O reorganizaci, rozrůstání... a porušování pravidel

(Zhoumi, Eric, Aron a Sooyoung mlčky stojí v půlkruhu a hledí do země; udivený Minho se k nim připojí.)
MINHO: Co tu děláte?
ARON: Držíme minutu ticha za mrtvou skupinu.
(Zhoumi, Eric a Sooyoung vážně přitakají.)
MH (uštěpačně): Za Shinhwu?

ERIC: Hej! My nejsme mrtví. Jsme jen staří. A máme natvrdlýho leadera.
MH: Hyung, ty jsi leader.
E: Však právě.
(Zhoumi zničehonic hystericky vzlykne.)

MH: Nebreč. (svraští čelo) To tě tak dojal konec NU'EST?
ZHOUMI: Ne, já si jenom zase uvědomil, že – (popotáhne) – moje skupina je ve fázi už asi páté klinické smrti...
SOOYOUNG: Nápodobně.
MH (užasle): Vy jste tak marní...

Hezký večer, milí a drazí.

Sběratelský souhrn tohoto měsíce – jak můžete odvodit z nadpisu – obsahuje jak kusy tradiční, to jest ty, které plánovaně rozšiřují konkrétní kartičkovou kolekci, tak ty, jež svojí přítomností automaticky znamenají změny v dříve pevně definované sbírce, a nadto jsem posbírala exempláře, jejichž koupě porušila další z mých dávno stanovených pravidel. Ne, že by to ještě někoho překvapovalo...

Připutoval další lenochodí opozdilec. A zase visual. Náhoda? Nemyslím si! Kartička, kterou jsem objednala na začátku ledna. A pokud se ptáte, z kteréhože konce světa putovala... Z ČR. 😅 Jo. Vrchol komedie. To je holt tak, když kupujete od našinců s vizí, že budete mít kartičku brzo doma... a ono houby. Kartička ale nakonec dorazila a dorazila v naprostém pořádku, tudíž je všechno fajn.
Jedná se o kousek vlastní oslavenci tohoto měsíce, mistru Myungsooovi. Možná proto jí to tak trvalo. Možná chtěla být tematicky přítomná v březnovém článku! Jeho Infinite kartička z pátého mini alba Reality. Myungsoo ve velmi zářivém oranžovém tričku. Nádhera! 🧡 A rovněž důvod pro koupi číslo jedna. Důvod číslo dvě: rozhodně musím vlastnit kartičku z alba, jehož titulním songem je má hudební Infinite obsese Bad.
I tato kartička má ten matný, na dotek háklivý povrch jako zástupci Paradise a Season 2, asi nějaká pofidérní preference Woolimu či co. Zadní strana je jednoduchá, čistě bílá se stříbrnými nápisy. Svým způsobem by se dalo říct, že je nudná, jenže vy víte, jak moc si na kartičkách užívám cokoli stříbrného, takže... já jsem naprosto spokojená!

A protože můj zabiasovaný mozek prostě občas potřebuje plnou dávku svojí vizuální závislosti, Myungsooa jsem doplnila Hongbinem. Jeho kartičku jsem pořídila na ebayi, a to od slečny z USA. Ano, je to šokující, já vím, však už dobrého půl roku jsem mimo Evropu nenakupovala...! No, Nissa je odvážnější kartičkový sběratel než já, loví i mimo EU, a na základě vlastních zkušeností mě ujistila, že zásilky, které vyhlížejí jako obyčejný dopis v obálce, procházejí přes celnici bez povšimnutí. A já se tedy rozhodla, že to taky otestuju.
Koupila jsem Binovu 2017 Season's Greetings kartičku a... ano, asi po třech týdnech připutovala stejně nenápadně jako každá jiná, celnímu řízení nepodléhající zásilka. Slečna prodejkyně – Američanka, ještě jednou podotýkám! – mě pak definitivně dostala do kolen tradiční děkovnou zprávou, v jejímž závěru stálo "MOC DĚKUJI". Přesně tak, jak to vidíte. Česky.
Kartička je to divná a úchvatná zároveň. Hongbin je na ní absolutně nádherný, jak taky jinak, žeru ten jeho lehce ironický výraz. Zadní strana vyhlíží čistě a střízlivě, třešničkou na dortu (to háčko mě nikdy nepřestane bavit!) je autogram. Vizuálně 10/10. Povrch kartičky je velmi podobný povrchu těch Infinite Myungsooových, naštěstí ale není až tak citlivý, což je rozhodně velká výhoda.
Teď si asi říkáte: "Moment. Vždyt tu kartičku jenom chválíš, a přitom jsi tvrdila, že je divná!" No, věřte mi, ona je. Je divná svou velikostí. Je jen o maličko větší než Aronova drobounká The Nocturne fansign kartička, jenže široká je skoro tak jako W, HERE nebo K*Bang kartičky! Vážně, ještě ždibec a byla by čtveratá!

Tak dlouho jsem odolávala flashbacky na "nebudu sbírat Sungjinovy nealbové kartičky!" za 3, 2, 1... až jsem podlehla. A to jsem si myslela, že když od vydání Dreamcatcher Mind/Mysterious Mansion photobooku uběhlo už skoro půl roku, jsem v bezpečí... No, to jsem se spletla. 😅 Prohledávala jsem ebay a vyskočil na mě inzerát Suina Dreamcatcher Mind setu od slečny z Francie. Pět kartiček za velice příznivou cenu.

mozek: "Vážně budeme dál předstírat, že ty kartičky nechceme?"
já: "Chceme. Jasně, že je chceme... Jenže pokud koupíme jeden nealbovej set... ty víš, co to způsobí!"
mozek: "Budeme utrácet za Suiny nealbový kartičky."
já: "No právě!"

mozek: "Hele, ve velkým skupuješ nealbovýho Arona a nealbovýho Boba. Že nám to SuA doteď nedala sežrat, je malej zázrak." 

Tatáž slečna nabízela i dvě kartičky z Mysterious Mansion, což je druhá verze limitovaného photobooku, a to za stejnou cenu jako kvintet z Dreamcatcher Mind. Značný nepoměr, řekla bych. Ze svých nenápadných stalkerských chvilek jsem navíc vydedukovala, že Mysterious Mansion set by měl obsahovat taky polaroid a fotku/pohlednici/tu trhací věc. Tyhle dvě propriety milá slečna prodávala samostatně, a celková cena by tudíž byla... no, příliš. A já nejsem tak bohatá, abych zbytečně utrácela, když ten set (jakože vážně set) beztak můžu najít za lepší cenu... A našla! Opět na ebayi a opět od slečny z Francie. Jiné slečny z Francie. 😄 Sečteno podtrženo, koupila jsem dva Bořiny sety z jednoho photobookového projektu, oba z Francie, ale každý od jiného člověka.
○○○
Dreamcatcher Mind set dorazil jako první a na to, že putoval z Francie – a francouzská pošta bývá rychlejší než smrt! – mu to zabralo povážlivě dost času. Na francouzské poměry. Takže asi týden. A vlastně putoval kratší dobu než set číslo dvě... ale k věci.
Fotky na kartičkách zaštiťuje show Dreamcatcher Mind, jež loni vycházela na YouTube, a kartičky jsou tudíž taková rozkošná památka na každou epizodu. Má nejoblíbenější je růžová SuA z variace na hru Among Us a SuA ve školní uniformě á la studentka. Highligtem Dreamcatcher Mind kartiček jsou však rozhodně jejich zadní strany. No, ony by ty zadky, pravda, bez těchto konkrétních předků nedávaly smysl, lepší je tedy nazvat je perfektním kombem... Na každý pád, zadní strany se Suou jako pixelovým charakterem v pěti variantách nemají chybu. Jediná výtka, kterou ke kartičkám mám, patří jejich povrchu. Matnému a na dotek háklivému. Tenhle měsíc na něj mám zatracené (ne)štěstí... Na jedné z kartiček, té studentské, je pod určitým úhlem patrný "škrábanec". Přesně ten typ poškození, který je vidět výhradně na tomto povrchu, a za který nemůžu vinit prodejkyni teda můžu... ale nejsem mrcha, protože ho způsobí prakticky obyčejná manipulace s kartičkou.
○○○
Mysterious Mansion set si dal s odesíláním dosti načas a dorazil den po datu, které ebay označil jako krajní termín. Umíte si tedy představit, jak paranoidní jsem těch čtyřiadvacet hodin samozřejmě byla. 😅
Kartičky jsou konečně standardní exempláře se standardním povrchem, a v porovnání s jejich Dreamcatcher Mind sourozenci působí mnohem seriózněji. Tady SuA není krásná a rozkošná, tady je krásná a elegantní. Jednoduše dáma. A já se cítím poněkud nepatřičně, že v této aristokratické náladě hodlám opět vypíchnout zadní strany, respektive jednu z nich, tu červenou se Suinou kresbou ptáčka... ale nemůžu jinak, miluju ji. Nakreslit opeřence, který by vypadal jako funkční pták – nadto roztomilý funkční pták! – je úkon nad moje skromné umělecké síly, tudíž Suino půvabné dílko hluboce, bezpodmínečně obdivuju.
Fotka/pohlednice/ta trhací věc je záležitost, bez níž bych se nejspíš dokázala obejít, rozhodně si ale nestěžuju, že ji mám. SuA je tu nesmírně... sexy. Pět minut jsem přemýšlela nad vhodnějším slovem, a žádné mě nenapadlo. Celá ta zachycená scéna vyhlíží vkusně a umělecky, a jeden by rozhodně nečekal, že v Bořině ruce uvidí plastovou pistolku pro děti. Nevtíravý humorný detail, který dýchá takovou nepatřičností, že nemůžete jinak než se mu od srdce zasmát.
A to nejlepší na závěr – polaroid. Asi by mě nemělo překvapovat, že jsem zrovna z něj kecla ohromením na zadek, vím přece, že polaroidový design jakékoli velikosti rovná se můj oblíbený produkt... A přesto mě to překvapilo, protože jsem nečekala, že bude Mysterious Mansion polaroid tak skvělý. Kvalitou mi připomíná NU'EST exempláře, a to natolik, že být na něm Aron a ne SuA, bez odmlouvání uvěřím, že vypadl z některého L.O.V.E Page setu. Ah, a ten stříbrný královský autogram...! Vizuální dokonalost!

To se tak jednoho pěkného dne vracím o polední pauze ze školky domů a vidím, že nám ze schránky trčí obří obálka. "Kdo to, co to... NO NENE!" Čekala jsem zásilky, čekala jsem jich spoustu... ale nečekala jsem tu, kterou jsem dostala. Nissina terapie šokem. 😆 Teda takhle, já věděla, že pro mě ty produkty má, ale netušila jsem, že mi je zašle tak brzy. 

Vezmeme to postupně: od kartiček, ke kterým pro tentokrát žádný další kus toho konkrétního idola nemám, až po photobook, ke kterému jsem za březen koupila kartičky tři.

(Děkuju!)

Bod číslo jedna: Dostala jsem svoje drsňácké dítě Yoona. Konkrétně kartičku z druhého Winner alba Everyday (či EVERYD4Y 'bo jak se to správně stylizuje hlavně nenápadně jakože členů už není pět, co, YG?). Modrovlasou. Ano, všichni milujeme Yoonovy modrovlasé kartičky. A kdo tvrdí, že ne, ten lže sám sobě a měl by se nad sebou zamyslet. Tak. Konec koučovského proslovu. Po dlouhém a náročném analyzování se Nissa rozhodla vzdát se v můj prospěch svého celoyooního kusu. Kusu ve velmi pofidérním úchyláckém kabátě (prostě... to je přesně ten kus oděvu, pod kterým týpek, co na vás vyskočí v parku ze křoví, nic nemá) a fascinujících botách (ne, nemám fetiš na bílé tkaničky, přísahám). A s fakt hustým černým autem v pozadí (což je to jediné, co vám o tom autě řeknu... vím o autech naprosté kulové). Nejsem příliš velký fanda těchto celokdokoli exemplářů, no, Yoonova kartička mě nadmíru baví. A moc se mi líbí její zadní strana. Působí skoro až... hm, sterilně je hloupé slovo, ale zároveň to vůbec nejvýstižnější, takže... vyhlíží sterilně, a přesto mě její strohý design nesmírně oslovuje.  

Bod číslo dvě: Nissa si uvědoměle pořídila Maxovo druhé mini album, necítila však potřebu zřizovat si v šanonu jeho kartičkovou sekci, a proto... tadá ~! Dostala jsem Changminovu Devil kartičku, verzi Black. Za tohle album jsem se ani nemusela snažit, a dvojičku mám zkompletovanou... 😅 Geniální shodou náhod se jedná o jednovaječné dvojče rozpustilého šatnového selfíčka, jež jsem našla ve svém albu, a... Možná si vzpomenete, že podobnou dvojčecí situaci jsem už řešila u Yoonova alba, kde to nakonec skončilo tak, že mi Nissa pořídila kloboukovou kartičku a já jí za ni věnovala svoje Epilogue dvojče. Může to tedy vyhlížet, jakože dvojčecí kartičky nemám ráda, to ale není pravda. Je to nezvyklý trend, to ano, nic proti němu však nemám. Když se příliš nepřehání. Což platí o každém trendu... Každopádně co se dvojčecích kartiček týče, nebude Changmin v tomto článku jediný. A rozhodně se o nich pobavíme i v budoucnu. Minimálně jednou.
Zadní strana je tematicky velmi černá, a designově totožná s Red verzí. A to je fajn a všechno... namíchlo mě ale, když jsem si všimla, že je kartička v pravém spodním poškrábaná. Tatáž (zjevně výrobní) vada, jakou jsem já sama zažila na Baekhově kartičce z Face. Kdybych ji z toho alba vlastnoručně nevytáhla, nevěřím, že takhle rozbitě může vypadat prakticky netknutý produkt. Jasně, Changmina jsem dostala zadarmo, nemůžu si stěžovat! A nestěžuju si, jsem za něj ráda, jen... Jde mi o princip. Zrovna SMko by si mohlo dávat záležet, v jakém stavu kartičky do alb strká...

Bod číšlo tři: Dostala jsem Chenovu K*Bang kartičku. Nissa prý nakupovala, a Chenova kartička se v tom inzerátu tak jako okázale válela a ona naznala, že ji potřebuju, a když Nissa nazná, že potřebuju tu konkrétní kartičku, tak ke mně ta konkrétní takřka zákonitě připutuje. 😄
Velice oceňuji, že přední i zadní strana kartičky tak jako... hezky barevně ladí. To se Hongbinově ani Yoonově (ačkoli jeho zlatá je fakt cool!) K*Bang kartičce nepovedlo. Ne, že by to byl nějak zásadní vizuální ukazatel... rozhodně ale umocňuje prvotní dobrý dojem. Nu, jenže po tom prvotním dobrém dojmu přišlo prozření, že tu kartičku musím časově zařadit, a přitom nemám tucha, z kteréže éry tato Chenova pudrově růžová fotka pochází. Jasně, mohla bych ji ve fólii prostě někam plácnout, však co je komu po tom, jak svoje kartičky řadím, jenomže... můj mozek by mi takové lajdáctví dal sežrat i s úroky. 😅 A tak jsem se ponořila do pátrání. A pátrala jsem. A pátrala... Stálo mě to celé jedny nervy – protože koho by napadlo hrabat se v japonských comebacích! – nakonec jsem se ale úspěšně zorientovala, a všechno zase bylo v pořádku a zalité sluncem. Mám krásnou kartičku, perfektní z obou stran (ano, stále nesmírně miluju tu němčinu), není čím se stresovat. Výborně!   
○○○
Pamatujete, jak jsem minule slavnostně prohlásila, že není víc Chenových EXO kartiček, které bych nutně potřebovala? Haha. Byla jsem zjevně úplně slepá nebo tupá, protože té kartičky jsem si skutečně až do března nevšimla, ačkoli nechápu, jak je to možné, vždyť je tak fialová...! Řeč je o kartičce z pátého repackage alba Love Shot, té s červenou zadní stranou. Jež je tradičně SMkově jednoduchá, a jako tradičně jsem jí okouzlena. Primárním důvodem koupě byla však samozřejmě fotka na její přední straně, ta úžasně fialová fotka...! Je čarokrásná. Celá ta kartička je vizuální skvost. Původně jsem ji sháněla na instagramu, no, nakonec jsem ji pořídila z ebaye, od slečny z Rakouska.

Bod číslo čtyři, tj. důvod, proč byla obálka tak obří: dostala jsem poslední Aronův Romanticize photobooček! Stylovou černobílou verzi 5, New Romancer. Která tak trochu vyhlíží, že je adoptovaná. Ale to nevadí. 😀 Nissino zapálení pro to, aby moje album hostilo celý Aronův personal photobook set, nemělo konkurenci a neznalo bratra. Stále nevycházím z úžasu, s jakou vervou se do toho pustila. Být shánění photoboočků na mně, vlastním k dnešnímu možná tak jednu, maximálně dvě verze. 
○○○
Po strávení zprávy, že NU'EST jako skupina končí, jsem otevřela oranžový šanon a dala se do reorganizace Aronova kartičkového rozložení. V momentálním stavu by totiž kartičky z finálního rozlučkového alba skončily v úplně nové fólii, a vzhledem k tomu, že v budoucnu už žádné další kartičky nebudou, by to byl dost podivný tah. I kdybych jimi totiž dokázala všech devět okýnek zaplnit (pozn.: nedokázala, každý člen má tři verze kartičky), bylo by to ošklivě nefér vůči předchozím albům, za která vedu Aronovy trojičky. A proto jsem se rozhodla, že trojičky Happily Ever After, The Table a The Nocturne rozšířím na čtveřice a trojici Romanticize proměním na pětici, za každou verzi jednu. První albová strana bude tím pádem plná a druhá a třetí bude mít jedno volné okénko. Není to úplně ideální, jasně, ale lepší než předchozí rozvržení. Aronova NU'EST W sekce navíc taky vede prázdná místa, a barevné papíry, jež tyhle mezery vyplňují, vypadají v konečném celku moc hezky. A když to funguje tady, proč by to nefungovalo v sekci hlavní skupiny, no ne?
Od slečny z Francie jsem proto koupila Aronovu překrásnou srdíčkovou HEA kartičku verze Once upon a time, dvojče mého véčkového čtvrtoverzního kusu. Zprvu jsem zvažovala, že koupím tu druhou verzi, tu odlišnou, pak se mi to ale rozleželo a... Once upon a time a Q kartičky mám ve fólii situované přesně pod sebou, dvojčecí pár tak vyhlíží nesmírně povedeně. I jejich zadní strany spolu korespondují, obě jsou bezrámečkové, což znamená, že jsem poctivě srovnala skóre. Once upon a time a Q kartičky jsou bez rámečku, Happily a Ever After s ním. Rovnováha musí být. 
○○○
Od slečny z Německa, která sama Arona aktivně sbírá – a já jsem vždycky hluboce dojatá, když zjistím, že někdo sbírá Arona! ♥ – jsem sehnala jeho Romanticize kartičku verze 1, a od slečny z Polska kartičku verze 3. Čímž jsem velkolepě zkompletovala svůj kvintetový Romanticize plán. 😁
Jedničkový Aronnie je rozkošný. Ne tak moc jako dvojkový Aron, ale ten baret a podezřele velké sako mají svoje nesporné kouzlo. Aron verze 3 pak... Aron verze 3 je případ. Obzvlášť vezmu-li v potaz, že personal photobook verze 3 představuje samotný vizuální vrchol tohoto alba. Kartičkové selfíčko vyhlíží, jako by to bylo docela první selfíčko, co kdy Aron vyfotil, a... no, je to bizár. 😄 Připomíná mi Sungjinova legendární příšerná selfie. A co je vůbec nejhorší... čím dýl se na tu kartičku koukám, tím mi přijde normálnější. 😅

Poslední položkou březnového článku je kartička, jíž jsem nevěřila, že stihne do "uzávěrky" dorazit. Ale jak vidíte, spletla jsem se. Jedná se o hábitovou Alice in Wonderland kartičku hlavní vokalistky Pink Fantasy, Yechan. A že je to velice cool exemplář...!
Koupila jsem ji od slečny z Británie (ano, další neEU nákup... začínám být troufalá), která se naneštěstí zrovna chystala na týdenní dovolenou. S tím jsem ale neměla problém, prostě mi Yechan pošle, až se vrátí, no ne? Týdenní lhůta se protáhla, dokud ale měla slečna v biu status "on holiday", odmítala jsem být zbytečně otravná. Pak ale dovolenkové oznámení stáhla, zprávu mi za celý den neposlala žádnou, a tak jsem se jí ozvala já.
Strach, že mě bude ignorovat, že prostě sbalila prachy a vykašlala se na mě, byl zbytečný. Slečna se mi omluvila za zdržení, ujistila mě, že kartička je zabalená, a poslala mi fotku obálky, abych zkontrolovala adresu. Já potvrdila, že je všechno správně, ona že to je super... a od té chvíle bylo ticho po pěšině. Čekala jsem, že mi dá vědět, až zásilku hodí do schránky/na poštu, proto jsem si byla jistá, že ji dosud neodeslala. A jsem sice děsnej paranoik, ale – zvlášť v poslední době – jsem si vybudovala vcelku slušnou trpělivost, proto jsem se tím nijak neznepokojovala. Možná nemá čas, možná jí do toho něco vlezlo... a já rozhodně nebudu panikařit. "Pokud mi ale nenapíše do konce března, budu zase otravná," pomyslela jsem si ve čtvrtek sedmnáctého. Den nato se vracíme s dětmi z vycházky a ve školce na mě čekají tři zásilky; jedna s razítkem "England". V tu chvíli, nepřeháním, jsem byla ten nejzmatenější člověk na planetě. "Proč tu mám dopis z Anglie, vždyť nic, co jsem z Anglie kupovala, ještě nebylo – *moment prozření* YECHAN?!" Takže tak. Slečna se nezdržovala zbytečným okecáváním a kartičku poslala, aniž by mi dala vědět. 😃
Tímto se tedy lov za OT8 setem tváří být zase o něco blíž k cíli, kartiček mám pět a zbývá najít tři. To zní jako dobré skóre, no ne? Potíž je, že hledání Seey, Arang a Momoky (Arang a Momoky obzvlášť) mě dostává do sféry exemplářů, které téměř neexistují, a onen vytyčený cíl se tak paradoxně zdá být vzdálenější než na začátku. Ale to nevadí, však ono to nakonec nějak dopadne. A já jsem minimálně na pár měsíců klidná a spokojená, protože jsem úspěšně sehnala slečnu Yechan.

...pac a pusu, Vaše Nagasaki