Kartičky krásné, krásnější... očekávané i vůbec ne

BRIAN: HYUNG!
(SuA a Aaron si nerušeně zamíchají kávu.)

B: SUNGJIN HYUNG! 

(SuA a Aaron se důstojně napijí.)

B: Kde je?!

AARON (suše): Kdo?

B: Sungjin!

A: Ty znáš nějakého Sungjina?

SUA: Ne.

KANGTA: Teď ale vážně, Suo. Kam jste ho zavřeli? Yesung má doteď trauma ze skříně – (zpoza rohu se ozve Chenův ďábelský smích) – odmítám se starat o dalšího kolegu s PTSD!
SA: Netuším, o kom to mluvíš. Sungjin? Jaký Sungjin? Já znám jenom – (s potměšilým úsměvem hrábne pod stůl a vytáhne zpod něj vyděšeně se tvářící slečnu) – Soojin!

(Soojin vyplašeně zírá na Kangtu a Briana, Kangta a Brian zmateně hledí na Soojin.)

B: Já... se nechytám...
KT (po chvíli přemýšlení se plácne do čela): No jasně! Sung-Jin, Soo-Jin... SuA a její obsese stejnými iniciálami. (pokývá hlavou) Sungjin to má za sebou. 

B (zbledne): VRAŤTE MI MÝHO LEADERA, VY BANDO EPOCHÁLNÍCH POŠUKŮ!

Krásný podvečer, milí a drazí.

V poměru šest ku dvěma dominují kartičkovému článku za měsíc květen zástupkyně něžného pohlaví. Je to jen můj pocit, nebo se to tu pomalu začíná stávat standardem...?
Na úvod mi dovolte jednu krátkou noticku: v album a photocard listech proběhla menší škatulata, hejbejte se. Sekce S a Tiffany Young byly zrušeny a zdejší propriety se přestěhovaly do sekce random. U Tiffany tento krok nijak závratně neprožívám, zato u S... Označit album skupiny, v níž figurují Kangta a hlavní vokalista mé ultimate skupiny (tj. Hyesung, kdyby to někomu nedošlo), jako random pokládám za rouhání nejvyššího stupně, ale... nedá se nic. Autumn Breeze letos na podzim oslaví deset let. Deset. Jednu dekádu. Během níž nevyšlo nic dalšího a bůhví, jestli vůbec kdy ještě vyjde. V dohledné době určitě ne... A tak, z hlediska úspornosti, padlo rozhodnutí, jaké padlo. Radostí do stropu z něj neskáču, ale dává mi největší smysl.

Když médii proběhlo oznámení, že Soojin v květnu vydá druhé mini, můj mozek na tu zprávu zareagoval s nepřístojným nadšením. Jako by se snad jednalo o někoho, koho aktivně sbírám... Neumíte si představit, jakého brouka mi to nasadilo do hlavy! 😅 Den dva jsem na toto téma sama se sebou polemizovala, a naznala jsem, že není důvod, proč bych Soojin nemohla aktivně sbírat. Ano, tak snadné to bylo. Zpětně (tj. za prosinec 2023 → koupě Agassy) jsem jí tedy tady na blogu vytvořila vlastní albovou a kartičkovou sekci; v příštím článku se přirozeně můžete těšit na všechny comebackové náležitosti.
Takže sbírám Soojin. No jo, jenže co to kartičkově znamená? Přemýšlela jsem a přemýšlela, a zařekla se, že po Soojin rozhodně nepůjdu tak akčně jako po Chuu, a už vůbec ne tak akčně jako po Jihyo. Ale trojička per album... trojička per album zní jako příjemné řešení. Což značí, že za Agassy mi jeden kousek chybí.
Ponořila jsem se do neznámých vod Soojininých prodejních hashtagů na instagramu. A... prakticky hned se zase vynořila, protože takřka první inzerát, na který jsem narazila, splňoval vše, co jsem žádala. Ano, tak snadné to bylo. Kartičku jsem pořídila od jisté milé slovenské slečny, specializující se na group ordery, z jejíž košaté nabídky byla radost vybírat.
Zvolila jsem si exemplář verze Blue (viz zadní strana), jehož vizuál mě bezprostředně okouzlil: Soojinina okázalá póza v kombinaci s koketním mrknutím nemá chybu. K tomu všemu mě podivně rozněžňuje pohled na to malinké srdíčko, jež má Soojin vytetované na rameni. Suma sumárum, titul "nejkrásnější Agassy kartička" má svého jednoznačného vítěze.

To jsem tak jednou z dlouhé chvíle otevřela ebay a zadala do vyhledávače Sooyoungino jméno. A jak se tak probírám výsledky, objevím její kartičku z alba Holiday Night. Běžně australským inzerátům nevěnuju pozornost, ale ten den... měla jsem natolik rozmařilou náladu, že jsem po něm, clo neclo, bez rozmyslu skočila. Ne, že by má dosavadní lichá bilance – třetí, páté, sedmé album – neměla svoje kouzlo, ale... co si budem, Holiday verze kartičky šestého alba je přespříliš půvabná, než abych ji ignorovala.
Jakmile jsem zaplatila a opadla má nezávislá euforie, samozřejmě jsem se začala strachovat, že přes celnici zásilka z Austrálie určitě jen tak neprojde, a bůhví, jaké obstrukce zase budu řešit... Zbytečně. Přistála ve schránce zcela bez potíží.
Nálada Holiday Night kartičky je úžasně pozitivní. Ne na první dobrou, ani nijak okázale, ale je a hrozně jí to sluší. Baví mě, že se Sooyoung vyfotila v outfitu z MV Holiday, který na sobě má v jediné scéně... což je tragédie... ten outfit si rozhodně zasloužil víc prostoru. Na druhou stranu, zvěčnění jeho stylovosti na kartičce je vcelku výhodná kompenzace...
Zadní strana je typicky SMkovská – designově fádní, ale podepsaná. A má krásnou barvičku. Fascinuje mě, kolik růžových zadních stran Girls' Generation kartičky vedou (dává to smysl, růžová je jejich ofiko barva), a přesto i pokupě působí rozmanitě. Miluju hrátky s odstíny.

Dokud jsem svůj Howl lov soustřeďovala ryze na albové jako albové kartičky, vypadalo to, že můj 3 x 3 plán nebude mít nejmenší zádrhel. Jak ale prohlásil ten rybí emzák admirál Ackbar ze Star Wars: "It's a trap!" 

Ever Music kartiček, zvlášť pak těch blonďatých, bylo na instáči jako šafránu. O to hůř, že já pásla po konkrétní verzi; té plážové. Druhá blond varianta je v rámci vzhledu shodná s blonďatou Wind verzí, a ač je dokonalá, čím různorodější můj Chuuin (návrat dobrého čeština!) set bude, tím líp. To dá přece rozum.
Dva měsíce jsem se dennodenně probírala Chuuinými inzeráty, doufajíc, že s nabídkou kartičky, kterou sháním, se někdo zjeví. A zjevil! Ve chvíli, kdy už jsem reálně přemýšlela, že si pořídím extra kopie Ever Music alba, jsem na fialovou blondýnku narazila v inzerátu americké slečny. Nákup měl jistou podmínku, o jejímž překrásném důsledku si popovídáme níže, a jakmile byla splněna, nic nebránilo tomu, aby Chuuina devátá kartička slavnostně zkompletovala devítiokýnkový set prvního mini alba. 💜

Plážové Howl selfie mi svojí jinakostí připomíná takřka růžovovlasé selfie verze Wind. Vizuál obou těch kartiček na mě v rámci setu působí nestandardně, ale v dobrém slova smyslu. Blonďatá Ever Music Chuu je... příjemně bezprostřední. Mám z ní dojem, jakože se milá Jiwoo prostě náhodně rozhodla udělat si selfíčko, cvak a bylo to. Žádné dramatické pózování, žádné agresivní aegyo. Obojí u Chuu žeru, nenechte se mýlit, ale znáte to. Čím různorodější... Změna je občas zatraceně fajn.

Podmínkou amerického nákupu byla cena: slečna odesílá jedině, pokud nákup převýší pět dolarů, poštovné nepočítaje. No, a Chuu stála dolary tři. Tuto příležitost jsem si samozřejmě odmítala nechat ujít, a proto jsem se ihned dala do zkoumání dalších položek, jež slečna nabízela k prodeji. A hele! Ona je očividně InSomnia!
Z kupy Dreamcatcher kartiček, albových i nealbových, jsem si vyvolila Suino noblesní Follow Us PéÓBéčko. V tomto případě jsem kompletně zazdila své outfitově rozmanité snahy, jelikož Suu v červených šatech a s černou korunkou na hlavě již albově vlastním, a vůbec mě to netrápí. Na PéÓBéčku (se světlým pozadí) totiž korunka konečně krásně vyniká, což je fakt, který stojí i za sebenudnější dvojčatování. Což je pouze řečnický obrat, jelikož SuA je vizuálně nudná asi stejně jako je introvertní – vůbec. 

Ze zadní strany kartičky, která se nese v typickém designu sedmého mini alba, jsem nadšenější, než bych asi správně být měla... Zuby nehty se drží daného vzorce a na jakoukoli kreativní inovaci zvysoka kašle. Výtka s velkým V! Jenže, jak víte, já mám pro design Follow Us éry velkou slabost. A jelikož už je to nějaká doba, co jsem s ním přišla do kontaktu, prožívám ho o krapet víc, než je záhodno.

Zajímalo by mě, mimochodem, jak Makestar svoje kartičky "holografuje". Suin exemplář je totiž první, který holografický vyhlíží i na skenu... a je to děsně cool! ✨

Řekla jsem, že musím zapracovat na nealbovém Soobinovi, zapracovala jsem na nealbovém Soobinovi. Decentně jsem na něm zapracovala... Jo. Jste-li tu kvůli Tomorrow kartičkám, zklamu Vás, k těm jsem se ještě nedostala. Neměla jsem potřebu. V následujících odstavcích tak neočekávejte nic aktuálního, popovídáme si o exemplářích starých skoro rok a půl. 😅
Primárně jsem se zaměřila na holografické Weverse Temptation POB, tj. Beomgyuova kolegu. Snového Soobina s kytičkou. Proč? V prvé řadě, není tak těžké ho sehnat, není tedy přehnaně drahý a... je blond. Čím víc blonďatého Sooba, tím lépe. Inzerátů jsem si našla vícero, no nakonec vyhrál ten nizozemský. Jako fakt. Vyšel mě nejlaciněji.  V komunikaci s prodejkyní byla, pravda, asi týdenní pauza, ale na to jsem byla předem upozorněna, čili... fajn obchod.
○○○
Při hledání Weverse Soobina jsem narazila na italský inzerát, v němž figurovalo jeho blonďaté selfíčko v šedivém saku. Bylo zjevné, že se jedná o kartičku z Temptation éry, ale co zač je přesně...? Dopátrala jsem se, prosím pěkně, že se jedná o japonské Weverse PéÓBéčko. Wow. A protože cena byla fajn a blonďatého Sooba v šedém saku ještě nemám, koupila jsem ho.
Zabalení kartičky jsem se dočkala ještě v den nákupu, jejího odeslání o den později. A vlastně i rychlost italské pošty jako takové mě po dlouhé době příjemně překvapila...
Měla jsem zažito, že existuje pouze jediný druh holo kartiček, tj. povrch, co hází duhové odlesky. Ach, já bláhová! Mé obzory se však kulturně rozšířily v momentě, kdy jsem z obálky vytáhla japonského Weverse Soobina. Ten se totiž neleskne, on se holograficky třpytí. Geniální.
Zadní strana té kartičky je velmi jednoduchá, zároveň ale obsahuje všechno klíčové, co by Temptation kartička obsahovat měla. Kromě autogramu, jasně, ale autogramy jsou u TXT nedostatkové zboží. A na rozdíl od korejské Weverse kartičky, ta japonská všechny použité prvky kombinuje vkusně. 

S ohledem na dosavadní představené kartičky se může zdát, že si fakt užívám nákupy archivních kousků čest výjimkám (ano, Chuu a Soojin, koukám na vás)... a je to pravda... ale ne tak úplně. Lovím totiž i aktuální inclusions, konkrétně ty Sungjinovy z alba Fourever. Hádáte správně, o kartičkách řeč nebude.
Hezoučký paper tag mého drahého Day6 leadera jsem pořídila od slečny z Lotyšska. Humorné je, že to, že se jedná o Lotyšku, jsem zjistila až ve chvíli, kdy mi od ní v dms přistála poštovní účtenka. Veřejně byla ohledně svojí národnosti tajemnější než hrad v Karpatech.

Lidi, paper tag je úžasná pre-order legrácka a jsem neskutečně ráda, že jsem ji sehnala, ale tento nákup... tento nákup byl jeden velký zážitek sám o sobě.
Slečna Sungjina prodávala jako set spolu s plakátovým kalendářem. Ty už mám doma sice dva (jeden dostane Nissa, ale pšt), no nevadí, zvládnu i třetí. A tak jsem slečně prodejkyni napsala, že bych ráda Sungjinův paper tag. "Chci se ujistit – myslíš jenom tady toho prcka?" - "Ten prcek je priorita, ano." - "No, doufala jsem sice, že ho prodám v setu, ale jestli jsi ochotná dát tu sumu jen za něj..." Což jsem rozhodně byla. Taky jsem dodala, že jestli mi k němu touží přibalit i ten plakát, nemám s tím problém, ale ona, že v pohodě, že pokud mi jde jen o paper tag, dostanu paper tag.
A tak jsem zaplatila, ona zabalila, a že v pondělí bude odesílat. To nakonec nevyšlo, ale druhý termín, středa, už ano. Když jsem viděla, že Sungjin putuje z Pobaltí, měla jsem za to, že dřív jak za týden se ho nedočkám. Však poslední zásilce, která z téhle oblasti putovala, cesta trvala čtrnáct dní... Haha! Ale to neznáte Boba! Ve středu byl odeslán, v pondělí jsem ho našla ve schránce. Nevím, co za čáry to chlapec provozuje, ale líbí se mi.
Takže si to shrňme: komunikace s prodejkyní byla super, rychlost pošty mi vyrazila dech... víc hvězdná už tahle zásilka být nemůže, no ne? Ah, ale kdeže! Jí se povedlo blýsknout se i freebíčky!
Kartička Jihyo mě nadchla, samolepka Banga (Sungjinův medvěd) ještě víc, ale pak... pak jsem vytáhla obrázek:

"Viděla jsem na tvém instagramu Zukovu Funko Popku, tak doufám, že se líbí. :)"

Kdo neznáte Zuka styďte se, jedná se o postavu z animovaného seriálu Avatar: The Last Airbender, k němuž jsem si našla cestu během občasného sledování německého Nickelodeonu u prarodičů. Vtip je v tom, že má znalost němčiny je na úrovni nula nula nic. Takže jsem rozuměla velké kulové. A přesto se mě fascinace tímhle seriálem držela roky (a stále drží!), a nemohla jsem být šťastnější, když se s ním konečně velkolepě vytasilo Déčko. No, a od té doby... Jeden by asi řekl, že na kreslený pohádky su už poněkud stará – a měl by rozhodně pravdu – ale víte co? Nasrat. (pozn.: Zvažuju, mimochodem, že o těch pár Funko Pop figurkách, které vlastním, někdy v budoucnu sepíšu vlastní článek. Respektive o mém vztahu k postavám, jež reprezentují.)
To, že si slečna dala tu práci, a nakreslila mi týpka, kterého zmerčila na mém profilu... Sakra, i kdyby byl Zuko láska jejího života a měla stovky jeho obrázků v každém šupleti, je to to nejmilejší, čím mě kdy jaký prodejce obdaroval. 🥰

○○○
Z nákupu ornamentu jsem měla trochu vítr, jelikož se mi relativně dlouho nedařilo najít nikoho, kdo by ho prodával. Nebo vyměňoval. Nebo ho vůbec vlastnil. 
Pak se ale jeden inzerát zjevil. Hurá! Měnově jej zaštiťoval americký dolar, tudíž jsem předpokládala, že budu obchodovat s Američankou. Což možná nebyla tak úplně mýlka... milá prodejkyně však žije v Německu. Nevím, či se snažila vyjít mé maličkosti vstříc, že mi celkovou sumu převedla na eura, prokázala mi tím však medvědí (hmm...) službu, protože její PayPal byl nastavený na dolary, a já tak ve finále neplatila poplatek padesát korun, ale stovku. Mrzuté, ale nedalo se svítit. Rozčarování z platby se mě vyčítavě drželo celých pět dní, dokud jsem to oválné nadělení konečně neposoudila naživo. A k vlastnímu údivu jsem byla více než spokojená! Jak s ornamentem, tak i se vším okolo.
Úbalu celé zásilky vévodily Denimalz v čele s Bangem; dvě jeho samolepky jsem dostala jako freebies (roky nemám Banga ani jednoho a během měsíce jej vlastním hned ve třech provedeních! náhoda?). Bylo jasné, že si slečna dala s balením ornamentu opravdu záležet, a výsledný dojem snad ani nemohl být rozkošnější. 🐻
Ornament je vlastně fešácký papírový přívěsek. Kdyby člověk moc chtěl, mohl by si ho pohodlně pověsit na provázek. Což já nechci, jelikož ho počítám za součást Sungjinovy Fourever fólie, ale kreativitu funkčnosti cením. Logicky se jedná o nekartičku, jež však pro mě má kartičkovou hodnotu, a... nostalgicky se při pohledu na ni vracím do cool záložkové Entropy a The Demon éry.

Co mě trochu mrzí, je skutečnost, že všechny ostatní inclusions konceptově spadají pod světlou verzi B. Jak pre-order paper tag, tak vstupenka, tak ornament. Sungjin v modré košili je absolutní krasavica, nechápejte mě špatně, jenom... bylo by fajn mít jeho vizuál tmavé verze A zaznamenaný i na jiném produktu než jenom na kartičkách. 

Když jsem tu v dubnu juchala nad Momočinou podepsanou AiW kartičkou, neodvažovala jsem se ani doufat, že bych v květnu mohla říct: "OT8 set jest hotov!" Stal se ale zázrak. Hábitový Pink Fantasy Alice in Wonderland set totiž skutečně hotový je. Dovolte mi zamáčknout slzu dojetí. A – můj ty bože! – vyhlíží stonásobně epičtěji, než v mých toužebných sběratelských snech. ✨

Je to tak. Sehnala jsem podepsanou Arang... a napůl tomu stále odmítám věřit.
Mé původní pokusy se jí domoci byly beznadějné. Zcela. Jako idiot jsem se neustále motala kolem jistého britského inzerátu. Figurovala v něm kupa podepsaných AiW kartiček, a všechny byly dostupné – vyjma hábitové Arang. Věděla jsem, že tu mi pšenka nepokvete, a i přesto, kdykoli jsem na něj narazila, jsem ten inzerát znovu otevřela, abych... co vlastně? Sama nevím.  
Pak se mi povedlo dopátrat se amerického inzerátu, kde se podepsaná Arang tvářila být stále k mání. Prodejkyni se nedala napsat zpráva, proto jsem jí žádost o koupi kartičky zanechala v komentáři u inkriminovaného příspěvku. Ani po dvou týdnech jsem se nedočkala žádné reakce. 
Nato se jako zjevení z čistého nebe vynořil inzerát německé slečny, s níž jsem již v minulosti obchodovala. Jelikož si tentokrát kladla podmínku "kup víc než jednu kartičku, jinak se s tebou vůbec bavit nebudu", vybrala jsem si k Arang kousek, o kterém jsem si nebyla úplně jistá, či ho ve sbírce uplatním... ale rozhodně k tomu měl ze všech nabízených kartiček nejblíž. A tak jsem slečně napsala, modlíc se, aby podepsaná Arang byla volná. Světe div se, Arang volná byla. Jenže ten druhý kousek ne. A protože slečna má teď málo toploaderů, chce naráz udat co nejvíc kartiček, a samotnou Arang mi tím pádem neprodá. Ale pokud o ni nebude mít nikdo jiný zájem, ozve se mi. Povídali, že mu hráli... No, nestalo se.
A tak jsem se dál probírala Pink Fantasy inzeráty, den ode dne frustrovanější, když tu mi do oka opět padl ten britský inzerát. Otevřela jsem ho, čistě ze zvyku. A dvě tři vteřiny mi trvalo pochopit, co vidím. Že emotikon značící dostupnost Arang nevyhlíží takto ⌛, ale takto ✅. PANEBOŽE, COŽE?! Ó ano, slečně prodejkyni dorazila nová várka podepsaných kartiček. Několik už jich bylo prodaných, ale podepsaná hábitová Arang nikoli. Neváhala jsem. A dobře jsem udělala. Byl to jeden z nejpříjemnějších obchodů, jaké jsem kdy absolvovala. Mám konspirační teorii, že předchozí pokusy Arang získat nevyšly právě proto, abych se neochudila o zážitek obchodovat s touto milou slečnou z Anglie. Ať už za to vděčím čemukoli vyššímu, díky. Bylo to fakt terno. 👌
Vzpomínáte, jak jsem prohlásila, že Momočina kartička je krásná, velice, ale nechápu, čím si zasloužila svou raritní pozici? U Arang to chápu dokonale. A má to snadné vysvětlení: Momoka je krásná vždy a všude. Arang se mi naopak líbí jenom s černobílou hlavou. Čímž neříkám, že je ošklivá, říkám, že já osobně ji nepokládám za atraktivní. Ale boha mýho, ty černobílý vlasy...! V době Poison éry jsem PF znala velmi povrchně a aktutální členky rozeznávala jen stěží. A samozřejmě jsem se postupně propracovala k touze každou jednu pojmenovat. Dala jsem se tedy do studia. Když mi docvaklo, že typka s černobílou hlavou je vlastně zrzka ze Shadow Play, nebyla jsem dobrou minutu schopna slova. A upřímně, dodneška nerozumím, jak může Arang s dvoubarevnou hlavou vypadat o tolik jinak než Arang s hlavou jednobarevnou, ať už černou, hnědou nebo rezavou. Stručně a jasně – nejsem fanda Arang, ale miluju Arang s černobílými vlasy. Obzvlášť, když se tváří jako na svojí hábitové kartičce.

Možná si říkáte: "Nezapomnělas v předchozí pasáži náhodou na odkaz k Pink Fantasy kartikáčkám?" Nezapomněla. Jen jsem ho přesunula o sekci níž. Proč? Protože o Pink Fantasy ještě nepadlo ani zdaleka všechno!
Long story long short: sbírání polaroidů se pro mě stalo nejzábavnější činností Sanžiny kolekce. Zbožňuju Pink Fantasy polaroidy. Potíž je, že Sanžinu devítiokýnkovou fólii jsem již oboustranně dokončila a načínat novou je úplná pitomost, protože vím maximálně o dvou dalších jejích kouscích, které bych momentálně byla schopná sehnat. Jenže rekreační lovení polaroidů bylo tak boží... hmm... že bych se v rámci něj zkusila dát na některou aktuální členku...? 

Výběr nebyl složitý. Z celého týmu (z nějž během letoška už stihla většina ansámblu odejít, ehm) mě nejvíc zaujala nově příchozí J-line, Miku a Momoka. Taky by už bylo čase, abych začala aktivně sbírat někoho z Japonska... a co je hlavní, nemám pocit, že bych jakkoli zrazovala svou milovanou Sangu, jelikož ona a japonská děvčata se v Pink Fantasy nikdy nepotkaly.
Primární zájem mám o Miku; jejími polaroidy jsem se rozhodla celou novou kapitolu odstartovat. O pár kousků Momoky samozřejmě taky budu usilovat  (snad v příštím článku?), tam ale budu ráda, že jsem ráda, protože co jsem koukala, její polaroidy mizí z pultu – obrazně řečeno – rychleji, než pokládám za únosné. 😅
Ohledně řazení položek odmítám řešit éry, roky, cokoliv: první jsou kartičky (a jiné albové inclusions), za nimi polaroidy. Seskládané dle mého nejlepšího uvážení. Takže úplně na hovno. Koresponduje tenhle vzorec s rozložením Sanžiny sekce? Na jednu stranu jo. Na stranu druhou vůbec. Irituje mě, jak nekonzistentně tím pádem PF kolekce tady na blogu působí...? Ne. Ani v nejmenším.
Nu, a než přistoupíme k polaroidům samotným, dovolte mi vyznat vroucí lásku autogramu slečny Miku, který... ne, nemiluju ho víc než ten Sanžin, ale v rámci nápaditosti mu rozhodně náleží první místo. Sakra, vždyť to M vypadá jako kočka! Geniální autogram. Prostě geniální. 
První polaroidový nákup jsem provedla ve Švédsku. Teda... ne, že bych jela do Švédska, ale... chápete. Zdejší prodejkyně s PF polaroidy zjevně obchoduje ve velkém, v každém příspěvku jich nabízela minimálně šest,  a já si od ní pořídila hned tři exempláře. 

Dvě Miku v purpurovém, očividně stage outfitu; můj oblíbený je ten rozmrzelý s otazníkem, ač nepopírám, že na druhém polaroidu, ozdobeném hvězdičkami, má Miku mnohem stylovější pózu. 

Třetí kousek zachycuje Miku při posílání vzdušných polibků, což z něj společně s kresbami srdíček a tematického emotikona činí jednu z nejrozkošnějších momentek, jakými se mé šanony mohou pyšnit. A jelikož se jedná o jediný polaroid se sepnutými vlasy... tak trochu si ho cením i kvůli účesu.
○○○
Další položku jsem koupila od slečny z Nizozemí. Musím podotknout, že mezi jednotlivými úkony – tj. video proofem produktu, sdělením informací k platbě, zabalením a kontrolou adresy, odesláním – dělala prodejkyně mírně znepokojivé pauzy, kolem a kolem však nešlo o nic tragického a mé holandské trauma zůstává stále na tomtéž bodě. Díkybohu...
Kvalitativně se tento polaroid od zbytku sestavy lehce odlišuje, je jakoby nedoostřený. To ale nic neubírá na jeho rozpustilosti. Zasněná Miku s hlavou v dlaních, co se opírá o ošklivý barevný polštář, je přesně ta nutnost, o níž nevíte, že ji potřebujete, dokud ji nevlastníte. 😁 
○○○
Poslední polaroid květnového článku přicestoval z Německa. I v tomto případě si slečna prodejkyně dávala s balením docela načas, víc než odesílací prodlevy mě však zaskočila cena samotného polaroidu. Pro srovnání, Švédka i Holanďanka Miku prodávaly za polovic. Nepoměr v cenách PF polaroidů je na jednu stranu mrzutý, na stranu druhou ale zcela pochopitelný. Pro kartičky existuje jakási nepsaná norma, kolik peněz za ně zhruba chtít, ale nealbové polaroidy? Na ty se v rámci kpopové komunity žádná regulace nevztahuje.
Ač mi "I love you" Miku původně nepřišla nikterak speciální, změnila jsem názor, jen co jsem ji spatřila naživo. Ten polaroid je v podstatě úplně obyčejný... zároveň ale neodolatelně hravý, a já miluju ta srdíčka, jimiž si Miku ozdobila tváře. Nový skener polaroidům obecně příliš nesvědčí, musíte mi proto věřit, že v reálu vyhlížejí mnohem půvabněji; o "I love you" Miku to platí dvojnásob.

...pac a pusu, Vaše Nagasaki