O dlouhé cestě ultimátního jewel casu, rozplývání se nad oranžovou a hejtování vytouženého kusu

Krásný den, milí a drazí!

Tentokrát přicházím s kpopovým článkem podezřele brzy, co? Nu, v plánu to tak úplně nebylo, ale znáte moje plány... ty už zpravidla nevycházejí. Hned na začátku května mi došla tři alba + jedna speciální kartička, což je pro článek zcela ideální počet propriet.
Ráda bych tu na úvod zmínila změnu týkající se photocard listu: rozhodla jsem se rozprodat nebiasovou sbírku v rámci Dreamcatcher, NU'EST (W) a VIXX. V NU'EST sekci, pravda, JR, Baekho a Ren zůstali, a to proto, že jejich kartičky – jedna od každého – tvoří mou AR OT5 stranu. Které se zbavovat rozhodně nehodlám. Co se Day6 týče, tam určitě nemíním dávat pryč všechno (už proto, že jsem si kurva speciálně koupila Gravity Briana! 😅), ale budu třídit, co vyjma Sungjina a skupinových věcí si ponechám a co pošlu dál.

 

Pamatujete na mé pravidlo "nebudu kupovat kartičky z alb, která nevlastním"? Vzalo za své stejně jako pravidla "nebudu kupovat krabicová alba/nebudu kupovat single alba/nebudu kupovat víc verzí jednoho alba". 

Prim v rámci jeho porušení patří Hongbinovi. Na instagramu jsem od jisté španělské slečny koupila jeho Shangri-La... věc. Ehm. Oficiálně je to pohlednice, ale kdo kdy viděl, aby se pohlednice skládala... Každopádně se jedná o Birth Flower verzi. Celý tento pohlednicovoskládankový produkt je nesmírně fascinující záležitost. A uznávám, že ke konceptu Shangri-La alba se hodí víc než klasická kartička. Je působivě krásný, Hongbin na něm vypadá jako princ a já ho samozřejmě musela mít. 

Když SHINee ohlásili vydání sedmého alba Don't Call Me, reálně jsem neuvažovala, že ho koupím. Pak ale přišla Minhova teaser fotka v paruce, já se osudově zamilovala a prohlásila, že pokud by to album měli náhodou v plánu vyvést po členech, byla by toto absolutně geniální fotka na cover. A co udělalo SMko? Samozřejmě vyvedlo jewel case verze alba po členech a pro Minhovu verzi použilo právě tu fotku! 😄 A tak se nedalo svítit. To album jsem nutně potřebovala. Protože Minhova paruka je život. Upřímně, nikdy bych nevěřila, že dám přednost jewel case verzi alba, když mám na výběr i jinou... na druhou stranu, photobook verze je, co se packagingu týče, ošklivá jak noc. 

To album jsem měla mít doma už... no, když ne v březnu, tak v dubnu určitě. Ovšem... haha, Minho se rozhodl, že tak snadné to nebude! 

Nejprve jsem jej hodlala pořídit od korejského prodejce, který mě jako první seznámil s konceptem přepravy Rincos, a od nějž momentálně na ebayi nakupuju asi nejraději. Jenže než jsem se ke koupi reálně dokopala, jewel case verze u něj zmizely. Prostě nebyly. A mně tedy nezbylo, než hledat jinde. Rozhodla jsem se k nákupu u prodejce, který posílá přes FedEx. Je na něj spoleh a všechno, jediná výhrada, kterou k němu mám, je, že objednávku hned druhý den označí za poslanou, i když být poslaná nemůže (viz předprodeje) a o reálném čase odeslání neinformuje. Musíte aktivně kontrolovat seznam svých koupí a čekat, až se u této konkrétní objeví sledovací číslo. A já čekala čtrnáct dní, a číslo pořád nikde. Posledně, když jsem mu napsala ohledně stejného problému (šlo o NU'ESTy, tuším), bylo mi zdvořile, leč jasně naznačelo, ať prostě ještě chvíli počkám, a neotravuju. A do dvou dnů pak byla objednávka skutečně odeslána. Takže co z toho vyvodil můj mozek? "Buď otravná a prostě ho k tomu dokopej!" A tak jsem napsala. Odpověď byla mnohem úslužnější než naposledy, prodejce se mi moc omlouval, řeší resty se staršími objednávkami, kvůli koroně mu chybí lidi... Na odeslání mojí objednávky se pracuje. Pokud chci, můžu ji samozřejmě zrušit, a pokud se žádný upadate neobjeví během týdne, ať mu napíšu znovu. Čekala jsem, update žádný, poslala jsem tedy další zprávu. Během týdne čekání obnovil prodejce, od kterého jsem album chtěla koupit nejdříve, nabídku jewel case verzí, a celková částka by mě vyšla o stovku levněji. Byla jsem tak rozhodnutá, že ať FedEx prodejce napíše, co napíše, objednávku u něj zruším. Což ani tolik nebolelo, FedEx prodejce neměl čas, protože stěhovali kancelář a o nějakém posunu v restech nepadlo ani slovo. Jakmile byly peníze zpátky na účtu, koupila jsem Minha od Rincos prodejce. 

Týden se válel v depu v Incheonu společně s dvojitým Yoonem, tak trochu jsem proto doufala, že je pošlou spolu. Přes DPD. Když putují na stejnou adresu, rozumíte. Ale to ne, Yoonové jsou obří, ti půjdou přes Nizozemí a DPD a Minhův pakl je malej, ten půjde přes Německo a poštu. Logicky. 

Na svá startovní stanovistě dorazily oba balíky ve stejnou dobu. Yoonové ke mně doputovali v pátek třiadvacátého, Minha jsem proto očekávala v následujícím týdnu. Jenže Minho se celý týden ani nehnul, ležel někde v pošťáckém depu v ČR; ne, že by mě to překvapovalo. 😅 Když nedorazil ani první květnové pondělí, začínala jsem pomalu panikařit... a vydrželo mi to přesně jeden den, protože v úterý po příchodu z práce už na mě balíček čekal v kuchyni na stole. 

Abyste plně pochopili, jak moc miluju Minhovu paruku... freebie Minhové byli dva... klání o místo v regálu trvalo asi vteřinu... 

 

 

Photobooku se skoro nedá říkat photobook, ale Minhovy fotky (parukové!) v něm jsou, tudíž nemohu být spokojenější. Design cédéčka důmyslně koresponduje s názvem alba/title trackem Don't Call Me a je neskutečně cool. Prostě vytáčecí telefon! 😁 Otevírání samotného alba mi způsobuje lehké tiky, reálně jsem s ním zápasila půl hodiny, pak jsem si musela pustit unboxing, abych zjistila, jak se dovnitř sakra leze, načež zabralo dalších pět minut, než se mi to konečně povedlo – ale povedlo! To je hlavní.

Kartičky jsou v albu dvě. Obě AR. Zvažovala jsem, že s koupí alba počkám, až se někde vyskytne otevřené Minhovo album s Minhovými kartičkami. Protože moje trauma, že v albu najdu Taemina, mě stále neopustilo. Spoiler: Teď už nejsem jen traumatizovaná, teď jsem traumatizovaně nasraná. No ale prostě, proč to ještě jednou nezkusit, že. Třeba bylo FIVE jen hloupá náhoda. Navíc v Don't Call Me jsou kartičky dvě, aspoň jedna by Taemin být nemusel... NE, TEN VŮL NA MĚ ČEKAL NA OBOU! V životě už nekoupím zbrusu nový SHINee album, v životě ne! Uf. Taemin půjde z domu, samozřejmě. Zatím jen není jisté, kterou cestou. 

Co se hudební stránky týče... nebudu lhát, neslyšela jsem víc než titulní song. Ten je pro SHINee netypický, ale líbí se mi ("Sick of all your trash" aspiruje na cenu legendary line). A co vím, že si ho vydupal Minho, líbí se mi o to víc. 😄 Nepochybuju, že je celé album super, SHINee platí za značku kvality, já si jej však koupila výhradně kvůli Minhovi v paruce na coveru. Je to povrchní? Je to nedostatečně-správně-fanynkovské? Nejspíš. Ale s tím já žít dokážu.

Dvě o dva měsíce aktuálnější alba, která náhodou vyšla ve stejný den (a to na Zhoumiho narozeniny (nevím, proč mám tendence spřádat konspirační teorie, kdykoli někdo vydá album v den Zhoumiho narozenin... Yesung by mohl vyprávět)), ke mně dorazila společně, koupila jsem je v milém českém obchodě filmnadvd. V rámci Day6 už je to tradice; NU'ESTi mě tak nasrali vizuálem alba a kvalitou packagingu, že jsem naznala, že je naprosto fuk, která verze mi přijde, protože příšerné jsou všechny stejně. Ehm. 😅

Můj úplně první Day6 comeback! Huhůůů! The Book of Us: Negentropy, sedmé mini album s titulním songem You make Me. Který je perfektní. Zcela. I zbytek alba je super, pro mě osobně však hudebně zůstává mini albovým favoritem jejich předchozí počin The Demon. 

Album jsem koupila přesně třináct dní po vydání. Proto mě naprosto šokovalo, když jsem ho vytáhla z krabice spolu s plakátem a hologramovou filmovou záložkou, věcmi, jež byly nabízeny v předprodeji. Jakože plakát je mi k ničemu, jasně, věšet ho nehodlám, ale... je na něm Sungjin. Chápete. Filmová záložka (nebo jak se ta věc vlastně oficiálně jmenuje) je neskonale půvabná záležitost a mě nadchlo, že se ke mně tak neočekávaně dostala. Díky ní (a rozkošným albovým samolepkám) jsem nakonec mohla ve složce spáchat jednu celou dvouokýnkovou Negentropy stranu. 

Z knižní série pokládám Negentropy za vizuálně nejkrásnější kus. Dokonce možná za nejkrásnější Day6 album, které vlastním. Je kvalitní, je půvabné, je oranžové. Hádám, že ta barva v tom hraje zásadní roli... Vyvolena mi byla verze One&, ta nekreslená a oranžovější. Se sexy Sungjinem v sexy černé kožené bundě. Můj highlight, chápete. Čímž však rozhodně neznevažuju atraktivitu zbylých čtyř pětin. Všichni v tomhle albu vypadají skvěle. Zatraceně moc. Jaeho emo patka je geniální!

Kartičkově to v albu vypadá následovně – jedna skupinová kartička, jedna sólo kartička a jedna  message kartička naprosto debilní velikosti. Skupinové kartičky jsou super, miluju skupinové kartičky (o to víc, když je můj bias přesně ten typ člověka, který na skupinové fotce odmítá čumět do objektivu 😅), a tato má navíc naprosto nádhernou zadní stranu. To zadní strany sólo kartiček stojí za prd, pohromadě zase tvoří nějaký velký celek – iritující trend, fakt že jo, JYP! – a proto předstírám, že neexistují (jo, Sungjinova budoucí bílá trojička bude top 👌). Ovšem! Historicky poprvé na mě v albu čekala Jaeho kartička! To cool emo háro asi klukovi ušatýmu dodalo kuráž! Jsem dojatá. 

Pokud se ptáte, kde je message kartička... Na cestě. Snad. Chudák Dowoon se u mě dlouho neohřál, přes víkend jsem uhnala jednu německou slečnu, aby ho se mnou vyměnila za Sungjina. Držte nám palce, ať všechno vyjde, jak má.

 

Tak. A jde se hejtovat! Nebo... hejtovat budu hned, jak vypíchnu, co všechno je na Romanticize od NU'EST boží: 1) Je to full album. Konečně! 2) Hudebně je to skvost. Jmenovitě title track Inside Out je úchvatně návyková záležitost, Black je sexy až to vtipné není a z korejské verze japonského singlu Drive jsem nadšená, protože... je prostě skvělý. V obou jazycích. Gurmánskou třešničkou na dortu je pak sólo song od každého člena. 3) Fotky jsou nádherné, a to ve všech pěti konceptech. 4) Je tu Aron. Spousta Arona. Halelůja! Doopravdy jsem měla lehké obavy, že spáchají druhé full album bez něj. Což by byl ten nejblbější tah v dějinách lidstva. NU'ESTi však naštěstí blbí nejsou. Nebo minimálně ne tak moc. 😁

Když vyšly teaser fotky, zvažovala jsem, že vezmu verzi čtyři. Když bylo vyjeveno, jak budou vypadat covery, dosti jsem zrozpačitěla. Ono celkově na nich vlastně nic špatného není... až na tu fontovou halucinaci... ale dobrý, to bych ještě zvládla. Stále jsem totiž žila v iluzi, že "out-box" znamená, že bude to album krabicové. Jako Canvas. Dávám Vám prostor se mojí naivitě srdečně zasmát. Nu, řeknu to takhle: když jsem si pustila unboxing, nasrala jsem se jak nikdá. A jak padlo o několik odstavců výše, zařekla jsem se, že takovou obludnost nebudu objednávat z Koreje. Za třítýdenní čekání totiž ten vizuál fakt nestojí. 

Dovolím si citovat jistou YouTuberku, která packaging Romanticize shrnula jako "downgrade". Což je zdvořilé, trefné a výstižné. Od debutu vedou NU'ESTi pevné covery. Až na Canvas jsou všechna jejich alba knižního typu. Některá možná lehce pochybná (viz W, HERE a The Table), a možná ne každý photobook byl řešen úplně nejlépe, vždycky se však jednalo o kvalitní produkty. A nejsem jistě jediná, kdo má dojem, že full album by mělo být už z principu lepší než mini alba. Kupříkladu Re:BIRTH se to povedlo na výbornou. Zato Romanticize tuhle štafetu projelo na celé čáře. 

Obal je vlastně papírová skládačka. Stejně jako u DC alb od AITC éry. Rozdíl mezi DC a NU'EST skládačkou je ten, že v DC skládačce je velký digipack a stejně velký photobook (a žádné další zbytečné sračky), a člověku se obal, ač papírový, jeví pevný. V NU'EST skládačce je milion věcí, jenže v konečném součtu vlastně nic pořádného, štěrchá jak kinder vejce a já mám skoro strach na něj sáhnout. Tak křehké mi připadá.

Photobook je na pár facek, protože fotek je v něm prostě málo. Jsou krásné, moc krásné, ale pardon, čtyři fotky od každého člena? To jako vážně? Personal photobook jednoho konkrétního člena je fajn nápad, připomnělo mi to Error od VIXX. Lyrics book, fajn. Obálka s cédéčkem, oukej, ale digipack by byl lepší, co si budem. Nu, a pak je tu záložka, kterou zjevně splácali na poslední chvíli, protože i zbytečná frame card z DC alba Road to Utopia je graficky zajímavější atribut. No, a pohlednice... to je absolutní výsměch. Šest kusů v jednom albu. Můj naivní mozek předpokládal, že to znamená pohlednice NU'EST+JR+Aron+Baekho+Minhyun+Ren. (Což by bylo skvělé, ráda bych k Aronově osamělé Re:BIRTH pohlednici něco přidala.) Ale ne. Pohlednice NU'EST je jediná, která za něco stojí. Zbytek totiž tvoří fotky různých... věcí. Jakože ono je to asi hrozně umělecké a beztak to dává nějaký epický smysl... ale já jsem prostá fanynka. Já chci svýho Arona, a ne záběr na židli! 

Jsem zklamaná a nemůžu se zbavit pocitu, že se Pledis/HYBE/kdokoli snažil splácat to album tak levně, jak jen to půjde. Na rovinu říkám, že nepatřit NU'ESTi mezi moje top skupiny, Romanticize bych si nekoupila. A neumíte si ani představit, jak moc mě tohle stanovisko mrzí. 

Ale teď už ke konkrétnímu albu, jež mi sídlí v regálu: verze 1 For Good. Bílozlatá. Což je cool, vypadá totiž jako chudý příbuzný Q verze HEA. Ale uznávám, že s bezksichtovým designem cédéčka si Romanticize připisuje aspoň jednu výhru. Renův personal photobook je rozkošný, uznávám, že mu to v brýlích velice sluší; samozřejmě ale plánuju, že až začne někdo rozprodávat jednotlivé photobooky, skoupím Arony. A zaplním prázdný prostor v albu. Ovšem! Na to, jak rozčarovaná jsem z packagingu alba, kartičkově to vyšlo líp, než jsem se odvažovala doufat. Jasně, kdyby místo BaekRona přišel MinRon, bylo by to úplně boží, ale tak... kompletní aronovské zázraky jako v Re:BIRTH se dějí jen jednou za život. Takže ano, našla jsem v albu jednu sólo a jednu unit kartičku – a obě obsahují moji ženu. Sólo kartička ze čtvrté verze alba (ano, té, kterou jsem původně mínila pořídit... náhoda?) je překrásná nádherná, úžasná a já pět minut tančila nadšením po pokoji, protože "mám Arona!" Unit kartička s Baekhem sice půjde k prodeji, nemám pro ni využití, ale i tak bylo fajn vidět, že Aron (aspoň částečně) dodržuje naši full albovou tradici. 😁 

...pac a pusu, Vaše Nagasaki