(Aaron rozčileně krouží kolem Soobina a zuřivě u toho gestikuluje.)
AARON: To se mi snad jenom zdá!
SOOBIN: Ale, hyung –
A: Nejseš snad její bias?!
SB: No... to jsem –
A: Tak se podle toho sakra chovej!
SB: Ale, hyung –
A: Týrat, mučit, deprimovat! To je naše základní pravidlo!
SB: Ale, hyung –
A: Nikdy. Jí. Nic. Neusnadňuj!
SB: Ale, hyung –
A: Nesmí nabýt dojmu, že jsi snadná kořist!
SB: Ale, hyung –
A (záhrobním hlasem): Chceš snad skončit jako SangA?
SB (zmateně): Sangu noonu přece obětovala SuA noona kvůli stejným iniciálám... Já nemám stejný iniciály jako SuA noona.
A: Na to bych moc nespoléhal. B je hned po A.
(Soobin zbledne.)
SUA (zaujatě): Jak souvisí Sanžina rituální vražda s nejnovějším TXT albem?
A: Nijak.
SA: Tak proč to děcko děsíš?
A: PROTOŽE PORUŠUJE PRAVIDLA!
SB: Ale, hyung! (zamračí se) Tebe přece v albu taky našla!
SA (na půl úst): A ne jednou...
A: Ale nikdy ne v setu!
SA: A co Re:BIRTH?
A: Pšt!
Hezký den, milí a drazí.
Když nad tím tak přemýšlím, je obsah kpopového článku za měsíc březen velmi...
archivní. Jistě, najde se tu pár výjimek, krásných čerstvých výjimek (počítá se čtyřicátník Yesung a jeho nové album jako čerstvá výjimka?), ale archivní kousci jsou holt archivní kousci.
Jsou blízcí mému srdci a zrají jako kvalitní víno.
Yeye zcomebackoval! Letos dokonce už podruhé! A to je teprve březen! Je na svůj věk až nezdravě akční... A zcomebackoval vskutku
velkolepě: po takřka sedmi letech jsme se od něj
konečně dočkali regulérního full alba. 👏 Unboxingy se mi vyhýbaly jako čert kříži, tudíž jsem
neměla nejmenší
tušení,
co na mě z filmnadvd krabice vlastně
vypadne. A upřímně, byla jsem
překvapená. Kdybych
vizuálně porovnala všechna korejská alba, která Yesung kdy vydal,
jednoznačně bych
full albem nazvala Beautiful Night. A když ne
Beautiful Night, tak
Spring Falling. Oba
packagingy na mě působí patřičně
majestátně. A
logicky, čím větší album, tím víc musí být full, ne? Správně. Ne.
Sensory Flows je
drobný sešitový kousek, co si
neláme hlavu s okázalostí. Čímž neříkám, že je to nejmenší a nejnudnější album na světě, to ani náhodou, ale
v průměrném albovém srovnání drobné a všední rozhodně je. Ne tím elegantním stylem jako
Home nebo
Eyes On You, ale příjemně obyčejně, viz
Re:BIRTH.
U Yesunga, jehož
photobooky mívají
podmanivé kouzlo čehosi... víc, je to netradiční, leč
milá změna.