Jak důležité je dodržovat tradice

Pěkný večer, milí a drazí.

Máme tu únor, měsíc zasvěcený Erikovi! Což je asi to jediné, co k Jeho Výsosti mohu podotknout, ehm. Mé city jsou ale stále ryzí. Nehledě na nedostatek... všeho z jeho strany. 😅
Tady na blogu se únor – víc než mým ženatým Shinhwa mužem – už pár let vyznačuje přítomností jistého merche, a jinak tomu nebude ani letos. Zbytek ansámblu pak tvoří kartičky, povětšinou očekávané echm, echm, Sungjin, ale najdou se mezi nimi i tací, u kterých k žádnému kartičkovému updatu nedošlo minimálně půl roku.
Příjemné překvapení? A jak! 

Již třetím rokem svoje milé malé americké podporuju (aspoň doufám) nákupy jeho Season's Greetings. Letos sezónní pozdravy připutovaly překvapivě brzy, a kdybych chtěla, pohodlně bych je stihla zakomponovat do lednového článku, ale... já si řekla, že dodržím únorovou tradici. 
V listopadu 2024, tak jako vždycky, začaly předobjednávky. Po Klářině loňském laxním přístupu (pamatujete na Kláru, moji francouzskou aaroní dealerku, že?) jsem byla rozhodnutá nakoupit Season's Greetings 2025 na filmnadvd. Ano, připlatím si, ale nebudu se muset o nic dalšího starat. Nu, a v tomto rozpoložení jsem si pár dní spokojeně žila, pečlivě kontroluje kdy se předobjednávka Aaroných SG zjeví na stránkách obchodu. Protože loni je tu prokazatelně prodávali. Jenže předobjednávka stále nikde. A oficiální deadline na fromm storu se nemilosrdně blížil. Začala jsem panikařit. Ale ihned jsem se zase uklidnila. Pořád je tu přece Klára!
Tak jsem si to suverénně nakráčela na její instagram... a zjistila, že žádný veřejný group order nepořádá. V tu chvíli jsem reálně neměla daleko ke kolapsu. "No to je absolutně v prdeli!" lamentoval mozek. "Jak se můžeš opovážit nemít Aaronovy Season's Greetings na rok 2025?!" Nemůžu, samozřejmě. A protože do deadlinu zbývaly doslova dva dny, bylo nutné jednat.
Nejdřív jsem napsala e-mail panu Danielovi, v němž jsem zjišťovala, či jsou Aaronovy SG vůbec v plánu. Odpověď přišla do pár minut: vše, co prodávají a budou prodávat, záleží na distributorovi. No, a protože milý distributor se doteď nerozhoupal Aarona očividně úplně zazdil, naznala jsem, že tady pšenka nepokvete. A tak jsem nelenila a nadrzo napsala Kláře. Všecko se ve mně při tom svíralo, přemítala jsem, jak asi – na stupnici od jedné do deseti – je takhle vtíravé jednání na ránu... Ale zároveň jsem se utěšovala tím, že Aaron je Klářin bias. I ona jeho SG beztak chce. A když se k ní v objednávce přidám, bude se se mnou moct podělit o poštovný. A to je přece vyplatí, ne?
Jak už to u mě bývá zvykem, stresovala jsem se úplně zbytečně. Klára, má spasitelka, odvětila, že group order samozřejmě pořádá, cena je taková a taková, měla bych tedy zájem...? Oh, ano prosím! 
Když jsem tu solidní krabici, jež 2025 Season's Greetings zaštiťuje, poprvé vytáhla z... no, krabice, zdála se mi na Aaronovy poměry hrozně velká. Což není; je o trochu delší než předchozí dva ročníky, pravda, zato je ale užší. Takže se mi vleze do skeneru. Nic divnějšího se mi dlouho nestalo...
Vizuál letošních SG fanoušci přirovnávají k The Table. Upřímně si myslím, že jde spíš o zbožné přání L.O.V.Es, ale ty broskve... ty broskve musejí něco znamenat! 🍑 Já osobně bych zdejší koncept nazvala "domácí pohodou" a titulovala Aaronovy 2025 Season's Greetings mladším sourozencem Day verze Myungsooova 24/7. Tak. Barevně se všechny letošní komponenty nesou v nevýrazných odstínech béžové, v kontrastu pak krásně vyniká sytá modrá a krapítek černé.  Nic víc, nic míň. Je to velmi úsporná kombinace, uznávám, ale sluší jí to. Velice. 
Pro rok 2025 sestávají Aaronovy Season's Greetings z deskového kalendáře, diáře, brožury neboli photoboo(č)ku, setu tří mini plakátů a visačky na dveře. Drtivá většina jsou krásné! standardní SG záležitosti, netřeba k nim cokoli dodávat. Speciální zmínku si však rozhodně zaslouží kalendář, který nejen, že je poprvé situován naležato, on dostal logický upgrade i v rámci fotek a dat. Běžnou kpopovou praxí totiž bývá, že v kalendáři máte na jedné straně fotku idola a na straně druhé data toho kterého měsíce. Obojí zároveň vidět nelze. Nepřísluší mi tvrdit, že bych s tím měla nějak zásadní problém, kalendář mi okupuje stůl výhradně kvůli Aaronovi, ale z praktického hlediska... V letošním kalendáři však data konkrétního měsíce najdete i v řádku pod fotkou. Stále to není ideální, místo je tu maximálně pro zakroužkování toho či onoho data, na druhou stranu – kdo by používal kpopové kalendáře k zaznačování čehokoli, že? Na adresu visačky, asi nejvýraznější sezónněpozdravové novinky, bych ráda podotkla, že jsem s devětadevadesátiprocentní pravděpodobností oskenovala její zadní stranu, a ničeho nelituju. 🐍 Svět se dělí na ten před Aaronovým kresleným haďákem a po Aaronově kresleném haďákovi.
Sběratelských inclusions obsahuje Season's Greetings pět: čtyři polaroidové kartičky a jednu pohlednici. A jelikož jsem byla součástí Klářina group orderu, jako tradičně jsem si vysloužila jedno aaroní PéÓBéčko.
Polaroidové kartičky jsou absolutně perfektní; všichni víme, jak moc miluju jejich vizuál už pro jejich vizuál. Aaroně tu střílí pózy jako profesionál (ale jistá jsem si reálně jen srdíčkem a nabídkou broskve... ty dvě zbylé odhaduju na psa a kočku(?)) a zadní strany obsahují autogram. Prostě wow. Aby ale bylo jasno, z óchání nad genialitou polaroidů mě pokaždé vytrhne pohled na hashtag "DADDY". Lidi, taký záchvaty smíchu, jaký při tom chytám...
Na pohlednici nám Aaron přeje šťastný rok 2025 a já si ohromně cením záběru na tetování Noaha na vnitřní straně Aaronova předloktí. To hezky vyniká na víceru zdejších fotek, ale pohlednice je jediným jeho zástupcem v šanonu, čili... rozumíte.
Pre-order benefit je klasická selfie kartička, rozkošná a srdíčková. Což by mi ke spokojenosti naprosto stačilo. Jenže pak jsem ji otočila. A zamilovala se podruhé. Ta barva...! 💛 Taky se mi extrémně líbí font, který 2025 SG využívají... a nakonec to jednoduché – hádám, že ručně psané – slovíčko "LOVE". Jasně, žádné tečky za jednotlivými písmeny ani obrácené V se nekonají... ale stejně konspirátorsky věřím, že se jedná o odkaz na NU'EST fandom.

Já vím, co jsem prohlašovala. Express je vizuálně mnohem lepší než Palace, nebudu kupovat víc Kangtových Palace kartiček. A s první polovinou svého tři roky starého manifestu stále souhlasím všemi deseti. Jenže. Kangtových kartiček je jako šafránu. A Palace vede – bohužel/dík – víc verzí než Express, a tím pádem i víc Kangtových kartiček... Dva šafrány jsou lepší než jeden šafrán. A co si budem, na tu arogantní véčkovou narážím, kamkoli se hnu. To přece musí něco znamenat!
Tahle myšlenka mě nepopadla znenadání v roce 2025, láká mě už nějakou dobu. Onu kartičku jsem se, popravdě, pokoušela sehnat už asi před rokem, jenže prodejce na mou žádost nikdy neodpověděl, tak jsem to nechala plavat. A docela úspěšně. Až do letoška. To mě ale potřeba rozšířit Kangtovu kartičkovou sbírku popadla nanovo, a tak jsem se dala do hledání. Netrvalo dlouho, a inkriminovanou Palace kartičku jsem našla.
Nabízela ji slečna za Států a to "nabízela" třikrát podtrhávám, jelikož za ni nic nechtěla. Jen zaplatit poštovné. Čemuž na jednu stranu rozumím, kdo by sbíral trilobita jako je Kangta, že. Slečna je ráda, že se ho zbavila, a já můžu jásat, protože jsem ho získala extra výhodně. Na stranu druhou to ale vnímám skoro jako osobní křivdu. Kangta není bezcenný, jasné?!
○○○
No, a když už jsem byla v tom rozšiřovacím módu, rozhodla jsem se ještě naposledy zkusit svoje Eyes On You (ne)štěstí. Jak možná víte, Kangtovo čtvrté album obsahuje čtyři kartičky, dvě v rámci každé verze. Já už se dvakrát pokoušela získat druhou digipack variantu protože je levnější, ale pokaždé marně. Tentokrát jsem koupila jak digipack, tak photobook verzi alba a doufala v zázrak.
Který se polovičně udál.
Nejprve si ale, milé děti, zapište za uši, že SMkové digipacky jsou prokleté a nemá smysl za jejich extra kopie vyhazovat prachy. Kdyby mě umanutě podělával jenom Kangta, mohla bych to omluvit tím, že je prostě Zlo. Jenže tentýž duplikátní scénář si zopakujeme ještě o pár pasáží níže a to prostě nemůže být náhoda! 💢
S digipackem to tedy ani potřetí nevyšlo. To mi značně zkazilo náladu a verzi photobook jsem otevírala napjatá jak struna. V duchu jsem vzývala Misuse, ať sakra stojí při mně, že přece nemůžu mít takovou smůlu, abych v každé extra kopii našla duplikát, no ne?!
Vytáhla jsem pohlednici – duplikát. "Oukej, klid, nevěš hlavu," drmolil mozek, "to ještě nemusí nic znamenat! Že je stejná jedna položka, není záruka toho, že budou duplikátní obě!" S hlubokým nádechem jsem tedy na světlo boží vytáhla kartičku – a zaječela nadšením. Mozek měl pravdu!

Druhá varianta photobookové Eyes On You kartičky je šatnové selfie a já nemám slov. Vypadá absolutně úchvatně! Čiší z něj noblesa, jaké bych se u Kangtova selfíčka nenadála. Očekávala jsem bizár a dostala klenot. V rámci kartiček je šatnový Eyes On You exemplář rozhodně to nejvzhlednější, co Kangta kdy nafotil.

pozn.: Ano, vidíte správně, kartička na gifu je přesně ta kartička, nad níž se tu rozplývám. Doufám, že ceníte můj cit pro detail.

Než jsem se odhodlala k nákupu Primrose alb, preventivně jsem očíhla evropskou kartičkovou situaci na ebayi. Pak teda i na instáči, ale... o tom si pokecáme později. Našla jsem jedinou prodejkyni, Francouzku, která nabízela tři Laffy Taffy exempláře; jedním z nich byla i překrásná, nejprofláknutější Nahyun v temně modré vestě. Výběr slabý, ale lepší než nic. 

Jelikož mám paměť jako zlatá rybička, v momentě, kdy jsem z alba vytáhla svoje lucky pulls, zaboha jsem si nedokázala vybavit, s kýmže to Nahyun na ebayi figurovala. A na tom přece nezáleží, můžu ji koupit na instagramu, přímo tady z toho inzerátu spolu s dalšími jejími kartičkami z novějších Primrose alb! Jenže iracionální slabost, kterou pro ebay mám, zabrnkala na správnou notu. Proč si evropskou ebayovou nabídku ještě jednou neprohlédnout? Do OT4 Laffy Taffy setu mi chybí Hayun, co když zrovna ona dělá Nahyun na ebayi společnost...? No just že jo! Navíc přesně ta frajerská véčková verze, kterou jsem si do OT4 setu vysloveně přála. Nebylo proč váhat.
Obchodovat s milými, spolehlivými lidmi je vždycky radost, a když na takového jedince narazím na neosobním ebayi, je má radost automaticky dvojnásobná. A francouzská prodejkyně, díky níž jsem zkompletovala svůj první OT4 set, byla právě takový úžasný případ.
Tentokrát se ve Francii očividně nestávkovalo, zásilka dorazila do týdne. Navzdory tomu, že byla doporučená, však skončila ve schránce jako obyčejné psaní. Pravidla doručování pro mě asi navěky zůstanou záhadou...
○○○
Do kompletování Revival éry jsem se pustila s vervou hodnou čistokrevné Prism (paradox, protože za součást Primrose fandomu se vskutku nepokládám), ve finále mi ale ke spokojenosti dvě Nahyuniny kartičky stále scházejí. Toho, že bych je nesehnala, se však nebojím. Na to, jak malý fandom Prism jsou, a inzerátu proto není mnoho, se dá na instagramu najít – minimálně co se albových záležitostí týče – prakticky všechno. Nevím, či už jsem tu o tom někdy mluvila, ale přistihla jsem se, že ačkoli je obšas vskutku bolest něčeho se dopátrat, skrovný počet inzerátů, jež pod prodejními hashtagy skupin jako Primrose nebo třeba Pink Fantasy nacházím, mi svým způsobem neskutečně vyhovuje. Větší počet a tím pádem bohatší výběr je samozřejmě super, ale kupříkladu u skupin jako TXT nebo SHINee, kde prodejních příspěvků existují tři prdele, začnu být po nějaké době z toho věčného a často nikam nevedoucího scrollování doslova otrávená. No nic, zpátky k Primrose.
Dvě photobookové Nahyun + její speciální tarotovou kartičku a jednu Rainie do OT4 setu jsem pořídila od slečny z Německa. Jejím ultimate biasem se, mimochodem, zdá být Minho, čili... jo, tohle musel být osud!
Vybrat, či dávám větší přednost éterické zprávové Nahyun v něžném, bílém outfitu, nebo podepsané heart cheek Nahyun v uniformě, je reálně nad moje síly. Obě vyhlížejí naprosto báječně. 🤍 Oh, a pak je tu tarotová zimní královna Nahyun. Povětšinou do sbírky nezapočítávám věci, na nichž není přímo fotka toho či onoho idola, ale boha, tento umělecký skvost se kartičkám suverénně vyrovnává.
Při výběru Rainie jsem musela zapojit všechny mozkové buňky (a že to bolelo!), aby můj OT4 set dával jakýs takýs vizuální smysl, ale jo, povedlo se. Sbírku mi doplnila její autogramová kartička, copatá Rainie v uniformě.
Což značí, že OT4 sety Laffy Taffy a Revival jsou úspěšně hotovy.

○○○
A do třetice všeho dobrého probereme nález Nahyuniny kartičky ze třetího mini Steal Heart. Ano, fakt jsem tu obsáhla všechna alba... V německém inzerátu (jiném, než tom zmíněném výše) se kromě Nahyun nacházela i Ruby, a fakt to chvíli vypadalo, že v rekordním čase dokončím třetí OT4 set. Prodejkyně mě však rychle vyvedla z omylu a... její úvodní reakce mě upřímně nemile zaskočila.
Bez pozdravu mě neurvale odbyla s tím, že Ruby je prodaná. Tečka. Chápu, že jsem možná byla už několikátý člověk, co se na tu kartičku ptal, a ji už to unavovalo, ale... Za to si mohla sama. Stačilo změnit status stavu z ✅ na ❌. Když lidem dáváš falešnou naději, že je kartička stále k mání, nediv se, že tě otravují s žádostí o její koupi. Nutno však slečně připsat k dobru, že si svoji neomalenost asi uvědomila a hned v další zprávě od ní upustila. Nebo jí prostě došlo, že když se bude k potencionální kupcům chovat jako kráva, na výdělky může zapomenout...
Každopádně Nahyun jsem od ní nakonec vzala. Slečnin přístup měl i nadále docela daleko k jednání slušně vychovaného jedince, ale všechny potřebné úkony byly provedeny a kartičku odeslala ve slíbeném termínu. Takže asi oukej obchod, hádám...?
Má druhá Nahyunina Steal Heart kartička je... standardně krásné selfíčko. Výživnější charakteristiku k němu asi nevymyslím. Mělo by se jednat o variantu A, a vzhledem k tomu, že černý croptop a béžový svetřík jsou ve photobooku Nahyunin první outfit, dává to vlastně perfektní smysl. A teď mi tak jako dochází, že jsem se doposud nezmínila o Nahyunině autogramu. Který je vtipný a frustrující zároveň. Proč začíná ypsilonem? Kam zmizelo Nah-? Mám tolik otázek! 😅
A to by, prosím pěkně, bylo vše k únorovému updatu mojí kartičkové Primrose kolekce.

Jak tak u mě bývá od doby, co si Sungjin nechal narůst vlasy, téměř každodenním zvykem, probírala jsem se Day6 inzeráty. Protože co by to bylo za článek bez Sungjinových dlouhovlasých kartiček, že? Při té příležitosti jsem narazila na jeho exemplář z Denimalz akce, Mission no. 9. Paradoxně bez Banga, ehm. A teď mi dochází, že nemám žádnou kartičku Sungjina s Bangem... to je ale tragédie! Prodávala ji tatáž francouzská My Day, od níž mám Sungjinovu Welcome to the Show kartičku a 4cut pohlednici. Já se pamatovala na ni, slečna se pamatovala na mě. Což dala nadšeně najevo hned v první zprávě. 😅 

Pořídila jsem si selfie variantu "palec hore" a můj ty bože, ta kartička je jak pózou, tak úhlem čistokrevně sungjinovská a já tuto humornou skutečnost naprosto miluju. 

Styling Mission no. 9 se nese v elegantní ležérnosti. Sako je cool, pruhovaná košile docela děsná, ale kvůli kravatě ji beru na milost. Chlap v kravatě je vždycky lepší než chlap bez kravaty. Nehledě na vizuál košile. To dá přece rozum. Moc se mi taky líbí, že se Sungjin vyfotil před reálným... no, jsou to očividně kulisy, takže o té reálnosti by se dalo polemizovat, ale chápeme se. Prostě před pozadím, které není jen plátno. 
Zadní strana nevyniká barevností, avšak designově, ač je skromná, jí to velice sluší. Čtyřlístek a jeho variace se staly oficiálním Day6 logem, hádám... Jedná se o Denimalz merch, takže písemná přítomnost Banga, Keho, Pila a Dona by mě neměla překvapovat, no stejně jsem z ní na větvi. Mně ke štěstí stačí fakt málo...
○○○
A nyní se na zoubek podíváme satanské kartičce, která si ze mě přes měsíc dělala tak trochu prdel. 

Psal se prosinec 2024 a já měla plné ruce práce s absolutně fantasmagorickým sháněním některého ze Sungjinových Band Aid PéÓBéček. I to pomyslné házení hrachu na stěnu se tehdá zdálo být smysluplnější... Ale já se nevzdávala. Navíc mě konejšila myšlenka, že když to nevyjde s kartičkou, digipackový polaroid si – dle četnosti výskytu v inzerátech – můžu pořídit vždycky.
Má honba v jednu chvíli suverénně aspirovala na cenu "nejzbytečnější snaha v dějinách", ale pak...! Našla jsem několikastránkový německý inzerát, na jehož konci se vyjímal úchvatný omrzlý Sungjin z MV Melt Down. ❄️ Vločky, hvězdičky a barevné kamínky na džísce jsou ten nejroztomilejší módní detail v historii kpopu.
Nevěřila jsem svému štěstí. Band Aid PéÓBéčko z Německa, za normální cenu a tváří se dostupně...?! Okamžitě jsem se o něj přihlásila. Spoiler: ne, svému štěstí vskutku věřit nemám. Slečna prodejkyně, Sungjinem zabiasovaná cením, se mi omluvila, že o PéÓBéčko už si napsal někdo přede mnou, že teď čeká na jeho vyjádření. Přislíbila mi však, že pokud kartičku ten někdo brát nebude, okamžitě se mi ozve, abych ji mohla koupit já. Oukej. Počkám si.
Jenže jsem čekala dobrých čtrnáct dní, zpráva žádná, a stav dostupnosti kartičky přitom stále hlásil ⏳. Takže v procesu prodeje, ale stále ne prodaná. To mi přišlo trochu divné, na druhou stranu, já těmhle nákupním rezervacím na instáči vůbec nerozumím. A třeba slečna prodejkyně mění status stavu až ve chvíli, kdy se jí kupující ozve, že kartičku obdržel. I to se stává. Mohla jsem jí samozřejmě napsat a zeptat se. Jenže já byla instruována, abych čekala na zprávu od ní. A ona se neozvala. To znamená, že kartička je prodaná. Takové byly mé vývody. Těsně před Vánoci jsem náš chat proto smazala, a péóbéčkové fiasko považovala za uzavřenou záležitost. Haha!
Na konci ledna scrolluju Day6 inzeráty a koho nevidím! Omrzlého Sungjina! Příspěvek jsem rozklikla a zjistila, že se jedná o nový inzerát té samé Němky, s níž jsem komunikovala v prosinci. A-ha? Takže ona to PéÓBéčko nakonec neprodala...? Celá zmatená jsem jí tedy napsala, či je ta kartička stále k mání. Do deseti minut mi v dms přistála sebemrskačská odpověď: "TY VOLE, JÁ TI ZAPOMNĚLA DÁT VĚDĚT! ANO, ANO JE, PROMIŇ!" 😅

Nu, a to byla story, jak se mi na druhý pokus povedlo získat jedno brilantní PéÓBéčko. Pokud jsem napoprvé nabyla dojmu, že mi nebylo souzeno, teď si myslím přesný opak. Čekalo na mě, protože nějakým zázrakem mi ho nikdo nevyfoukl. To byl osud.

Trvalo mi trestuhodně dlouho dokopat se k finalizaci devítiokýnkové Strawberry Rush fólie. Ne, že bych Chuuiny kartičky nehledala, naopak, ale podmínky, abych tak řekla, nebyly úplně příznivé. Avšak po skoro osmi měsících(!!!) od vydání alba mohu s čistým svědomím prohlásit, že proces kompletování úspěšně probíhá a do prvního Strawberry Rush výročí by snad měl být hotov. 
Polovinu čtyř zbývajících kartiček (o té zbylé si, doufám, popovídáme co nejdřív) jsem koupila od slečny z ČR. Scénář, který mě nenapadl ani v těch nejdivočejších snech! Ale aby to náhodou nebylo příliš snadné, povedlo mi udělat ze sebe před ní naprostého debila. Vysvětlím: ceny, logicky, uváděla slečna v eurech. Předpokládala jsem, že v této měně budu platit i já, a proto jsem uvedla, že platbu provedu přes PayPal. Poštovné po ČR je však levnější než to evropské, a slečna mi finální sumu vypočetla v korunách. Což jsem v tu chvíli neviděla jako problém. Prostě zaplatím v korunách. Ó, já bláhová!
Netuším, či jsem úplně blbá, nebo byl PayPal ten den na drogách, ale zaboha jsem nebyla schopná zadat určenou částku. Respektive, já ji zadala. Ale jakmile jsem přešla ke kontrolnímu kroku, namísto stovek mi PayPal mínil strnout z karty desetitisíce. Nebo se tak minimálně tvářil. A jako sorry, Chuu je zlatíčko, ale abych za ni namísto dvoustovek dala dvacet tisíc... ne, díky.
Když jsem se ke kýženému výsledku nedobrala ani na pátý pokus, rozhodla jsem se poslat slečně peníze v eurech. Jenže mi nedošlo, že paypalový převod je velmi orientační, a cifra, kterou jsem poslala, tak neodpovídala aktuálnímu kurzu. Prostě trapas. Drobné jsem následně doplatila, takže by všechno mělo být, jak má, ale kdyby se ke slečně tento článek náhodou nějak dostal – ještě jednou se hrozně omlouvám.
Sbírku mi rozšířily kartička Strawberry verze, něžná bělostná Chuu s kytičkami ve vlasech (tentýž koncept jako AR kartička), a kartička verze Rush, má nejoblíbenější barevná Chuu v chlupatém modrém svetru. Musím se ale přiznat... Ačkoli zbožňuju Chuuina selfíčka, na Strawberry Rush kartičkách mě nejvíc fascinují jejich zadní strany. Možná i proto, že oproti designově nijakým Howl zadkům je šampionátový Strawberry Rush vizuál docela jiná kategorie.

A o prokletosti digipacků ještě jednou... K extra kopiím Kangtových alb v košíku filmnadvd jsem přidala i extra kopie Minhova Call Back, verzi digipack a verzi SMini.
Jednalo o můj třetí digipackový pokus a já nevěřila, že bych hned dvakrát mohla mít takovou smůlu, abych uvnitř našla tutéž véčkovou kartičku. Ne, takové jobovky se mi u Minha nestávají. Takže jsem album s očekáváním otevřela – a úsměv mi zamrznul na rtech. Byl tam. Véčkový Minho. Zas. Zoufale jsem tu kartičku porovnala s tou, která mi sídlí v šanonu, doufala jsem, že se třeba jedná o dvojčecí exemplář, ale ne. Duplikát jak Brno. Podruhé. Oba už naštěstí našly nový domov, což mě těší, o třech provedeních digipackových kartiček ale začínám silně pochybovat...
Po digipackové  neúspěchu jsem se skepticky chopila SMini verze. Tu jsem původně jako extra kopii vůbec kupovat nechtěla, na můj vkus je trochu moc drahá. Ten den se mi však povedlo natrefit na levnější možnost, SMini Call Back druhé jakosti. Filmnadvd nespecifikoval, čeho přesně se ta "druhá jakost" týká, předpokládala jsem ale, že problém bude spočívat v obalu. Já chci kartičku a stylovou serepetičku na klíče, poškození obalu mě nijak netrápí. Takže pohoda.   

pozn.: Druhá jakost se vůbec netýkala obalu, obal byl naprosto v cajku. V albu chyběl NFC disk. Takže nazývat to album "albem" je vlastně absolutně zavádějící, ehm.

Album jsem otevřela, vytáhla klíčenku a teprve pak z papírového úbalu vysypala kartičku. Preventivně jsem se distancovala od jakýchkoli nadějí, ale díkybohu zbytečně. Obšťastnilo mě Minhovo hezounké noční selfíčko v růžové bundě. 🩷 Vyjma čarokrásného středobodu celého světa (samozřejmě) se mi na něm nesmírně líbí jeho dynamické pozadí. Hra světel a stínů vypadá úžasně.
○○○
Minulý měsíc jsem do Minhovy sólové sbírky konečně zařadila sekci nealbových kartiček. Dva kousky již obsahuje; nadešel čas podívat se na její třetí přírůstek. 
Tím se stala působivá konceptová kartička náležící k loňskému koncertu, Best Choi's Minho Fan-Con Multi-Chase. Jsem popravdě lehce zmatená, myslela jsem, že tak jako u všech předchozích Best Choi's Minho záležitostí se jedná o fanmeeting, ale ne. Je to "first fan concert". Netuším, či je mezi těmi dvěma výrazy jakýkoli rozdíl, ale kdo jsem, abych znevažovala kpopovou terminologii, že...

První inzerát, ve kterém jsem Multi-Chase exemplář našla, byl britský. V té chvíli jsem o nákupu té kartičky reálně uvažovala, líbila se mi, jenže se mi úplně nechtělo kupovat ji odsud. Znáte to, takový ten pocit "tohle není ono". Inzerát jsem si uložila, pro všechny případy, nakonec jsem se ale rozhodla pro jiný, který se mi zamlouval hned na první pohled. Prodejcem byl chlapec ze Srbska, a ačkoli naše komunikace byla velice humorná, protože mi pravidelně odpovídal v noci a já jemu v šest ráno, jednalo se o velice fajn obchod. Zásilka, mimochodem, dorazila extrémně rychle, což překvapilo nás oba. A já si při té příležitosti prošla prozřením jak tehdá při "Irové mají eura?!", ehm, protože jsem z poštovních známek zjistila, že v Srbsku se píše cyrilicí. Wow. Kpop v mém případě pomalu zasluhuje status vzdělávací instituce...

To jsem tak jednoho krásného dne listovala růžovým šanonem a při pohledu na Yoonovu kolekci mě popadlo neodbytné nutkání celou jeho sekci překopat. Respektive doplnit. Respektive... proč jsem proboha sólová PéÓBéčka svého dítěte umístila mezi albové exempláře?!
Plán byl jasný. Page pre-order benefity přestěhovat do vlastní nealbové fólie a nakoupit další tři Page kartičky, abych doplnila původní devítiokýnkovou fólii. Bez otálení jsem se dala do práce. 

Většina Winner inzerátů byla stoletá a přebraná, pamatovala jsem si je z doby, kdy jsem Yoonnieho kartičky skupovala naposled... a že to už nějaký ten pátek bude. Pak se ale na scéně vynořil jeden docela nový, plný Page kartiček, který vyhlížel snad až příliš dokonale. Že by to bylo tak snadné...? Příspěvek jsem otevřela a k mému údivu byly ceny uvedeny v eurech. Takhle obsáhlý Winner inzerát a z Evropy? Nevěřila jsem svým očím, ale bylo tomu skutečně tak. Slečna prodejkyně byla Francouzka. 🇫🇷
Rozhodla jsem se, že Page fólii pojmu stylem tři konceptové kartičky, čtyři selfíčka a dvě transparentní kartičky. Tím pádem mi k dokonalosti chyběla dvě selfíčka – jedna verze Prologue a jedna verze Epilogue – a kterákoli konceptová kartička. Se selfíčky nebyl problém, okamžitě jsem věděla, která chci. Za verzi Prologue usměvavého srdíčkového studenta a za verzi Epilogue mrkajícího kytaristu ve fialovém svetru. Proč jsem si nikdy dřív nevšimla, jak rádo Yooně mrká...? Z konceptových kartiček jsem nakonec zvolila Yoonnieho v zemitých barvách, kartičku na níž působí neskutečně křehce.
Mé francouzské nákupy však Page kartičkami neskončily. Slečna prodejkyně měla winneřích inzerátů hned několik, a mezi nimi figurovala taky spousta Holiday kartiček. Když se podíváte na mou Yoonovu winneří kolekci, je zcela jasné, že po vizuální stránce k Holiday éře nepřistupuju vůbec objektivně...
Pořídila jsem si duhové selfie verze Night, které mi svou úchvatnou existencí rozbilo naprosto všechno, ale hej, šest kartiček jedné éry vypadá ve fólii líp než pět. Vyjma albového přírůstku jsem rozšířila taky Yoonovu PéÓBéčkovou Holiday kolekci. K duhovému a kšiltovkovému pre-order benefitu s černorůžovou zadní stranou přibyl druhý kšiltovkový frajer, holografický a bez zadní strany, a roztomilý elegán v baretu, jehož podepsaná(!!!) modrobílá zadní strana je to nejlepší, co jsem na PéÓBéčku kdy viděla.

...pac a pusu, Vaše Nagasaki