neděle 19. července 2020

Škola prokletých - 32. kapitola


Ryeowook nepřítomně odložil vidličku do talíře netknutého oběda, dlaněmi si podepřel bradu a hluboce si povzdechl.
Chansung pozdvihl obočí. "Co je to s ním?" obrátil se zmateně k Taovi. "Takhle… mimózně vypadá už třetí den."
"Láska," odtušil Číňan, aniž by zvedl oči od kuřete.
Tmavovlásek se zamračil a podezřívavě zatěkal zrakem od Taa k Wookiemu. "Utahuje si ze mě? Protože od chvíle, co začal trávit večery v Min Hově apartmánu, a na to konto nám tvrdit, že jediné, co tam spolu dělají, je zcela nekontaktní debatování o filozofických otázkách a smyslu života, mu už preventivně nevěřím ani nos mezi očima…"
"O filozofických otázkách ani smyslu života nikdy nepadlo jediné slovo," opravil ho mladší. "A ujišťuju tě, že slovní spojení 've vší počestnosti' neznamená 'nekontaktní'."
"Řečeno po lopatě: snažíš se nám nakukat, že spolu nespíte."
"O nic se nesnažím. Konstatuju fakta," odfrkl černovlásek, okázale nabral sousto a dal se do přezíravého žvýkání. A že skrze konzumaci jídla uměl dávat své dotčení najevo precizně, to musel Chansung uznat. Až ho na okamžik napadlo, jestli se nejedná o nějakou neznámou uměleckou disciplínu.
"Tak utahuje nebo ne?"
"Ne," vzdychl Ryeowook, oči zasněně upřené směrem k učitelskému stolu.
"Aha… Láska. Před třemi dny…" Chansung tázavě následoval chlapcův pohled až k nejnověji se připojivší dvojici démonů, respektive k tomu staršímu, vyššímu a váženějšímu z nich. A svraštil čelo. "Ehm, Wooku?"
"Není prostě dokonalý?"
"Jo… A taky by mohl být tvůj otec."
Hnědovláskovi zacukalo pravé oko. Pomalu, s děsivým výrazem úkladného vraha ve tváři, se k nejstaršímu otočil. "Říkals něco?" zavrčel temně.
"Já? Ale kdepak!" zazubil se křečovitě Hwang a Tao vybuchl smíchy.
Bylo to překvapivé, ale dokonce i malý a rozkošný Wookie uměl budit skutečnou hrůzu, když chtěl.
"Um, a… jak k tomu došlo?" Chansung se rozpačitě poškrábal za uchem. "To jsi ho tady prostě uviděl a bum? Láska jako trám?"
Tao potřásl hlavou. "Zbožňuje vévodu už od základky. Prý na něj narazil v jedný knize, co našel v knihovně, a od té doby se to s ním veze." Ušklíbl se. "Ví o něm první poslední, doopravdy. Víc informací má o Erikovi už snad jenom Yesung…"
"Datum narození?" nadhodil zvědavě tmavovlásek.
"Šestnáctý únor," opáčil Wook automaticky.
"Rodné jméno?"
"Mun Jung Hyuk."
"Krevní skupina?"
"B."
"Sourozenci?"
"Dvě starší sestry. Edith a Emma."
"Vzdělání?"
"Doktor práv."
"Hm… Oblíbená barva?"
"Černá."
Chansung zbledl. "To myslíš vážně?"
"No, vlastně má rád i bílou…"
"Být Erikem, fakt se tě bojím."
"Být Aronem, fakt se bojím tebe," ohradil se Ryeowook a Hwang propukl v hurónský řehot.
Skóre jedna jedna.
"Mezi váma fetišistama se cítím jako nečekaně normální jedinec," poznamenal suše Tao a pozvedl ke rtům sklenici pomerančového džusu. "Mimochodem," pohlédl na nejmladšího, "co sobotní trénink? Zjistils něco?"
Hnědovlásek omluvně zavrtěl hlavou. "Co se prokecli, že mají v dohledné době něco konkrétního za lubem, drží přede mnou pusy na zámek."
"Podezírají vás snad…?" Chansung znepokojeně svraštil čelo.
"To si nemyslím," oponoval Wook. "Kdyby věděli, že se Tao zbavil jejich vlivu, a tím pádem může svobodně předávat informace druhé straně, nenechali by mě se s ním dál stýkat."
"A se mnou se stýkat můžeš?"
"Jo, ale nesmím mluvit o… podstatných věcech."
"Podstatných věcech?" zopakoval tmavovlásek udiveně.
"Mám zakázáno s tebou otevřeně mluvit o záležitostech týkajících se jejich maličkostí. Z toho, co se ode mě dozvíš, nesmíš být schopný udělat si přesný obrázek o načrtnuté situaci. Asi tak."
"A-ha. No, uznávám, že se ti to daří skvěle. Z těch tvých polovičatých sdělení mě při pokusu seskládat je do smysluplného celku vždycky akorát rozbolí hlava."
"Díky."
"To nebyla poklona."
"Ale i tak díky," mávl Kim rukou, načež se pousmál na svého spolupachatele. "Mrzí mě, že dneska večer Min Ha žádnou novou tajnou informací nepotěšíš…"
"Najdu jiný způsob, jak ho potěšit," zazubil se Tao potměšile.
"Jasně. Ale vůůůbec spolu nespíte," zapitvořil se Chansung.
Číňan po něm přezíravě hodil ubrousek.

•••

"Začneme tedy od zítřka."
"Ehm, mám dotaz," přihlásil se Minho.
"Ano?" kývl Eric tázavě.
"Um, pokud se nepletu, v sobotu jsem vás viděl ovládat elektřinu…"
"Ano."
"Andy říkal, že jste ho učil ovládat led…"
"Ano."
"A nás budete trénovat v ovládání ohně?"
"Ano," přisvědčil vévoda.
Minho, Zhoumi a Henry si vyměnili značně nedůvěřivý pohled.
"Někomu tady evidentně hrabe," konstatoval černovlásek.
"Evidentně," souhlasil zrzek.
"Otázka je, jestli nám nebo jemu," protáhl tmavovlásek obličej.
Vzápětí všichni tři polekaně zaječeli, když se do stěny nad jejich hlavami se zasyčením zakousl rudý plamen.
Eric svěsil napřaženou pěst. "Nějaké další připomínky?" zabručel.
Trio chlapců - s bradami pokleslými téměř u kolen - ohromeně zatěkalo očima mezi démonem a černou spáleninou ve zdi. "J - jak jste to…?!" vyhrkli jednohlasně.
Aron, sedící na bobku vedle nich, se tiše rozesmál.
"Čemu se tam dole hihňáš?" zamračil se na něj Mi, avšak nečekaje na odpověď, zmateně vzhlédl k Erikovi. "Jaké je vlastně vaše nadání? Co si tak vybavuju, všechny knihy, které jsem o vás četl, mluvily o tomhle tématu dosti… mlhavě."
"Mlhavě?" Mun zvlnil rty v letmém úšklebku. "Jak příhodné přirovnání…"
"Vskutku," zakřenil se Ron. "Vévodovou magií je počasí," vysvětlil pobaveně. "Ovládá všechny živly a přírodní síly vyjma země."
"Všechny?"
"Pokud je mi známo tak ano," přisvědčil démon prostě.
"Můj bože, vy jste úchvatný v každém ohledu!" vypískl Zhoumi, přiskočil k překvapenému Erikovi a vzal jeho ruce obřadně do svých. "Kdyby vás čistě náhodou omrzela vaše žena… Vezmete si mě?"
"Vzhledem k tomu, že jsi vůbec první osoba, co mě kdy požádala o ruku…" Vévoda se rozpačitě zasmál. "Jo, v imaginárním seznamu mých potenciálních budoucích manželek jsi odedneška na prvním místě."
Henry se plácl do čela. "Až se to dozví Yesung, zabije ho. Nebo rovnou je oba…"
"Yesung je ale Kyuhyunova potenciální manželka…," zamyslel se Minho.
"A to mu snad nějak brání ve vykuchání Zhoumiho?"
"Teoreticky… ne."
"Tři dny od seznámení a už se to tu páruje…" Aron nevěřícně zakroutil hlavou, načež dloubl prstem do Minhova lýtka. "Ty už jsi Andyho požádal o ruku?" zeptal se.
"Já na to jdu pomalu," odtušil lakonicky Choi. "A vůbec, MiMi to s tou svou akčností poněkud přehání…"
"Musím být akční!" ohradil se Číňan. "Na Erika se stojí kilometrová fronta!"
"Uhm, moje zdejší popularita mě začíná trochu děsit," hlesl Mun.
"Nebojte, ochráním vás."
"Děkuju, Mi. Cením si tvé péče."
"Nerad ruším vaši soukromou romantickou konverzaci, ale… může mi někdo vysvětlit, jak souvisí oheň s počasím?" vrátil se Minho k původnímu tématu.
"No jo," přitakal Zhoumi, "to by mě taky zajímalo…"
"Skrze blesky," opáčil vévoda. "Oheň a elektřina k sobě mají velice blízko. V rukou některých mágů dokonce tak blízko, že se mohou vzájemně prolínat."
"Ano, jistě, slyšel jsem, že existují ohňovládci, kteří dovedou kontrolovat blesky. Ale," tmavovlásek se zamračil, "nějak nejsem s to si vybavit případy, kdy by vládce elektřiny dovedl ovládat oheň."
"Není divu," zamumlal Aron, protáhl se jako kočka a hbitě se vytáhl na nohy. "Vévoda je jediný, komu se to kdy podařilo."
Minho, Henry a Zhoumi obdařili Erika neskonale užaslými pohledy.
"Jste vy vůbec démon?" zapochyboval nejmladší ohromeně.
"Tvrdí to můj rodný list… Ale kdo ví," ušklíbl se Mun. "Jisté každopádně je, že celá ta fraška vyhrožující tvrzením, že by tvá," kývl na Choie, "budoucí existence znamenala narušení rovnováhy a podobné apokalyptické žvásty, je doopravdy jenom fraška. Protože pardon," dodal ironicky, "ale má-li konec světa přivodit fakt, že démon umí poroučet ohni, pak soudný den už, ehm, pár set let zaspal."
"Takže nejsem žádná nepovedená disharmonická degenerace?" ujistil se Minho.
"To ani v nejmenším."
"Tak proč - …?"
"Protože se tě bojí," odtušil Eric, jako by to byla ta nejjednodušší věc pod sluncem. "Copak to není zřejmé? Jsi jiný. Výjimečný. A obyčejní se výjimečných vždycky bojí, Minho."
"Jsem jenom člověk," namítl tmavovlásek zaraženě. "Nemají se čeho bát…"
"Skutečně? Myslím, že sám ještě netušíš, čeho všeho jsi vlastně schopný," usmál se vévoda.
"Skrytá hrozba," zamručel Henry.
"To… je narážka na Star Wars?" povytáhl Aron obočí.
"Cože?"
"Epizoda I!"
"Tak to vám teda pěkně děkuju," zašklebil se Minho, načež celá pětice bezprostředně vybuchla smíchy.
"Dobrá, jestli je to z vaší strany všechno," nadnesl Eric, "můžeme tuhle… sešlost pro dnešek rozpustit - …"
"Smím mít poslední technickou otázku?" vyhrkl Zhoumi.
"Prosím."
"Ovládat elektřinu dovede s patřičným tréninkem každý ohňovládce? Protože jestli jo, hlásím se dobrovolně."
"Žádám o povolení vrazit tvému netaktnímu daemonovi pěstí!" obrátil se Ron zuřivě k Minhovi.
"PROČ? MILUJEŠ MĚ!" připomněl mu Číňan zděšeně.
"NEODBÍHEJ OD TÉMATU!"
"JAKÝHO TÉMATU?"
"A JEŠTĚ DĚLÁ BLBÝHO!"
"ARONNIE…!"
"Manželé po dvaceti letech hadra."
"Mluvíte z vlastní zkušenosti?" zazubil se Minho.
Eric si s uličnickým výrazem přitiskl ukazovák ke rtům.
"Uráží mě, jestli se vážně domníváš, že mě za těch pět let, co s ním," Aron vehementně máchl rukou k černovlasému démonovi, "prakticky žiju, nenapadlo zeptat se na tutéž otázku!"
"Nedomnívám…?"
"Ts, kdyby dokázal elektřinu ovládat každý ohňovládce, tak už to dávno umím!"
"Ehm, jasně," vyvodil opatrně Zhoumi. "To chápu jako 'ne'…"
"Chápeš správně," přisvědčil vévoda, načež se s cukajícím okem ohlédl po vrčícím Aronovi. "Proboha, hoďte mu někdo piškot…!"
"Piškoty nevedu, ale…" Lau zašmátral ve školní tašce a vylovil z ní müsli tyčinku. "Může být?"
"Čokoládovou nežeru," upozornil ho rudovlásek.
Henry zkontroloval obal. "Tahle je máčená v jogurtu…"
"Dej to sem."
Eric takticky vyčkal, až se neurotický daemon zakousne do uloupené svačiny, a s decentním odkašláním navázal na přetrhnutou nit konverzace: "S nadáním pro elektřinu se ohňovládce musí narodit. Od chvíle, kdy se projeví jeho primární vládcovství, podvědomě ví, že tohle vedlejší nadání má."
"Něco jako Andyho ovládání vody ve všech skupenstvích?" podotkl Minho.
"Veskrze ano."
"Hm, tak to je v háji, blesky nebudou," povzdechl si Zhoumi. "Fakt necítím, že bych inklinoval k čemukoli jinému, než k ohni…"
Černovlasý pohlédl na zrzka. "Henry?"
"J - já?" zakoktal nejmladší vyjukaně. "N - ne, rozhodně ne."
"Minho?"
Tmavovlásek se rozpačitě pousmál a potřásl hlavou.
"Tak to jsem, zdá se, samojediným zájemcem."
Všichni zúčastnění se překvapeně otočili za novým hlasem. Aronovi bezděčně zrudly tváře, když se střetl s pohledem nejvyššího z trojice příchozích.
"Vítejte," usmál se vévoda a s povděkem kývl na Yesunga, který sem na jeho žádost oba mladíky přivedl.
Dvojice se démonovi uctivě poklonila.
"Omluvte, prosím, mé neomalené nadšení, Výsosti…," zamumlal Junho a pokorně k muži vzhlédl. "Ale byla by pro mě obrovská čest, kdybych se mohl ovládání elektřiny učit právě od vás."
"A mně bude ctí být vaším učitelem," ujistil jej Mun. Nato se tázavě podíval na mlčícího Chansunga.
Ten v záporném gestu zavrtěl hlavou.
"Vlastně…," černovlasý na moment přemítavě přimhouřil oči, "pokud nejste proti, Junho, mohli bychom začít hned."
"Hned teď? Ale…" Světlovlasý se udiveně rozhlédl po ostatních kolem postávajících ohňovládcích.
"S tréninkem ohně začneme od zítřka. Páni kolegové jsou na odchodu."
"No jo," zazubil se široce Zhoumi a nekompromisně chňapl Minha a Henryho pod lokty. Pochopil, co Eric tímhle tahem zamýšlí. "Moment, Chansungu! Chceme s tebou mluvit!"
Hwang si Číňana změřil dlouhým pohledem, přesto se ale přede dveřmi poslušně zastavil, aby počkal, až jej on i jeho doprovod dojdou.
"Fakt chceme?" nakrčil Choi nechápavě čelo, za což se mu od přítele dostalo důrazného šťouchance bokem do boku.
"Ovšemže chceme… Arone, jdeš?"
Rudovlásek se neochotně sehnul pro tašku, přehodil si ji přes rameno a s očima zarputile zabodnutýma v podlaze se odšoural k vyčkávající čtveřici.
Tohle si přece nedomluvili! Nikdo mu neřekl, že to proběhne dneska! Neměl čas se připravit! A že on je zatraceně mizerný herec, nedokáže jen tak z fleku inteligentně improvizovat…!
Jenomže když se valná většina jednou rozhodne, že si Aron střihne roli Mata Hari, nemá chlapec jinou možnost, než si střihnout roli Mata Hari. (Úpěnlivě doufaje, že neskončí stejně tragicky jako ona.)
Musel ale uznat, že ačkoli mu Chansung a jeho pohledy naháněli husí kůži, ten úsměv, v němž starší ostýchavě zvlnil rty, když na něj Ron váhavě pohlédl, působil mile a naprosto neškodně.
"Nevím, co máte v plánu, ale nevyjde vám to," prohlásil Junho, jen co za studenty zapadly dveře. "Ačkoli… tah Aronem je velmi dobrá strategie, to musím uznat…"
"Strategie?" zasmál se Eric. "Nemám ponětí, o čem to mluvíte."

•••

"KIME KIBUME! OKAMŽITĚ SE VRAŤ DO POSTELE!"
"ŠÍLÍŠ?! JE POSLEDNÍ STŘEDA V MĚSÍCI! NAKUPOVACÍ STŘEDA!"
"TO MĚ VŮBEC NEZAJÍMÁ!"
"TYRANE!"
"MÁŠ HOREČKU, TY IDIOTE!"
"NEMÁM! JENOM TEPLOT - ! HEPČÍÍÍ!"
"Panebože, za co…?!" zaúpěl Onew, popadl svého smrkajícího přítele za ruku a rozčileně vyrazil zpátky k pokojům.
Zhoumi a Ren scénu se zájmem pozorovali.
"Upřímně, čekal jsem, že první Keyova věta bude: "NEŘÍKEJ MI KIBUME!"," poznamenal světlovlásek.
"Taky mě to dost překvapilo," přiznal daemon.
"Že by se s tím konečně smířil?"
"PUSŤ MĚ, JINKI!" zaječel blonďák z plných plic.
"Nebo pochopil, že nejlepší obrana je útok."
"To, že své rodné jméno nemám rád, neznamená, že mě jím dostane," ujistil Miho suše Onew, načež se výhružně zamračil Keyho: "Ještě slovo a přísahám, že tě k tý posteli přivážu!"
"To… by se mi možná mohlo i líbit…"
"Ne. Garantuju ti, že by se ti to rozhodně nelíbilo."
"ALE, DRAHÝ, TY TO NECHÁPEŠ! ONI NEMŮŽOU JÍT NAKUPOVAT SAMI! NAKUPOVÁNÍ VE DVOU JE ZAKÁZANÝ!"
"To sis teď vymyslel."
"Ne-ne!"
"No tak si za tebe holt najdou náhradu."
"Takhle narychlo?" odfrkl Key přezíravě.
K jeho zděšení byli ale jeho soukmenovci s nastalou situací hotovi jedna dvě.
"Nedělej si starosti, já jednu náhradu vidím," konstatoval Zhoumi bezelstně, Ren souhlasně přitakal a oba unisono zařvali: "TAO, PŮJDEŠ S NÁMA NAKUPOVAT?"
Oslovený Číňan na ně udiveně zamrkal a spustil ruku z kliky ode dveří na schodiště. "Uhm, jo. Jasně. Rád," odtušil nejistě.
"Skvělý!"
"NEEEEE!" zaskučel blonďák. "NEMŮŽETE MĚ VYMĚNIT ZA TAA…! TO NEPLATÍ!"
Onew povytáhl obočí. "Mají náhradu? Mají."
"Ale - !"
"Konec diskuze."
Zmatený Tao svému spolužákovi i jeho nevraživě fňukajícímu příteli spěšně ustoupil z cesty.
Nakrčil čelo. "Bude v pořádku?"
"Bez obav," mávl Mi se smíchem rukou. "Trocha hysterie přece ještě nikoho nezabila."

Žádné komentáře:

Okomentovat