Škola prokletých - 1. kapitola

To bylo jednoduché. Až příliš jednoduché.

Lee Taemin si nervózně prohrábl dlouhé světlé vlasy. Nijak netoužil napochodovat si to do jídelny plné ostatních studentů, kam ho ředitel školy právě vedl. Cítil příšernou únavu, nejradši by zalezl do postele a spal až do rána.

"Žádné obavy, studenti jsou zvyklí, že jim během celého roku přibývají noví spolužáci. Sami si tím prošli a k nováčkům se chovají velmi ohleduplně."

Ředitelův hlas Taemina vytrhl ze snění o báječně pohodlné posteli (ve kterou doufal). Téměř neznatelně přikývl a znovu si muže před sebou trochu ohromeně prohlédl. Až do dnešního odpoledne měl pod slovem 'ředitel' zafixovaného ošklivého postaršího chlapa s velkým pupkem a mizerným vkusem snad úplně na všechno. Pak ale vstoupil do kanceláře ředitele Akademie Černých bratří a všechny jeho předsudky se rozpadly jako domeček z karet. Profesor Leeteuk byl totiž… naprosto dokonalý. Vysoký, štíhlý a neobyčejně krásný. Taemina při pohledu na něj napadlo, že by patřičněji působil spíš na přehlídkovém mole než v čele vedení chlapecké školy. I když je to škola dost nevšední…

Zastavili se u velkých dvoukřídlých dveří, nyní doširoka rozevřených. Taemin vyplašeně přelétl obrovský jídelní sál očima a nasucho polkl. Leeteukův povzbudivý úsměv ho však uklidnil, a tak s hlubokým nádechem vešel za profesorem dovnitř. K jeho obrovské úlevě se většina studentů nad novou tváří nijak zvlášť nepozastavovala. Přátelsky kývli nebo se mile usmáli, a to bylo všechno. Žádné zírání nebo vykřikování rádoby vtipných poznámek. Veškerá nervozita z něj opadla.

Leeteuk ho vedl ke stolu, kde seděla vychechtaná pětice chlapců.

"Ah, dobrý večer, pane profesore!" pozdravil Leeteuka se širokým úsměvem krátkovlasý brunet. Kromě toho, že byl opravdu moc hezký, působil hned na první pohled neuvěřitelně mile. "Vedete mi spolubydlícího?"

Leeteuk mu úsměv stejně zářivě oplatil. "Tohle je Lee Taemin," představil pětici u stolu dlouhovlasého mladíka. "Taemine, tohle je Onew, tvůj spolubydlící. Po večeři tě provede po škole."

"Zajité," přisvědčil brunet a hřejivě se na Mina usmál.

"Kdybys cokoli potřeboval, můžeš se bez obav obrátit na mě nebo na kteréhokoli jiného profesora," dodal Teuk s vlídným výrazem ve své andělsky krásné tváři.

"Děkuji," kývl Taemin. Profesor mu na kratičký okamžik přátelsky položil ruku na rameno, načež s nenucenou elegancí odkráčel k učitelskému stolu.

"Šoupněte se," houkl na své přátele Onew.

"Jo, šoupni se, Sungmine," šťouchl vysoký černovlasý mladík do druhého, menšího černovláska. "Eunhyukovi se už od oběda šíleně stýská."

Plavovlasý kluk se na něj zakřenil. "Odkdy umíš číst myšlenky, Kyu?"

"Jsem génius a telepat v jednom," opáčil jmenovaný drze a také se o kousek posunul, aby Taeminovi udělal místo. Jen, co se Min posadil, vrhl se na něj menší ze dvou černovlasých.

"Ahoj, já jsem Sungmin. Moc jsem se těšil až konečně dorazíš!" představil se s upřímným nadšením.

"Kroť svůj elán, vypadáš jako nadopovaná veverka," poznamenal kousavě blonďák sedící naproti. Sungmin na smrt uraženě nafoukl tváře. Plavovlásek sedící vedle něj se naklonil blíž k Taeminovi a mávl rukou k blonďákovi: "Tahle protivná blonďatá primadona si říká Key a myslí si, že je středem vesmíru."

"A taky pro tebe má jedno varování - opovaž se něco zkoušet na Onewa!" přimhouřil Key výhružně oči a objal bruneta majetnicky kolem pasu.

"Nic takového Taemin určitě v plánu neměl," rozesmál se Onew.

"Jen kdyby náhodou… preventivní opatření," broukl Key a povzneseně se na Mina ušklíbl.

"Nic si z něho nedělej," protočil plavovlasý oči, "Key neumí být milý na nikoho. Mimochodem, já jsem Eunhyuk."

"Tak a to nejlepší nakonec - co je, Onew se už představovat nemusí," zpražil vyšší černovlásek pohledem Sungmina, který se zjevně chystal něco namítnout. "Já jsem Cho Kyuhyun, jeden zmála, který nepodlehl zdejšímu trendu vyškrtnout si z rodného listu příjmení nebo si rovnou změnit jméno."

Taemin skupinku obdařil okouzlujícím úsměvem. "Těší mě. Rád vás všechny poznávám."

"Určitě máš hlad. Pojď se mnou," vyzval ho Onew, když se mu povedlo vykroutit se z Keyova železného sevření. Taemin ho následoval k dlouhému švédskému stolu, kolem něhož se vydali na okružní obhlídku dnešní nabídky večeře.

"Bude se ti tu líbit, uvidíš. Většina spolužáků je v pohodě a profesoři jsou skvělí," prohodil brunet vesele.

"Skvělí profesoři? Kam jsem se to dostal?" zakuckal se Min smíchy.

Onew se ušklíbl. "No jo, zní to asi divně. Ale i ti největší flákači, co by vyučování na normální škole prospali, jsou zdejšími hodinami nadšeni. A to je samozřejmě zásluha hlavně učitelů." Vrhl významný pohled k zadnímu jídelnímu stolu. Taemin obrátil svou pozornost od jídla před sebou ke členům učitelského sboru - a spadla mu brada.

"Oni vypadají… hrozně mladě!" sykl nevěřícně.

"Nadání pro živel téměř zastavuje stárnutí a díky němu se taky dožíváme mnohem vyššího věku než obyčejní lidé," vysvětlil Onew tónem přednášejícího kantora. "Tak třeba profesoru Leeteukovi je už něco přes osmdesát."

"Děláš si srandu?! Vypadá... sotva na třicet!"

"Taky mě to ze začátku udivovalo. Ale na to si zvykneš," ujistil ho s neoblomnou jistotou.

Po krátkém (ale příšerně složitém) rozhodování si Taemin nabral plný talíř těstovin se sýrovou a omáčkou a vrátil se s Onewem k ostatním.

Key si Mina chvíli zadumaně prohlížel. Když promluvil, tvářil se sice pořád poněkud arogantně, jeho hlas ale vyzněl překvapivě přátelsky: "Abys viděl, že nejsem takový sebestředný necita, jak se mylně domnívají Hyuk se Sungminem, dám ti jednu cennou radu - pro své vlastní dobro se moc neochomýtej kolem tamtěch čtyř." Pokynul svou blonďatou hlavou směrem k jednomu ze stolů, stojících u okna.

"Správně. Bacha na Jeho Výsost," zabručel Eunhyuk s těžkým sarkasmem.

"A jeho královskou družinu," doplnil Sungmin.

"Ehm," pípl Taemin se zmateným výrazem.

"Občas by neuškodilo, kdybyste to, o čem mluvíte, nezasvěcenému nejdřív objasnili," povzdechl si Onew a ujal se vysvětlování. "Tamta čtveřice má tady takové… řekněme vůdčí postavení. Které ale vůbec není neoprávněné. Jsou to ti nejnadanější studenti na škole."

"Haló, já jsem pořád tady!" zvedl Kyuhyun ruku jako vzorný školák.

"Jasně, promiň. Oni a Kyuhyun jsou nejnadanější studenti akademie."

Key se zašklebil. "Chceš tím jako tvrdit, že Donghae taky patří k těm nejlepším studentům? Vždyť i já jsem na tom líp než on!"

"Jo, já vím. Když vydržíš, za chvilku se k tomu dostanu," zamračil se Onew a pokračoval: "Ten, co právě mluví, to je Choi Siwon - "

"Jeho Výsost. Má stejný problém jako Key - taky si myslí, že jeho zářivá osobnost je středem vesmíru," skočil mu Hyuk do řeči. "Rozdíl je v tom, že u Siwona to dost viditelně hraničí s nějakou psychickou poruchou."

"Specializuje se na větrnou magii," navázal Onew na svůj přerušený výklad. "Povídá se, že je tím nejtalentovanějším člověkem s nadáním pro vzduch, jaký tu kdy studoval. Proto se stal svěřencem profesora Leeteuka."

"Svěřencem? Co to znamená?" zeptal se Taemin se zaujetím.

"Student, jehož schopnosti přesahují rámec obvyklé úrovně, bývá přiřazen profesorovi se stejným nadáním, který mu dává hodiny tréninku a teorie navíc. Takovému profesorovi se říká patron a jeho studentovi svěřenec."

"Takže ty máš taky profesora-patrona?" otočil se Min ke Kyuhyunovi. Ten přikývl.

"Jsem svěřencem profesora Hangenga. To je ten černovlasý, co sedí jako druhý zprava vedle Leeteuka."

"Učitele nechte na pak," zarazil je Onew. "Popojedem. Vidíš toho kluka vedle Siwona?"

Taemin se kousek nahnul, načež souhlasně pokývl.

"Tak to je Donghae. Má nadání pro zemi, ale jak už zmiňoval Key, nijak výrazné. Většinu volného času tráví tím, že poslušně běhá za Siwonem."

"Zbožňuje ho. Ale každý tady ví, že Siwon ho jenom využívá," podotknul Sungmin.

"Ano. V jistém slova smyslu," broukl Kyuhyun a spiklenecky na Taemina mrkl. Minovou tváří prolétlo zděšení, úžas, porozumění a následně výraz úlevné radosti.

"Tak dál." Onew ani nikdo další u stolu si zřejmě ničeho zvláštního na Kyuově poznámce nevšiml. "Ti dva, co sedí naproti nim, mají oba výjimečné nadání pro oheň. Ten blíž k nám se jmenuje Choi Minho. Ten černovlasej dlouhán vedle něj je Zhoumi."

"A pro upřesnění, ti dva spolu chodí," dodal Key, když viděl s jakým okouzleným zaujetím si Taemin Minha prohlíží. "Žádný zamilovaný kukuče, jinak tě Zhoumi sežere."

Eunhyuk se rozchechtal. "No, nejdřív si ho spíš přismahne, pak upeče, naservíruje v čínským stylu a teprve potom ho sežere."

"Už jste se vykecali?" sjel je Onew zamračeným pohledem.

"No jo, no," zabručeli Hyuk a Key unisono.

"Fajn, takže přejdeme k profesorům," obrátil se brunet opět s úsměvem k Taeminovi. "Profesor Leeteuk učí dějepis. Jak už jsem říkal, je Siwonovým patronem. Žádný z profesorů specializujících se na vzduch totiž nebyl dost… hm, dostačující Siwonovým schopnostem, a proto se ho ujal právě Leeteuk."

"Takže Leeteuk nemá nadání pro vzduch?"

"Ne, jeho nadání je velmi speciální. Ovládá elektřinu."

"Páni!" vykulil Taemin oči.

Onew souhlasně kývl. "Zprava vedle Leeteuka je profesor Heechul. Má nás na korejštinu a literaturu a specializuje se na zemi. Vedle něj je profesor Hangeng. Učí čínštinu a tanec. Má nadání pro vodu a jak už bylo zmíněno, je Kyuhyunovým patronem. No," přemýšlivě svraštil čelo, "přeskočil bych k profesoru Yesungovi. Ten sedí vedle Leeteuka nalevo. Učí magii v teorii a praxi a taky zpěv. Má nadání pro oheň a je patronem Zhoumiho a Minha."

"A je to bezkonkurenčně ten nejlepší učitel na škole," přidal uznale Sungmin.

"A náš Kyu je z něj totálně vedle," usmál se sladce provokativně Key.

Sungmin se hystericky rozhihňal, Eunhyuk propukl v hurónský smích. Kyuhyun zrudl a nevraživě po nich střelil očima.

Onew si hluboce povzdechl. "Takže to jsou čtyři nejnadanější profesoři celého učitelského sboru," promluvil, když se řehot jeho přátel uklidnil. "Pokračujem. Vedle Yesunga sedí profesor Kibum, ten učí angličtinu a dramaťák…" Onew mluvil dál, ale Taemin ho neposlouchal. Pokradmu pozoroval Choie Minha a přemýšlel, proč ho ten kluk tak neobyčejně přitahuje.