Sungjinovo sluníčko, comeback století a random skupina, z níž utekl můj potenciální bias

(Je krásný letní den. Biasové si užívají klid a pohodu... Když tu se kolem nich proplíží osm vyjukaných, neznámých děvčat.)

MINHO (zbledne): Co to zase je?!
ZHOUMI: Klid, to je jen random skupina.
MH: Stejně random jako on?! (ukáže na Myungsooa)
HONGBIN: Tak to prr, random Myungsoo hyung je v pohodě! Random on (ukáže na Sungjina) je na ránu!
(Bias list provrtá Sungjina vražedným pohledem.)
SUNGJIN: ...

SOOYOUNG: Souhlasím. Začíná se vymykat kontrole...

SJ: ...

KANGTA: Jako Aron. 

ERIC: A SuA. 

SUA: A Aron a SuA to rozhodně neschvalují, to vás ujišťuju! 

KT: Měli bychom se ho zbavit. Nějak... definitivně.
YOON: Jestli můžu něco -
SA: Nepleť se do dospěláckých věcí, kotě.
Y (zacuká mu oko): Vždyť jsem starší než ty!
SA: Arone, usměrni si svý děcko.
ARON: Yoonnie, zlatíčko, běž si hrát, ano? Strejda Bob ti určitě půjčí kytaru. 

SJ (suše): Strejda Bob je tady a slyší všechno, co proti němu osnujete.

(Než ale stačí kdokoli zareagovat, doslova odnikud se dramaticky zjeví Nichkhun, Minjun a Taecyeon.)

NK, MJ, TY (sborově): IT'S 2PM ~!!!

(Bias list na ně zůstane nechápavě hledět.)

ZM: A to je kdo? 

HB: É...

(Aron krčí rameny.)

SA (rozzáří se): ALE TO JE PŘECE HORVEJKUL! 

MH: NAZDAR, TY THAJSKÁ NAPLAVENINO! 

HB: A... ten zbytek?

SA, MH (jednoslovně): Nemám páru.  

(Minjun a Taecyeon si vymění pohled, načež ten mladší pokrčí rameny a zamíří za neoficiálními biasy.)

MINJUN (zoufale): Ale no tak! Vždyť mě znáte! Jsem Kim Minjun! Dřív Junsu! Jun. K! (obrátí se na Arona) Obývám v bias listu stejnou příčku jako tvůj muž! 

A: Fakt? (užasle se podívá na Minhyuna) Ty ho znáš?

MINHYUN: Ne.  

MJ: ...

(Od neoficiálních biasů se zatím nadšeně nese družné vítání Taecyeona.)

MJ (vybuchne): JAKTO, ŽE TAEKA NEOFICIÁLNÍ BIASOVÉ ZNAJÍ, ALE MĚ NEZNÁ KOLEGA Z DVANÁCTKY?! 

(Bias list trapně mlčí; pak se rozhodne prostě Minjuna ignorovat.)

KT: Takže... (odkašle si) kde jsme to ohledně nutné likvidace Sungjina skončili...? 

MJ: ...

Y (šeptem): Ber to z té lepší stránky, hyung. Dokud si nepamatují, kdo jsi, nebudou tě chtít zlikvidovat.

MJ (zmateně): Proč šeptáš? 

Y: Protože -

A (hystericky): YOONNIE! Nebav se s cizími lidmi!

Krásné ráno, milí a drazí. 

Trio nákupů, shrnutých v tomto článku, nemělo podle původních propočtů vůbec proběhnout. Jenže pak přišly teasery... songy... potřeba utvrdit Bobovu dominanci nad Kongem...  

Vím, co jsem tvrdila. A upřímně nechápu, proč jsem to tvrdila. VŽDYŤ TO SLUNÍČKO JE TAK KRÁSNÝ, TO SLUNÍČKO SE NEDÁ IGNOROVAT...! Ehm. Takže. Od holandské slečny jsem na instagramu koupila Sungjinův druhý Sunrise polaroid. Ten, kde culící se Sungjin v cool černých hadrech konečně vypadá jako Sungjin. Polaroid nadepsaný určitě hlubokým! korejským vzkazem, za nímž je domalované to nejkrásnější sluníčko, jaké kdy svět viděl. Miluju ho. To sluníčko je prostě boží.

A Sungjinova menší čtyřokýnková strana je tím pádem zkompletovaná. První album v ní sice nerovnoměrně převažuje, ale tak... polaroidy jsou vždy o level výš. Tento fakt prostě musejí akceptovat i diskriminované Moonrise záložky. 😏

 

Když bylo oznámeno, že 2PM po pěti letech zcombackují, prohlásil můj mozek s ledovým klidem: "Hele, kotě, já vím, že je to super a tak, ale... nebudeme to nijak prožívat, dobře? Jsou to jenom 2PM." Haha. Jo. Pak přišly první teaser fotky a stoický nadhled mého mozku vzal s hysterickým: "KHUNNNNNIEEEEE!" definitivně za své. (Horvejkul je zlo. (A Minjun ještě větší, protože to thajský zlo systematicky wreckuje. (A Taecyeon... Taec je přítomen! Všichni milujeme Taeka.)))

O koupi alba tak bylo rozhodnuto. Předobjednala jsem jej na filmnadvd.cz, a když říkám předobjednala, tak tím myslím se všemi preorder benefity. Což mi připomíná, že se mi ve stole začínají podezřele hromadit plakáty, ehm... Nu, s příchodem se album sice poněkud opozdilo, ale hej, je doma! Co chtít víc! 

Takže Must, sedmé album 2PM. Vyvolena mi byla bílá Light verze, která... je pod papírovým přebalem – který má hřbet taky navržený tak, aby se na něj ideálně napojila Dark verze, satani – tak nádherně jednoduchá a čistá, až mi to bere dech. Mrzí mě, že skener nedovedl pojmout design cédéčka, na druhou stranu se tomu vůbec nedivím, protože i zahlédnout ho "naživo" dá docela práci. Tudíž ne, cédéčko není jen bílé, tak líní designéři nebyli, je na něm vyražen track list alba a jména všech členů skupiny. Malý oboustranný plakát s 'Light' i 'Dark' konceptem, který přesně pasuje do dvouokýnkové folie, je milá pozornost. TMI paper a challeng card jsou... ehm, doteď netuším, co vlastně jsou, ale... jsou to skupinové záležitosti. A když TMI papír přehnete, vleze se do dvouokýnkové folie k plakátu. A challenge card pak můžete nacpat za něj (čtěte: tam, kde nejsou moji biasové). Photobook je nádherný, takový... svěží a neformální. Nichkhun a tužky jsou skoro tak neporazitelné duo jako Aron a broskve. A Minjun, jehož nevizuálnost mi zase ničí život a všechny priority, se na úvodní skupinové fotce tváří jako masový vrah. Geniální. 👌 

Hudebně rozhodně vyzdvihuju titulní song Make it. Je to ležérní, je to chytlavé – velký shout-out Wooyoungovi! – a MV nemá chybu. (A když už jsem u toho chválení členů, kteří mě běžně neberou, Junho v brýlích je fakt kus.) Na každý pád se ale skvěle poslouchá celé album, a to do poslední noty. Posloužilo mi jako hudební kulisa při práci ve PhotoFiltru a... byl to velmi umělecký podkres. Minjunův hlas je prostě božský. Pokud nenajdete nic jiného, tak kvůli němu si Must Vaši pozornost rozhodně zaslouží. Oh, a mimochodem, akustická verze My House mě nesmírně potěšila! Je to má druhá nejoblíbenější písnička od 2PM, naneštěstí, design pátého alba je katastrofa, a proto jsem nadšená, že ji mám po ruce nejen na Minjunově sólu, ale i ve skupinovém provedení.   

Teď se asi ptáte, kde je odkaz ke kartičkám? No, není. Astrologické výpočty, které jsem jednou ze srandy prováděla na starém blogu, nelhaly. Mí 2PM biasové mi nejsou souzeni. 😅 Ačkoli Khunovi se mě asi zželelo a připutoval aspoň polovičatě na unit kartičce. Která je pro mé sběratelské plány sice k ničemu, protože je na ní s Wooyoungem, ale... nepatrně to utěšilo mé zlomené srdce. Na sólo kartičce jsem našla Chansunga a reálně je to jediný produkt, který je mi líto dávat pryč. Mám Chananu ráda, kdybych nešla ryze po biasech, vysloužil by si milý maknae čtvrtou příčku v rámci 2PM oblíbenosti, jenže... já ryze po biasech jdu. A nemám proto jediný důvod si Chansungovu kartičku zakládat do složky. Z preorder benefitů, folding a piece photocard, na mě dolehlo taeminovskowonpilovské dejavu, protože Wooyoung. Na obou. Uf. Idolové, které aktivně ignoruju, mě nějak moc milujou... 

Mimochodem, možná jsem to zmínila už někdy někde dřív, ale zbožňuju dance practice videa 2PM. Člověk nikdy neví, co tam ti volové spáchají... Jo, a Taecyeonova obsese lovení srdíček zpod triček kolegů, to je vrcholný highlight této éry. 😂 

 

Dovolte mi představit Vám skupinu Pink Fantasy, která debutovala v roce 2018 pod záštitou společnosti MyDoll Entertainment. Že jste o ní nikdy neslyšeli? Klid, já taky ne. Skupina má momentálně osm členek, z toho jednu "skrytou" členku Daewang, což je slečna s králičí maskou na hlavě, jejíž skutečná identita bude možná někdy v budoucnu odhalena. Vcelku cool nápad, to musím ocenit. 

Lidé PF často a rádi přirovnávají k Dreamcatcher. Temný koncept a drsnější zvuk bývá skupině jak chválen, tak vyčítán. Já osobně si stojím za tím, že kdyby mi děvčata DC nepřipomínala, nikdy bych je neobjevila, tudíž... chápete.

Teď si asi říkáte: "Oh, no super, našla sis novou dívčí skupinu, gratuluju!" Jakože... jo. A ne. Jsou tu totiž dva problémy, které mi brání Pink Fantasy žrát, jak by se na oblíbenou skupinu slušelo. 

Zaprvé: ambivalentní koncept. Jak jsem zmínila, koncept připomínající Dreamcatcher – které jsou své rockové image věrné – beru všemi deseti. Potíž je, že PF svůj koncept i zvuk diametrálně střídají. Mají songy jako Fantasy a Poison, které vřele doporučuju, a pak věci jako Playing House a Lemon Candy, což jsou průměrné songy průměrné dívčí skupiny. A ano, jsou lidé, kteří jsou z toho úplně hotoví, prostě "Pink Fantasy's duality, hell yeah!", jenže... mě ten kontrast bolí. 😅 Ale asi jsem to měla čekat, jejich debutový song iriwa tuhle dualitu perfektně demonstruje. 

Zadruhé: změny v obsazení. Aka tentýž problém, jaký jsem vždycky měla s After School. Když se ve skupině střídají členky jako ponožky, fakt ztrácím chuť je nějak blíže poznávat, protože... jak můžu vědět, že do měsíce nebude všechno jinak? A aby té podobnosti s After School nebylo málo, slečna jménem SangA, ke které jsem od prvního poslechu Fantasy nejvíc tíhla, skupinu opustila. Stejně jako Bekah, můj potenciální AS bias. 

Tudíž ano, koupila jsem nejnovější Pink Fantasy album, první mini Alice in Wonderland, protože titulní Poison je masterpiece, a navíc obsahuje Fantasy – přezpívanou; tj. bez Sangy, což mě trochu mrzí, protože její hlas dával té písničce specifické kouzlo, ale nevadí – o členkách jako takových však vím všeho všudy to, jak se jmenují. 

Víc random nákup jsem v životě nespáchala.

Byl to ale nesmírně půvabný random nákup. Alice in Wonderland je vizuálně moc povedené album. Vyvolena mi byla hnědá Wonderland verze. S bílým králíkem na zadní straně. První kpopový králík, co mi neleze na nervy! Album je decentně laděno v tématu "Alenka v Říši divů", a za tu decentnost si zaslouží minimálně zlatého bludišťáka, protože... Designu alba nemůžu nic vytknout, je překrásný, ale samotný příběh Alenky je podle mě stejný halucinogenní žvást jako Malý princ a nemám ho ráda, pardon. 

Photobook je lepený, což sice není úplně optimální řešení, ale hej, tu skupinu financuje maličká společnost, o které nikdy nikdo neslyšel, lepený photobook je vlastně luxus! (A celkově má to album mnohem lepší kvalitu než Romanticize... (ano, to trauma mě stále nepřešlo)) Koncept fotek se celkově nese v temném duchu, přičemž druhý set s barevnými čočkami je regulérně děsivý. Úžasné! 

Cédéčko je – ano, bohužel – ksichtové. Ehm. Deset verzí: osm jednotlivých členek, dvě skupinové. Inu, kdyby vyrukovali jen s těmi skupinovými, byla bych rozhodně šťastnější, ale tak... co už. Obšťastnila mě maknae Heesun, a... jo, uznávám, na to, jaký je to mladinký prtě, tu vypadá fakt drsně. 

V albu najdete dvě kartičky a jednu kvalitní, obří – jakože fakt obří, málem se mi nevlezla do dvouokýnkové folie! – pohlednici. Nejprve mi, prosím, dovolte vzdát hold jejich zadním stranám. Obzvlášť té kartičkové, která vypadá totožně jako přední strana alba. To je geniální! A vlastně musím vypíchnout i tu přední stranu, protože... poštěstilo se mi získat kartičky v kápích, na nichž jsou děvčata absolutně rozkošná. Nu, slečna Harin si asi řekla, že když maknae opanovala jednu kartičku a cédéčko, ona opanuje druhou kartičku a pohlednici. Jasně. Však dvojičky jsou nejlepší. 😁

...pac a pusu, Vaše Nagasaki