O šedovlasé princezně, oholeném biasovi a spokojeném mozku

ARON: ...

SUNGJIN: Tak kdo je tu lemra?

 

 

Krásný den, milí a drazí.

Červnový článek se takřka výhradně ponese v duchu zbrusu nových alb a jejich propriet. V hlavních rolích Day6 – ano, stále mě to nepřešlo – a Yesung.
Začneme ale samozřejmě kartičkou, a to zcela nealbovou. Slibuju, že je to na dlouhou dobu poslední Hongbin, víc jeho kusů jsem nenakoupila. Jedná se o jeho druhou Elysium záložku (či co to vlastně je), stejně efektní a stejně fascinující. Inzerát o jejím prodeji jsem na instagramu našla už před nějakou dobou a stále jsem zprávu slečně prodejkyni odkládala. Jelikož se však bude od července platit clo za všechny příchozí zásilky ze zemí mimo Evropu, naznala jsem, že bych si měla pospíšit, aby Hongbin ještě stačil do posledního června z USA dorazit. Haha. Cesta mu trvala šest pracovních dní. Šest. Lidi, jestli neměl v zadku vrtuli, tak fakt nevím. 😅

 

 

 

Můj původní plán byl, že od Day6 skoupím jen knižní sérii. Ten se posléze proměnil ve vizi "nakoupím knižní sérii a full alba". Což se i stalo. Proto vlastně ani nevím, co jsem na filmnadvd.cz dělala a proč jsem prohlížela nabídku Day6, každopádně jsem zjistila, že Remember Us, druhá část Youth, která dlouho nebyla k mání, je na skladě. V tu chvíli se můj Hongbinem zabiasovaný (takže spokojený, protože Konga bylo poslední dobou mnoho) mozek hluboce, filozoficky zamyslel... načež jsem se otázala Nissy, jestli chci Youth alba...? Odpověď byla jasná: chci Youth alba. 

Šokovalo mě, když jsem zjistila, že je Remember Us větší než Shoot Me. Naivně jsem předpokládala, že když ta alba patří ke stejné sérii, budou k sobě velikostně sedět. No, ejhle... Ale to nevadí. Epická estetičnost knižní série holt nemá konkurenci. 😁

Takže Shoot Me a Remember Us, třetí a čtvrté mini album od Day6. Bullet a FF►► verze. Nebo jak jim říkám já: "Sungjin a Sungjin s ikonickou vizáží sériového vraha 👌" Nebudu lhát, Sungjinův vojenský gansta sestřih je hlavní důvod, proč jsem ta alba vzala. Teda jasně, ten účes má jen v jednom, ale ke druhé části přece potřebuju část první, jinak by to nedávalo smysl, že jo... Ignorujme, prosím, skutečnost, že se Sungjina ve vojenském gangta účesu regulérně bojím. 

Cover Shoot Me je fajn, nemám mu co vytknout, stejně jako designu cédéčka, jenž je pojat nesmírně tematicky. Fotky tohoto alba jsou skvělé; sice ne to nejlepší, co Day6 nabízejí, ale skvělé jsou (navíc vedou světlovlasého Sungjina, a to není něco, co by se běžně dělo!). Photobook samotný je lepený, což není moje nejoblíbenější řešení, ale budiž. Musím však rozhodně vypíchnout jeho uchycení v samotném albu, které je nehorázně cool! Hudebně za mě jednoznačně vede titulní song Shoot Me, který přídomek "titulní" obhajuje tak agresivně, až to vtipné není. 

Cover Remember Us na mě působí... skoro přeplácaně. Ne, že by se mi nelíbil, je to umělecké a tak, za favorita ho však rozhodně označit nemůžu. Design cédéčka, ač jednoduchý, působivě souzní se svým nejbližším okolím, což velice oceňuju. I tento photobook je lepený, a jeho uchycení na straně je poněkud nešťastné, protože při otevření alba má tendence klouzat ven. Tatáž opakující se fotka (cover + předek photobooku) pak na mě působí lehce lenivým dojmem, jako by tvůrci neměli náladu se s nějakou úvodní grafikou Day6 alba zaobírat. Na druhou stranu, fotografie jsou nádherné, kombinace barevných a černobílých snímků je skvostná. Photobook Remember Us patří bez debaty k mým nejoblíbenějším. Titulní song Days gone by je skvělý, přesně jak se na Day6 song sluší, ale... prakticky celé album má "titulní" potenciál. Za mě jmenovitě Headache, 121U a So Cool. 

Nu, a nyní již k proprietám, které alba nabízejí: Shoot Me a tetovačky, Remember Us a samolepky. Samostatně bych je nevystavovala, ovšem společně mají svoje kouzlo. Dále se v obou albech nachází clear card, čili to, co JYP v prvním a druhém albu nazývalo clear coverem, s tím rozdílem, že tady je to jedna transparentní karta jednoho člena. V mém případě dvojitého Dowoona. Chlapec se mi beztak mstí za ten Negentropy trade. 😅 A dobře si uvědomuje, že clear card pofidérní velikosti pro mě není sběratelská kartička, proto mě obšťastnil i na standardní Shoot Me – ňuňavé a střílející – kartičce. Slibuju, Dowoonnie, tentokrát tě za leadera směňovat nebudu. 

Shoot Me selfie exemplář pak dopadl přesně tak, jak jsme všichni čekali – Wonpilem. A protože jsem milého králíka našla i na "nástrojové" kartičce v Remember Us, selfie půjde v dál. 

Obecně však musím své Remember Us štěstí vynachválit do nebes, jelikož Sungjina jsem v tomhle albu ulovila hned dvakrát! Na selfie kartičce – která je krásná a tak rozkošná, že se na ní Sungjina ani nebojím! – a pohlednici – kde se ho bojím, ale je to děsně cool, na omak rádoby fotografická záležitost, a já jsem z ní div živá. 

Když se nad svými Day6 pulls zamyslím, vychází mi, že čím má můj bias kratší vlasy, tím mě má evidentně radši. 😄

Na Yesungovo čtvrté mini jsem se nesmírně těšila, přece jenom rok o sobě nedal sólově vědět. Můj plán byl koupit jednu verzi. Samozřejmě. Jedna stačí. Jo. Jenže to by Yesung nesměl být Satan a spáchat totéž, co u Pink Magic. 

Půlený. 

Nápis. 

Na hřbetě. 

To nejpodlejší zlo v rámci albového designu. Který tady, mimochodem, příliš nezvládli, protože nápis je vyvedený na hřbetu papírového alba, které kryje širší plastová folie. Tím pádem k sobě obě poloviny správně nedoléhají, a... inu, kazí to výsledný dojem.

Odhlédneme-li však od nedomyšleného půleného nápisu, nemám Beautiful Night vizuálně co vytknout. Je to v každém ohledu nádherný počin. Sešitový cover má kvalitativně co dohánět, pravda, avšak tento nedostatek je dokonale kompenzován tím, že... to album má duši. Zní to pošahaně, já vím, ale lépe svůj dojem z něj popsat nedokážu. Jednoduše tu nejde jen o krásnou šedovlasou princeznu Yesunga (která by ale sama o sobě dokonale postačovala!) a její umělecké fotky, celková atmosféra Beautiful Night je v porovnání s předchozími alby minimálně o level výš. Pokud se Vám zdá, jako bych nově našla své nejoblíbenější yesungovské album, máte pravdu. 💙

Co se vzhledu coveru týče, preferuju Beautiful verzi. Photobooky zbožňuju oba, ale Night verzi asi přece jenom o trochu víc. Je barevná a temná zároveň a... mám z ní husí kůži. Design cédéček je tak jednoduchý, jak jen jednoduchý být může, jde vlastně o přechod jediné barvy, výsledek je však překrásně působivý. A naživo vypadá líp než oskenovaný, to jen tak mimo záznam. 

Po hudební stránce je to yesungovsky milé, a chlapec mě rozesmál, když celý rozjařený prohlásil, že je super, že se v track listu nevyskytuje ani jedna písnička, kterou napsal! Idolové bojují za to, aby jejich písničky zařadili do alb... no, a pak je tu Yesung. 😆 Ale k mému písničkovému doporučení: Corazón Perdido, balada s rockovým nádechem, která má naprosto dechberoucí závěr.

Jedno album nabízí kartičku a pohlednici. Pohlednice je hologramová, jeden typ per jedna verze. Půvabná Beautiful s kytičkami, temná Night s odrazem v zrcadle. Rozhodně nejhezčí a nejkvalitnější pohlednice, jaké jsem kdy v albu našla. Amen. Kartiček je, tak jako už tradičně, vícero verzí, a z těch, jež v albech čekaly na mě, jsem abnormálně nadšená. A taky šokovaná, protože jsem skutečně nepředvídala, že v albu, kde je Yesung šedovlasý, najdu růžovovlasé kartičky. 😅 Jsou geniální. A vedle Pink Magic exemplářů vyhlížejí jako geniálně plynulé pokračování. 

...pac a pusu, Vaše Nagasaki