Paralela - 1. kapitola

část první

"Ale jo, Hyesungu, máš pravdu, ten šutr byl hned od začátku docela podezřelej - au! Kruci, dávej pozor!"

"Promiň, hyung!"

Eric Mun letmým pohledem do zpětného zrcátka zkontroloval situaci na zadních sedadlech. Navzdory Minwooovu hysterickému jekotu se tam však žádná vražda neodehrávala, to jen maknae nejspíš příliš pevně utáhl obvaz na mužově zraněné ruce.

"Nezdeformuj ho víc, než už je!" zašklebil se Junjin a vyhnul se Minwooovu pokusu o výchovný políček.

"To už snad ani nejde," ozval se z poslední řady sedadel jejich osmimístného služebního auta Dongwan. Od tamtéž následoval i Hyesungův hluboký povzdech. Zato Junjin a Andy, ti se královsky bavili.

"Haha. Jste opravdu děsně vtipní," zapitvořil se Minwoo.

"My víme," ujistili ho Junjin a Dongwan jednohlasně, pročež ten starší se smíchem dodal: "Platíš pivo!"

Minwoo zamračeně shlédl ke svojí obvázané ruce. "Narušila ta rána tetování? Narušila, že jo," strachoval se. "Do háje, Jaewon říkal, že jeho obnovování příšerně bolí…!"

"S panikařením počkej, až se ti ta dlaň zahojí," zabručel Andy. "Dost pravděpodobně to žádnou jizvu nezanechá."

"Myslíš?"

"Myslím."

"Tak to by mě nesmírně potěšilo… Jako by nestačilo, že ty potvory lovím, ještě se kvůli nim nechám týrat…"

"Všimli jste si toho symbolu?" zeptal se znenadání Hyesung.

"Symbolu? Jakého symbolu?" nechápal Andy.

"Na tom kameni."

"Na tom šutru byl nějaký symbol?" podivil se Eric. Junjin vedle něj bezradně pokrčil rameny.

"No jo, byl," přisvědčil Dongwan. "Netuším ale, co měl znamenat. Nikdy dřív jsem takový symbol neviděl…"

"Já právě taky ne a trochu mě to děsí," zamumlal Sung. "Dochází vám, že jsme zničili chrámový artefakt?"

"Zaprvé, ten chrám už půl století povážlivě chátrá, takže jestli chce Buddha někoho ztrestat, měl by si to nejprve vyřídit se svými mnichy a teprve potom s námi," mlaskl Minwoo přezíravě. "Zadruhé, nebyl to žádný artefakt, ale obyčejnej podělanej šutr."

"Na kterém byl ovšem vyrytý neznámý symbol," připomněl mu Dongwan.

"Ten jste viděli jen vy dva."

"Jo, jenže faktem zůstává, že potom, co ten kámen spadl z podstavce a rozbil se, vyšlehl k nebi oslnivý záblesk a jakási drsná neviditelná síla nás všechny odhodila o pěkných pár metrů dál," namítl Andy.

"A přitom nám ušetřila práci, protože z každýho z těch sedmi posedlejch ubožáků vyhnala ty odporný kanibalský svině," doplnil zamyšleně Junjin. Kanibalské svině bylo jeho oblíbené synonymum pro hladové duše. Démonická stvoření parazitující na lidech, jejichž lov a likvidace patřily už dvacet let k hlavní náplni jejich "policejní" práce.

"Hele, magičnost tomu šutru neberu, ale tolik bych to neprožíval," protočil Minwoo oči. "Však se nic nestalo. Nikdo neumřel, nikomu neodpadávají kusy masa, nikdo se nezbláznil… Nebo snad ano…?"

V autě zavládlo hrobové ticho.

"Tak vidíte! Nebylo to škodlivý ozáření!"

"O tom si pokecáme, až se nám narodí dvouhlavý děti," opáčil cynicky Hyesung. Nato se všech šest mužů hurónsky rozesmálo.

Blbé vtipy, to je jejich.

Eric plavně zaparkoval před nechutně modernistickou stavbou, ve které se nacházela jejich služebna. Junjin už se chvatně hrnul, že vystoupí, když si všiml, kdo to stojí přede dveřmi. Teatrálně protáhl obličej.

"Co ti tu chtějí?!"

"Co tu chce ten ošklivej, nemám páru. S princeznou jdu na rande," oznámil mu Hyesung a dloubl kolenem do sedadla před sebou, aby popohnal Minwooa.

"Ale víš, že s Kangtou mít děti nemůžeš," ušklíbl se starší a otevřel dveře.

"Já myslím, že zrovna Kangta by to těhotenství nějak zaonačil," zazubil se Sung. Počkal, až se Minwoo vysouká z auta, pak sklopil jeho sedadlo a s nadšeným: "Chilhyunieee!" se sám vydral ven.

Oslovený mu s lehkým úsměvem na rtech vykročil naproti. "Vysvětlíš mi, co jste to tam zase zmršili?" odfrkl pobaveně a pokynul směrem, odkud šestice právě dorazila.

"Jestli míníš tu světelnou show, hyung," odkašlal si Junjin, "tak ta byla samozřejmě v plánu."

"Heejuna z vás jednou raní mrtvice. Jen abyste věděli," povzdechl si Tony An a odlepil se zády ode zdi.

On, Kangta a tři další kolegové - Mun Heejun, Jang Woohyuk a Lee Jaewon - tvořili druhou, o dva roky služebně starší jednotku chránící obyvatele Soulu před útoky hladových duší. Polovinu času spolu obě skupiny seriózně (a přiměřeně svému věku) spolupracovaly, druhou polovinu se (přiměřeně svému mentálnímu věku) hašteřily jako malé děti. A protože mladší šestice s oblibou doprovázela své akce ne zrovna vítaným cirkusem, nebohému leaderovi, Munovi staršímu, z nich častokrát tekly nervy.

"Heejun hyung nás moc prožívá," ohradil se Dongwan. "Ne, že bychom to nechápali -"

"- každý nás prožívá -," souhlasil Minwoo.

"- ale jemu s takovou opravdu brzo praskne cévka," zabručel Eric a zamknul auto. "Co tu vůbec ještě dělá? Nevyhrožuje náhodou už pět let, že odchází do důchodu?"

"Vyhrožuje," přikývl Tony. "Bohužel na to stále nemá věk…" To skutečně ne. Bylo mu jedenačtyřicet. "Proto své výhružky upgradoval na možnější úroveň, a to, že dá výpověď, čímž celou naši frakci rozpustí…"

"Počkej, proč? Pořád zbýváte čtyři," nechápal Andy.

"Nezbýváme. Jeho nápadu s výpovědí se totiž nadšeně chytili i Woohyuk s Jaewonem," řekl Kangta. "Ten první si plánuje koupit zmrzlinářský vůz, ten druhý se míní dát zavřít do kláštera. Ne, neptejte se."

"A pak že my jsme pošuci," žasl Eric.

"Oni už senilní," mávl Dongwan rukou.

"Hyung! Jaewon je stejně starý jako já," urazil se Junjin.

"Ah! A vy dva jste se přišli zeptat, jestli vás nevezmeme do party, co?" zakřenil se Minwoo potměšile.

"Tak bych to zrovna -," ošil se Tony.

"Kangtu berem. Kangta bude maskot."

"A co já?!"

"Ty? Co s tebou? Nejsi ani hezkej, ani žádnej Einstein. Tebe nechcem."

"Andy, braň mě!" zahudroval Tony tónem mrzutého důchodce.

Než ale stačil maknae otevřít pusu, rozletěly se dveře a z budovy vydusala jejich hezounká, enormně nabroušená asistentka.

"CO JSTE TO ZASE UDĚLALI?!" zaječela hystericky.

"Jessico, klid, nic se -"

"NIC?! Absolvovala jsem patnáctiminutový hovor se starostou, odbyla deset novinářů, zapřela se před policejním prezidentem, ale NIC SE NEDĚJE?!"

"Tak jo, vizuálně jsme to asi trochu přehnali, ale… to je všechno!" chlácholil ji Dongwan. "Doopravdy se nic hrozného nestalo -"

Jessica Jung vztekle pohodila dlouhými tmavými vlasy, vraždíc kolegu Kima ledovým pohledem. "Nemůžete jednou provést akci v tichosti, aby o tom nevědělo celé město?" zaskřípala zuby. "Krucinál, měla jsem poslechnout babičku! Ale ne, já kráva si byla jistá, že nechat se zaměstnat u vás bude krásná a seriózní práce! Protože vy už za ty roky přece víte, co děláte!" Afektovaně pozvedla oči k nebi. "Proč jsem proboha radši nepřijala tu Minjunovu nabídku?! V Daegu je hezky! A aspoň mají v partě pěknýho Thajce!" fňukla, otočila se na podpatku a zuřivě odrázovala zpátky dovnitř.

"Bojím se, že nám Sooyeonnie uteče dřív, než se Miryo vrátí z mateřské," vyslovil svou obavu uvážlivě Minwoo. Palcem levé ruky si mnul zraněnou, obvázanou dlaň.

"Moment, Miryo je na mateřské?" zarazilo Tonyho.

"No ano."

"Ona od vás nezdrhla?"

"Proč by zdrhala? Miluje nás."

"Hyung si evidentně myslí," opáčil Hyesung kousavě, "že když je Jea proklela do desátého kolene a s křikem utekla, musel stejně neslavně dopadnout i náš pracovní poměr s naší asistentkou."

"Jo, tak nějak," přisvědčil Tony.

"To je od tebe hnusný," povytáhl Junjin káravě obočí.

"Je, ale nediv se mi. Od vás každý s křikem utíká."

"To je fakt…"

"Co vůbec ta vaše nová sekretářka?" zajímal se Andy. "Říkals, že je Číňanka…?"

"Jo. Moc šikovná. Jmenuje se Jia."

Andy si staršího podezíravě prohlédl. Jea, Jia… "To je nějaký fetiš?"

"Zeptej se Woohyuka. On ji najal."

"Stejně jako Jeu?"

"No… ano." Tony se zamyslel. "Máš pravdu. Je to fetiš."

"Povíte nám už konečně, co se to tam stalo?" vrátil se Kangta k původnímu tématu. "Kde jste to vůbec byli…?"

"U starého chrámu," odpověděl Minwoo.

Tony a Kangta si vyměnili významný pohled.

"To zní trochu děsivě vzhledem k tomu, co následovalo," podotkl ten mladší.

"Ah, žádný božský hněv, prosím tě. Mlátili jsme se s posedlýma chudákama a nedopatřením shodili jakýsi šutr. Co měl prý v sobě vyrytý nějaký symbol, jak tvrdí Dongwan a Hyesung. No, kámen se rozbil a k obloze vystřelil ten bílý záblesk. A to bylo všechno."

"Všechno?"

"Úplně."

"Hmm… Jaký symbol?" obrátil se Chilhyun ke svému nejlepšímu příteli.

"Nevím, co byl zač, nikdy dřív jsem ho neviděl," pokrčil Sung rameny. "Ale nejspíš na tom vůbec nezáleží. Jak řekl Minwoo, nic víc se nestalo."

"Ehm, evidentně kouzelný kámen se rozbije, dramaticky zazáří a nic? To je divný, ne?" zapochyboval Tony.

"Ale přesně tak to bylo," odtušil Eric.

"A my jdeme pozdě!" vypískl Hyesung, schoval mobil do kapsy a chňapl Kangtu pod loktem. "Máš tu auto?"

"Jistěže ne."

"Do háje! Poběžíme."

"Ani náhodou."

"Chilhyune!"

"Netuším, kam jdete, ani co tam budeme dělat, ale užijte si to," popřál jim vesele Dongwan.

Pár vteřin sledovali, jak se jejich rozkošné "dámy" nesmlouvavě vzdalují, načež Eric popadl Junjina a Andyho kolem ramen a sladce zašveholil: "A my jdeme papírovat!"

Oba maknae si tragicky povzdechli a Minwoo a Dongwan jim zdatně sekundovali.

"Připojíš se, hyung ~?"

"Ne, díky. Najdu si… zábavnější program," ujistil ho Tony, rozloučil se a chvatně se vytratil z dosahu jakékoli administrativní práce.

"Srab," frkl Minwoo. "Jestli se fakt rozpadnou, a my ty dva přijmem, bude milouš Seungho dělat kancelářskou krysu!"

S řehotem vykročili ke služebně. Do večera na celou prazvláštní záležitost s podivným rozbitým kamenem docela zapomněli.

∦∦∦

Tři dny nato, přesně ve 2:16, ho Eric poprvé spatřil.