Památné věty ŠP (XXXI. – XL. kapitola)

ZHOUMI: "Čtyřicet sekund…"

MINHO: "Ty máš Death note?"

ZHOUMI: "K čemu Death note, máme Min Ha!"

(XXXI. kapitola)

MINHO (o Andym a Erikovi): "Budeme je párovat?"

ZHOUMI (zcela seriózně): "My už je párujeme."

(XXXI. kapitola)

KEY: "No fakt, vážení, kdykoli tu někdo vytáhne něco z minulosti, v sedmdesáti procentech případů odkazuje k době před půl tisíciletím!"

TAEMIN: "Ve dvaceti procentech pak k době před šedesáti lety…"

NAYLA: "…a ve zbylých deseti k událostem starým pět let."

ZHOUMI: "Moment. Před šedesáti lety se toho přece zas tolik nestalo."

KEY a KYUHYUN (hystericky): "Jak nestalo, co nestalo! MINSUNG SE STAL!"

(XXXI. kapitola)

CHANSUNG: "Ehm, Wooku?"

RYEOWOOK (o Erikovi): "Není prostě dokonalý?"

CHANSUNG: "Jo… A taky by mohl být tvůj otec."

(XXXII. kapitola)

TAO: "Mezi váma fetišistama se cítím jako nečekaně normální jedinec."

(XXXII. kapitola)

MINHO: "Um, pokud se nepletu, v sobotu jsem vás viděl ovládat elektřinu…"

ERIC: "Ano."

MINHO: "Andy říkal, že jste ho učil ovládat led…"

ERIC: "Ano."

MINHO: "A nás budete trénovat v ovládání ohně?"

ERIC: "Ano."

Minho, Zhoumi a Henry si vyměnili značně nedůvěřivý pohled.

ZHOUMI: "Někomu tady evidentně hrabe."

HENRY: "Evidentně."

MINHO: "Otázka je, jestli nám nebo jemu."

(XXXII. kapitola)

ZHOUMI: "Musím být akční! Na Erika se stojí kilometrová fronta!"

(XXXII. kapitola)

ONEW: "Ještě slovo a přísahám, že tě k tý posteli přivážu!"

KEY: "To… by se mi možná mohlo i líbit…"

ONEW: "Ne. Garantuju ti, že by se ti to rozhodně nelíbilo."

(XXXII. kapitola)

Zničit. Rozložit na kousíčky. Kousíčky, které už nikdy nikdo neseskládá dohromady. Najednou to celé dávalo až odporně jednoznačný smysl.

(XXXIII. kapitola)

SEOHYUN: "Pověz, Zhou Mi, dokážeš ho zachránit? Anebo… bude Nichkhun první odškrtnutá položka ze seznamu?"

Číňan na ni úkosem pohlédl, zuřivě, úzkostně, podezíravě.

SEOHYUN: "Bude, viď? Pak další a další a další… A než se naděješ, zatrhneme rudě i to úplně poslední jméno. To jméno tobě nejdražší. A ty s tím vůbec nic nesvedeš…!"

(XXXIII. kapitola)

VICTORIA: "Mý kámoše nikdo žrát nebude!"

(XXXIII. kapitola)

MIN HO: "Tak dost! Dorazili jste před deseti minutama a celá škola už si vzrušeně špitá, že je tady Nichkhun, a já se cítím naprosto tupě, protože nechápu, z čeho jsou všichni tak odvaření - …!"

Naráz přerušil svůj mrzutý monolog, naklonil hlavu ke straně a se zájmem si onu neznámou, exotickou tvář, jež na něj z lavičky vyplašeně pohlížela, prohlédl.

MIN HO: "Beru zpátky. Chápu to dokonale."

(XXXIII. kapitola)

NICHKHUN: "Tak Tao vyměnil Minha za Min Ha?"

ZHOUMI: "Jo. A zruinoval si tím minulý, současný i budoucí život."

(XXXIII. kapitola)

NICHKHUN: "Ehm, Minho? Jsi si jistý, že… ten otřes mozku fakt nemám?"

MINHO: "Jo, proč…? Je ti zle? Budeš zvracet?"

NICHKHUN: "Ale ne, jenom… mám halucinace."

MINHO: "Halucinace?"

NICHKHUN: "Vidím před sebou polovinu Shinhwy."

VICTORIA: "Já je vidím taky."

NICHKHUN: "Songová, ty ses praštila do hlavy?"

VICTORIA: "Jo, o chodník… Nejde mi ale na rozum, jak je možný, že máme stejný vidiny…"

Dvojice se na sebe bezradně podívala, najednou však oba zděšeně vykulili oči a zuřivě se obrátili k Mimu.

VICTORIA a NICHKHUN: "CO BYLO V TÝ VODĚ?!"

ZHOUMI: "Jak prosím?"

VICTORIA: "Horvejkule, oni nás zdrogovali! CO BUDEME DĚLAT?!"

NICHKHUN: "Zkusíme sebou třísknout o zem? Třeba to zabere…"

VICTORIA: "Chceš snad i druhou bouli?"

NICHKHUN: "Obědy na dva týdny, hm…"

VICTORIA: "HORVEJKULE!"

NICHKHUN: "NĚKDO TAECYEONA KRMIT MUSÍ!"

(XXXIII. kapitola)

NICHKHUN: "JAK TO ŽE MÁTE VE ŠKOLE SHINHWU?!"

YESUNG: "No - "

NICHKHUN: "JEN CO ČLOVĚK ODMATURUJE, ONI SI SEM POZVOU SHINHWU!"

YESUNG: "Tak to ale vůbec - "

NICHKHUN: "TAK PROČ TU SHINHWA NEBYLA ZA MÝCH MLADÝCH LET, CO?!"

YESUNG (o Min Hovi): "Protože za tvých mladých let tu nebylo tamto zlo."

(XXXIII. kapitola)

MIN HO: "Yesungie, lásko moje! Budeš slavný! Sun Ho po tobě pojmenoval duševní chorobu!"

(XXXIII. kapitola)

ERIC: "Kdybych vám rozkázal: "Skočte z okna.", skočíte z okna."

VICTORIA: "Díky!"

(XXXIII. kapitola)

SOOYOUNG (o Junjinovi): "Vážně, není už trochu starý na to, aby pálil za osmnáctkou?"

(XXXIV. kapitola)

MINHO: "O tom, čí závislost je mizernější, bychom mohli dlouze polemizovat, drahý…"

TAEMIN: "Vzrušuje tě, když ti piju krev."

MINHO: "A tebe vzrušuje, když krev piješ."

TAEMIN: "…"

MINHO: "No?"

TAEMIN: "Jsme strašně divní."

(XXXIV. kapitola)

ERIC: "Může se ti to zdát malicherné, ale já jsem démon. A jak známo, démonská hrdost je častokrát větší než démoni sami. Nedokážeme nikomu jen tak z dobroty srdce prominout, pokud nás poníží, pokud námi opovrhuje… a hlavně, pokud sobecky ublíží těm, které milujeme."

(XXXIV. kapitola)

ARON: "Je to divný, já vím. Normálně mě prsa vůbec nezajímají, ale tohle prostě nejde ignorovat! Úplně volají po pozornosti…"

NAYLA: "Nemám ani výstřih!"

ARON: "Chraň tě bůh, to by mý slabý srdce nevydrželo!"

NAYLA: "Vždyť tvůj Stín má taky prsa!"

ARON: "Nemá. Raven je plochá jako prkno."

(XXXIV. kapitola)

ZHOUMI: "Nemysli na to."

ARON: "Já se snažím! Jenomže -!"

ZHOUMI: "Min Ki!"

Za pohovkou se na dobrých dvacet vteřin rozhostilo mrtvolné ticho.

ZHOUMI: "Ehm, Ronnie…?"

ARON: "To měl být pokus o terapii šokem?!"

ZHOUMI: "Zabral?"

ARON: "Zmutoval!"

ZHOUMI: "Cože?"

ARON: "Představuju si Min Kiho v bikinách!"

(XXXIV. kapitola)

JUNSU: "AARONE KWAKU!"

ARON: "Kime Minjune?"

JUNSU: "…"

ARON: "…"

JUNSU: "Nelíbí se mi, že si pamatuješ mý rodný jméno."

ARON: "Mně se nelíbí, že si pamatuješ to moje."

JUNSU: "Korejský ne…"

ARON: "Ještě aby. To si nepamatuju ani já."

(XXXIV. kapitola)

ZHOUMI: "Chci, aby sis něco zapamatoval."

KYUHYUN: "Co…?"

ZHOUMI: "Že kdybych s tebou nechtěl být, tak s tebou nejsem. Rozumíš, Kyuhyune?"

(XXXIV. kapitola)

Minho si přemítavě skousl ret. Uvažoval. Ta myšlenka, ta zdánlivě pošetilá myšlenka, jež na něj dotírala ode dne, kdy Erika, co není Eric, spatřil poprvé, byla zase tady. Hlodala s novou vervou.

A co víc, její hloupost se zčistajasna vůbec tak hloupá nezdála.

MINHO: "Takže se - dejme tomu - dokáže mrtvá lidskost spojit s živou lidskostí?"

(XXXIV. kapitola)

ZHOUMI (o Chansungovi): "Dobrá zpráva je, že už s ním Aron mluví. Doopravdy mluví! A nechává se jím doprovázet z vyučování a z tréninků a tak. Za chvíli začnou možná trávit o samotě i víc než osm minut!"

NICHKHUN: "Stopovals to?"

ZHOUMI: "Já ne, to Siwon."

(XXXV. kapitola)

KEY: "Vypadáš tam strašně sexy! Vole, v ročence nemůžeš vypadat sexy!"

ARON (samolibě): "Já vypadám sexy pořád."

(XXXV. kapitola)

ONEW (o Kangtovi): "Je nádherný!"

YESUNG: "Jako démon."

(XXXV. kapitola)

SIWON: "To tak Leeteuk jednou myslel rozkrokem a ukecal Yesunga, aby mu dovolil tvrdit, že jsem hrozně drsnej magič a on si mě na to konto mohl vzít pod křídla, no."

(XXXVI. kapitola)

MINHO: "Tak fajn! Když nechceš mluvit ty, možná bych se měl zeptat Erika…!"

Jeho ústa se němě rozevřela absolutním děsem, to když s ním Andy v příští vteřině rozzuřeně praštil o stěnu. Popadl chlapce pod krkem, jeho ledové prsty se mu nemilosrdně vpalovaly do kůže.

ANDY: "To bys zkusil jedinkrát."

(XXXVI. kapitola)

Ten hodný, milý Andy, co by přece neublížil ani mouše…

(XXXVI. kapitola)

ANDY: "Kangta tu vážně studoval?"

MIN HO: "No evidentně."

ANDY: "A tys to nevěděl?!"

MIN HO: "Sun Ho, ty vole, já ani nevěděl, že tu studuje moje lidskost, dokud se přede mnou tak dramaticky nezjevila!"

(XXXVI. kapitola)

KYUHYUN (k Zhoumimu): "Ta milá paní, jak jsi asi pochopil, to byla moje matka. Zjistila, že jsem poloviční démon a pomátla se z toho. Svého syna pohřbila a už víc než rok a půl žije v představě, že se na jeho místo vetřel… no, že jsem se na jeho místo vetřel já. Já a moje krvavá potřeba, haha. Takže jen co mě zmerčí, má tendence chápat se nožů a dalších ostrých předmětů a tak… Jistě mi tedy odpustíš, že vás pravděpodobně nikdy osobně nepředstavím."

(XXXVI. kapitola)

Vnímal, jak jej Renovy prsty něžně vískají ve vlasech, nechával se unášet jemným rytmem neznámé písně, kterou mu chlapec tiše zpíval.

Byla to ukolébavka.

A Aronova unavená mysl se ještě na zlomek vteřiny stačila v intuitivním záchvěvu nedůvěry podivit tomu, odkud může Ren tak starobylý text znát.

(XXXVI. kapitola)

Konejšil rudovláska jako malé, bezbranné dítě a každou buňkou těla vnímal ten nepředstavitelný děs, jenž lomcoval jeho otřesenou duší. Děs, který by jako démon strachu dokázal zhmotnit, dokázal by ho znásobit, mohl by s ním mučit druhé. Jediné, co nemohl, bylo nechat jej vymizet do ztracena. Protože tím by Aronovi paradoxně ublížil ze všeho nejvíc.

Nenáviděl to. Ten pocit absolutní bezmoci.

(XXXVII. kapitola)

JESSICA: "Vysvětlí mi ale někdo, proč Aron tolik jančil?"

HYESUNG: "Rád bych se zeptal na totéž. Přiznal přeci, že se Min Ki choval slušně. Žádný trhání končetin, žádný stahování z kůže - "

JESSICA (zděšeně): "Obrazně řečeno, že?"

HYESUNG: "Ne. Doslova."

JESSICA: "A to říkáš jen tak?!"

HYESUNG (nechápavě): "Mám u toho brečet?"

(XXXVII. kapitola)

ERIC (o Min Kim): "Zasloužil by sušenku."

(XXXVII. kapitola)

ARON: "Kolikaprocentní je asi šance, že se mi povede spáchat úspěšnou sebevraždu skokem pod autobus?"

CHANSUNG: "…"

ARON: "Jasně. Přece jen si zajedu do Soulu."

CHANSUNG: "Proč… do Soulu?"

ARON: "Protože má vlakový nádraží."

(XXXVII. kapitola)

ARON (o Junjinovi): "A co na tom? Sám jsi to řekl. Je jen loutka v područí Rady."

(XXXVII. kapitola)

Otoč se, zašeptal mu intuitivní hlásek v hlavě.

Poslechl ho. A zajíkl se leknutím.

Stál přímo za ním, ve své nádherné neskutečnosti, neslyšný jako ticho samo.

Eric, co není Eric.

(XXXVII. kapitola)

HYESUNG: "Jenom se snažím pracovat na odbourávání své emocionální tuposti."

MIN HO: "S dvousetletým skluzem, no…"

HYESUNG: "Sklapni, Satane."

(XXXVIII. kapitola)

NAYLA: "Zkus chvíli uvažovat jako démon, dobře? Zabít Kangtu by bylo příliš milosrdné. Za to, co udělal… vyvázl by příliš lehce. Ale vzít mu jeho Vyvoleného? Smysl jeho života? Vévoda ho nemohl potrestat krutěji."

MINHO: "Zníš, jako bys za to Erika snad obdivovala."

NAYLA: "Neobdivuju, lituju. Lituju je všechny."

(XXXVIII. kapitola)

NICHKHUN: "Slyšel jsem, že jste se s Chansungem zasnoubili…"

ARON: "Jdeš s křížkem po funuse. My už se stačili rozvést."

NICHKHUN: "Ha? A kdy jste se vzali?"

ARON: "Nevzali. Zasnoubili jsme se a půl hodiny nato se rozvedli."

NICHKHUN: "To jde?"

ARON: "Nepodceňuj nás."

(XXXIX. kapitola)

NICHKHUN: "Co… tu děláš?"

ZHOUMI: "Nic moc." (kývne k Erikovi) "Sedím a zbožně ho pozoruju."

ERIC: "Ano, to vážně dělá."

(XXXIX. kapitola)

Chtěl chytit muže za rukáv, jenže… jeho ruka nadmíru poeticky proplula Munovým zápěstím skrz. Vydechl ohromením.

Junghyuk apaticky shlédl ke své rozplývající se pravé horní končetině, pak se podíval na Minha, povzdechl si a rezignovaně se k chlapci obrátil.

Ten zavřel úžasem otevřená ústa a dal se do zaujatého testování pevnosti duchova levého ramene. A trupu. A krku. A hlavy. A tak.

(XXXIX. kapitola)

JUNGHYUK: "Mohl bys toho nechat?!"

Minho poplašeně vytáhl ruku z Junghyukova zamračeného čela.

MINHO: "Pardon! Bolí to?"

JUNGHYUK: "Ne. Jen je fakt bizarní dívat se, jak mi strkáš ruku do hlavy."

(XXXIX. kapitola)

JUNGHYUK: "Všichni někoho takového máme. Ty Jonghyuna, Ren Min Kiho otčíma, Krystal Soo Jungina manžela… Jedince, bez kterých bychom neexistovali, protože naši démoni by byli šťastní. Je to pěkně hnusné, když se nad tím zamyslíš."

(XXXIX. kapitola)

KYUHYUN (o Erikovi): "Jste úplně netykatelnej!"

(XXXIX. kapitola)

Chansung zraky nechápavě zabloudil od vlastního, nedůvtipně se tvářícího odrazu k tomu Minhovu. A strnul. Protože žádný Minhův odraz nebyl.

Do zrcadla se díval Minho.

Ze zrcadla zhlížel Eric.

(XXXIX. kapitola)

ZHOUMI: "A pokud selže knihovna, zeptám se Yesunga."

CHANSUNG: "A pokud selže Yesung?"

ZHOUMI: "Yesung ví všechno, Yesung nemůže selhat!"

(XL. kapitola)

Kovový záblesk na dně šuplete mu na zlomek sekundy zmrazil krev v žilách. Při pohledu na lesklou, smrtelně jedovatou čepel posvátné dýky se fascinovaně zachvěl. Byl to zvláštní pocit. Doma ji úzkostlivě schovával pod falešné dno, zato tady ležela výsměšně obnažená, krytá jen několika drobnostmi. Všiml by si jí každý, kdo by zásuvku otevřel.

Zadíval se na Erika. Jak dlouho už vlastně pobývají na Akademii? Tři týdny? Měsíc? Je možné, že…?

Šuplík s klapnutím dosedl na své místo a jeho obsah pohltila černočerná tma.

Ví o ní?

Jestli ano, nedal na sobě nic znát. A proč taky? Hyesung ho beztak podezíral, že jej má dávno kompletně přečteného. Že ví. Že rozumí. A je se vším smířený.

Smířený s faktem, že jinak to ani skončit nemůže.

Že jednoho krásného dne Hyesung Erika zabije.

(XL. kapitola)