Diagnóza: patologická blonďatá obsese

Krásné poledne, milí a drazí.

Dovolím si odhadnout, že to první, co Vás po přečtení nadpisu napadlo, bylo: "Wow, ona je fakt divná!" (Ano, je.) a "Znamená to, že je květnový článek stoprocentně blond...?" Nó... Ráda bych, kdyby byl, vypadalo by to děsně cool. Naneštěstí já nejsem vůbec cool osoba, a tak ani mé cool teoretické plány v praxi nemohou skončit cool výsledkem. Ehm. Taky ale nejsem žádný stupidní clickbaiter a přísahám na svou kočku, že každá jednotlivá pasáž níže minimálně jednu (skoro) blondýnu obsahuje. A s tím už se dá pracovat, co říkáte?

Když mi Nissa darovala první TXT mini The Dream Chapter: Star, byla jsem rozhodnutá pořídit si po jedné verzi každé jejich album. V té době mi přece jen chyběly pouze tři: první full, druhé full a jeho repackage varianta. Jak ale čas ubíhal, ten nápad se mi rozležel. Proč kupovat druhé album, k němuž nemám žádný citový vztah, když hodlám vlastnit jeho repackage verzi? Nákup Freeze jsem tedy odpískala, pořídila si Fight or Escape a rázem se mohla soustředit na finální vytouženou součástku: první album TXT, The Dream Chapter: Magic.
Abych byla upřímná, design toho alba (a cédéčka) si dvakrát neužívám. Vyhlíží neskutečně podivně. Není nejošklivější, to ne, ale krásným bych ho nazvala jen stěží. Co však Magic ztrácí v designu, vyvažuje svým packagingem. Boha mýho, ten packaging...! Ten packaging je absolutní skvost. 💚 Mít mi co stát, permanentně mi z něj stojí. Takhle nadšená jsem z albového úbalu nebyla už hezky dlouho! Připomíná mi Kangtovo Home, které je rovněž krabicovým albem, ačkoli jeho photobook by bez problému mohl sám za sebe stát jako hlavní packaging. Vždycky jsem si přála vlastnit album s kroužkovou vazbou, mimochodem, a Magic mi tento dávný sen konečně splnilo. 
Pořídila jsem si verzi Sanctuary, a to výhradně kvůli její barvičce. Školní photobook je rozkošně rozpustilý, TXT jsou stále stejná díťátka jako ve Star... a já musím provolat slávu zdejším záchodových fotkám. Fakt. Nesmějte se. Školní záchody jsou extrémně důležitý aspekt studentského života! Těší mě, že byl se vší uměleckostí ve photobooku zahrnut.
Navrch album obsahuje tzv. sticker pack a viewer glasses. Vzhledem k tomu, že kupu random samolepek nikam lepit nemíním, budou si navěky a nikým nedotčeny hovět v sáčku jako doposud. Stejně jako satanská skládačka z Thursday's Child. Tak. Teď ale vážně, proč je kruci nasypali do sáčku?! 😅 To spešl brýle pro čtení tajných zpráv jsou neuvěřitelně kreativní nápad. Mně jsou sice k prdu, protože neumím korejsky a fakt si nepočtu, co důležitýho mi Soobin a Beomgyu napsali na spodek svojí děkovačky, ale to je můj problém. Obecně je ten nápad super.

Jsem lehce udivená, že HYBE album s osmi songy nazývá full albem, ale oukej. Poměry se od mých mladých let asi změnily... Nebo je HYBE banda hudebních skrblíků. To spíš. Titulní song Run Away miluju s každým poslechem víc a víc. Líbil se mi od začátku, to jo, ale v údobí trvající obsese Good Boy Gone Bad érou jsem ho tak úplně nedokázala docenit. To až postupně. Časem. Dospělo to až do bodu, že nedokážu určit, jestli je mou nejoblíbenější TXT písničkou Can't You See Me?, nebo právě Run Away.
Kartičkové produkty nabízí album tři. Na všech mě obšťastnila makňata a já velice doufám, že mě Taehyun a Hueningkai mají tolik rádi jen proto, že vědí, že budou věnováni Nisse... No nic. Taehyuna ani Kaie v mé sbírce nenajdete, jak už všichni dobře víme, dala jsem se proto do shánění Magic kartiček – kartičkové velikosti; na ty debilní jsem se vykašlala – svých (pseudo)biasů. Jednu za Soobina, jednu za Beomgyua.
○○○
Bílého Soobina verze Sanctuary jsem koupila od slečny z Maďarska, černého Beomgyua verze Arcadia od prodejce ze Španělska. Dokud jsem jejich Magic ID kartičky nehledala aktivně, zdálo se mi, že na ně narážím na každém rohu. Jakmile jsem se ale dala do pátrání – kartičky za normální cenu nikde! 😅 Klasika. Několik dní jsem se tak umanutě prohrabávala instagramovými inzeráty, dokud se mi obě ty kartičky nepovedlo bezpečně zajistit. A byly to příjemné nákupy. Za tu trochu prožité úzkostlivosti rozhodně stály.
ID fotky na Arcadia verzi kartiček vypadají určitě zajímavěji než jejich klasické pasové kolegyně z verze Sanctuary. Potíž je, že Arcadia kusy mají absolutně debilní povrch podobně jako Infinite kartičky, na černé části kolem fotky je vidět každý škrábaneček. Tolik k tomu, kterou verzi kartiček preferuju: obě jsou na tom úplně stejně. Jsou půvabné, no každá má svoje mouchy. Zadní strany existují, no doporučuju se tvářit, že ne. Všichni budeme šťastnější.
(Magic album ani jeho inclusions žádnou stoprocentní blondýnu neobsahují, s přivřením obou očí má však k této barvě nejblíž Beomgyu, a proto předstírejme, že splňuje podmínku být součástí tohoto blonďatého článku. Děkuji.)

Než jsem se naplno pustila do sběru Temptation Soobinů, představovala jsem si, že jako první určitě splaším kartičky ze standardních verzí alba, tj. Daydream a Nightmare. Haha! Sehnala jsem Lullaby i Weverse kusy, ale Daydream a Nightmare ne! Tak snad přístě. 😅 A snad i s Beomgyuem.
Do března jsem neměla tušení, že nějaké Weverse kartičky v rámci Temptation figurují. Věděla jsem, že existuje Weverse verze alba, to jo, ale logickou existenci jejích kartiček jsem totálně zazdila. Jaké bylo mé překvapení, když jsem se dopídila, že bílý a černý fešák z MV nejsou PéÓBéčka a albových kartiček je ve skutečnosti šest, nikoli čtyři!
Lovit Soobina je vždycky bolest, ale lovit blonďatého Soobina, to je čirý masochismus. A já bych se nad tím ráda rozčilovala, vztekala se a lamentovala: "Zlatí moji nepopulární biasové!", jenomže... jevu poptávka vyšší než nabídka v tomto případě dokonale rozumím. Každý touží po blonďatém Soobinovi, jestli netoužíte po blonďatém Soobinovi, lžete sami sobě, je to přirozená estetická potřeba. Ale tři kusy z pěti (kartičku verze Farewell jsem našla v albu, jak víme) jsem během tří měsíců sehnala, a to je rozhodně úspěch!
Étericky něžného Weverse Soobina v bílé, co se tváří jako ta nejsvůdnější mořská panna – jo, to ty mokrý vlasy – jsem koupila na ebayi od slečny z Německa. Nejdřív jsem se ho samozřejmě snažila levněji získat na instagramu, ale po pár dnech neustálého: "Ah, promiň, teď jsem ho prodala!" jsem ztratila vůli k životu se o cokoli instagramového dál pokoušet. A tak jsem vlezla na ebay a tam na mě vyskočila zbrusu nová nabídka právě s bílým Weverse Soobinem. Brala jsem to jako znamení.
Zadní strana této verze je neskutečně ošklivá. Ne designem, design je tentýž jako na ostatních Temptation kartičkách (vyjma Lullaby), ale barvou. Být prostě černá, nemám problém. Ale ona je opravdu hodně tmavě zelená, vlastně až tak, že se tváří jako černá, co působí zeleným dojmem. Žel bohu velice ohavným zeleným dojmem. 
○○○
Třpytkovou Weverse kartičku s bílým zadkem (díky za ty dary!) jsem – překvapivě – sehnala na instagramu od jedné milé švédské maminky. Původně jsem měla zájem o dva kusy, Weverse a Nightmare, že ale vůbec vyšel ten jeden, pokládám za učiněný zázrak.
Ofinkový Soobin v černé je absolutně rozkošný! 🥰 Outfit s šátkem kolem krku přitom vyhlíží nadmíru stylově, mohl by tedy být mužný (haha!) a cool, ale ne, Soobin vypadá jako to největší a nejbezelstnější ňůně. Což není výtka, to ani náhodou, však svou půvabnou náladou dokonale odpovídá zbytku něžně čarokrásných Temptation Soobinů, a já jakožto sběratel kompletního setu nemohu být spokojenější. 
○○○
Co se nejpopulárnější kartičky, Lullaby Soobina se skleněným králíčkem, týče, dlooouho jsem se bránila koupit ji za ty prachy, který jsem za ni nakonec dala. Ale mohla mě stát i víc. Takže... Jak jsem kolem ní ale neustále po špičkách našlapovala a zasněně vzdychala, jak moc je krásná, uvědomila jsem si, že ta kartička má předpoklady stát se stejně předraženou "unikátností" jako Soobinovy modrovlasé selfie exempláře z Blue Hour. Možná k tomu nedojde, ovšem, a za rok bych Lullaby kartičku sehnala za úplně normální částku... v opačném případě ale zapláču, že jsem ji v dubnu 2023 nevzala za ještě relativně normální sumu. A protože na instagramu mi Lullaby Soobin pokaždé frnkl přímo před nosem, klasicky, naběhla jsem na ebay a pro klid duše ho koupila od slečny z Itálie. Pro klid duše. Haha. To tak! Paradoxně mi milá prodejkyně způsobila menší infarkt, když jsem si pár hodin po nákupu všimla, že mi poslala zprávu. "DO HAJZLU!" zpanikařil v tu chvíli mozek. "ONA UŽ TU KARTIČKU URČITĚ NEMÁ! KURVA! PROČ BY TI PSALA, KDYBY BYLO VŠECHNO V POHODĚ, HA?!" No, třeba proto, že je slečna stejnej pošuk jako já, co má nutkavou potřebu svým kupujícím děkovat a ujišťovat je, že obchod samozřejmě probíhá přesně tak, jak má... Jen s tím rozdílem, že já je ujišťuju potom, co zboží odešlu, kdežto ona předtím. 😅
Není většího klišé než blondýny v růžové, ale boha mýho, Soobin je to nejpůvabnější mrkající klišé ze všech. Je asi zatraceně divný říct o dospělém mužském, že připomíná panenku... nikdo mi však nevymluví, že barbie nadesignovaná podle Lullaby Soobina by nebyla celosvětový trhák!
Vzhled zadních stran je jiný než u zbytku Temptation kartiček, k verzi alba, již zastupuje, pasuje na výbornou, a každému členovi náleží vlastní barva. Soobinovi byla přiřazena bílá, a já tuto náhodu naprosto žeru, protože spolu s Weverse katičkami mi tím pádem tvoří hezkou bílá-tmavá-bílá trojičku. 
○○○
Nikdy bych se nenadála, jak obtížné bude sehnat Temptation pohlednice... Abych byla fér, nehledala jsem je tak usilovně jako kartičky, na druhou stranu pohlednice obecně bývají velmi dostatkové zboží a člověk se ani nemusí moc snažit, aby je úspěšně ulovil. Jenže my tu mluvíme o blonďatém Soobinovi. A blonďatý Soobin musí být něco extra, že jo... Nakonec se mi obě, Daydream i Nightmare variantu, povedlo koupit společně od slečny ze Španělska. Jakože pěkná haluz, to těm blonďatejm satanům – do té doby takřka neexistujícím – musím nechat.
Trochu mě irituje nepoměr mezi Daydream pohlednicí a pohlednicemi verzí Nightmare a Farewell. (A to je Farewell kus černobílej, sakra! To on by mě měl iritovat!) Možná kdyby každá varianta zabírala Soobina jinak, nebude to tak rozčilující jako jedna pohlednice s detailem na obličej a dvě s takřka totožným záběrem na Soobina do půl těla. Ale nevadí. Jsou překrásné a to řeší každý problém. Hotová definice vílí éteričnosti. Samozřejmě až po Kangtovi.
Pamatujete, jak jsem nadhodila, že Temptation pohlednice mají úplně debilní velikost, nevlezou se do standardní čtyřokýnkové fólie, no já mám naštěstí doma čtyřokýnkové fólie, do nichž se pohlednice sunou z boku a do těch Temptaton exempláře pasují? Všechno je jinak! Ty pohlednice tam pasují, to jo, ale kloužou ven takovým stylem, že jsem to už po jednom dni reálně vzdala a přestěhovala je do malé dvouokýnkové k FoE standee. Aby držely, musím je mít podloženy papírem, a mrzí mě, že tím pádem bojkotuju jejich zadní strany, ale... S vizuálem i funkčností té fólie jsem nadmíru spokojená. A za to obětování tří TXT zadků rozhodně stojí.

Co jsem se dala do sběru svých oblíbených dvojiček – jakože akčněji než pouze MinRona – přemýšlím, či chci sbírat taky SooGyua. Respektive... fakt si chci tak moc ubližovat? 😅 Jejich kartiček není mnoho, spíš žalostně málo, prahne po nich naprosto každý a podle toho taky vypadají jejich ceny. Pár pokusů proběhlo, přirozeně naprosto marných, a tak jsem naznala, že dokud si ke mně Chaotic Wonderland a GBGB unitka nenajde cestu sama, nebudu SooGyu kartičky vůbec hrotit. Nebo jenom trošilinečku.

A pak přišlo Temptation album. A zjevila se nová SooGyu kartička. (Vlastně dvě. Že seženu tu holografickou však pokládám za ještě méně pravděpodobné, než že se dostanu k těm dvěma japonským...) Pre-order benefit v konceptu verze Daydream.
No, a to jsem si tak zase jednou prohlížela ebayové TXT nabídky, když tu vidím inzerát z ČR obsahující POB Temptation SooGyua. Nemohla jsem jej ignorovat, jistěže ne, otevírala jsem ho však s přesvědčením, že je ta kartička určitě vyprodaná, SooGyu zákonitě nemůže být dostupný –
Jenže k mému úžasu dostupný byl. Neváhala jsem ani vteřinu.
A tak se stalo, že vlastním první (a na dlouho asi i poslední, ehm) TXT unit kartičku. Vyhlíží neskutečně pofidérně, jako by ty dva někdo vyfotil, aniž by to čekali (přitom je to selfíčko jak Brno!), a mě ta jejich okatá nenastajlovanost příšerně dráždí, zároveň ale i ohromně baví... Ah, o co se tu snažím, všem je Vám jasné, že milion plusových bodů dostává ta unitka už jenom za to, že je na ní SooGyu... 
Zadní strana se hrdě možná až moc hlásí ke své Temptation příslušnosti. Zkombinovala všechny oficiální barvy alba, a dopadlo to... kuriózně. Má něco do sebe, to uznávám, ale pěknou bych ji rozhodně nenazvala. Bylo-li však záměrem designérů vytvořit zadek, co bude rovnocenně divným parťákem selfíčka na přední straně, splnili úkol na jedničku.  

Když loni SNSD oznámily velkolepý comeback a Sooyoung se k té příležitosti poprvé obarvila na blond, věděla jsem, že i kdyby to neklaplo s albem (neklaplo), její kartičky budu potřebovat zcela určitě. Stejnou filozofii však evidentně zaujala většina fandomu, a Forever 1 Soo se stala zatraceně žádaným zbožím. Obě kartičky byly věčně vyprodané a pokud už náhodou existovaly, ignorovali mě pro změnu jejich prodejci. Snažila jsem se, vskutku ano, ale nervy mám jen jedny. A tak jsem naznala, že moje Sooyoungina (zase jednou dobrý češtin!) kolekce je stejně absolutně tragická, Forever 1 kusy ji nespasí, a dokud si mě nenajdou samy (jako SooGyu výše), budu je mít těžce na salámu. Tak.
K patnáctému výročí ale SNSD nespáchaly pouze hudební comeback, uspořádána byla i spousta menších akcí. A jednou z nich byla událost jménem Long Lasting Love. Pokrytí merchem? Zajištěno! Právě dva Sooyounginy LLL sety – tj. kartička a stírací fortune card – nabízela jedna milá německá slečna, na jejíž inzerát jsem při náhodné kontrole prodejních hashtagů natrefila. Že bych tedy blonďatou Sooyoung, ač docela jinou než jsem původně plánovala, ve sbírce nakonec přivítala...?
Zastávám konspirační teorii, že tento nákup byl prostě a jednoduše za odměnu. Nejen, že mi slečna prodejkyně přislíbila jak noblesní femme fatale Sooyoung, tak tu něžně úsměvavou v zelenkavém topu, ona z rukávu vytasila ještě třetí eso: selfie LLL kousek, který se zrovna chystá veřejně nabídnout... než to tedy udělá, neměla bych o něj třeba zájem...? No samozřejmě! Čím víc blonďaté Sooyoung...!
Jsou nádherné. Všechny tři, ač každá docela jinak. Favoritku je mi zatěžko vybírat; kdykoli už si myslím, že ji mám, podívám se na zbylé dvě kartičky... a zase jsem úplně bezradná. 😅 Zadní strany v kontrastu s okázalostí stran předních vyhlížejí takřka bezvýrazně. A mě až mrzí, že ve mně tento neslaný nemastný dojem vyvolávají, protože rozhodně nejsou prázdné ani odbyté, naopak, design i celkové rozvržení tu dle mého fungují správně. Stačilo by přidat barvu, klidně jen ztmavit odstín písma... výsledek by byl o tolik lepší...
○○○
A za odměnu byla i další Sooyoungina kartička, jejíž nález byl stejně náhodný jako LLL kousky. Dlouho jsem nekontrolovala SNSD inzeráty, měla bych to napravit, říkám si, a vyskočí na mě (opět) německý inzerát čtyř albových kartiček. Tři už jsou prodané, zbývá jediná, Lion Heart. I tu už jsem se dřív snažila ulovit, dva tři pokusy určitě proběhly, z nákupu ale vždycky nakonec sešlo. Ne však tentokrát! Ačkoli slečna prohlásila, že kartičku zabalí a pošle mi address check, jakmile bude mít čas, což v mnoha případech znamená třeba i měsíční čekání, ona oba slíbené úkony + odeslání jako takové zvládla hned další den. A jelikož putovala kartička z Německa, měla jsem ji doma dva dny nato.
Vůbec nejvíc na Lion Heart kartičce oceňuju její okázalou, humorně funkční nesourodost. Elegantní slečinka Sooyoung, co pózuje jak ten největší drsňák a ještě se u toho šibalsky culí, je prostě halucinace jak kráva a já ji upřímně žeru. 😄 Na nějaké objektivní porovnávání zadních stran vlastním Sooyounginých kartiček příliš málo, no z toho, co mám, prohlašuju Lion Heart zadek svým nejoblíbenějším. Pomáhá mu, že je podepsaný, jistě, mně se však velice líbí i jeho font a barevný rámeček. Ten je v potřebě "oživení" sice extrémně prvoplánový, uznávám, půvab se mu ale namouduši upřít nedá.

Na závěr se ve stručnosti podíváme na zoubek šesteru nových Sanžiných polaroidů, protože Sanžiných polaroidů není nikdy dost!
Jako první dorazil kousek z USA, prostovlasá blondýnka v růžové s Doraemonem v náručí. Dle účesu a outfitu soudím, že jde o tutéž sérii polaroidů, do níž spadá moje drsná rockerka a afektovaná zpěvačka, a ač i ony jsou svým způsobem nesnesitelně rozkošné, doraemoní SangA je sladká tak moc, že doslova cítím, jak mi při pohledu na ni křupe cukr mezi zuby. 😄
○○○
Další půvabný polaroid, vyčesaná blondýnka v černém tričku s rukama v bok, připutoval z Nizozemí. Od slečny s neskutečně krásným rukopisem, která mi už dřív prodala konceptovou Shadow Play Sangu a blonďatou Suu z A:SU. Odeslání i doručení sice zabralo o dost delší dobu, než bývá zvykem (divila se tomu i sama prodejkyně), no vzhledem k tomu, že šlo o ověřený nákup, obešly se vysoké hodnoty mého přetrvávajícího holandského traumatu beze změn.
○○○
Od jiné slečny Američanky jsem pak koupila hned tři exempláře: jeden nepodepsaný, jeden podepsaný tmavovlasý a jeden podepsaný blond. Vcelku paradoxně byl hlavním důvodem nákupu právě "obyčejný" nepodepsaný polaroid. Divné, já vím, ale koukněte na něj! Výsostně udivené Sanze s otevřenou pusou člověk prostě nemůže říct ne! To podepsaná brunetka v bílých šatech, jež se ohlíží přes rameno, na mě působí nesmírně elegantním, a přitom pokoutným dojmem. A blonďatá SangA v černé mikině, posílající vzdušný polibek každému, kdo její polaroid spatří (haha), mě fascinuje hned ze dvou důvodů: zaprvé, že k podpisu použila širší fix než normálně, a zadruhé, že se opět jedná o finální variantu jejího autogramu s korunkou nad 'S'. Vůbec mi k té fotce totiž nepasuje. 😅
○○○
Poslední polaroid, dramatickou tmavovlasou Sangu v černé mikině, co výmluvně mrká do objektivu, jsem ukořistila na ebayi. Při zcela náhodné kontrole, samozřejmě... Opět jsem využila možnost navrhnout vlastní cenu; šla jsem o dvě libry níž, než byla cena původní. Což se ebayi ani trochu nelíbilo. No, ale já se na chytré rady ebaye vykašlala, a dobře jsem udělala. Prodejkyně mou nabídku přijala bez odmlouvání. A když jsme u té prodejkyně... Ebay mě informoval, že už jsem od ní dříve nakupovala. A určitě tomu tak bylo, protože její přezdívka se mi zdála hrozně povědomá... Ale co bylo předmětem našeho obchodu? Neměla jsem nejmenší tušení. Záleželo na tom? Kdepak. Vrtalo mi to hlavou? Neskutečně! Ponořila jsem se tedy do historie svých ebayových nákupů, a našla odpověď: jednalo se o tu britskou slečnu, která mi před dvěma roky (jako první) prodala dvě Sanžiny Shadow Play kartičky.
Kruh se uzavřel.

...pac a pusu, Vaše Nagasaki