Krásný den, milí a drazí!
Máme devatenáctého října. A to znamená jediné. Narozeninový článek. Jakožto ten výsadní dárek bylo míněno pouze jedno jediné album, nakonec se toho ale sešlo více a... inu, pojďme se podívat, co všechno v mojí kpopové sbírce přibylo.
První věc, o které chci hovořit, dorazila po více než půl roce. Shinhwa album, které jsem objednávala v květnu, ale které nemohlo být z Koreje odesláno, protože pošta. V polovině září se prodejce znenadání ozval, že má dobrou zprávu, že standardní cestou je znovu možné doručovat, a to přes cosi jménem Rincos. Nejpozdější odeslání zpožděných objednávek mělo proběhnout 25. září, poté nám budou sdělena nová sledovací čísla. Předpokládala jsem tedy, že mi přijde další zpráva, avšak ani v pátek pětadvacátého, ani následující pondělí nic. Řekla jsem si však, že na panikaření je brzo, že nějakou dobu počkám (však jsem čekala šest měsíců), a pokud se mi do čtrnácti dnů nikdo neozve, napíšu jim. Takže chápete, že jsem tu zásilku prostě nečekala.
V pondělí pátého října se tak jdu podívat do schránky svého pracoviště, očekávajíc obálky z Ameriky (haha) - a tam krabice. Teda krabička. Přelepená páskou korejské pošty. Asi deset vteřin jsem zmateně kalkulovala, jestli mi má něco přijít z Koreje (navíc poštou, rozumíte!)...?
"Ha! To je beztak Shinhwa!"
Takže ano, žádné sledovací číslo se nekonalo, zásilka si vesele přikvačila zcela nezpozorována. Soudě dle německých instrukcí na přelepce mojí adresy a adresy odesílatele se zásilka zjevně tím Rincosem dostala do Německa, a německá pošta ji následně předala české poště. Ať už to ale bylo jakkoli, nemění to nic na faktu, že je album konečně doma!
Prehistorický kousek, vydaný před osmnácti lety (HAHA!), první kompilace jejich songů, takže těch největších vykopávek, jménem My Choice. Což je velice trefné, jelikož uvnitř najdete osobní výběr dvou nejoblíbenějších písniček každého člena: Eric – First Love a Hey, Come On!; Minwoo – Wild Eyes a Wedding March; Dongwan – All Your Dreams a Only One; Hyesung – Falling In Love a Sharing Forever; Junjin – The Solver a Yo!; Andy – T.O.P a Eusha Eusha.
Lidi, jsem z toho alba nadšená, ale (z loga SMka chytám záchvaty smíchu) z těch pár fotek, co se v něm a na něm nacházejí, mám nehoráznou prdel. Jakože... zadní strana je neskutečně rozkošná – ten Eric...!!! – a fotky uvnitř jsou rovněž rozkošné, ale... oni všichni vypadají tak mladě a staře zároveň! 😂 Zas a znovu se potvrzuje, že Shinhwa je jako víno. Čím starší, tím lepší.
Co se písniček týče, Shinhwa je moje jasná krevní skupina. Všechno od nich je boží; jmenovitě First Love je neskutečně krásná záležitost. Eusha Eusha je mé největší guilty pleasure, větší než Rock Ur Body a že nic není moje větší guilty pleasure než Rock Ur Body. Nikdy mě nepřestane fascinovat, jak nádherná je úvodní melodie The Solver. Není to moje nejoblíbenější písnička od nich, to ne, ale stejně nerozumím tomu, jak mohla u veřejnosti propadnout. Nu, a při poslechu All Your Dreams mám pocit, že se vracím do jakési teenage emo fáze... kterou jsem sice nikdy neprošla, ale stejně se do ní vracím. A je to děsně super! 😁
Ah, a dostala jsem fešná freebies! Tři oboustranné kartičky Eric/Andy, Minwoo/Dongwan a Hyesung/Junjin. Byla jsem proto "nucena" spáchat ve složce druhou neoficiální devítiokýnkovou Shinhwa stranu, to mi ale, jak asi tušíte, ani trochu nevadilo.
Hledání druhé MinRon kartičky z osmého mini alba The Nocturne se zdařilo! Zabrousila jsem do neznámých vod instagramových inzerátů a po několika týdnech dennodenního kontrolování situace objevila nabídku jedné milé slečny ze Singapuru. Cena slušná, poštovné slušné... a tak jsme se domluvily. Já zaplatila, ona odeslala; zásilka dorazila po necelém měsíci.
Jak jsem zmiňovala dřív, jejich kartička verze tři se mi zdá o ždibec krásnější, to však nemění nic na tom, že tato "srdíčková" verze dvě je per-fekt-ní! A já jsem neskutečně nadšená, že ji konečně mám!
Takto tedy nyní vyhlíží má MinRon strana... a přemýšlím, že tak nejspíš bude vyhlížet i poté, co NU'ESTi vydají další párové kartičky. Až tak učiní, pravděpodobně rovnou založím stranu novou. Přece jen... budou-li opět dvě, bude to rozhodně vypadat lépe.
Ke kartičce, která byla středobodem transakce, mi slečna přibalila i šest nadmíru tematických freebies, tři Arony a tři Minhyuny. Aronovými freebies mě neskutečně potěšila. Minhyuna jsem popravdě docela očekávala, přece jen, má ho i na profilovce, zjevně je to její bias, ale že bude vybavená i Aronem... boží! Dostala jsem tedy dvě Aronovy kartičky a jeden připínáček (děsně ňuňu! okamžitě putoval na poličku!), jednu Minhyunovu kartičku (tuším že z Wanna One éry) a dvě samolepky. Založila jsem tedy první neoficiální stránku v NU'EST sekci (do níž jsem přidala Aronovy samolepky, jež jsem si nechala vyrobit loni), která je nadmíru tematicky plná MinRonů. 😄
Zadařilo se mi něco, o čem jsem nevěřila, že se vůbec zadařit může. Za normální(!) cenu jsem docela náhodou sehnala Jessičino první mini album With love, J! Sice bez kartičky, ale... MÁM HO! Nabízel ho můj druhý nejoblíbenější japonský prodejce, a co mě šokovalo, rychlost doručení – přes poštu, takže úplně obyčejně – byla jako za starých časů, cesta balíčku zabrala přesně 10 pracovních dní.
Ihned poté, co jsem na začátku roku 2018 koupila Sičino druhé mini Wonderland, plánovala jsem pořídit si i to první. K mému rozčarování však nebylo za rozumnou sumu k sehnání. Nevím, či mělo takový úspěch, nebo ho bylo vydáno povážlivě méně než kusů druhého a třetího mini alba, v roce 2018 každopádně představovalo nedostatkové zboží. A já se, ač neochotně, smířila s tím, že její první mini album holt vlastnit nebudu. Ale o dva a tři čtvrtě roku později...
Svým přebalem mi tak trochu připomíná Home. Taky je to album s pevným coverem v pevné krabici. Čili tu krabici by vůbec nepotřebovalo, ale tak... krabice jsou super, že jo. A With love, J je vizuálně překrásný kousek. Není sice tak dechberoucí jako Home, avšak nádherný je dost. Další žhavý adept na titul nejhezčí debutové album sólist(k)y. Laděné je do hezounké světle modré barvy, viz cédéčko. Photobook je famózní záležitost, krásnější než photobook Wonderland. A ačkoli je řešený úplně stejně, tzn. je lepený, nevydává žádné hororové zvuky, kdykoli člověk otočí stránku. 😄
Hudebně je v tomhle albu skvělé všechno, mezi mé favority patří titulní Fly (stále si však stojím za tím, že bez rapového featu by ten song byl lepší) a – předně – Love Me The Same. Čím jsem starší, tím tu písničku miluju víc. Mimochodem, pokud jste neviděli klip s kaktusem... nechápu, co děláte se svým životem.
Ještě než se dostanu k narozeninovému albu, příspěvků do sbírky jsem se dočkala i od mé nejdražší Nissy. Obdarovala mě Minhovou Season's Greetings pohlednicí (protože Nissa s Minhem povážlivě soucítí (což je od ní odvážné, vzhledem k tomu, že se ho bojí)) a zákuskovou kartičkou mého dítěte Seungyoonnieho (protože na nic není tak hrdá jako na to, že jsem toho yesungovskýho chuje adoptovala). Ta prozatím zůstane super tajná – protože ji nemám kam upíchnout – a až dítě konečně vydá to sólový album, na který celý svět čeká jako na absolutní spásu, nejspíš ji tak jako nenápadně připojím k jeho sólo srandám... je fakt sladká, nemůžu ji ignorovat.
Nu, a nyní tedy již oficiálně přistupme k finále. K albu, které mi už měsíc stojí zabalené na poličce a já kolem něj chodím jak kolem časované bomby. Ale vydržela jsem! Což je pozoruhodné, protože co se dárků týče, jsem děsně nedočkavý jedinec. 😄 Jedná se o Changminovo první japonské mini album Close To You, vydané před pěti lety. O jehož existenci jsem se dozvěděla letos. Jo. Jsem fanda na baterky...
Vím, že to říkám skoro o každém albu, které mi přijde do ruky, ale... Close To You je nevýslovně nádherná záležitost. O to nádhernější, že je to japonské album. Japonská alba jsou s vizuálností často na štíru, obzvlášť co se photobooků týče, Close To You se však korejským kolegů hravě vyrovnává. A to jak vizuálností, tak kvalitou.
V prvé řadě, to album je obrovské, větší než Muse a WE. Štíhlé je zhruba stejně jako Muse, narozdíl od něj má však (díkybohu!) pevný cover. Který je, mimochodem, krytý identickým papírovým obalem. Což se na jednu stranu může zdát zbytečné, na stranu druhou je tak cover samotný lépe chráněný. Ah, a ta polaroidová fotka na zadní straně... obdobná je i na zadní straně photobooku, a vy víte, jak moc miluju polaroidy! Photobook je uložený uvnitř, vedle CD a DVD a – ano, toto je má jediná výhrada: protože není zespod ničím upevněný, při neopatrném zacházení má tendence vypadávat. Jinak je to ale photobook jak má být, plný Maxových fotek. Dechberoucích fotek. A ty nohy, kurva...! Doporučuju pustit si na YouTube některý z unboxingů, je to vskutku kulturní zážitek.
Pamatujete na remcaly, kteří při Maxově korejském debutu brblali, že doufají, že najdou v jeho albu i něco jiného než jen nudné balady? Znělo to, jako by něco takového už prostě někdy spáchal, a protože jiné album než Close to You nevydal, čekala jsem, že "nudné balady" najdu tady. To jsem se však nemohla splést víc.
Balady tu jsou. Tři. Ovšem ani náhodou nudné, Changmin se svým hlasem nudnou baladu snad ani zazpívat nedokáže. Titulní Into The Water je moje osudová láska, zbožňuju ji od chvíle, kdy jsem ji poprvé uslyšela, a že to už nějaký ten rok bude. U Gold Dust se mi chce brečet, protože Changmin zní, jako by brečel, a snad proto (protože jinak jí není podobná, ani co by se za nehet vešlo) mi ta písnička evokuje Personu od Kangty. A Kogarashiga Todokukoroni je bez diskuze kandidát na anime ending.
Zbylé čtyři písničky – Michinori; Oh No!; Rock with U a Admit it, You Love it – to je dokonalá smršť! 😁 Přičemž Rock with U je největší podraz v historii lidstva. Začíná něžně a pokojně... a po třiceti vteřinách se rozjede stylem, že chvíli přemýšlíte, v jakém paralelním vesmíru jste se to sakra ocitli.
...pac a pusu, Vaše Nagasaki
Žádné komentáře:
Okomentovat