Škola prokletých - 28. kapitola

"To je přece paráda! Může vás učit! Jako opravdu učit! Leeteuk je sice zlatíčko, ale co se týká vyučovacích metod magie, je to bída. Zato Andy…!" filozofoval Kyuhyun nadšeně.

Dvojice jeho spolužáků v uniformách ledových mágů si vyměnila skeptický pohled a chvatně se odklonila od směru, jímž spolu s Kyuem a Aronem až doposud mířila.

"Ne," ujistil ho významně Ren, chňapl Taemina pod loktem a společně se rozběhli jednou z vedlejších chodeb pryč. Jejich dlouhé vlasy, totožně stažené ve vysokých ohonech, za nimi půvabně povlávaly ze strany na stranu v dokonalé synchronizaci.

Kyuhyunovi spadla brada. "Co. To. Sakra. Bylo?" obrátil se zmateně k Aronovi.

"Tři roky jsem do něj hučel, ať se nechá od Andyho učit. K ničemu to nebylo," povzdechl si rudovlásek. "Ren se svého nadání bojí. A nejspíš nakazil i Taemina."

"Bojí?" Kyu svraštil čelo. "Kdyby se bál svojí - Min Kiho - démonické síly, to bych chápal, ale svého nadání?"

"Má zafixovanou myšlenku, že kdyby svoje ovládání ledu rozvíjel víc a víc, podepsalo by se to na jeho… chování."

"Jakože led otupí jeho emoce? To je přece pitomost."

"Jasně, že je. Ale vysvětli to Renovi. Paličatě se rozhodl připisovat Min Kiho věhlasnou bezcitnost magii a přes to nejede vlak." Aron zavrtěl hlavou. "Ví, co se mu stalo, ví, co za jeho chováním stojí, a stejně…"

"Co se mu stalo?" zpozorněl černovlásek.

Daemon na moment zaváhal, pak ale usoudil, že tajit to beztak nemá cenu. Min Ki je mrtvý a šťourat se v jeho soukromí není tak úplně bezpředmětné… Démonova minulost, i když docela okrajově, přece souvisí s jeho lidskostí.

"Otčím ho sedm let zneužíval. A matka jenom odvracela oči a tvářila se, že o ničem z toho, co ten pedofil s jejím synem provádí, neví. Vlastní matka… Umíš si to představit?" Ron se bezútěšně rozesmál. "Ublížili mu. Strašně mu ublížili. Zničili mu život, jeho důvěru rozdupali na kousíčky. Ta chladnokrevnost je prostě jenom maska, za kterou se schovává před světem. Protože je zraněný a vyděšený. Protože to nechce zažít znovu…"

"Teda," vypravil ze sebe Kyuhyun ohromeně, "to… skoro zní, jako by… ti ho bylo líto."

Aron sebou provinile trhl, načež se vztekle zamračil a přidal do kroku.

"Počkej přece! Já to nemyslel špatně!" vyhrkl mladší a zrychlil chůzi do poklusu. "Je od tebe hezký, že s ním soucítíš -"

"Právě že není!" zavrčel rudovlásek a prudce se k Choovi otočil. "Vždyť ho nenávidím! Nemám sebemenší důvod toho hnusnýho hajzla litovat…!" S povzdychem svěsil ramena. "Tak proč to dělám?" špitl poraženecky.

"Protože jsi hodný," odtušil Kyuhyun s nelibostí a rozpačitě uhnul očima, když na něj starší překvapeně pohlédl. "Já bych se svým úhlavním nepřítelem rozhodně nedokázal mít soucit, ať už by si prošel jakýmkoli peklem, ale… že ty to dokážeš, je podle mě… zkrátka úžasné. Opravdu."

Aron se pousmál. "Díky. Budu si to pamatovat."

"Hlavně si to nevykládej jako nějaký gesto… čehokoli," zabručel černovlásek. "Nemám tě rád, jasný?"

"Jasný," zazubil se daemon a otevřel dveře tělocvičny. Otřásli se, když je ovanul mrazivý arktický vzduch. Opatrně nahlédli dovnitř.

"Tady je to jak v ledničce!" vyjekl Kyuhyun.

"V mrazáku," opravil ho Ron.

"Byls snad někdy v mrazáku, že jsi tak chytrej?!"

"A byls ty snad někdy v ledničce?!"

"Mlčte a chytejte!" houkl Min Ho a hodil po nich dva barevné uzlíky. Červený a modrý.

Dvojice měkkou látku udiveně rozmotala.

"Jaj, šála!" zasmál se vděčně Aron. Chvatně se do ní zabalil a pak se posadil na lavičku vedle Min Ha. Vzal jeho lehce promrzlé ruce do svých horkých dlaní a démon se k němu automaticky přitulil blíž.

Kyuhyun zimomřivě zabořil nos do chlupaté azurové šály a přidřepl k Minhovi, který připomínal nadšeného diváka v první řadě kina. Jestlipak ohňovládci v podobně sibiřských podmínkách doopravdy hřejí…? Vydechl slastí, když zjistil, že ano.

Zpoza jednoho z impozantních ledových stalaktitů se vynořili Yesung a Andy.

"No tohle! Vy dva se snad rozmnožujete pučením," zasmál se profesor při pohledu na nové přírůstky vedle obou Choiů.

Min Ho teatrálně přitakal. "Zima nám svědčí. Seznam se, prosím, s mým ohnivým výhonkem," pokynul k Aronovi a řečený výhonek, Kyuhyun a Minho vyprskli smíchy.

"Skončili jsme? Děsí mě, jak vymrzle vypadají," nakrčil Andy starostlivě čelo.

"Sungie provádí kvalitativní výzkum Andyho schopností," vysvětlil hrabě a rozhlédl se po mrazivé jeskyni, v niž se tělocvična proměnila. "Hádám, že jsou někde v polovině…"

"V polovině?" vykulil Kyuhyun užasle oči. "Chceš říct, že jeho absolutní moc je ještě jednou tak ohromná?"

"Ohromnou bych ji nenazýval," poznamenal Andy skromně. Nato se k pětici přítomných otočil zády, roztáhl paže a okolní vzduch se rázem oteplil. Led začal tát a krůpěje vody se ve zlomku vteřiny měnily v bílou páru, která ochotně mizela v démonově otevřené náruči.

Yesung, Minho a Kyuhyun jenom zírali s pusami dokořán.

"Není naprosto úžasný?" zatetelil se tmavovlásek. "Chci si ho vzít!"

Lee po něm blýskl širokým úsměvem.

"Ty, Andy," zapřemýšlel Kyu, "pokud je Min Ki - pokud byl Min Ki," zarazil se, načež mávl rukou, "pokud je/byl Min Ki druhý nejmocnější ledový mág, znamená to, že ty jsi číslo jedna?"

Černovlasý pokrčil rameny. "No… tvrdí se to," přiznal ostýchavě.

"A takhle je to s ním pořád," protočil Min Ho trpitelsky oči. "Žádný tvrdí se to, Sun Ho, ty jsi ten nejlepší ledový mág a moc dobře to víš!"

"Ale - !"

"Ticho! Eric se nepočítá, Eric je příliš univerzální. A i kdyby se počítal, beztak jsi lepší než on…"

"Nikdo není lepší než Eric!"

Tmavovlasému zacukalo obočí. "Že neuhodneš, koho mi to malé velké připomíná?" obrátil se temně k Yesungovi. Žel bohu, Sungův andělsky odzbrojující úsměv by rozpustil i ledovec.

"Na každý pád, stává se, že žák předčí svého mistra," podotkl, aby Min Hovo přesvědčení před zatvrzele se tvářícím Andym podpořil.

"Vám se to snad stalo?" podivil se Kyuhyun, načež se s děsem v očích překotně schoval za Minha, když ho Yesungův vražedný pohled povrtal skrz naskrz.

"Uvědomte si laskavě, s kým mluvíte, pane Cho!"

"Pardon!" pípl černovlásek a vysmekl učiteli hlubokou, poníženou úklonu.

Minho se přemítavě zadíval na Andyho. "Eric byl tvůj učitel?"

Démon přikývl.

"A to jsi led do té doby neovládal?" pochopil Kyuhyun, na co Choi svým dotazem narážel.

"Správně."

Chlapci se zatvářili zmateně.

"Já totiž primárně nejsem tak úplně ledový mág," odtušil Andy. "Jakožto siréna jím vlastně ani být nemůžu."

"Kruci, pořád zapomínám, že nejsi pozemský démon," mlaskl Kyu nespokojeně. "Takže to znamená, že -"

"Jsem vodovládce, ano. Ovládám vodu ve všech skupenstvích."

"Ve všech… No páni!"

Andy s pousmáním dokončil kouzlo a natáhl si na ruce černé rukavice bez prstů. "Tenkrát mi to nijak skvělé nepřišlo, spíš naopak."

"Ale proč?" Minho ustal v odmotávání dlouhé šarlatové šály a stáhl nechápavě obočí. Vždyť Andyho moc je fascinující! A nádherná. Tvrzení, že ledová magie je tou nejkrásnější silou ze všech, vždycky považoval za nadsazené, ale po tom, co na vlastní oči viděl, jakými rozmanitými kouzly led vládne, s ním musel pokorně souhlasit. A Andy mu teď chce tvrdit, že svoje nadání neměl rád?

"Neměl jsem jinou možnost. Ačkoli jsem od začátku cítil, že mnohem víc inklinuju k jiné podobě svého živlu, mezi sirénami jsem nebyl oprávněný kontrolovat jiné skupenství vody než to kapalné. Lépe řečeno, měl jsem přísně zakázáno měnit vodu v cokoli jiného, protože moje magie byla podle jejich měřítek prostě špatná a nepovedená. A vtloukali mi to do hlavy tak dlouho, až jsem tomu skutečně uvěřil. Neměl jsem chuť zkoumat sílu, před níž jsem byl celý život zrazován, a to ani po příchodu na souš… Až do prvního sněhu." Démon se rozesmál. "Tomu jsem nedokázal odolat. A od toho dne mě Eric začal učit. Teprve tehdy jsem si - po nějaký dvou set padesáti letech odmítání - konečně přiznal, že přece můžu být ledový mág. A nejenže můžu, ale že chci."

"Muselo to být obtížné," zamumlal Yesung. "Magie rapidně zvlčí třeba už po roce ignorování ze strany svého vládce. Co pak po dvou stoletích…"

"Měl jsem z toho obavy," přikývl Andy, "ale kupodivu se mi její zvládání dařilo až nepřirozeně snadno. Jen jedinkrát se moje síla nečekaně vymkla kontrole - a že to nebyla hezká zkušenost. Čímž se můžeme vrátit zpátky k dilematu o nejmocnějším ledovém mágovi: nebýt Erika, má moc by mě zničila. Zkrotil ji a zachránil mi život. To by nikdo pod mojí magickou úrovní ve zdraví nedokázal." Vyzývavě pohlédl na Min Ha. "Máš přesvědčivější protiargument?"

"Fajn, vzdávám se!" zvedl hrabě ruce v gestu kapitulace. "S váma fanatickýma obdivovatelkama beztak nemá cenu se hádat," zamručel si pod vousy.

"A co že ty nejsi fanatická obdivovatelka?" povytáhl Minho významně obočí.

Starší Choi se zarazil a počastoval svoji lidskost podezíravým pohledem. "Mám takový dojem, že víš něco, co bys vědět neměl, miláčku…"

"Já o tobě vím věcí… Třeba co jsi chtěl vyvádět ve třinácti…"

"Upřímně doufám, že tvoje náhledy do mojí minulosti jsou omezeny na cenzurovanou verzi…"

Kyuhyun a Aron propukli v hurónský řehot. Yesung a Andy se zuřivě kousli do rtu, aby nezareagovali navlas stejně.

"Odpověz na mou otázku, drahý," zabručel Minho suše.

"Ale ovšem," usmál se na něj zářivě Min Ho. "Jsem totiž Erikova oficiální partnerka, a tak fangirlím jenom potají. Čistě proto, aby mu to nestouplo do hlavy, chápeš."

Vrznutí dveří zaniklo v pobaveném šestihlasém chechotu. Dvojice nově příchozích si proto všimli až ve chvíli, kdy ten mladší, vyšší a teoreticky mužnější promluvil.

"Tady jsi! Všude tě hledám," vyhrkl Zhoumi ulehčeně a objal Minha zezadu kolem ramen. "A tebe taky," dodal, jen co zaostřil na osobu vedle svého Vyvoleného.

"Kochali jsme se Andyho studeným kouzelnickým uměním," mroukl Kyuhyun a s potutelným úsměvem ukročil dozadu, aby pohodlně dosáhl na Miho v podřepu hezky vyšpulený zadek. "Hledal jsi mě z nějakého určitého důvodu, kotě…?"

"Hej!" zahřměla za nimi Nayla. "Tak ty se můžeš nechat veřejně ošahávat, ale mně zakazuješ psát gay porno?!"

"Nezakázal jsem ti psát gay porno, zakazuju ti dívat se na gay porno!" opravil ji daemon vehementně.

"Tak to prr, krasavče, zakazovat mi můžeš jenom to, co dělám na tvým notebooku. A porno sleduju u Henryho."

"A on to ví?" užasl Minho.

"Jasně, že ne," odfrkla blondýnka. "Vždyť je to Henry! Ten ani neví, co to porno je…"

"Ehm, nevím, jestli jste si toho všimli, ale nejsme tu sami," zahučel Zhoumi.

"Vadí vám poslouchat kecy o pornu?" obrátil se Kyuhyun vážně k Yesungovi a Andymu, načež se potměšile zakřenil na Min Ha a Arona. "Vás dvou se neptám, vy jste starý perverzáci."

Min Ho chladnokrevně zmuchlal Aronovu červenou šálu a se vší aristokratickou grácií jí praštil Kyuhyuna přes obličej.

"Pokud dovolíte, ačkoli mě zmínky o něm nijak nepohoršují, rád bych se od gay porna přesunul k jinému tématu," nadhodil nejstarší účastník téhle značně neformální schůze.

"Taky se ti zdá tak… divný slyšet z Andyho úst slovo 'gay porno'?" šeptla ohromeně Nayla a Minho jí pomalu a významně přitakal.

"Zhoumi." Andy se posadil na protější prázdnou lavičku a, pohled zamyšleně upíraje do mladíkovy překvapené tváře, přimhouřil oči. "Chci vidět tvoji zbraň," řekl.

Číňan na něj udiveně zamžikal. "Cože?"

"No samozřejmě!" uvědomil si Min Ho. "Úplně jsem na ni zapomněl!"

"Eh?!"

Nayla nejistě svraštila čelo, jako by se urputně snažila cosi si vybavit. "Ah, zbraň, ovšem… K tomu jsme se naneštěstí zatím nedostali…"

"Ani nemohli. K vyvolání zbraně daemona odkazuje Lordova rada. Která se v tomhle případě jaksi nedostavila," zabručel Aron a potřásl hlavou. "Omlouvám se, měl jsem na to myslet…"

"O čem to všichni mluvíte?" vyjekl naprosto bezradný Zhoumi. "Jaká zbraň?"

Všichni se tázavě, už tak nějak naučeně otočili k Yesungovi.

"Co já? Na mě nekoukejte, jsem vystudovaný démonolog, ne daemonolog!" zavrčel profesor mrzutě.

"Pravda," přisvědčil Min Ho a věnoval chlapci po svém boku nebezpečně okouzlující úsměv. "Aronnie, je to na tobě."

"Ehm, tak fajn," odkašlal si rudovlásek rozpačitě a soustředil se očima výhradně na Miho a vedle něj přisednuvší Naylu. "Jak už jsi asi pochopil, každému daemonovi přísluší zbraň. Zbraň je vlastně součástí Stínu, Stín ji používá nejčastěji a v jeho rukách je to prakticky zbraň jako každá jiná. Pokud ale zbraň použije k boji daemon, Stín se se zbraní spojí v jedno a ta se stává posvátnou - smrtelně jedovatou pro démony."

"Chceš říct, že nestačí, že je Nayla z poloviny kočka? Ona se umí proměnit i v nějaký fidlátko?" zděsil se Zhoumi.

"Žádný fidlátko, daemonské zbraně jsou umělecké skvosty," zamračil se na něj Min Ho.

"No to je skvělý, ale k čemu mi takový skvost bude, když jsem lemra a pořežu se i příborovým nožem?!"

"Magie, zlato, magie. Zbraň je součástí Stínu, Stín je součástí tebe. Se zbraní v ruce se z tebe automaticky stává šermířský mistr, lučištník, ninja nebo cokoli dalšího, co s tím či oním umí zacházet."

Černovlásek se nejistě kousl do rtu a zabodl oči do podlahy. Nayla ho mlčky, v důvěrném konejšivém gestu pohladila ho zádech.

"A…" Mi po chvíli váhavě zvedl zrak k Aronovi. "Jakou zbraň máš ty?"

"Dýky. Ale co je Raven pryč…" Mladší se odmlčel. "Nepoužívám je."

"Nemůžeš?" otázal se Kyuhyun zvědavě.

"Můžu, jenom… prostě mi to nepřipadá správné."

"Uhm, takže ta zbraň může být jakákoli?" odklonil Minho téma taktně jinam. "Co daemon, to originál?"

"Správně," souhlasil Andy. "Tak třeba co se Lordovy rady týče… T.O.Povou zbraní je sekera, Kaiovou ocelový bič a Yuriinou meč."

"A Lordova zbraň…?" Zhoumi bezděčně zrudl, když ho pátravě prošpikoval Andyho vševědoucný pohled.

"Lordové nevlastní hmotné zbraně v tomtéž smyslu jako jejich poddaní. Lord rovná se absolutní Pán ohně. Jejich Stín - fénix - je neprovází tak, jako Stíny provázejí daemony. Většinu času zůstává skrytý v duši úřadujícího Lorda; nebojuje, nepotřebuje se tedy bránit. Formuje se tak ryze v posvátnou zbraň svého pána, zrozenou z čistého ohně -"

"Ohnivý luk."

Tentokrát byl Yesung ze strany svých přísedících pro změnu obdarován výrazy značně udivenými.

"O tomhle jsem zrovna slyšel," pokrčil rameny.

"První vyvolání zbraně každopádně musí provést daemon," podotkl Aron a kývl k Nayle. "Pak už ji budeš moct užívat dle vlastní libosti."

"Ale jak to mám provést?" povzdechl si Zhoumi rozmrzele. Cítil se jako idiot.

"No, v prvé řadě vstaň a nastav ruce. Tak. A teď si zkus vyčistit hlavu a soustřeď se jenom na svoje pouto k Nayle," nabádal ho Ron. "Zavři oči, pomáhá to."

Starší zaskřípal zuby, poslušně však provedl, co mu bylo zkušenějším kolegou v dobrém úmyslu nařízeno.

"Tobě asi moc neporadím," pousmál se rudovlásek omluvně na blondýnku. "Raven říkala, že je to skoro stejné jako její krkavčí proměna… Stačí to v sobě jen najít."

Nayla zamračeně kývla.

"Prováděla to…" Aron ohnul paže v loktech, dlaněmi proti sobě. Nato pravou ruku sevřel v pěst a udeřil s ní do otevřené dlaně levé ruky. "…tímhle gestem."

Miho Stín se zhluboka nadechl a s výdechem ladně provedl totožný pohyb, který mu demonstroval Aron.

Šestice přihlížejících zalapala po dechu.

Naylino tělo se rozplynulo v ohnivém zaplanutí, to jako blesk vystřelilo k vyčkávajícímu Zhoumimu a v jeho rukách se zformovalo v…

Daemon otevřel oči a ohromeně si prohlédl nástroj, jejž křečovitě svíral prsty.

Byla obrovská a černočerná a její elegantně zahnutá čepel zdobená zlatými ornamenty se pod umělým světlem zářivek ostře, nemilosrdně leskla. Užasle ji potěžkal. Navzdory svojí velikosti se mu zdála lehounká jako pírko.

"Zatraceně," vyhrkl Kyuhyun, "vždyť to je…!"

"Kosa," vydechl Minho uchváceně.

"Ta nejhezčí kosa, jakou jsem kdy viděl," zamumlal Aron, se zájmem obhlížeje Miho zbraň barvy půlnočního nebe ze všech možných (i nemožných) stran a úhlů.

"No, takhle půvabnou symboliku jsem už dlouho neviděl," zasmál se Andy.

Zhoumi na něj zmateně pohlédl.

"Jsi daemon lidskosti démona mrtvých," vysvětlil mu prostě Yesung. "S kosou."

"Ať chceš nebo ne, ode dneška jsi můj první oficiální smrťák," ušklíbl se Min Ho. "A tvůj krásný Stín zrovna tak."

V tom momentě zbraň se stejným zablesknutím jako prve zmizela a vteřinu nato už stála Nayla vedle Miho znovu v podobě stříbrnovlasé Evropanky. Nadšená a v plné zbroji. "Nádhera! Vždycky jsem chtěla být smrtkou," mroukla spokojeně a láskyplně kosu pohladila. "Sice jsem tak trochu doufala, že to bude katana…"

Minho si všiml, jak sebou Andy při dívčině posledním slově trhl zděšením. Zamračil se. Už od toho prvního dne, kdy Mimu - bledý jako stěna - řekl, že mu někoho připomíná… Co to znamená? Koho se tak děsí? Co tají?

"…ale uznávám, že kosa je přeci jenom působivější."

"To si piš!" zazubil se Kyuhyun. " Půjčíš mi ji?"

"Vypadám snad, že chci umřít?"

"Správně, Nay. Jemu do ruky nic ostrého nepatří."

"MIN HO! MiMi, řekni mu něco…!"

"Promiň, Kyuhyunnie, ale tentokrát s ním musím souhlasit."

"TY MĚ VŮBEC NEMÁŠ RÁD!"

"Nesnaž se. Citové vydírání na mě neplatí."

"Ts! Počkej dneska v noci…"

"Juchů, porno naživo!"

"NAYLO!!"

•••

Min Ho ustal ve znuděném poklepávání palcem o mobil a tázavě se otočil za zvukem kroků, poklusem spěchajících k němu. "Tak co se děje? Psal jsi, že je to důležité."

Jonghyun se zastavil na posledním schodu a horečně přikývl. "Přišli za tebou dva…" Zadumal se nad nejvhodnějším označením, nic kloudného v tom shonu ale nevymyslel. S povzdechem svoje snažení vzdal. "…týpci. Netuším proč, chtějí mluvit výhradně s tebou."

Hrabě se zamračeně podíval na displej telefonu. 20:08. Zvláštní doba pro návštěvy. "A kde jsou teď?"

"Poslal jsem je nahoru do tvojí pracovny." Starší svraštil čelo. Ani jemu se to nelíbilo. "Mám jít s tebou…?" Vždyť kdoví, co jsou zač, co mají v plánu. Bariéra dovnitř nepustí žádného nepovolaného démona, samozřejmě, a naposledy Min Ho zapověděl vstup taky Lordově radě a (s těžkým srdcem) preventivně i samotnému Junjinovi, jenže…

"Není třeba," odmítl tmavovlasý. "Ale děkuju."

"Dobře," zabručel Hyun a posadil se na úpatí schodiště. "Počkám tady. Kdyby cokoli, křič."

Před pootevřenými dveřmi kanceláře, jediné místnosti na vrcholu západní věže, Min Ho na vteřinu zaváhal. Ihned se v duchu okřikl za to hloupé, nepodložené rozpakování a rázně, skoro až zuřivě vešel dál. S nečitelným výrazem zamířil přímo ke svému stolu. Dvojice mladíků se jako na povel uctivě zvedla z pohovky.

"Dobrý večer!" Démon provrtal oba návštěvníky nepříjemně rentgenovým pohledem a věnoval jim široké usmání. Upřímné, avšak rozhodně ne vřelé. Potřásl jim rukama. "Choi Min Ho, těší mě. Co pro vás mohu udělat, pánové?"

Poznatek č. 1: Skrývají svoji auru. Poznatek č. 2: Nejsou to tedy lidé. Protože ani ti nejsilnější mágové lidské krve svou auru skrývat nedokážou.

"Lee Junho. Hwang Chansung," představil sebe i svého společníka drobnější z dvojice a usmál se. "Věřte, že si velice ceníme, vaší ochoty, pane hrabě, ale proto, abychom jí požívali, tu nejsme. Ne. Správná otázka totiž zní: Co můžeme udělat my pro vás?"

Min Hovo čelo zbrázdila zmatená vráska. Cože? "Promiňte, ale… myslím, že vám teď tak úplně nerozumím…"

"Chceme vám dopomoct k vítězství ve vaší rozrůstající se soukromé válce," prohlásil Junho prostě. "Ochránit vaši unikátní lidskost i starou magii, ukrytou pod touhle školou."

Choi se podvědomě zachvěl nepříjemným tušením. Jistě, existence staré magie ve zdejších končinách nebyla žádným tajemstvím, ale ta samozřejmost, s jakou o ní světlovlasý mluvil, zněla minimálně podezřele. "Proč byste to dělali?" zeptal se démon pochybovačně.

Dvojice se na sebe krátce podívala.

"Řekněme, že máme nevyřízené účty s Lordovou radou."

Poznatek č. 3: Junho zastává funkci hlavního mluvčího.

Min Ho si zamračeně prohlédl tmavovlasého, zádumčivě se tvářícího dlouhána po Junhově boku. Měl pocit, že ho už někdy viděl. Chansung. I to jméno se mu zdálo povědomé.

"Co jste zač?"

"To není důležité, drahý hrabě," ubezpečil ho Junho s pousmáním. "Dva ohňovládci na věčném útěku. S tím se prozatím musíte spokojit."

•••

Nichkhun Buck Horvejkul s povzdechem položil poloprázdnou sklenku na bar.

Junsu s Taecyeonem odešli před deseti minutami, že prý se musejí na zítřek ještě cosi učit, a jeho tu nechali trčet samotného. Tedy… zůstal tu trčet vlastně dobrovolně. Aniž by sám věděl proč. Snad měl zase ten den, kdy nutně potřeboval utopit sebelítost v čemsi - zamračeně otočil sklenicí - co mu popravdě ani nechutnalo, zato účinně zabíralo. Alespoň do dneška.

Potřásl hlavou. Vážně je zoufalec.

Koutkem oka zaregistroval roztomilou plavovlasou slečnu, jež po něm s nepopiratelným zalíbením pokukovala, a honem sklopil pohled k hodinkám na zápěstí, jako by na někoho čekal a kontroloval aktuální čas. Na dívčí společnost opravdu neměl náladu. Ze zkušenosti věděl, že by se jí celý večer už nezbavil, a nekonečných gentlemanských vytáček a odmítání dneska nebyl dost dobře schopen. Nejspíš by jí řekl něco, co by si holka za rámeček nedala, a čeho by on později litoval.

Odvrátil se na druhou stranu, to kdyby byla slečna příliš nechápavá, a ryze z dlouhé chvíle přelétl zrakem hosty v pravé polovině baru. U posledního stolu tísnícího se v rohu se však ohromeně zarazil.

To už má halucinace?

Podezíravě pohlédl na barmana, pak na zbytek alkoholu ve sklence před sebou, načež se ještě jednou naklonil dopředu, aby na osamělého muže v koutě lépe viděl. Ale ať se díval, jak se díval, docházel stále ke stejnému závěru.

Užasle popadl sklenici, opustil své oblíbené taktické místo a váhavě přistoupil k mužovu stolku. Bezděčně ho napadlo, že ty rudé vlasy podbarvené černou patří k tomu nejlepšímu, co kdy na hlavě nosil.

Ačkoli ono to bylo vlastně fuk. Jemu sluší kterákoli barva.

Ne, nespletl se. Musí to být on.

"Lee Minwoo?"

Démon chaosu k němu tázavě zvedl oči. A zatvářil se velmi překvapeně. S významně pozdviženým obočím si Nichkhuna důkladně prohlédl od hlavy až k patě.

"Nejsi trochu mladý na to, abys mě znal?" odtušil pak.

"Ovšem." Khun mrzutě odfrkl. "Tak takhle zní nejnovější výmluva mých ignorantských vrstevníků?"

Hrabě se pobaveně ušklíbl. Kývl k protější židli.

A mladík nadšeně a bez meškání přijal.