Krásné, nové, nostalgické

KANGTA: ERIKU!
ERIC: Co?
KT: Jsem stále nejkrásnější?!
E: ...
KT (popadne ho za límec): Odpověz!
E: Hele, kotě, debutovali jsme fakt dávno. Za tu dobu se tu zjevila kupa dosti fešných mužů...
KT (přimhouří oči): To mám chápat jako 'ne'?
E (suše): Jen říkám, že třeba Myungsoo je solidní konkurence.
KT: Myungsoo?

E: Nebo Minho. Hongbin. Beomgyu. Je jich kupa.
KT: A co Sungjin?
E: ...
KT: ...
E: Jak tě napadl zrovna Sungjin?
KT: Dneska ráno se prohlásil nejkrásnější bytostí celého bias listu!
E (zmateně): Já myslel, že chce bias list ovládnout, ne být jeho visualem...
KT (hystericky): Chápeš vůbec, jaká je to katastrofa?!
E: Nepřeháněj.
KT (začíná hyperventilovat): MŮJ ŽIVOT ZTRATIL VEŠKERÝ SMYSL!
E (v panice): Nikdo není krásnější než ty, jasné?!
KT (rozzáří se): Vážně?
E: Vážně.
KT: Výborně. (chňapne Erika za loket) Pomůžeš mi toho dlouhovlasýho rouhače přivést k rozumu.  
E: Moment! Já přece –!
KT: To nebyla žádost.

Krásné poledne, milí a drazí.

Co definuje březnový kpopový článek? Spousta kartiček a jedno výroční album. Ve dvou verzích, ehm.
Musím přiznat, že mě samotnou šokovalo, že kartičkám (bez alba) tento měsíc suverénně vévodí slečny. Dokud jsem článek nezačala chystat, tj. volit patřičné gify, vůbec jsem si jejich převahu neuvědomila. Na druhou stranu, ten jediný kartičkověkartičkový muž má tak aspoň prostor patřičně zazářit... a že to on poslední dobou činí velice rád. 

Ve Strawberry Rush fólii mi scházely poslední dva kousky, kartička verze Rush a kartička verze STAYG. Důkladně jsem proto přezkoumala patřičný photocard template, abych pro završení setu zvolila exempláře, které budou vizuálně dávat smysl. U verze Rush dospěl můj mozek k jediné možnosti a tou je půvabná tenistka Chuu ve žlutomodrém dresu. 

Paradoxně kolem té kartičky na ebayi kroužím už půl roku, neustále jsem se však od nákupu zrazovala. Tu kartičku přece určitě seženu za lepší peníze na instagramu... No, chyba lávky. Hledala jsem ji vskutku urputně, ale bez úspěchu. Otrávilo mě to. Dost. Filozoficky jsem se zamyslela, proč to hledání vůbec tak lámu přes koleno, když vím, kde tenistku Chuu spolehlivě najít; do pěti minut už jsem brouzdala na starém dobrém ebayi. Slečně prodejkyně jsem poslala o libru levnější nabídku, ona ji přijala, a kartička tak konečně byla moje.

Stále nemůžu uvěřit, že zásilka prošla úplně obyčejně, jelikož jak to u britských zásilek bývá, vypadala extrémně oficiálně. Ale prošla. Celnici vůbec nezajímala. A dorazila neuvěřitelně rychle! Pravda, jednalo se o divné mezidobí, kdy zásilky ze světa přicházely standardně na čas, kdežto zásilky z EU se táhly jak týden před výplatou, ovšem na britské poměry to byl skutečný rekord.
○○○
Jako druhého STAYG reprezentanta jsem si vybrala rozkošnou fotbalistku Chuu, jejímž hlavním poznávacím znamením je červená. Můj druhý nejoblíbenější Strawberry Rush koncept, hned po chlupatém modrém svetru. 

Kartičku jsem koupila od slečny z Německa. Balení zásilky proběhlo normálně, odeslání ovšem trvalo povážlivě dlouho. Na vině byla prý stávka německé pošty. Co je na tom pravdy, netuším, jelikož v tutéž dobu jsem si z Německa pořídila ještě další kartičku, která na cestu vyrazila takřka hned a doputovala ke mně v naprostém pořádku, ale ať už to bylo jakkoli, veskrze nemám důvod si stěžovat. Chuuin Strawberry Rush set konečně setuje hip, hip, hurá!, k žádnému ojebu nedošlo a slečna prodejkyně byla ohromně milá. Co víc si přát.

Twice na konci loňského roku zcomebackovaly, nadešel tudíž čas pořídit si Jihyinu Strategy kartičku. Rozhodování se pro jednu konkrétní variantu mi chvíli zabralo, Strategy selfíčka jsou absolutně skvostná, nakonec však mé srdce nemilordně ukořistila kartička verze Step 3, ofinková Jihyo v bílé. Zbožňuju ten účes; není veskrze ničím speciální, ale Jihyo neuvěřitelně sekne. Ta kartička má navíc takový... no, skoro nevinný vibe, ale reálně je to jen klamné zdání. Je na ní Jihyo. A Jihyo je vždycky sexy. A já si tuto mystifikaci z nějakého patologického důvodu nebývale užívám.
Mimochodem, posledně jsem si stěžovala, jak nudné a nekreativní jsou černobílé zadky With YOU-th kartiček, a jaký zadek má moje vyvolená Strategy kartička? Černobílý. Trapas. 😅 Ale tentokrát je to výhradně verzí, kterou jsem vybrala, zbylé varianty s barvami experimentují. Sice jen velmi opatrně, ale i to se počítá.
Můj původní plán samozřejmě byl sehnat ofinkovou Jihyo na instagramu. Jenže ať jsem hledala, jak jsem hledala, nebyla jsem s to ji najít. O ostatní verze Strategy kartiček jsem zakopávala v každém druhém inzerátu, ale ofinková Jihyo nikde. Začala jsem seriózně přemítat, či nemám změnit preferenci, pak jsem ale naznala, že házet flintu tak brzy do žita, by bylo srabácké. Vždyť jsem ani nezkontrolovala ebay! 
Upřímně jsem příliš nedoufala, že tam Step 3 Jihyo seženu, ale za pokus nic nedám, že. A tak jsem se probírala inzeráty; mezi evropskými úspěch nula nula nic, jakmile jsem ale zabrousila do těch zaoceánských...! Nabídka z Ameriky, doslova za hubičku, cena za poštovné naprosto úžasná. Váhání nebylo na pořadu dne. Líp bych ofinkovou Jihyo nesehnala ani na instáči.
○○○
Opačný scénář provázel nákup Strategy PéÓBéčka. Toho jsem si poprvé všimla na ebayi, osudově se do něj zamilovala, ale umanula si, že ho rozhodně za lepší peníz pořídím na instagramu. Nu, a tak se i stalo. Koupila jsem ho od jedné milé Kanaďanky za cenu srovnatelnou s albovými Twice kartičkami (cool!). Vše proběhlo hladce; do týdne jsem předobjednávkovou Jihyo měla doma.
Podle dostupných informací se jedná o digipackový pre-order benefit a já popravdě netuším, co mi na něm tolik učarovalo. Však to ani není selfíčko! A Jihyo prakticky není vidět, protože před obličejem předvádí 🫶. Objektivně na té kartičce nenacházím nic, co by mě mělo fascinovat, ale realita je dočista jiná. Stačil jediný pohled, abych věděla, že tohle prostovlasé PéÓBéčko ve sbírce životně nutně potřebuju.

Uchýlila jsem se k poslednímu rozšiřovacímu pokusu s extra photobookovou kopií 30. Byla bych samozřejmě nejšťastnější, kdyby to vyšlo jak s kartičkou, tak s jízdenkou, ale hej, já jsem skromný člověk a znám své štěstí, budu ráda aspoň za jeden použitelný komponent. A jak jsem si myslela... jednoho použitelného komponentu jsem se dočkala. Stala se jím snově krásná jízdenka verze Day. 💙

Od začátku tvrdím, že mým nejoblíbenějším konceptem je verze Evening, a ano, za tímto prohlášením si stojím. Avšak čím déle koukám na verzi Day, tím víc se mi líbí. Její pozitivní nálada je kouzelná. A co si budem, Sungjinovi to v obležení modré fakt sluší. 

○○○
Pamatujete na kanadskou slečnu, která mi nedávno prodala The Black polaroidy, a jejímž ultimate biasem je Sungjin? Nu, tak přesně tahle slečna nabízela k prodeji své extra kopie 30 kartiček. Albových, předobjednávkových i koncertních. A já... já samozřejmě neodolala. 
Z hlediska kompletování mi největší radost udělalo véčkové selfíčko verze Day. Budu se opakovat, ale místní koncept je absolutně zbožňováníhodný. Sungjin je krásný působí úžasně v pohodě a já to miluju.
Rozkošné svetrové PéÓBéčko (očividně rovněž verze Day) se vzkazem na ruce ve mně evokuje vzpomínku na Yoonovo nepodařené "ending fairy" vystoupení v rámci IYAH, a přesně proto jsem ze všech pre-order benefitů vybrala právě jej. A kdybych tušila, jak krásnou barvu písma má jeho zadní strana...! Rozhoupala bych se k nákupu mnohem dřív.
Posledním exeplářem je "concert entrance photocard", kartička ze Sungjinova prvního sólo koncertu 30. Vybrala jsem si tuto konkrétní, jelikož mě naprosto okouzlilo její nasvícení. Sungjinův elegantní Evening look a kravata samozřejmě taky hrály svou roli, magické nasvícení však mělo hlavní slovo. Zadní strana se mi barevně vůbec nelíbí, ale cením výraznost Sungjinova loga. 

Když jsem začala se sběrem Nahyuniných kartiček, ani náhodou jsem nečekala, že půjde o tak pohodovou činnost. Nerada bych to samozřejmě zakřikla, ale ještě se mi nestalo, abych během tří měsíců bez větších obtíží zkompletovala hned tři sety! Jakože wow?
Užívám si to. Nesmírně. 
Než ale onen nejnovější set prozkoumáme, dovolte mi pohovořit o kartičce, ze které jsem vlastně nejnadšenější. To jest dlouhovlasém Laffy Taffy exempláři. A ne, nejde o to, že je to jediná Nahyunina dlouhovlasá Laffy Taffy kartička, co mezi mikádovými kolegyněmi působí tak trochu random (ačkoli i to je fascinující). S Nahyuninými Laffy Taffy kartičkami je to totiž... vcelku složité. Existují čtyři, jak je u Primrose zažitým zvykem. Kartičku, o níž jsem mluvila v únorovém článku, Nahyun v tmavě modré vestě, lze sehnat relativně snadno. Ale zbytek? Nahyun v bílé díky, Misusi, za albové pulls!, Nahyun v růžové a dlouhovlasá Nahyun? To musí člověk mít jó štěstí!
No, já ho nějakým zázrakem měla.🍀
Po týdnech pravidelného kontrolování prodejních Primrose hashtagů na mě vyskočil nový, několikastránkový inzerát. Jistá Američanka rozprodávala svou kolekci. Na první pohled se nezdálo, že bych v něm mohla najít cokoli potřebného, ale hej, proč se neujistit, že. A bylo to geniální rozhodnutí, jelikož dlouhovlasá Laffy Taffy Nahyun čekala až na třetím slidu. Přísahám, že ještě dva dny po odeslání jsem se zdráhala věřit, že se mi tu kartičku fakt povedlo ukořistit. 😅 Ale je to tak! A znamená to, že k finalizaci Nahyunina Laffy Taffy setu mi schází poslední kus. Neuvěřitelné...
○○○
Abych Revival setu mohla říkat set, bylo třeba doplnit jej Nahyuninými Poca kartičkami. Selfie Poca kartičkami, abych byla přesná. (pozn.: Do oficiálního Revival setu spadá taky QR kartička, ale všichni víme, jak jsem na tom většinově s QR kartičkami... Nemluvě o tom, že QR Nahyun by mi rozbila trojičkovou sestavu, a to odmítám dopustit. Takže se tvářím, že QR kartička neexistuje. Doporučuju Vám to samé.)
Je úsměvné, že inzerát obsahující oba Poca kusy byl ten úplně první, který jsem si v rámci Nahyuniných nákupů našla. Váhala jsem však, či do něj jít, protože... no... jednalo se o australský inzerát. Nic proti Austrálii, Austrálie je super až na tu vražednou faunu, co tam žije, ale... mám-li si vybrat mezi nákupem z Evropy, USA a Austrálie, řadím Austrálii automaticky na třetí místo. Asi měsíc jsem se proto rozhlížela po evropských a amerických Poca inzerátech, jenže bezúspěšně. Austrálie mi holt byla souzená. Nakonec jsem se tedy vzchopila a napsala si o kartičky milé slečně Australance. A že to byl nesmírně příjemný obchod! Jako dárek jsem – velmi tematicky – dostala oficiální Revival samolepky. Ty z chytré verze alba, samozřejmě. 
Poca selfíčka jsou o poznání veselejší než kartičky verze Tarot. Konceptově máme splněno; premiéru si odbývá Nahyun á la bohyně s řetízkovou korunkou a vrací se éterická Nahyun v něžném bílém outfitu; koncept, který jako jediný figuruje jak v sólovém, tak v OT4 Revival setu. Líp to ani nemohlo vyjít!
Ač bych pro přední strany Nahyuniných Revival kartiček dýchala, extra pozornost zasluhují strany zadní. Ne, že by nějak designově vynikaly, to vůbec ne, důvod je mnohem prostší: každá zadní strana je jiná. Jak Laffy Taffy, tak Steal Heart kartičky mají zadky naprosto totožné, ale Revival, ten šel do sebe. Mým zdejším zadněstranovým oblíbencem je autogram + krátká zpráva, variace na zlatý SMkovský standard.
○○○
Při slídění mezi Primrose inzeráty mi do oka padl jeden, který obsahoval tři Nahyunina Revival PéÓBéčka. Cena snesitelná, kartičky navíc ani nepoputují zdaleka... ještě toho dne jsem pre-order trio od polského hocha koupila. A založila v šanonu Nahyuninu nealbovou fólii, ehm.   
Zaplatila jsem, ale tři týdny se nic nedělo. Takže jsem se prodejci připomněla. Zjistila jsem, že mu chybí toploadery, že je má objednané a jenom čeká, až dorazí. Pak kartičky zabalí. Oukej. O týden později se toploadery konečně zjevily na scéně a hoch učinil, jak slíbil. Zásilka vyrazila na cestu. A putovala beze srandy čtrnáct dní. Z Polska. Uf. Nechci radši ani vědět, kudy to brala.

Předobjednávkové nahyuní trio je dosti rozmanité. Máme tu Nahyun svazující si vlasy – což je velice cool momentka! – která mi připomíná Sněhurku, afektovaně roztrpčenou Nahyun v uniformě a usměvavou 👌 Nahyun s rozkošnou kresbou emotikonu. Poslední jmenovaná je, hádám, moje nejoblíbenější, sem tam se ale přistihnu, že nad identitou svého skutečně preferovaného PéÓBéčka i nadále váhám. 

Původně tu měla být řeč o úplně jiné Suině kartičce, a to VirtuouS PéÓBéčku. To naneštěstí již déle než dva měsíce cestuje z Holandska a já pomalu ztrácím naději, že se ho vůbec kdy dočkám. Možná trochu jako kompenzaci jsem se ale jednoho pěkného dne rozhodla zkontrolovat prodejní Dreamcatcher hashtagy... a objevila Suu v hábitu. Tom oficiálním, který náleží k husťáckému Dreamcatcher lightsticku. K mému šoku byla kartička stále k mání a hlavně podezřele levná. Jasně, lightstick na ní nefiguruje, ale ta róba... Není to jen nějaký scam?
Zadní stranu kartičky inzerát neobsahoval bohužel a ptát se prodejkyně, co za produkt to vlastně je, mi přišlo zbytečně stupidní, proto jsem se do pátrání pustila na vlastní pěst. Úspěšně. Zjistila jsem, že se vůbec nejedná o lightstickový merch, ale kartičku ze čtvrté world tour Luck Inside 7 Doors. To mou nedůvěru v příjemné nacenění okamžitě zaplašilo. SuA dorazila z Německa, a to doslova za dva dny.
Z vizuálu kartičky jsem nadšená, jak přední, tak zadní strana vyhlížejí absolutně úchvatně. SuA je tu půvabná a tajemná zároveň a design zadní strany s jejím okultním, leč noblesním vibem perfektně souzní. Troufám si tvrdit, že jde o jednu z nejlepších ne-li tu úplně nejlepší vizuální kombinaci Suiny kolekce.

Na Valentýna vydalo SMko album ke svému třicátému výročí, The Culture, The Future, což jsem si samozřejmě nemohla nechat ujít. Doufala jsem, že se pojede v zajetém SMCU standardu, tj. verze per interpret, a já si tím pádem – tak jako vždy – pořídím Kangtovu verzi, jenže v tom mi SMko udělalo solidní čáru přes rozpočet. Na jejich obhajobu, dává smysl, že výroční SM album obsahuje všechny jejich aktivní idoly. Ačkoli...
Není tu Zhoumi. Zas. Jasně, v rámci SuJunů se tu nevyskytuje ani Heechul, ale Zhoumi vystupoval na jejich výročním koncertě, do háje! Jestli je takovej problém brát ho jako člena Super Junior dobře pro něj, uveďte ho jako sólistu, kterým mimochodem už přes deset let je! Když se v albu může vyskytovat Lucas souběžně s NCT, může se v něm přece vyskytovat Zhoumi souběžně se SuJuny! Ale ne, jistěže ne! Proč taky, však je to jenom Zhoumi! 💢
Nasralo mě to, řádně. Chvíli jsem zvažovala, že celé album bojkotuju, pak jsem ale ze své zášti slevila a rozhodla se dát šanci aspoň chytré Family verzi The Culture, The Future, k níž náleží "motion photocards" všech zúčastněných. Drtivá většina je mi k hovnu, jasně, ale aspoň mám jistotu, že uvnitř najdu svoje trilobití oblíbence.
Postupem času jsem se však přistihla, že nad photobookovou variantou alba přemítám čím dál častěji. Zhoumiho nepřítomnost mě štve, jenže otočit se kvůli ní zády k Minhovi, Kangtovi, Changminovi... sakra, pro tohle pitomý album se sešla celá sestava Girls' Generation! A já potřebuju fyzický photobook, v němž bude vyjma mého ultimate biase, nejkrásnějšího muže mezi ženami a mého nejoblíbenějšího sólisty zastoupena i moje fantastická žena Sooyoung! A taky Giselle. Giselle je blond, fakt se mi v té barvě líbí... A Yesung! Yesung, kurva!!! Ne, věřte mi, nezapomněla jsem na něj. Opravdu ne.

Nu, a tak se nakonec stalo, že jsem k Family verzi přibalila i (tenčí) photobookovou verzi Future. 
Packaging Family verze The Culture, The Future je zásuvka v papírovém sleevu, standardní úbal pro chytrou variantu alba. Co už tak standardní není, je hloubka oné zásuvky. A ještě aby ne, vlézt do ní muselo přes šedesát kartiček...! Řečeno poeticky, pro Funko Pop figurku představuje verze Family řádný piedestal.
Design sleevu, respektive jeho úvodní fotka, na tak mrňavém prostoru poněkud ztrácí význam, jelikož pro dešifraci osazenstva byste potřebovali lupu. Ta fotka i nápad jsou super, jen jejich užití silně pokulhává. Mým oblíbeným detailem je vystouplé písmo na spodní straně a hlavně letopočty 1995–2025 na boční straně sleevu. Album mám v regálu vystavené právě výhledem na ně.   
Vyjma motion kartiček tvoří interiér alba už jenom mírně kýčovitá QR kartička a plakát(ek), což je u tohoto typu zařízení vcelku nezvyk... reálně, nepamatuju si, že bych kdy v chytré variantě alba našla plakát. Každopádně! Původně jsem přemýšlela, že bych místní motion kartičky, pro které nemám využití, nabídla k prodeji. Jenže když jsem viděla, jaký monstrózní prostor tvoří albové útroby, naznala jsem, že to QR kartičce a mini plakátu nemůžu udělat. Ta obří – na svoje poměry – zásuvka potřebuje být zaplněná. A co je pro tyto účely lepší než nepotřebné motion kartičky, že?
Verze Future sestává z pochybného "dám se rozložit takřka na atomy!" packagingu, růžová gumička držící photobook pohromadě však naštěstí plní svoji funkci, a listování se tak obejde bez karambolů. 

Design coveru... existuje, hádám. V podstatě proti němu nemám co namítat, zahrnuje všechny zúčastěné, což je zcela logický tah, odvazáná z něj však nejsem. Asi tak. Co naopak pochválit musím, je minimalistická zadní strana, kterou tvoří záběr na prázdný růžový gauč. Ten se mi reálně líbí. Pohled na něj mi dává víc, než pohled na těch šestapadesát lidí na straně přední...
Fotky ve photobooku jsou nádherné a do růžova laděný styling většiny osazenstva vyhlíží famózně. Na můj vkus je tu moc málo Kangty, na druhou stranu, Sooyoung a její nekonečně dlouhé nohy představují jasný highlight celého The Culture, The Future. 😏
Obálka s cédéčkem je v albu volně vložená a člověk, který toto schválil, by zasluhoval pěstí do zubů. Kreativita se oběma položkám vyhnula docela obloukem; obálka je bílá s růžovým logem v rohu a cédéčko typicky SMkovsky růžové, kolem dokola ozdobené jmény interpretů. Mohlo to být lepší? Jistě. Vadí mi, jak to dopadlo? Ani v nejmenším.
Dále se v albu nachází plakát, který se dá zaháknout za gumičku, jež drží album pohromadě. Paradoxně je tak lépe zabezpečený než obálka s cédéčkem. Trapas. Plakát je to úzký a pofidérně dlouhý, svým zpracováním připomíná leporelo.
Poslední proprietou jsou samolepky a já bez mučení přiznávám, že jsem z nich celá dojatá. Netuším proč, v životě jsem žádnou kpopovou samolepku nepoužila, a tuten chumel hromady SMkových idolů ani nemám kam upíchnout v šanonu, ale... hej, mám Kangtovu samolepku. První Kangtovu samolepku, jasné?!
Hudebně se The Culture, The Future z devadesáti procent identifikuje jako coverové album. Což je velice fajn nápad. Kangta coveruje S.E.S, SuJuni Shinhwu (cením🧡), WayV SHINee, aespa f(x) atd. O nejlepší cover se postarali TVXQ, jejich verze Psycho je úžasná. (pozn.: Nejsem ani minimální fanda Red Velvet, nerozumím tomu, co je na nich jako skupině tak senzačního, že jsou neustále vynášeny do nebes, a jejich Psychu jsem na chuť nikdy nepřišla.)
Nu, a čím lepším povídání o The Culture, The Future ukončit než kartičkami! Ve verzi Future vyjma dvou NCT chlapců, kteří mě absolutně netankují mě obšťastnila sladce růžová BoA. Původně jsem sice vůbec neplánovala tuhle korunovanou legendu do šanonu ukládat, ale když už na mě na svém podepsaném selfíčku čekala... je to BoA, té nemůžu říct ne! 
Co se motion kartiček verze Family týče, spolu s Boou jsem do random sekce upíchla i K.R.Y trio. Opět – neplánovala jsem hochy milé ukládat, jelikož SuJuny jako SuJuny aktivně nesbírám, ale když už jejich kartičky jednou mám, proč je nevyužít, že? Vypadají totiž skvěle. Ať už je řeč o Kyuhyunově okázale nonšalantní póze, Ryeowookově mocné ofině nebo Yesungovi a jeho obřích sluchátkách, jež nemají v otázce stylu konkurenci.
To Kangta se zvěčnil se sluchátkem telefonním a dle mého velice objektivního, samozřejmě! názoru se jedná o nejlepší Family kartičku. Čistě bez té "motion" části. Je krásná, je elegantní, je sofistikovaná... prostě celý Kangta.✨ A možná té kartičce připisuju víc intelektuálního kreditu, než reálně má, ale paralela se sluchátkem mě uhodila na první dobrou. Půlka (ne-li víc) lidí, co si tohle album koupí, nemá tucha, kdo Kangta je. – || – k telefonování v životě nepoužilo pevnou linku.
Changminovo seriózní selfíčko na pozadí zdobí srdíčkové balónky, což krásně koresponduje s datem vydání alba. Moc se mi, mimochodem, líbí Changminův zdejší outfit. Ač už se chlapec blíží k čtyřicítce, pořád vypadá jako studentík. Vůbec nejvíc si však na této kartičce cením její "motion" části. Která má naneštěstí pouze roční trvanlivost, ale lepší než nic. Její závěr, kdy to Changmin po rozkošném pózování s prstovým srdíčkem vzdá a propukne v řehot, je úžasně autentický. Reagovala jsem stejně.
Kartičkovou Girls' Generation sekci měla původně rozšířit pouze nádherně něžná Sooyoung s růžovým walkmanem. A možná Tiffany, možná i Seohyun... načež jsem si tak jako u K.R.Y řekla: "Mám ty kartičky všechny... co takhle spáchat OT8 set?" Nu, a stalo se. A je to krásný set. Díky veškeré růžovosti k SNSD perfektně pasuje. Vrcholně mě však pobavila Tiffany, která namísto vzkazu svou zadní stranu podepsala. Ale nestěžuju si, kdepak. Tiffanyiným autogramem nikdy nepohrdnu.
SHINee, respektive trio, jež se The Culture, The Future zúčastnilo, byli jedinou skupinou, u které jsem kartičkový set plánovala od začátku. Tak aspoň něco vyšlo, jak mělo, což? Jenže abych byla upřímná, nekonzistence, jíž tento límečkový set oplývá, mě silně irituje. Nechápejte mě špatně, ty kartičky jsou výtečné, stylingem k sobě výborně sedí. Ale proč Minho drží pugét, zatímco Onew a Key plyšáky?! K.R.Y a SNSD sety jsou totálně random a funguje to. Dva – ač random – plyšáci versus jeden pugét růží, to není random výběr propriet, to je Minhovi někdo zapomněl připomenout "dress code", hahaha. Žel bohu, já se nesměju.
Posledním, pro mou maličkost funkčním, exemplářem je křehce půvabná blondýnka Giselle ve frajerské černé čapce ověšené řetězy. Kontrast mezi jejím relativně drsňáckým outfitem a jemným vzezřením mě nepřestává fascinovat. 😄 "Motion" část její kartičky je pak ta vůbec nejkouzelnější ze všech šesti (tj. Kangta, Yesung, Changmin, Sooyoung, Minho a Gigi), které jsem ozkoušela. 

PS: Jak jste si asi všimli, nově jsem založila kartičkovou aespa sekci. Nejde o to, že bych nějakým zázrakem přišla na chuť jejich hudbě (čest výjimce jménem Spicy), pocítila jsem ovšem neodbytné nutkání ponořit se do rekreačního sběru milé Giselle. Který je již v plném proudu...  

...pac a pusu, Vaše Nagasaki