Červencová vyšší dívčí

SOOYOUNG: CO TADY DĚLÁ SANGA?! COPAK JSI JI RITUÁLNĚ NEOBĚTOVALA?!
SUA: To není SangA.
SY: ...
SA: ...
SY: Vole.
SA: No fakt.

Krásný den, milí a drazí.

Věřte nadpisu; žádné dramatické přifukování reality jej tentokrát nepostihlo. Ano, taky jsem v šoku. V červencovém článku se na zoubek skutečně podíváme výhradně mým láskám něžného pohlaví. A to jak těm nejprofláknutějším, tak i jednomu zbrusu novému přírůstku. Prostě krásný článek plný krásných žen!

(který nemůže uvést nikdo povolanější než nejkrásnější žena Koreje)

Nákup osmého mini alba Apocalypse: From Us mi Dreamcatcher nijak neusnadnily, ba právě naopak. Standardní verze? Oranžová, nebo fialová. To je ta nejnáročnější volba pod sluncem, sakra! 😅 Naznala jsem tedy, že se rozhodnu až podle photobooků, a netrpělivě jsem čekala na unboxingy. Ne, že by mi zrovna dvakrát pomohly, ehm... Nakonec vyhrála celkově temnější fialová Y verze, ale do háje, SuA s ofinou ve verzi A...! Potřebuju její ofinkovou kartičku. Ať to stojí, co to stojí! 

From Us je svým packagingem věrné nastolenému krabicovému formátu a jeho design... neurazí, ale ani nenadchne. Asi je lepší než Save Us, ale Follow Us nesahá ani po kotníky. Vizuálně, aspoň pro mě, drží to album nad vodou jeho půlená barevnost. Jak na krabici (šedé víko, fialový spodek), tak na cédéčku. Baví mě víc, než bych se ještě před měsícem bývala nadála... Součástí alba je i hezounká záložka a roztomilá samolepka té chlupaté létající věci, co každého zákonitě konsternovala v MV Bonvoyage.
Photobook verze Y se nese v typickém dreamcatcherovském duchu: je temný, je stylový, trochu éterický a částečně hororový. Nejraději mám první sérii fotek tu nejhororovější aka Suu s rozmazanou rtěnkou. Geniální! Vyzdvihnout však v tomto albu rozhodně musím vizuální kvality Dami. Nemám ráda taká ta hodnocení "čí je která éra", ale sorry, Bonvoyage si pro sebe bez pardonu uzurpovala právě Dami.
Když koukám na track list From Us, zdá se mi, že je to album ostrouhané na minimum, přitom to ale není pravda. Čtyři písničky jako písničky (intro a instrumentál nepočítám) jsou standardní DC počet v rámci mini alb... Titulní Bonvoyage je úžasný počin, a těší mě, že jeho krásu zase jednou docenily i hudební programy. Děvčata si připsala další dvě výhry, jééé! (Jsem nadšená, ale na druhou stranu mě mrzí, že můj nejoblíbenější apokalyptický song Vision žádnou výhru neproměnil.) Z b-side tracků všemi deseti doporučuju Propose. Mám z té písničky husí kůži.

Sběratelské inclusions obsahuje album čtyři – tři kartičky a jednu věcičku s názvem photo film. Mé štěstí bylo opět poloviční. Na selfie kusech se mě pokusila obšťastnit leaderová, no valný úspěch neměla, ehm. Občas si fakt říkám, jaká je to ironie, že já, milovník nepopulárních členů, v albech věčně nalézám ty, za které by mi většina fandomu urvala ruce... Na konceptové kartičce na mě ale naštěstí čekala krásná copatá Gahyeon! 🧡 Zadní stranu té kartičky berte, prosím, s rezervou. Naživo je neonově oranžová, jenže můj skener se tváří, že oranžová barva neexistuje, takže ji musím dobarvovat v postprodukci, a výsledek je tak realitě na hony vzdálený. Ale vyhlíží oranžově. A to se počítá. 

Vůbec největší radost mi udělal photo film, jelikož jsem na něm po dlouhé době zase našla svůj největší girl crush Siyeon. Filmové pásky obecně patří k mým oblíbeným produktům. Mají sice úplně debilní velikost, ale vypadají zatraceně dobře.

Už roky sháním Dreamcatcher merch k druhému japonskému výročí debutu, a to fotky SuaYeon. Unit merche DC je jak šafránu, a SuaYeon obzvlášť, což nechápu. Jestli ty dvě nejsou nejzásadnější ship DC, tak fakt nevím. No nic. Sháněla jsem a sháněla, a ne, že by ty fotky neexistovaly, ale byly nehorázně drahé. Teprve letos se mi je povedlo za slušnou cenu najít u jednoho francouzského hocha. Odeslání dosti trvalo a ani zabalení nebylo zrovna precizní, ale k žádné katastrofě naštěstí nedošlo. 

Upřímně, jsem fakt ráda, že jsem ty fotky nekoupila za původní přemrštěnou sumu, protože... za ty prachy skutečně nestojí.
Jsou nádherné, to jo, líbí se mi jejich nasvícení a SuA a Siyeon v kůži nemají konkurenci. Jsem nadšená, že toto působivé duo konečně zdobí mou sbírku. S tím, jak unikátně je ten merch ale propagován, bych očekávala, že bude unikátní z obou stran. Jenže ty fotky žádné zadní strany nemají. A to je hrozná škoda.    

Miluju Dreamcatcher unit kartičky. Neskutečně mě na nich ale irituje jedna věc: jejich unit sety nikdy nejsou kompletní. Teď si asi říkáte: "Co to meleš, však sbíráš jenom Suu se Siyeon a Suu s Handong, co je ti po kompletnosti DC unit  kartiček?" No... v tom právě tkví celé jádro pudla. Když kupuju SG SuaYeon, ráda bych vlastnila i SuDong variantu. Jenže ta neexistuje. Stejně tak bych ráda měla ve sbírce SuaYeon parťačku SuDong fansign kartičky. Jenže hádejte co? Ta taky neexistuje!
Tisknout unit kartičky jen některých členů s některými členy je nehorázná prasárna. NU'EST W tento zločin proti lidskosti spáchali jedinkrát a mně dodneška cuká oko při vzpomínce na neexistujícího W, HERE ARena. Jasně, jejich koncertová kartička, jíž jsem vyhrazené místo pro Aronovu unitku s Renem zaplnila, je absolutně úžasná, ale tady jde o princip. Když existuje W, HERE JRon a BaekRon, proč neexistuje ARen?! Představa, že by toto zvěrstvo Pledis provozoval dál, a já neměla MinRony...! 
Tentýž protivný problém bohužel provází i merch Dreamcatcher fanmeetingu Reason Boutique: from InSomnia. SuaYeon neexistuje, těšit se mohu pouze ze SuDong. Je to mrzuté, ale nedá se svítit.
Jejich fanmeetingovou unitku jsem koupila od slečny ze Švédska. Veskrze si na tento nákup nemůžu stěžovat však dvoutýdenní čekací lhůta už je skoro standard, no na to, jak velkoprodejně, profesionálně a vytíženě se slečna tvářila, bych čekala, že úbal, v jakém kartičku dostanu, bude vypadat... ehm... líp. 

Efektněji kartičky balím i já. A to su manuálně levá jak šavle. 😅 
Naznala jsem, že toto selfíčko musím mít hned ze tří důvodů: zaprvé, SuDong; zadruhé, zrzavá Handong; zatřetí, Suin nos. Ano, čtete správně. Nos. Vyhlíží tu delší a ostřejší než normálně, a já tento úchvatný nedostatek naprosto žeru. Zadní strana je docela úsporná, co se designu týká, působí ale neskutečně úpravným dojmem. Líbí se mi. A operuje s fialovou. Už to jí zaručuje polovinu úspěchu. 

Od dubna jsem se těšila, jak se Vám v tomto článku pochlubím Sanžinou repackage Fantasy kartičkou. Žel bohu Sanžinou repackage Fantasy kartičkou se Vám nepochlubím. A je to tak bizarní story, že si ji prostě nemůžu nechat pro sebe:
Zareagovala jsem na inzerát jisté Američanky, která rozprodávala svoji sbírku a repackage Fantasy SangA byla jednou z položek. Domluvily jsme se na ceně, jako proof mi bylo posláno video, všechno vypadalo dobře. Jenže uběhl, týden, dva a žádného shipping updatu se mi stále nedostalo. Tak jsem slečně napsala. A ona, že se omlouvá, ale že teď vůbec nemá čas, protože zkouškové. Ale že tu kartičku snad pošle další týden. Neposlala, jasně že ne. Ale aspoň jsem dostala adresu ke kontrole. Tak jí po dalších čtrnácti dnech píšu znovu. Odpověď? Pošta nemá mezinárodní známky. Ale měly by přijít v pátek. Po dalších čtrnácti dnech se mi ozvala sama, opět s omluvou, že jí to tak hrozně dlouho trvá, ale že mezinárodní známky už má a tenhle víkend, nejpozději v úterý tu zásilku určitě odešle. To byl, prosím pěkně, přelom května a června. Zpráva o odeslání stále žádná, tak jí připomínám, že už je pátek... Teď se radši posaďte, protože na tohle rozuzlení nejste připravení. 
V dms mi přistála omluvná slohovka, že tu obálku s kartičkou přes hodinu hledala, ale nenašla ji, takže si myslí, že ji asi nedopatřením vyhodila, když uklízela auto. Že mi vrátí peníze a ať se nezlobím.
Ne, nezlobím se. Jsem zklamaná, protože ta kartička je dost raritní. Ale mám spoustu otázek. V prvé řadě, slibovala, že tu kartičku pošle nejpozději v úterý, ale že ji nemá, zjistila až v pátek potom, co jsem se jí připomněla. Proč měla tu obálku v autě? Já teda auto nemám, ale přijde mi fakt nelogický tahat si do něj zbytečně věci navíc, když ho chci uklízet, ne? A pokud ji tam měla, protože ji chtěla jet poslat... proč to prostě neudělala? Ach jo. Ale nebojte, sice nemám Sanžinu kartičku, ale nových polaroidů Vám představím dostatek. 

Čtyři polaroidové kusy jsem nakoupila u téže americké slečny, která mi loni v srpnu (ale dorazily s dvouměsíčním zpožděním, takže se o nich rozepisuju v listopadovém článku) prodala čtyři jiné Sanžiny polaroidy. Jedná se o dva blonďaté exempláře s autogramem a dva tmavovlasé bez autogramu.
Budu upřímná. Ty nepodepsané vyhlížejí totálně random. Nejen, že jsou ležaté, každý ten polaroid je focený na opačnou stranu. Prostě na ránu. A i přesto mě na nich něco okouzlilo natolik, že jsem se rozhodla koupit právě je. Co něco? Nemám tušení. SangA krčící se u dveří je taká rozkošná momentka, no SangA focená zblízka na velmi tmavém pozadí je asi to nejdivnější, co jsem v rámci jejích polaroidů kdy pořídila. 😅 Je krásná, však je to SangA, ale jak říkám, totálně random.
Podepsaný polaroid se Sangou v bílé mikině, která se tváří, jakože vede velmi důležitý mobilní hovor, si mě získal těmi srdíčky, co si milá zlatá dokreslila kolem hlavy. Druhý podepsaný kousek pokládám za ten vůbec nejpůvabnější z celé mé oblíbené série 'prostovlasá blondýnka v růžovém tričku'. SangA s kytičkou za uchem je jednoduše k pomilování.

○○○

Jako bolestné za vyhozenou repackage Fantasy Sangu jsem se vrtnula na ebay a nakoupila tam dva podepsané polaroidy. Od téže britské slečny jako posledně; já opět navrhla cenu, ona ji opět ochotně přijala. Výtečné!
Na pózující Sangu v bílých asymetrických šatech si brousím zuby už nějaký ten měsíc. Je nádherná, je stylová a její autogram do toho polaroidu brilantně zapadá. Přeskládala jsem, mimochodem, Sanžinu úvodní fólii, tu kde polaroidy existují spolu s kartičkami, a jedno místo v ní věnovala právě tady asymetrickému kousku s rukama v bok.
Nad nákupem druhého polaroidu jsem chvíli váhala, přece jenom vůbec není tak fancy jako jeho kolega. A pak mi došlo, že tahle normálnost a obyčejnost, jakou SangA s kapucí na hlavě prezentuje, je přesně to, co na jejích polaroidech tolik miluju. Že umí vypadat jako neférově krásná holka odvedle. Dovolím si podotknout, že srdíčko na konci jejího autogramu je na tomto polaroidu obzvláště povedené.

Twice jakožto skupina mě upřímně nikdy zajímaly. Ale leaderová Twice, ta mě zajímala... no, prakticky od debutu. Srovnala bych tu situaci se svým dlouhodobým tajným obdivováním Myungsooa. I u Jihyo totiž najednou přišla ta chvíle, kdy si můj mozek uvědomil, že je z milé slečny odvařenější než kdy dřív. Čím to? I tady je ten důvod jako přes kopírák... jen neobsahuje Hongbina... Inu, Jihyo vypadá jako SangA. Respektive SangA vypadá jako Jihyo. 🦄
Po tomto šokujícím zjištění jsem Jihyo tak nějak automaticky začala sledovat na instagramu a vydedukovala jsem, že až vydá sólo album (což jakožto main vocal svojí skupiny musí, dříve či později (v srpnu, jééé!)), koupím ho. A začnu její kartičky sbírat i v rámci Twice alb. Prostě totéž schéma, jaké vedu u svých drahých mužů, jejichž skupiny zas tak moc nežeru.
Mezitím jsem si pořídila výroční album Kary, a na to konto založila v šanonu onu "random dívčí sekci", do níž měla primárně spadat právě Jihyo. Umístění tedy existovalo, Jihyo na instáči byla přespříliš krásná a inspirativní, a mě napadlo, nač vlastně čekám? Na album. Odolávala jsem přesně do 11. dubna. Toho dne jsem naběhla na ebay a nakoupila první tři kartičky.
Takže jo, sbírám Jihyo od dubna, a článek o ní vychází v červenci. Ehm. Ano, tušíte správně, bude se tu žvanit o spoustě kartiček. A ačkoli by dávalo mnohem větší smysl mluvit o nich tak, jak je vidíte v Twice sekci, Nagasakiová řekla ne haha, kdepak, udělám Vám v nich naprostý chaos a budu je komentovat v pořadí, v jakém ke mně připutovaly. Nemáte zač ~
○○○
První kartičku, kterou jsem nutně musela mít, jsem – tak jako většinu, když na to teď koukám – koupila na ebayi od slečny z Německa. Jedná se o holografický kousek ze třetího mini alba Twicecoaster: Lane 1 a vy víte, jak moc zbožňuju tyhle fancy blýskavé věcičky. A to, že je ta kartička svým designem věrná titulnímu songu TT, pokládám za nesmírně rozkošné a kreativní. Zadní strana je oproti té přední na první pohled skoro nudná, když si ale člověk uvědomí, že vlastně vypadá jako Twice lightstick... je to neuvěřitelně cool.
○○○

Jako další jsem opět na ebayi, ale tentokrát z Francie, koupila kartičku z druhého alba Eyes Wide Open. V prvé řadě proto, že rudovlasá Jihyo je nádherná a miluju její zdejší outfit, v druhé řadě proto, že I can't stop me, titulní song druhého alba, je to jediné, co od Twice aktivně poslouchám. Minimálně symbolicky bych tedy EWO kartičku vlastnit měla, no ne?

Řeč je o selfie variantě, Jihyo v košili a pruhované vestičce. Ta kartička je v podstatě naprosto obyčejná (a bez zaoblených rohů ještě k tomu), no Jihyo mi na ní – bůhvíproč – připomíná neskonale půvabnou studentku dívčí školy v uniformě. Zadní strana je podepsaná, což je rozhodně fajn, a já musím vyzdvihnout její barvu. Ten hřejivý žlutooranžový odstín je úchvatný.
○○○
Kartičku k druhému special albu Summer Nights jsem sehnala na instagramu od slečny z Německa. Původně jsem kartičku z tohohle alba vůbec neplánovala kupovat, pak jsem ale uviděla tento brýlatý skvost a naznala jsem, že nabručená letní Jihyo mi ve sbírce prostě nemůže chybět. Přiznávám, že nejsem největší fanda rámečků, ale Twice kartičkám tento neduh až povážlivě ráda odpouštím. 😅 Zadek Summer Nights kusu je jeden z nejkrásnějších zadků, s jakým jsem kdy měla tu čest. Třpytivé nápisy na noční obloze? Tohle kombo nemá konkurenci! K dokonalosti chybí už jenom autogram. 

○○○    

Od prodejce z Irska jsem následně koupila kartičky rovnou čtyři. Prozradím Vám tajemství: dlouhovlasá Jihyo je bohyně, no já mám neuvěřitelnou slabost pro její mikádo. A přesně proto, vážení, jsem si pořídila její kartičku z osmého mini alba Feel Special. Má mikádo a je oblečená ve třpytivé fialové. No zkuste ji ignorovat! Zadní strana nevyhlíží nijak extra, ale má zlaté nápisy a ty působí luxusně. Líbí se mi, že k barvě nápisů přirozeně pasuje i barva rámečku.
Druhým irským kusem je kartička z devátého mini alba More&More a tu jsem koupila z jednoho prostého důvodu. Růžovovlasá Jihyo vypadá jako mořská víla. A má na sobě fialový top s korálky, jo. Tenký zlatý rámeček je vcelku zajímavým oživením a opět oceňuju, že se dokonale hodí k tenčím nápisům na zadní straně.
A u letní nálady ještě zůstaneme, protože další kartička pochází z desátého mini alba Taste of Love. I tento výběr má jediný důvod: kytku za uchem. Tak jaksi správně podtrhuje to, jak něžně čarokrásná tu Jihyo je. Oh, a miluju zadní stranu! Její design je dechberoucí!
Poslední položkou irské zásilky byla ID kartička ze třetího alba Formula of Love. Dlouho jsem se rozmýšlela, kterou verzi vzít, jestli modrou, nebo červenou, no, jak vidíte, nakonec to vyhrála ta střízlivější, modrá. A je úžasná, z obou stran vypadá absolutně dokonale (proč je polovina mých oblíbenců narozená v únoru?!), víte ale, co je úplně nejúžasnější? Že je to další kreditka!
○○○

A zpátky na ebay. Z Německa – protože Němci Twice očividně fakt žerou – jsem hezky do páru koupila klasickou Formula of Love kartičku. A protože ID kus jsem vzala, jaký jsem vzala, pořídila jsem kartičku v konceptu, v jakém se nese druhá ID verze. To jest půvabnou dlouhovlasou Jihyo se srdíčkem na tričku. Zadní strana je relativně fajn, velmi se mi líbí font tohoto alba, jako celek mě ale tak docela nenadchla.
○○○
Kartička z prvního alba Twicetagram, o níž bude řeč nyní, byla (první objednávkou, k níž jsem dostala tematické freebie!) druhou položkou zakoupenou za toto album. A protože dvě kartičky vlastním i za třetí album, rozhodla jsem se, že všechna full alba pokryju dvěma kartičkami. To jen tak na okraj.
Usměvavá Jihyo s balonkem ve tvaru králíka mě na první dobrou příliš nezaujala. Mou pozorost pro sebe – logicky – uzurpovala polaroidová Twicetagram kartička. Pak jsem ale procházela ebay a na Jihyo s králíkem náhodou narazila. Ze zvědavosti jsem ten německý inzerát otevřela, abych si kartičku prohlédla z obou stran. A můj osud byl definitivně zpečetěn... NEEXISTUJE GENIÁLNĚJŠÍ ZADEK! Není nejkrásnější, to určitě ne, ale kreativitou se mu nemůže žádný rovnat. Smekám před člověkem, kterého napadlo pojmenovat album "Twicetagram" a zařadit do něj instagramem inspirované kartičky.
○○○
Kartička ze sedmého mini alba Fancy You ke mně (díky, ebayi) připutovala z Belgie. A její packaging mě upřímně vyděsil. Slečna sice tvrdila, jak "precious photocard" to pro ni byla, ale zabalila ji, jako by pro ni "precious" nebyla ani trochu. Žádná ochranná fólie, žádný toploader, prostě ji strčila do papírového obalu. Toť vše. Zacházet s tou zásilkou pošta tak, jak se traduje, že pošta se zásilkami zachází, nevytáhla bych ji v celku, to Vám garantuju. Pošta ale s tou zásilkou díkybohu jednala slušně, a ta tak přežila bez úhony.
Jako tradičně jsem Fancy You kartičku vůbec kupovat neplánovala. Když jsem ale uviděla tuto černě oděnou verzi s oranžovým rámečkem a autogramem na přední straně... její vizuál mě absolutně okouzlil. No, a pak je tu zadní strana... ehm... Bez urážky, ale nic ošklivějšího jsem už dlooouho neviděla. 😅
○○○

Kartičku z jedenáctého mini alba Between 1&2 jsem, věřte nebo ne, na ebayi koupila jako třetí v pořadí. Jenže francouzská pošta je v poslední době rychlá asi jako lenochod s oběma zlomenýma nohama, zásilka na místo standardního týdne putovala tři, a osm jiných Jihyo ji tak suveréně předběhlo. 
Upřímně mohu prohlásit, že vedle holografické Twicecoaster kartičky je exemplář Between 1&2 ten, u nějž jsem o nutnosti vlastnění byla nejpřesvědčenější. A může za to ten stín v pozadí. No, sexy Jihyo s mikádem samozřejmě taky, ale ten stín...! Zadní strana vyhlíží, pravda, docela random (proč je tam kruci plyšovej slon?), ve své hluboké vnitřní podstatě však... Ta kartička je dokonalá, oukej?
○○○
Za dvanácté mini album Ready To Be, zatím poslední Twice počin, jsem zpočátku mínila pořizovat kartičku ze standardní verze alba, ideálně variantu velice blízkého selfie. Pak jsem ale zkontrolovala zadky, a naznala jsem, že nechci nudnou a nekreativní standardní verzi, ale tu digipackovou s nádherným barevným přechodem. Fascinuje mě, mimochodem, že Jihyo tu vlastně vypadá jako by si odskočila z minulého alba. Nevědět, že moje Between 1&2 a Ready To Be kartičky nespadají pod jedno album, hádala bych se, že prostě musejí být kolegyně.
Kartičku jsem koupila opět na ebayi a opět z Německa, a packaging této zásilky mě vyděsil víc, než tomu bylo u belgického kusu. Ano, taky se divím, že to ještě šlo... Tady se slečna sice neoháněla kecy o "precious photocard", ale fanaticky propagovala Twice worldtour v Evropě, takže... rozhodně musí být fanynka jako fanynka. A stejně tu kartičku zabalila stylem, jakým bych já zabalila Taemina, kdyby mi to nebylo blbý vůči člověku, který za tu kartičku zaplatil a určitě nechce, aby k němu dorazila ohnutá, že.
Děkuju poště všem svatým, že nad Ready To Be Jihyo drželi ochrannou ruku. Milé prodejkyni v tomto ohledu totiž nepatří ani ty minimální zásluhy.  
○○○
A protože jsem si teda usmyslela, že za full alba nakoupím kartičky dvě, bylo načase vybrat, jaký druhý exemplář bude reprezentovat Eyes Wide Open. Nejprve mě automaticky napadlo další selfie. Seflíčkem člověk v kolekci nikdy nic nezkazí. Pak jsem si ale uvědomila, že kartičky ve dvojičkách za první a třetí album jsou... no, každá jiného typu. Znovu jsem se tedy ponořila do zkoumání photocard templatu a našla tu pravou: Jihyo v šatech s obří kytkou a nespočtem flóry v pozadí. Neskonale půvabná toť kartička! Pořídila jsem ji z Německa skrze instagram.
○○○ 

A konečně k poslední zakoupené kartičce! Jak už bylo řečeno výše, jedná se o překrásnou – a podepsanou! – polaroidovou Jihyo z prvního alba Twicetagram. Napsala jsem si o ni jisté Němce. A ta že jasně, že mi ji prodá, jen neví, kolik chtít za poštovné, protože do ČR ještě nikdy neposílala. Ale že to zjistí.
Zjišťovala to pět dní.
Když se mi teda konečně uráčila dát vědět a vyrukovala s finální cifrou, velice nakvap mi vecpala svou paypalovou adresu. Já ale, poučená příhodou s Beomgyuem, jsem její výzvu "dělej, zaplať" ignorovala a požádala ji o video nebo víc fotek té kartičky. A světe div se, video jsem skutečně dostala. I její proofs vypadaly legitimně, uživatelské jméno sedělo... Tak asi dobrý. Instinktu se slečnino vystupování nezamlouvalo, no umlčela jsem ho s tím, že nemám jediný důvod jí nevěřit. Chyba. Dávejte na svůj instinkt.
Zaplatila jsem. Platba dorazila a typka prohlásila, že kartičku pošle další den. Hovno leda. Uběhl týden a během něj stačily připutovat dvě německé zásilky, které byly prokazatelně odeslány později, než měla být polaroidová Jihyo. Tak prodejkyni píšu, jestli tu kartičku poslala. A ona že bohužel ne, že měla nějaké "issues", ale že ji zkusí poslat zítra. Poslala velké kulové a moje následné zprávy (a že jich nebylo málo) ignorovala skoro měsíc.
Ozvala se o Aaronových narozeninách, tj. 21. května v neděli. Vymlouvala se na to, že se jí laguje instagram, a vůbec to vyznívalo, jako že ji strašně obtěžuju. Ale kartičku pošle v pondělí! Naneštěstí jsem si nenechala specifikovat které pondělí, ehm. Utekl další týden, dorazila jiná kartička, která byla z Německa jednoznačně odeslaná v úterý, ale polaroidová Jihyo nikde. A odezvy na moje iritované zprávy nulové. Ach jo. Další ojeb a znovu tak nekreativní... Dávejte do toho okrádaní trochu duše, sakra!

Po víc než dvouměsíčním čekání, které nevedlo vůbec k ničemu, jsem se rozhodla poohlédnout se po polaroidové Jihyo někde jinde. Jistil mě ebay, to jo, byla jsem si však jistá, že tu kartičku určitě zvládnu sehnat i levněji... a tak jsem brouzdala instagramem a usilovně pátrala. Ve finále jsem pak zkusila štěstí v jednom španělském inzerátu a sečteno podtrženo, má ztracená víra v lidstvo byla tímto nákupem úspěšně obnovena. 

Při přemítání nad kartičkami mě jednoho dne bezděčně napadlo: "Twice přece sem tam vydávájí sólový photobooky... Existuje už photobook Jihyo...?" Existuje! A nabízí ho filmnadvd! Po dlouhém a složité spekulování jsem se nakonec rozhodla pro Cobalt Blue verzi s tenistkou Jihyo na coveru a koupila jsem ji společně se Sungjinovým Archive.
Nejhorší nápad, jaký jsem kdy měla. Pro Sungjina. 😅
Víte, jak jsem prohlašovala, že má představa ideálního photobooku je kniha? Haha! Yes, I am Jihyo. je kurva dvoukilová encyklopedie! Přetáhnout s ní někoho po hlavě, dost možná už nevstane. A má nejen  pevné desky a šitou vazbu, ona se ještě navléká do ochranné plastové fólie! Aaaaach... Jak já miluju kvalitní knižní packagingy!
Dvě stě padesát cca stran fotek, vážení. To jest příjemný dostatek vizuálního materiálu od každého jednoho konceptu, kterým se Jihyo rozhodla oblažit své fanoušky. A že jimi nešetřila... Máme tu rozkošnou Jihyo v pyžamu, půvabnou Jihyo jako hospodyňku, elegantní snídající Jihyo, Jihyo jako holku odvedle až na to, že je příliš nádherná, ehm, domáckou gamerku Jihyo, sladce nevinnou Jihyo hrající na kytaru, Jihyo jako femme fatale před zrcadlem, éterickou Jihyo s pugétem květin na zahradě/ve skleníku s kočkou, Jihyo jako sexy surfařku, něžnou plážovou Jihyo na lehátku, vyloženě letní Jihyo na pobřeží, Jihyo jako tu nejkrásnější tenistku (viz cover), rozpustilou basketbalistku Jihyo, ještě rozpustilejší skejťačku Jihyo a nakonec takou... správně sebevědomou sportovní nadšenkyni Jihyo s deštníkem. Sečteno podtrženo, v případě Yes, I am Jihyo. si není nač postěžovat. Photobook byl drahý, to uznávám, je však nadmíru povedený a nabízí takové množství fotek, že poměr kvalita/cena v jeho případě rozhodně odpovídá.
Součástí photobooku je i harmonikový set osmi nádherných pohlednic. Které by od sebe sice šly odtrhnout... já ale odmítám riskovat, že je zničím. Co víc, pohromadě v modré obálce vypadají naprosto úžasně. Je radost ji otevírat. 💙
(Listovat photobookem Jihyo je vskutku zážitek, neodpustím si však menší povzdech. Ne na adresu photobooku, ten je bezchybný. Mě mrzí rozdíl v diametrálně rozdílné kvalitě packagingu Yes, I am Jihyo. a Archive. Chápu, že do Twice svých dojných krav sype JYP horem spodem, ale... Je až šokující, že ty photobooky patří idolům pod stejnou společností.)   

...pac a pusu, Vaše Nagasaki