, co se tu děje, a přesto tomu zarputile odmítal uvěřit. Protože…

Svíraje v náruči třesoucího se Hyesunga, vztekle, zoufale, prosebně vzhlédl k Minwooovi. Energie čistého chaosu, vyzařující z démonovy drobné maličkosti, mohutně rozechvívala okolní vzduch.

…pravda příliš bolela.

(XLIII. kapitola)

DONGWAN (k Erikovi): "Už dlouho si říkám, kdy ti to konečně dojde. Že chovat si na prsou svoji největší slabinu je ta nejbláhovější pitomost, jaké ses v životě dopustil."

(XLIII. kapitola)

DONGWAN: "Není to vlastně ironie? Že zrovna vedle tebe, pana nesobeckého a spravedlivého, jsem byl vždycky páté kolo u vozu?"

ERIC: "Nebyl jsi -!"

DONGWAN: "Od samého začátku. Pro Minwooa jsi vždycky existoval jenom ty, a to moc dobře víš."

ERIC: "To přece - "

DONGWAN: "Dokud jsme byli pohromadě, všichni tři, dalo se to ještě snášet, před tebou se totiž Minwoo pokaždé snažil vyhlížet jako menší ubožák… ovšem jakmile jsi nebyl poblíž… během tvých půlročních pobytů v Americe býval absolutně nesnesitelný. Kolikrát jsem vážně pochyboval, že mě považuje za nejlepšího kamaráda, jak neustále tvrdil. Nakládal se mnou jako s obyčejnou vatou, kterou se pokoušel zacpat díru po tobě. A jen co ses mu vrátil, zas jsem tu já byl ten navíc. Nikdy to sice nahlas neřekl, ale… vlastně k tomu ani neměl důvod. Musel bych být idiot, abych si nevšiml, jak moc se mu ve tvojí společnosti nehodím do krámu.

Naneštěstí pro něj… ty jsi na mé přítomnosti vždy neochvějně trval. A teď upřímně, Eriku, šlo z tvojí strany opravdu o prosté přání být se mnou, nebo jsi jenom zoufale nechtěl zůstávat s Minwooem o samotě, hm? Bál ses, že jo? A tak jsi zařídil, aby nedostal příležitost se ti ze svých citů vyznat - "

ERIC: "To není pravda!"

Sám nevěděl, zda ho víc pobouřilo, že si Dongwan myslí, že mohl být takhle nechutně vypočítavý vůči němu, či že se nezdráhá prohlašovat, že byl stejně nechutně vypočítavý i vůči Minwooovi. Sakra, vždyť je oba miluje! Jsou jako rodina…!

Jsou? Nebo byli? Z té myšlenky se mu udělalo zle.

(XLIII. kapitola)

MIN HO: "Jestli ti Hwang ublíží, přísahám, že ho sežeru - "

ARON: "Ty jsi mi nějak romantický…"

MIN HO: "- a tebe si dám jako moučník!"

(XLIII. kapitola)

Tehdy začala Yoona ječet. A k ní se jeden po druhém přidávali další. Vřískavá kakofonie hlasů žebrajících o smilování. Změť tváří zkřivených v úděsných grimasách. Zběsilý útěk před tím, před čím úniku nebylo. Ano, Eric svou nezničitelnou pevnost zpečetil nejhlubším strachem troufalých nepřátel. Těch odvěkých, i těch, které ještě dnes ráno nazýval nejlepšími přáteli.

(XLIII. kapitola)

MIN HO (o Erikovi): "Proč? Aby nás udržel v absolutním bezpečí, proto! Radši se nechá zabít, než aby…! Je to ten nejsobečtější nesobeckej idiot, co kdy kráčel po téhle planetě…"

(XLIII. kapitola)

ERIC (k Yesungovi): "Přepiš si osnovy. Žádná Shinhwa není."

(XLIV. kapitola)

ARON: "Já? Jsem tu psychicky nejvyšinutější z vás všech a mám dělat Erikovi psychologa?"

MIN HO: "Eric je taky psychicky vyšinutej a dělá psychologa tobě."

(XLIV. kapitola)

ERIC (o Kangtovi): "Zničil jsem dva lidské životy - a ulevilo se mi? Ne. Šedesát let mě sžírá a straší vina v nevhodně půvabném daemonském provedení.

Úchvatná Nemesis, jen co je pravda."

(XLIV. kapitola)

DONGWAN: "Teorie je to samozřejmě moc hezká, ale v praxi nepoužitelná. Ten daemon je přeci mrtvý."

YOONA: "Ano. Zatím."

(XLIV. kapitola)

YOONA: "JRe? Nemáš pocit, že se nám Minhyunnie nudí? (...) Co kdybychom mu sehnali hračku?"

(XLIV. kapitola)

MIN KI: "Pohřbil jsem Min Kiho, jímž jsem býval a stvořil si nové já, které všechno zlé, co se mi stalo, prostě vytěsnilo. Nebo se o to alespoň snažilo… Ale dařilo se mu. A Min Ho, Sooyoung, Dongwan… všichni mi pomáhali. Zdálo se, že to bude už jenom dobré - a po pěti stech letech se přede mnou má snažně potlačovaná minulost zjeví v celé své kráse. S úsměvem na rtech. Taková ironie… A já si s hrůzou uvědomil, že jsem nepřekonal ale vůbec nic. Jediné setkání s Renem a všechny běsy byly zpátky. Žádný Minhyun. To Ren v podobě dávno mrtvého, zneužívaného Min Kiho."

(XLV. kapitola)

MIN KI: "Jsem přeci mrtvý, Arone. Nemám hmotné tělo, umím procházet zdmi, dostanu se, kamkoli si zamanu. To, že část mé duše přežívá uvnitř Rena, neznamená, že jsem na něj vázaný. Pobývám, kde chci. S tebou. Pořád."

(XLV. kapitola)

Zatímco kolébal Arona k neklidnému spánku, omlouval se Eric v duchu Minhovi a Junghyukovi, protože… protože teď jednoduše nebylo možné, aby v nejbližších dnech vyjevili pravdu o jeho hrůzném pochybení. Ne dokud…

Daemon cosi zamumlal a zavrtal se tváří hlouběji do ohbí Erikova krku. Vévoda jej s neslyšným povzdychem políbil do vlasů.

Nemůže odejít. Ještě ne. V takovém stavu tu Arona nemůže nechat.

(XLV. kapitola)

CHANSUNG: "Ty seš ale stejně zvláštní hardcore odrůda, Wooku."

RYEOWOOK: "Proč?"

CHANSUNG: "Protože seš moc nenápadnej. Vždyť Eric ani neví, že existuješ! Podívej se na Yesunga a Zhoumiho -"

KEY: "Na Yesunga se radši moc nedívej. Yesunga se Eric bojí."

RYEOWOOK: "Fakt?"

KEY: "Jo. Ale Yesung to neví, tak mu to neříkej."

(XLV. kapitola)

MINWOO: "Já, Lee Minwoo, přísahám tobě, Lee Sun Ho, že budu chránit život Choie Minha, a to i za cenu života vlastního. Budu-li svědkem vražedného úmyslu, nehledě na identitu viníka, udělám vše pro to, abych jeho činu zabránil. Život Choie Minha je pro mě výsadní prioritou. Tak přísahám."

Stuha, stvrzující vyřčený slib, se oslnivě rozzářila a vzápětí vymizela do ztracena. Zbyla po ní jen nenahmatatelná tíha věčné povinnosti. (...)

Bylo dokonáno.

(XLV. kapitola)

MIN HO (o Aronovi): "Nesnáším svý mateřský pudy… Jdu to malý obejmout."

(XLV. kapitola)

MIN HO: "Tváříš se, jako bys mi omylem přejel Yesunga."

(XLVI. kapitola)

CHANGMIN: "Předevčírem jsem byl na rautu u barona Kwaka - "

MIN HO: "U toho, co tvrdí, že je Aron jeho příbuzný, nebo u toho, co prohlašuje, že je Aron satan?"

CHANGMIN: "Napovím ti. Hned při vstupu jsem dostal pětiminutovou přednášku na téma "jak mohu spasit svoji poskvrněnou duši"."

MIN HO (pobaveně): "Poskvrněnou?"

CHANGMIN: "Přesně tak to řekl. Jo, a taky jsem se dozvěděl, že ty už to máš nenávratně spočítaný a že Eric… ten už je vlastně mrtvej."

(XLVI. kapitola)

CHANGMIN: "Min Ho? Když jsme polemizovali o té důvěře… (...) Ujišťuju tě, že Lee Junhovi věřit můžeš."

(XLVI. kapitola)

ARON: "Rád bych podotknul, že nejsem notorický sebevrah."

ERIC: "Ne? A tvé neúspěšné experimentování se smrtí vyhladověním, vyčerpáním, předávkováním se prášky na spaní a skokem z balkonu, to bylo co?"

KEY: "On se fakt chtěl zabít!"

KYUHYUN: "Je ještě šílenější, než jsem si myslel. Boží! Musíme ho vzít do party!"

KEY: "Ale… on už v ní je."

KYUHYUN: "No jo vlastně…"

(XLVI. kapitola)

Kangta složil skladbu, na niž Andy tak zuřivě zareagoval.

Kangta a Zhoumi vykazují jistou fyzickou podobnost.

V den, kdy se setkali poprvé, Andy poznamenal, že mu Zhoumi někoho připomíná.

Náhoda…?

(XLVI. kapitola)

JUNGHYUK: "Kde vidíš chybu?"

MINHO: "Ve tvém daemonském škatulkování. Nevěřím, že Aron propadne nenávistnému amoku, ne vůči Erikovi. Daemonsky by to možná dávalo smysl, ale vezmi v potaz, že Aron byl už od začátku dost… jiný daemon. Vždyť to jediné typicky daemonské, co kdy udělal, byla likvidace Min Kiho… Ke které by nejspíš ani nedošlo, kdyby Min Ki neohrožoval Rena. Podle mě to dopadne následovně - my nějakým super trikem (který jsme pořád nevymysleli!) veřejně odhalíme tvoji zmařenou existenci; všichni budou jančit; Eric se důstojně spakuje a zmizí do Podsvětí; Aron s brekem uteče za ním; dlouhé dramatické intermezzo, během něhož naše hrdličky pochopí, že v Podsvětí se mají vlastně úplně báječně, tudíž zanevřou na návrat sem a my už o nich nikdy neuslyšíme. Konec."

(XLVI. kapitola)

MINHO: "Myslel jsem, že neexistuje pevnější pouto, než to mezi daemonem a jeho Vyvoleným…"

JUNGHYUK (trpce): "Dokud vás smrt nerozdělí."

(XLVI. kapitola)

MIN HO: "Nech mrtvé spát, Yesungu. Kvůli mně. A kvůli sobě."

(XLVI. kapitola)

Tak nádherný.

Mihotavé světlo svící halilo baronovu andělsky krásnou tvář v zlověstných stínech. Jako by předvídalo… jako by vědělo…

Tak šílený…

Tehdy začal Nichkhun ječet.

(XLVII. kapitola)

KEY: "Ale proč Nichkhun? Proč ne - já nevím - náš superman Eric?"

ARON: "Protože Erika se každý bojí."

ERIC (dotčeně): "Vůbec nechápu proč."

YESUNG (pobaveně): "Jistě, jste neškodnej jako výbuch v atomové elektrárně."

(XLVII. kapitola)

TAECYEON: "Samozřejmě, pracujte, pátrejte… my si zatím zajdeme tak na… pětikilometrovou procházku, viď, Junsu?"

JUNSU: "Je půlnoc."

TAECYEON: "A my jsme vysokoškoláci, co ve čtvrtek večer trčí na koleji. Vážně, nepřipadáme ti divní?"

(XLVII. kapitola)

HYESUNG: "Tak fajn. Jaká je podle tebe šance, že podezřelý výskyt Tiffany a Baekha v blízkosti jistých vysokoškolských kolejí nijak nesouvisí s tím, že Nichkhun zmizel?"

YESUNG: "Jedna k miliardě?"

HYESUNG: "Slyšeli jste! Yesung konstatoval, že v tom mají prsty. Takže v tom mají prsty."

(XLVII. kapitola)

Dřív než co? Stočil zrak k Aronovi, k té křehounké, podlomené bytůstce, dennodenně balancující na hraně příčetnosti a šílenství. Co když Nichkhun skončí stejně? Traumatizovaný natolik, že to pokřiví celou jeho osobnost? Dokázal by… Ne. Má-li si vybrat mezi psychicky labilním Nichkhunem a mrtvým Nichkhunem, volí mrtvého.

(XLVII. kapitola)

MINWOO: "Je to jejich vina! Yoony a JRa! No, především Yoony… Zneužívají ho, naschvál v něm podněcují všechna ta… ta negativa! Kdyby se Minhyuna ujal někdo jiný, vůbec by takový nebyl…!"

ERIC (suše): "Chceš ho adoptovat?"

(XLVII. kapitola)

ZHOUMI: "Mý estetický cítění má chuť spáchat rituální sebevraždu, jenom tu ohavnost vidí!"

(XLVII. kapitola)

MINWOO: "Ale ne! Sklep ne!"

ZHOUMI: "Co máte proti sklepům?"

MINWOO: "Jsou v podzemí."

ZHOUMI: "No překvapivě…"

(XLVII. kapitola)

Oba leželi na podlaze, v takovém klidu a míru, až měl jeden chuť po špičkách vycouvat, zavřít za sebou co nejtišeji dveře a potom diskrétně zaklepat. A nejspíš by to tak i udělali, kdyby v mladíkovi, který nehybně ležel v Minhyunově náručí, poznávali Nichkhuna. Pod bezpočtem podlitin a krvavých šrámů, hyzdících Thajcovu jindy tak krásnou, charakteristickou tvář, se nyní však mohl skrývat prakticky kdokoli.

Zhoumi si zoufale přitiskl ruku k ústům, zděšenému vykviknutí ale zabránit nedokázal.

Minhyun prudce zvedl hlavu, a když spatřil nezvanou delegaci, s nevraživým zavrčením Nichkhuna zaštítil vlastním tělem, jako by ho - ano - chtěl bránit.

Nic nedávalo smysl.

(XLVII. kapitola)

ERIC: "Ehm, ví Min Ho, že ho pokládáš za epochálního idiota?"

YESUNG: "Dennodenně mu to s láskou připomínám."

(XLVIII. kapitola)

ARON (o Minhyunovi): "Jeho osobnost je dost… nestálá. Je schopný tě v jedné vteřině nenávidět k smrti a ve druhé být tvoje otravná nejlepší kámoška. Mluvím z vlastní zkušenosti."

(XLVIII. kapitola)

MINHO: Svítí nám oči, Junghyuku. Stříbrně. Nic ohromnějšího nás fakt čekat nemůže.

(XLVIII. kapitola)

ERIC: "Yesung se totiž chystá zrežírovat hotovou hororovou telenovelu…"

(XLVIII. kapitola)

KYUHYUN: "Bylo to úplně jak z nějaké béčkové divadelní hry: otevřou se dveře, vejde Yesung, za ním Horvejkul a… představ si třídu plnou Ryeowooků, do které nakráčí Eric!"

(XLIX. kapitola)

KYUHYUN: "Ale Ryeowook je hrůzostrašné mrňavé individuum s hrůzostrašnými mentálními schopnostmi, které nás všechny jednoho dne nejspíš zabijou! Z něj hrůza jít musí!"

MINHO: "Ok."

KYUHYUN: "Ok? Víc k tomu neřekneš?"

MINHO: "Ne?"

KYUHYUN: "Předkládám ti tu zkrácený popis té nejgrotesknější apokalypsy a ty řekneš jenom "ok"?"

MINHO: "Mám ti zatleskat?"

KYUHYUN: "Jo, to by bylo fajn…"

(XLIX. kapitola)

MINHO: "Aron. Zase se třese."

KYUHYUN: "Hmm. Asi na něj fakt něco leze, no."

A Minho by téhle samojediné možnosti rád a bezvýhradně věřil, nebýt dotěrné hlodající myšlenky…

…vždyť Min Ki je přece ledový mág…

(XLIX. kapitola)

ERIC: "Uvědom si ale jednu věc, můj milý - nebudeš se tu schovávat věčně. Jednou hranici bariéry opustíš. Není podstatné, jestli zítra, za půl roku nebo za deset let, on vyčká a najde si tě. Může se ti to zdát šílené, ale my démoni běžně milujeme či nenávidíme klidně celá staletí. Je to naše přirozenost."

(XLIX. kapitola)

A Minhyun se srdečně usmál, ulehčeně políbil Khuna na čelo. Jako by zrovna nalezl odpověď na otázku, jež ho trápila už celé roky.

"Nichkhunnie."

Něco v tónu Minhyunova sametového hlasu mu způsobilo hrůzyplné zamrazení v zádech.

"Budeš můj Min Ki?"

(XLIX. kapitola)

ARON: "Jsem si na osmdesát procent jistý, že Minhyun jednoduše naivně toužil po rozkošném, šťastném a nevinném Min Kim. Jenže to přání nemohlo být nikdy vyslyšeno, protože Min Kiho nevinnost - v každém smyslu toho slova - byla rozcupovaná dávno předtím, než se Minhyun vůbec narodil. On ale pořád marně doufal, věřil, modlil se… a pak jednoho krásného dne potkal Rena."

NICHKHUN: "A to byla rána pod pás."

YESUNG: "Min Kiho mladší kopie, která měla nevinnosti na rozdávání. To nebylo fér."

ARON: "Nenáviděl ho proto, že vypadal jako Min Ki. Ve tvém případě je to přesně naopak. Nejsi mu podobný, ani co by se za nehet vešlo… a přitom v sobě máš to, po čem Minhyun tolik prahnul."

ERIC (k Nichkhunovi): "Řečeno polopatě, jsi v pěkným hajzlu."

(XLIX. kapitola)

Děsí se ho, je však šťastný, že je to právě on.

(L. kapitola)

NICHKHUN (užasle): "Máš radši moji tasemnici než mě?"

(L. kapitola)

HEECHUL: "Staneme se silnými a nezávislými ženami!"

(L. kapitola)

ARON: "Minhyun je blázen. Živý blázen. A ty mu ubližuješ. To si nenechá líbit. Netušíš, čeho je schopný."

NICHKHUN: "Ke mně se nedostane."

ARON: "Existuje spousta způsobů, jak ti nafackovat, aniž by se k tobě musel fyzicky přiblížit."

(L. kapitola)

JUNSU: "Neutopím tě v záchodě, když se mnou budeš dneska spát!"

ARON: "Ty na to jdeš hopem."

JUNSU: "Jó…! Tak spolu klidně můžeme spát taky…"

(L. kapitola)