Aprílový progres v kartičkovoalbovém sběratelství; část druhá

CHEN: To je nehoráznost!
YESUNG: Přesně!
C: Cítím se podvedený!
YS: No přesně!
C: S Yoonem jsem to ještě dokázal překousnout...
YS: No přesně!
C: Ale tohle...! Tohle už je moc!
MINHO: Zdar. Co vás žere?
C a YS: DVOJIČKY!
MH (zmateně zamrká): Prosím?
YS: Tvrdila, že nás bude sbírat po dvojičkách!
MH: Nás jako...?
C: Sólisty. Ty lepší sólisty.
KEN: JÁ TO SLYŠEL!
(Chen i Yesung ho okázale ignorují.)
MH: Dobře... a kde je problém...?
C a YS (namíří prstem na Changmina): ON JE PROBLÉM!
MH: Tys je pojebal?
CHANGMIN: No dovol! (dotčeně) Nemůžu přece za to, že jsem tak neodolatelná blondýna!

Hezký večer, milí a drazí.

Druhá část dubnového článku si v ničem nezavdá s částí první. Obsahuje epické (dvoj)album i milion kartiček. Jak zaběhnutých, tak typově zcela nových. A taky jednu zbrusu novou kolekci. Rozrůstání sice nebude žádné echm, Aron, echm terno, no, její zrod jsem odkládala přespříliš dlouho.

A začneme takřka standardně, opozdileckým eposem s pořadovým číslem tři. Uvařte si kafe, pohodlně se usaďte... bude to náročné. 😅
Nu, to jsem se tak devatenáctého února rozhodla, že chci koupit dvě kartičky od slečny z Velké Británie. Cena nebyla určená, a tak jsem jí napsala, jestli jsou kartičky stále volné, v hlavě tu cifru, kterou jsem za ně hodlala nabídnout. A ona že jo, a kolik přihazuju, že už dostala nabídku patnáct dolarů za jednu. "Tak to ani náhodou!" odsekl mozek a já souhlasila. Třicet dolarů za dvě kartičky s nikterak populárními idoly fakt nedám. Odpověděla jsem jí tedy, že moje suma xy liber byla tím pádem převýšena, a že se loučím. A slečna na to, že by ty kartičky raději prodala pospolu, a že jestli je pořád chci, že je prodá mně. No ne! Mám to ale štěstí! A tak jsme se dohodly a ona, že až přijde domů, pošle mi video proof. Následoval obvyklý scénář: čekám, čekám, čekám...! A nic. Pětadvacátého jsem jí slíbené video připomněla, ale výsledek nulový. Pár dní nato přidala story, že chytila covid, že je jí příšerně a že všechny objednávky i dms vyřídí, až bude negativní. Oukej. Pochopitelné. A tak jsem trpělivě čekala dál. Dvanáctého března zveřejnila, že už je konečně negativní, že bude odesílat všechny zpožděné objednávky, a taky že odpověděla snad na všechny dms... Kdyby náhodou, máme se ozvat. Jo, haha. Hádejte, na koho zapomněla.
Začínala jsem pochybovat, že je mi tento obchod souzený, no, napsala jsem jí. Takový poslední, zmírající pokus. A světe div se, on zabral! Poslala mi to měsíc slibované video, mně se naneštěstí odmítalo zobrazit, takže... super. Ale čert vem video! Ujistila jsem se, že obě mluvíme o těch samých katičkách (přece jenom, měsíc je dlouhá doba), ona mi dala svoji paypalovou adresu, já zaplatila a dala jí svou doručovací adresu, a dva dny poté vyrazila zásilka na cestu. Na to, jak extrémně se táhla úvodní a středová část, finální proces transakce byl hotový raz dva. 

Byla jsem lehce nervózní, aby neměla nějaký problém celnice, jelikož psaní vyhlíželo velmi oficiálně... ale ne. Bezpečně skončilo ve školkovní schránce jako každá jiná zásilka. A až Vám prozradím, kdo že to z Anglie putoval (teda spolu s dalším bobkem, ale ten se chudák beztak jenom vezl), čekám reakci: "A to se těm obstrukcím ještě divíš?!" 

Koupila jsem kartičku princezny všech princezen, Absolutního Zla a toto nejkrásnějšího muže ze všech korejských žen, Kangty. SMTown verzi z SMCU Express alba. Dvojčecí exemplář kartičky, kterou jsem já našla v jeho verzi SMCU alba. A to natolik dvojčecí, že jsem reálně měsíc žila v domnění, že je to jedna a tatáž kartička. Ale není! SMTown verze je to "bližší" selfíčko, stromy v pozadí jsou foceny z jiného úhlu a taky zpráva na zadní straně je odlišná! (Wow!) A pak stejně otevřu šanon a přepadne mě chorobná úzkost, že vlastně nevím, která verze je která, ehm... Ale jsem z toho kusu nadšená, aby bylo jasno! Je to nádherná Kangtova kartička a Kangtových kartiček je jako šafránu. A věřte, že má maličkost je až nepřístojně hrdá, že vlastní celé čtyři kusy!

Druhá kartička, Kangtův perfektně ladící spolucestující, je kousek, který jsem věděla, že musím mít, jakmile jsem ho poprvé spatřila. Je tak rozkošně půvabný...! A kdo? Changmin. Jeho kartička jaké překvapení! SMTown verze z SMCU Express alba. A jo, já vím, že je tomu chlapovi pětatřicet a je ženatej a slova jako "rozkošný" a "půvabný" se ale absolutně nehodí používat... jenže když ony ho tak perfektně vystihují! 🥰 Zejména na tomto exempláři, kde vyhlíží jako absolutní ňuňan a maknae s velkým M. Oh, a miluju barvičku zadní strany. Ta červená má nádherně sytý odstín.
A tak jsem konečně založila kartičkovou TVXQ sekci. Po měsících neustálého odkládání a upřednostňování jiných Winner/EXO/Infinite kartiček sólistů, jejichž skupiny až tak nežeru, se Max  nonšalantně přihlásil o svá práva... a bylo mu s okamžitou platností (jakože z mé strany... že trvalo asi měsíc a půl, než skončil v šanonu, je věc druhá 😅) vyhověno. 

○○○

Při pohledu na tu luxusní, leč jedinou TVXQ kartičku, mi SMCU kusu po pár dnech začalo být líto. Určitě by chtěl kamaráda. Nějakého TVXQ kamaráda... A moje TVXQ sekce přece taky zasluhuje víc než jeden exemplář.   
Dala jsem se tedy do hledání. A našla asi rok starý inzerát dvou Maxových Catch Me kartiček. Catch Me! Můj srdcový TVXQ song! Z tohoto alba kartičku rozhodně potřebuju! Naznala jsem však, že to nebudu přehánět, že mi stačí pouze jedna z nich... a rozmýšlení nebylo těžké. Poslala jsem Nisse fotku té osudové s otázkou: "Vidělas někdy zhulenější kartičku?" A ona, že ne, ale že "ji rozhodně potřebuju!"
Prodávala ji slečna z Francie a nechala se slyšet, že je fakt šťastná, že Changmin našel nový domov, protože ona ho má reálně už asi deset let a nevěřila, že ho ještě někdy někdo adoptuje. 😄 V úvodu děkovného lístečku mimochodem stálo "Ahoj ~" (tak, jak to vidíte). Rozkošné!
Takže jsem koupila naprosto geniálního zhuleného Changmina. Co vypadá, že zrovna vstal z postele. A je bez debat v drogovém rauši. A hádám, že v drogovém rauši byl i ten týpek, co ho fotil, protože kartička je celá rozostřená, a mě velice zajímá, co se to prosím pěkně v roce 2012 v SMku dělo a jaké psychotropní látky tam dealovali. Čistě... pro studijní účely, samozřejmě.
○○○
Když jsem tak prohlížela příspěvky pod hashtagem 'tvxqsale', vyskočil na mě inzerát slečny z Německa, která nabízela dvě Changminovy Chocolate kartičky. Přesně ty dvě, které nemám. Polemizování s mozkem v tu chvíli stálo za to.

|| "Ale já sólisty sbírám po dvojičkách... teda víceméně... no, snažím se..." – "Od Briana chceš trojičku. A to ani není bias." – "No, ale Brian je blondýna..." – "A CHANGMIN TU MÁ NA HLAVĚ CO?!" – "..." – "..." – "Kurva."

Slečna mě upozornila, že kartičky nejsou v úplně stoprocentním stavu, mají na sobě pár škrábanců. A ano, poškození je zřetelné, ale jen když se na ně člověk skutečně zaměří. Na první pohled nepozná vůbec nic.
Blonďatého Changmina není nikdy dost, a jedna blonďatá  kartička je prostě málo, takže... pořídila jsem si Orange Changmina se zvířecím vzorem na košili a Gold Changmina v modrém kabátě. Což je mimochodem můj nejoblíbenější outfit celé Chocolate éry. 💙 Mám tedy Maxovu blonďatou trojici, ehm. A pak samozřejmě ještě tmavovlasý Gold exemplář. Jo. Ať žijí dvojičky, co jsou čtveřice. 😅

Poslední dobou zahrnuje mé každodenní instagramové kolečko prohlížení NU'EST, Pink Fantasy a 2PM inzerátů. Protože Aron, protože SangA a zbytek OT8 AiW setu a protože Must kartičky hyung line. 2PM kusy, které sháním, však mají tendenci tak jako... neexistovat, a já už si začínala pomalu říkat, že 2PM z pravidelného kolečka vyřadím. Vždyť to nemá cenu, akorát jsem pokaždé zbytečně zklamaná a –
A přišel pětadvacátý březen, já otevřela instagram, ze zvyku zkontrolovala příspěvky pod hashtagem '2pmsale' a našla inzerát německé slečny nabízející fešáckou unit kartičku Nichkhuna a Taecyeona! Nevěřila jsem svým očím! TaecKhun! A je k mání! Popravdě, jednou už mi ta kartička proklouzla, proto jsem nechtěla příliš doufat... ale z Německa se zadařilo. 😁
Opět jsem tedy zaplála nadějí, že se mi nakonec přece jen povede sehnat všechno, co z Must alba chci. Od nalezení tady TaecKhuna jsem sice na nic dalšího nenarazila... ale to přijde. Možná za sto let, ale přijde. A pak budu mít jak Minjuna, tak i absolutně nutnou (protože jestli v 2PM něco aktivně shippuju, tak tyhle dva) unit TaecSu/TaecKay/bo-jak-teď-zní-jejich-ship-name záležitost.

V mojí devítiokýnkové SangA fólii zůstala po zkompletování Shadow Play čtveřice a sehnání podepsané Fantasy kartičky čtyři volná okýnka. Přemýšlela jsem proto, že bych je zkusila zaplnit jejími MyDoll polaroidy, protože... polaroidy jsou super věc. Miluju polaroidy. A byla by škoda nemít Sanžiny polaroidy.  
A zrovna v tu dobu jsem na jeden polaroid narazila. Překrásně rozkošný blonďatý polaroid. Z Německa. Nebyla jsem však ještě ve fázi "teď hned ho musím mít!", a tak jsem ho uložila do záložek. Na později. Jenže! Pár dní nato jsem tentýž inzerát potkala znovu. S aktualizovanou nižší cenou. "To je znamení," shledal mozek. "Rozhodně," souhlasila jsem já. "Koupíme ten polaroid dřív, než nám ho někdo vyfoukne!" A tak se i stalo. Jakože jsem ho koupila. Ne, že mi ho někdo vyfoukl.
Lidi. Myslela jsem, že polaroidový Winner kartičky jsou ty nejpolaroidovější kusy ze všech... ale to jsem se grandiózně spletla. Z Pink Fantasy polaroidu mám pocit, že byl vyfocený přímo přede mnou a SangA mi ho vlastnoručně podepsala. Což možná není tak daleko od pravdy... Teda ne, že by ten polaroid podepsala mně, jasně, ale ten autogram vyhlíží... autenticky. Ne jako něco, co tiskárna nakopíruje a vyplkne po stovkách. Rozumíte.
Nu, nemám tušení, kdy přesně byl tento polaroid vydán, a proto jsem se tady na blogu rozhodla zařadit ho za kartičky a fotku z Shadow Play alba. Schéma albové kartičky → fotky → polaroidy, viz barva vlasů.

A co by to bylo za článek bez Arona, viďte! Tentokrát jsem se kartičkově pochlapila nadvakrát. Obě položky jsem sehnala na instagramu, obě cestovaly z Británie, každá ale odjinud.
První dorazil The Nocturne Aron, u nějž jsem měla stejné obavy jako u Kangty a Maxe. Totiž aby neměla celnice nějaký problém, protože vyhlížel až moc oficiálně. A navíc ani nebyl označený jako "dárek", ale "dokument". Žádnou katastrofu to naštěstí nezpůsobilo, nad zásilkou nikdo nešpekuloval a naprosto obyčejně skončila ve schránce.
Koupila jsem "srdíčkovou" verzi lesní kartičky, kde má moje malé americké svůj nejkratší, ikonický sestřih á la Eminem. Ano, šla jsem čistě po tom účesu. A po kombinaci blond hlava + černé, kožené hadry. A dobře, to prstové srdíčko hrálo v konečném rozhodování taky nepatrnou roli. Ehm... Kolem a kolem, rozhodně se nejedná o mého The Nocturne favorita (to je Aron s kremrolí na hlavě, jak víme), volné místo vyhrazené pro čtvrtou kartičku z tohoto alba však Arona/Eminema výsostně vyžadovalo.
○○○
Co se druhé kartičky týče, jsem až v šoku, jak brzo se mi ji podařilo sehnat... Můj první aroní Needle&Bubble exemplář! A... já samozřejmě vím, že (a jak!) je Aron nádherný, ale tady...! Tady jsem z jeho vizualství šla do kolen. Bez legrace. Snad je to tím skvostným aristokratickým konceptem, tím jak noblesně ta kartička působí, no, Aronova klasická krása tu perfektně vyniká. Jo, a žeru jeho korálky. Možná dokonce víc než tu luxusní károvanou sukni. 😏
Tuším, mimochodem, že jsem se ještě nevyjádřila k zadním stranám Needle&Bubble kartiček, a tedy – líbí se mi. Moc. Vyhlíží samozřejmě extrémně jednoduše, jak u NU'EST bývá zvykem, a (ne)barevným schématem jsou totožné s The Nocturne kusy. Přesto bych Needle&Bubble design označila za každým coulem povedenější. Což je výsadní zásluha fontu, který má svoje něžné, elegantní kouzlo.

A konečně k highlightu druhé části sběratelského článku za měsíc duben! Dreamcatcher vydaly nové full album. V plné sestavě. A vyhrály! Poprvé po pěti letech od debutu se staly číslem jedna v korejském hudebním programu! A pak že to s jejich zvukem, stylem a konceptem nejde, pche! Historická událost toto! Ořvala jsem ji úplně stejně jako první výhru NU'EST W. 😅
Apocalypse: Save Us, druhé album, klasicky vyvedeno ve čtyřech verzích: třech normálních a jedné limitované. Během přemítání, kterouže barvičku budu z těch tří chtít, mi došlo, že v rámci prvního full alba jsem vlastně koupila verze dvě, tudíž bych měla zachovat dekorum, a pořídit si i dvě verze Save Us. Původní plán byly verze A a E, čím déle jsem ale nad tím přemýšlela, tím méně se mi odstín zelené E verze líbil, a tak... nakonec jsem u filmnadvd předobjednala verze A a V, modrou a červenou.
Nejvýraznější rozdíl oproti minulým (mini) albům je packaging. DC upustily od funkční! papírové skládačky a vyrukovaly s krabicí. Malou, čtveratou, pevnou a kvalitní krabicí. Je to nezvyk, ale líbí se mi.  Jediné, co mě mrzí, je obětování digipacku. Mám DC digipacky fakt ráda.
Celý koncept je zasvěcený otázce ekologie a záchraně planety, a design alba – obzvlášť pak nové logo – tomu kreativně odpovídá. Nepatří sice k mým nejoblíbenějším Dreamcatcher designům, ale nestěžuju si. A oceňuju barevné provedení. Červenou V verzi jsem zpočátku nechtěla jen proto, že tutéž barvu má i moje verze minulého alba Summer Holiday, ale červenost obou těchto exemplářů je natolik rozdílná, že o nějakém opičení nemůže být řeč.
Design cédéček i photobooků dokonale koresponduje s designem coverů, má ale jasnější barvy. Photobook verze A je navržený v postapokalyptickém stylu, je to má nejoblíbenější série fotek tohoto alba, a co je hlavní, SUA JE BLOND! Poprvé za pět let máme album s blonďatou Suou! Photobook verze V pak zaštiťuje zcela odlišné téma, a to DC á la antické bohyně. Koncept jemný a noblesní. Plus rudovlasá SuA. Každé album rovněž obsahuje plakát, konkrétní typ ke konkrétní verzi, a "cédéčkovou" kartičku v papírovém obalu. Jedna verze ze sedmi per album, související se sólo songy všech sedmi členek. Ve verzi A jsem našla Damiino "cédéčko", ve verzi V to Gahyeonino. Každý produkt této "sólo kolekce" má svůj osobitý styl a já to ale naprosto žeru. 🖤
Maison je absolutně geniální titulní song. Po prvním poslechu jsem, pravda, byla jako "hm, je to zvláštní, ale líbí se mi to", po druhém jako "boha, ještě!" a po třetím: "SAVE MY HOME IN THE JUNGLE, SAVE MY HOME IN THE POLAR ~!" Jo, je to extrémně chytlavý. 😁 A fascinuje mě, jak refrén tak jako samozřejmě nastoupí a člověku teprve po pár vteřinách dojde, že je to vlastně refrén. Z b-side tracků bych primárně doporučila Locked Inside a Door, hádám ale, že ke zbytku skupinových songů (nebo minimálně ke Starlight a Together) se v otázce oblíbenosti taky postupně propracuju. Jsou báječné. Všechny. A skvělé jsou i sólo songy. Kromě Cherry od JiU, ze kterého mě regulérně bolí hlava (vážně, slyšela jsem ho jednou a víckrát odmítám), se mi líbí každý z nich: předně Beauty Full od Dami, který zní jako něco, co vypadlo z diskografie Avril Lavigne ze začátku milénia, Entrancing od Siyeon, co by mohl z fleku konkurovat soundtrackům epických historických dramat, a No Dot od Bory, který tak moc křicí "SUA! TO JE SUIN SONG!", až to vtipné není.
Nu, a co se mého štěstí na kartičky týče... Pokud do celku počítám i "cédéčkové" kartičky (jakože počítám), je mé bias nebias skóre čtyři ku čtyřem. Takže vlastně neutrální. Ze šesti kartiček – tři per album – na mě čtyřikrát vypadla Yoohyeon. Nevím, co dělám špatně, že tak moc přitahuju Korejce, co jsou mi naprosto ukradení... A Taemina. Nakonec to ale nebyla až taková tragédie. Ve verzi A na mě jako to nejkrásnější bolestné čekala selfie Dongie a ve verzi V selfie SuA! 🥰 Pokud bylo karmicky nutné vyvážit tuto dvojitou dokonalost čtyřmi pro mě nepoužitelnými kusy, pokorně svůj osud přijímám.
Ah, obě jsou tak nesnesitelně nádherné!

...pac a pusu, Vaše Nagasaki