Co možná nejopatrněji položil Erikovo
bezvládné tělo na podlahu. Pár vteřin si ho bez hnutí upřeně prohlížel,
zhodnocoval stav. Ale zdálo se, že je vše v pořádku, že se celá akce
obešla bez nejmenšího poranění… Oddechl si.
Protože on ho nesměl zranit. Zatím.
Prsty
se zlehka dotkl mužovy tváře, obkreslil linii jeho spodní čelisti. Byla
to krásná tvář; jeden z důvodů proč si z těch šesti vybral právě jeho.
Netušil, zda byla jeho volba správná… ale čím lépe Erika poznával, čím déle pobýval v jeho přítomnosti, tím více se k její správnosti
přikláněl. Eric Mun nebyl dokonalý, to ani v nejmenším, ale byl silný,
byl umanutý a byl milující. A přesně takového si jej žádal.
Vstal,
rozhlédl se po pokoji a pak sbalil deku z pohovky a pečlivě jí Erika
přikryl. Čistě preventivně… bůhví kdy ho tu někdo najde… mohl by se
nachladit…
Nechtěl, aby to dopadlo
takhle, jenže nemohl jinak. Nemohl riskovat. Kdyby se Eric dozvěděl
pravdu příliš brzy… všechno by se dost možná pokazilo. A to on nemohl
dopustit.
Protože na něj spoléhali. A on je nesměl za žádnou cenu zklamat.
Potřeboval čas. Jen ještě trochu času…
Žádné komentáře:
Okomentovat