Škola prokletých - 9. kapitola

"Hmm," zabručel Kangin, zamračeně si prohlížeje dvojici studentů, nestydatě se cicmajících ve výklenku u okna. To je tenhle týden už osmý zamilovaný páreček, co si na veřejnosti beze studu olizuje mandle! Nad tím, že se tu většina kluků vodí za ruce, se přestal pozastavovat už dávno, ale tohle? "Je možný, aby pobyt v chlapecké škole udělal ze všech zdejších heterosexuálů gaye? Není přece normální, aby byli všichni studenti čtyřprocentní… z vlastní vůle!"

"Když nemají do čeho jiného píchnout, mile rádi se spokojí se zadkem, penisem a plochým hrudníkem," opáčil se smíchem Yesung.

"Mohli by to však dávat najevo trochu méně okatě," podotknul káravě Hangeng. "Kdybychom se tu takhle oblizovali my, vynese nás Leeteuk v zubech!"

"To asi jo…" Shindong se s perverzním úšklebkem na rtech zamyslel. "Hm… ale kdybychom se oblizovali se studenty…?"

"Shindongu, ty hovado!" zařval Kibum. Yesung i Hangeng se smíchy zlomili v pase.

To Kangin však zbledl jako stěna a s děsem v očích strnul na místě. Ačkoli věděl, že je to hloupost, že Shindong tu poznámku pronesl jen z legrace, připadal si jako člověk ostudně přistižený při činu. Jistěže se s žádným studentem doopravdy neoblizoval… jeho nestoudné, žhavé představy však tuto ctnostnou skutečnost vcelku slušně kompenzovaly…. In nasucho polkl. Hlavou mu, jako už tolikrát, prolétla jeho oblíbená fantazijní scéna - Zhoumi leží na jeho posteli, naprosto odevzdaně ze sebe nechává strhávat sako, košili i kalhoty… a Kangin fascinovaným pohledem hltá to dokonalé štíhlé tělo, každičký kousek mladíkovy nově odhalené kůže laská dychtivými toužebnými polibky… náhle jej Zhoumi zarazí, se svůdným výrazem ve tváři se otočí na bříško, vyzývavě na něj vyšpulí tu svoji sexy prdelku a…!

Kangin s frustrovaným zavytím sevřel mramorový sloup, momentálně velice příhodně stojící hned vedle něj, pevně semkl víčka k sobě, s hlubokým nádechem trhl hlavou dozadu a…

"KANGINE, NE!" zaječeli unisono Hangeng se Shindongem, bleskurychle stáli u svého kolegy, chňapli ho pod paží, každý z jedné strany, a odtáhli od sloupu, o nějž si zřejmě ve chvilkové sebevražedném popudu hodlal rozmlátit hlavu.

"Jen ho nechte, pánové," houkl Yesung. "Po pořádné ráně ho třeba alespoň konečně přejdou ty zvrhlé představy o prznění mého nebohého svěřence."

Tentokrát In pro změnu zezelenal a vrhl na Sunga vyděšený pohled štvané zvěře. A vzápětí zařval hrůzou, když mu Nicole se zavýsknutím skočila na záda.

"A kterého?" vyhrkla, oči zářící živým zájmem.

"Co - cože? Slez ze mě!"

"Minho nebo Zhoumi?"

"Slez, ty úchylačko!"

Yesung Nicole věnoval pobavený úšklebek a chápavě pokýval hlavou. "Aha, už chápu, proč učíš tady…"

Brunetka se na něj vesele zazubila, načež Kangina s vražedným výrazem ve tváři zatahala za vlasy. "Mluv! Který z nich to je?!"

"Copak jsi slepá?" odfrkl znuděně Kibum.

Nicole vytřeštila oči, naprázdno klapla pusou, bleskově seskočila z Inových zad a začala rozčileně máchat rukama. "Zatraceně! Jak to, že zase víš všechno?! Grr! Přísahám, že jen co dobalíš kufry, nemilosrdně tě oškubu o titul "Největší drbny Akademie" takovým způsobem, že si tu na "profesora Kibuma" už nikdy nikdo nevzpomene! Ani v rámci angličtiny ne!"

"Amen," zakončil její plamenný proslov Shindong. "Ale teď vážně. Budeš nám chybět, Bume, opravdu. Vždyť… kdo do nás bude jízlivě rýpat, až tu nebudeš?"

"A oblažovat nás svým hlubokým cynismem?" dodal lítostivě Yesung.

"Tak tuhle korunu ti velmi rád přenechám," opáčil Kibum se smíchem. "Ve spojení s tvým břitkým sarkasmem to totiž budou pořádná jatka!"

"Proboha, jen to ne!" Nicole předvedla perfektní provedení dámy upadající do mdlob. "Spojit vaše povahy… ještě započnete třetí světovou!"

"Nicky, drahoušku," zapředl Kibum medově, "chceš vědět, o kterém Yesungově svěřenci se Inovi zdají mokré sny, nebo ne?"

"No jasně, že chci!" Brunetka zuřivě přikývla, chňapla svého staršího kolegu za loket a dychtivě se do něj zavěsila.

Kanginovi zrudly tváře. "Kibume, opovaž se -!"

Mladší svého kolegu obdařil letmým pokřiveným úsměškem, načež se s hranou vážností znovu obrátil k Nicole. "Hmm, dobrá… v tom případě však musíš být moooc hodná holčička a přestat strýčka Kibuma štvát, ano?"

Jakmile profesoři za hlasitého smíchu zmizeli v jídelně, vykoukli zpoza rohu Siwon a Minho.

"Co to mělo znamenat?" Starší Choi se zatvářil zmateně. "Kibum někam odjíždí, nebo co?"

"Končí tu," ozval se za nimi Keyův výrazný, nezaměnitelný hlas. "Oznámil nám to dneska v dramaťáku. Hodlá se totiž, cituji: "Naplno věnovat své herecké kariéře"," dodal a s ironickým úšklebkem na rtech prsty ve vzduchu naznačil uvozovky.

Minho svraštil čelo. "A kdy odchází?"

"Hned po slavnosti," odvětil blonďák a nakrčil nos. "Už za sebe našel i náhradu. Prý nějakého Leeteukova známého… Bude učit angličtinu a zpěv. Z čehož tak jaksi vyplývá, že nás bude mít na dramaťák Nicole, protože Yesung by si vaši skupinu určitě sebrat nenechal."

"Naši skupinu? Spíš Zhoumiho a Kyuhyuna," ušklíbl se Siwon, načež se zamyšleně zamračil. "Ale Nicole? Copak ta někdy učila dramaťák?"

Key pokrčil rameny. "To nevím… Ale slyšel jsem, že ten novej učitel je prý přes zpěv fakt machr."

"Takže je to pravda?" zajímal se Zhoumi. Nenuceně ladným krokem téměř dotančil k Minhovi, s úsměvem ho k sobě přivinul a pravou rukou se spokojeně usídlil na jeho boku. "Kibum odsud vážně odchází?"

"Už to tak vypadá," broukl Key, koketně našpulil rty a s neskrývaným zájmem Zhoumiho zrentgenoval vyzývavým pohledem.

Mi blonďákovi věnoval pouze jediné letmé pousmání, než s mírnými obavami ve svých krásných tmavých očích bázlivě pohlédl na Minha. Ten však byl tak zaměstnán rozplýváním se nad chlupatým klubíčkem, které se mu za hlasitého předení přítulně otíralo o nohy, že si Keyova nestydatého pokusu o flirtování s Zhoumim vůbec nevšiml.

"Nay, zlatíčko, kde ses celý den toulala? To nám nesmíš dělat. MiMi o tebe měl hrozný strach, víš?" usmál se tmavovlásek a podřepl ke kočce. Nayla dvakrát krátce mňoukla, pokývala kulatou hlavičkou a upřela na svého páníčka srdečně omluvný pohled.

Zhoumi se bezprostředně rozesmál. Sklonil se a podrbal zkroušeně se tvářící kočku za ušima. V prvních dnech ho Nayliny dokonale příhodné reakce na každou jejich větu či otázku ohromovaly, avšak nyní… nyní už je jednoduše bral jako jednu z přirozených součástí jejího zbožňováníhodně prapodivného charakteru.

"Netvař se tak nešťastně, Nayllie, já se přece -" Nedořekl. Místo toho pronikavě zaječel, když mu Kyuhyun s výrazem ďábelského neviňátka a slinou u pusy požitkářsky sevřel zadek v dlaních.

"Sorry, brouku, ale tomu prostě nešlo odolat," zavrněl sametově, přičemž s chlípným úsměvem nepřestával masírovat Miho hýždě a zároveň mu znemožňovat jakýkoli pokus o útěk.

Henry a Taemin jen rezignovaně zavrtěli hlavami. "Snažili jsem se ho přesvědčit, ať to nedělá," vzdychl zrzek.

"Kyuhyune," procedil vztekle Minho, "jestli nechceš skončit s nadvakrát zpřelámanými údy, a tím myslím naprosto všemi údy, dej ty ruce okamžitě pryč!"

Černovlásek, jehož pozornosti Minhova přítomnost až doteď evidentně unikala, od Zhoumiho odskočil, jakoby dostal ránu elektrickým proudem. Jeho působivě okouzlující a jindy tak sebejistou tváří prolétl výraz nelíčené hrůzy.

"To jsou mi ale věci!" Siwon se hurónsky rozchechtal. "Satanovo dítě se bojí Minha!"

Tmavovlásek, propalující stále vyjukanějšího Kyuhyuna zlověstně přimhouřenýma očima, jen s pohrdavým zasyčením pohodil hlavou a prudce, s jakousi dravou majetnickou razancí k sobě přitáhl Miho. Levou rukou přitom více než výmluvně vklouzl do zadní kapsy jeho úzkých tmavých džínů. (Které, jak s hořkým povzdechem konstatoval Taemin, dělaly jeho dlouhé, štíhlé nohy ještě delší a štíhlejší.)

Zhoumi přítelovu reakci nijak nekomentoval, ačkoli by se dalo říci, že ho ta žárlivost ve své podstatě těšila. Jeho tvář se však starostlivě zachmuřila, když si pořádně prohlédl Minhův obličej.

"Miláčku, je ti dobře?"

"Uhm, ano," tmavovlasý zmateně přikývl. "Proč - proč se ptáš?"

"Vypadáš… unaveně… A," Zhoumi se zamračil. "jsi příšerně bledý." Stejně tak jako před týdnem, dodal pro sebe.

Key s potutelným úsměškem mávl rukou. "Klid, je jen trochu odkrvenej. Taemin to včera asi zase trochu - JAU!" zařval, když mu dlouhovlásek s výrazem sériového vraha dupl na nohu.

Mi nechápavě svraštil čelo. "Cože?"

"Nic, vůbec nic," vyhrkl překotně Minho a začal Zhoumiho nekompromisně popostrkovat k jídelně. "Neposlouchej ho, je to blázen… Půjdeme už? Začínám mít hlad…"

Konsternovaný černovlásek jen mechanicky přikývl. "Nay, vrať se do pokoje!" zavolal ještě na zvědavě se tvářící kočku, než ho mladší Choi odtáhl do jídelny.

"Keyi, ty debile!" vyštěkl Taemin a bezděčně se otřásl. Stále na sobě cítil jak Zhoumiho, tak Naylin upřený, až děsivě pronikavý pohled.

"Jéžiši, uklidni se," protočil blonďák oči. "Mi stejně neví, o čem je řeč, tak co."

"S takovou to ale nebude dlouho trvat," podotknul významně Siwon.

Kyuhyun, zahloubán do vlastních myšlenek, se v náhlém podnětu podlé inspirace zamyšleně hryzl do rtu. "Už jsi s ním spal?" vybafl na Taemina.

Kluci zmlkli a vyjeveně se na Choa zadívali. "S Zhoumim?!" pozvedl Won konsternovaně obočí.

"Cože?!" Min zděšeně vykvikl. "S Zhoumim?!"

"Ne, ty vole," Kyu se plácl do čela. "S Minhem!"

"Ne, nespal…"

"Tak s tím začni urychleně něco dělat. Potřebuju ho mít čím vydírat…" Černovlásek si s ďábelským úšklebkem promnul ruce.

"Vydírat?" zopakoval Taemin zmateně. Vzápětí mu ale pointa Kyuhyunova plánu docvakla. "Kyuhyune, ty děvko!" zařval. "Nebudu s Minhem spát proto, aby ses ty mohl vychrápat s Zhoumim, zatraceně!"

"A proč ne? Stejně chceš, aby tě ošukal, tak co!"

"Jo, ale ne takhle!" Dlouhovlásek prudce potřásl hlavou. "A vůbec, včera jsme se s Minhem dohodli, jak to mezi námi bude, teda alespoň dočasně, fungovat a věř, že položka 'provozování sexu' na seznamu povolených aktivit jaksi nefiguruje."

Kyuhyun na něj vyvalil oči. "Teda… já vím, že jsi do něj fakt blázen, ale… že kvůli němu budeš držet celibát…"

Key, pohled nápadně upřený kamsi za Taemina a Kyuhyuna, si hlasitě odkašlal. "Ehm, nechci vás rušit, pánové, ale…" nechal větu vyznít do prázdna a pokynul hlavou k jejich mlčenlivému, jaksi nepovšimnutému spolužákovi.

"UÁÁÁ!" Min zaječel jako poslední přeživší blondýna z béčkového amerického hororu. "HENRY?!"

Zrzek založil ruce v bok. "To jste si jako fakt až doteď nevšimli, že tu jsem? Ne, neodpovídejte, je mi to jasný," vzdychl. "Nadržený představy vám zastínily výhled."

"Uhm…" Taemin nervózně uhnul očima. "Není to tak, jak to… vyznělo…"

"No samozřejmě," Henryho tváří prolétlo ironické ušklíbnutí. "Takže ty vlastně vůbec nejsi Minhova asexuální bokovka, že?"

Dlouhovlásek naprázdno klapl pusou a zrudl jako rak. Kyuhyun se smíchy sklátil na zem, přičemž tam a zpátky válel sudy mezi Siwonem a Keyem. Ti si ho prohlíželi s jistými obavami - Siwon o jeho duševní zdraví, Key o to velice slušivé tričko, co měl Cho na sobě.

Ry zavrtěl hlavou. "'Kdo si hraje s ohněm, ten se spálí.' Tak se to říká, ne? Riskuješ, Taemine," broukl, obešel svého strnule se tvářícího spolužáka a zamával na chlapce vcházejícího do jídelny: "Počkej na mě, Wookie!"

Jeho nejlepší kamarád se zastavil, počkal, až k němu Henry doběhne, načež mu něco spěšně pošeptal do ucha. Zrzek v kladnou odpověď se zářivým úsměvem přikývl, položil Ryeowookovi ruku kolem ramen a společně zamířili mezi hloučky studentů, rozptýlené kolem plného švédského stolu, jenž tak hrdě nabízel dnešní pestrou nabídku večeře.

 

•••

"Dále!" houkl Key, přehrabující se mezi sešity v šupleti psacího stolu. Když konečně našel, co hledal, spokojeně zamručel, schoval sešit do tašky, bezmyšlenkovitě si prsty prohrábl své krátké blonďaté vlasy a tázavě se otočil k příchozímu. "Copak?"

Zamlklý Onew, propalující svého přítele zamračeným pohledem, přeložil ruce na prsou. "Musíme si promluvit," opáčil úsečně.

Blonďák povytáhl obočí. "Dobře… no… tak se posaď," vyzval staršího trochu zaraženě a pokynul rukou k posteli.

Onew se však nehnul ani o píď. "Co se to s tebou děje?" vyhrkl nešťastně.

"Děje?" Key na něj udiveně vykulil oči. "Co by se se mnou mělo dít?"

"Já - já nevím!" Brunet zoufale rozhodil rukama. "Všechno! Třeba… odkdy se tak náruživě přátelíš se Siwonem?!"

"Eh? Tobě to vadí? Tak promiň, já… myslel, že jste kámoši…"

"To taky jsme… ale o to tu teď vůbec nejde!" Onew prudce potřásl hlavou. "Pochop, že jsem zmatený. Ty jsi Wona přece nikdy rád neměl, tak… co tě ze dne na den přimělo změnit názor? Zrovna tebe… Vysvětli mi to, prosím, protože já… já to nechápu. A děsí mě to, protože… protože mě to neustále nutí přemýšlet nad… různými teoriemi…"

Mladší se s možná až přílišnou razancí hryzl do spodního rtu, divže jej neprokousl, a sklopil hlavu. "Nemůžu…" špitl téměř neslyšně. "Nezlob se."

Onewova tvář potemněla. A jeho srdce sevřel palčivý pocit trýznivého strachu. Tak moc se bál, že jej Key opustí… že si najde někoho atraktivnějšího a mnohem zajímavějšího, někoho, kdo se bude vedle jeho oslňující krásy a osobnosti vyjímat daleko lépe než taková nevýrazná, šedá nicka jako on… Těžce polkl. Bál se pravdy, ale zároveň… ji musel znát. "Spíš s ním?"

"He?" Key zmateně zamrkal, naprázdno klapl pusou… a vzápětí propukl v nekontrolovatelný záchvat smíchu. "Miláčku, to - to nemyslíš vážně, že ne? Já a Siwon…?! Proboha!" chechtal se blonďák, až mu z očí vytryskly slzy. "Peroxid je sice možná zabiják mozkových buněk, ale takovýhle zkrat mi teda zatím fakt ještě nezpůsobil…!" S dozvuky tichého pohihňávání vzal staršího kluka za ruku. Tušil, co se mu asi honí hlavou, přece jen ho znal už nějaký ten pátek, a se všemi jeho depresivními, nejistotu odrážejícími myšlenkovými pochody byl obeznámen možná až příliš dobře. "Miluju tě, Onewe. Tebe a nikoho jiného. Tak to je a vždycky to tak bylo," zavrkal a pohladil svého přítele po tváři. "Tak… proč to pořád nechceš pochopit?"

"A proč ty mi neříkáš pravdu?" opáčil brunet otázkou. "Vím, že mi něco tajíš, Keyi… Ale… nevím proč… Copak mi vůbec nevěříš?"

"Tak to není!" ohradil se mladší a nesouhlasně potřásl hlavou. "Samozřejmě, že ti věřím, ale… tohle nemá s důvěrou co dělat."

Onew povytáhl obočí. "Ne? Tak s čím tedy?"

"Já…" Blonďák sklopil zraky. "Bojím se," přiznal a rozpačitě přešlápl z nohy na nohu. "Bojím se, že… že když ti to povím, tak… tak tě ztratím…" Jeho hlas postupně přecházel do tichého šepotu, až selhal úplně.

Onewova tvář se však ke Keyově překvapení vyjasnila, jeho rty se zvlnily v půvabném, milujícím pousmání. "Nemáš zapotřebí se bát, broučku… nenapadá mě totiž absolutně žádný důvod, který by mě přiměl tě opustit." Přitáhl si chlapce do náruče a dlouze, procítěně jej políbil. Mladší spokojeně zavrněl, naklonil hlavu více na stranu, aby polibek prohloubil, a objal Onewa rukama kolem krku.

A trvalo ještě hodnou chvíli, než starší z nich jako první přerušil to sladké spojení jejich rtů. "Dovol mi sdílet s tebou všechna tvá tajemství…" zamumlal zastřeně, prsty pročesávaje chlapcovy krátké blonďaté vlasy. "Dovol mi… být skutečnou součástí tvého života… Moc tě prosím, lásko…"

Key se zahleděl do hnědovláskových upřímných hřejivých očí. Sváděl sám se sebou vnitřní boj. Ano, či ne? Říci mu o tajemství, které jeho samotného stále trochu děsilo, nebo raději zneužít vlivu a donutit Onewa zapomenout? To by bylo samozřejmě nejjednodušší, ale… copak má žaludek na to, aby mu zas a znova neustále lhal? Key rázně zavrtěl hlavou. S odhodlaným výrazem ve tváři chytil Onewa za zápěstí, dotáhl ho k posteli, poněkud nešetrně (stále ještě nedokázal přesně odhadnout správnou míru své fyzické síly) ho chňapl za rameno a přinutil posadit se. Sám pak usedl vedle něj a na jeden nádech ze sebe vychrlil: "Tak jo, povím ti to. Možná toho budu litovat, ale udělám to. Teď hned. Jen… mi slib, že se aspoň pokusíš to nějak… pochopit… Jo, a nebudeš se mě snažit probodnout dřevěným kůlem! Přísahej na Kyuhyunova otce!"

"Cože?" Brunet naprosto nechápavě zamžikal řasami. "Dřevěný kůl? A… proč mám pro všechno na světě přísahat zrovna na Kyuhyunova otce?!"

"Protože přísahu ve jménu Satanově není radno porušovat," odvětil Key záhrobním hlasem.

Onew vyprskl smíchy, přičemž si mnul pohmožděné rameno, obličej mírně zkřivený bolestí. "Vypadá to, že se Zhoumiho "Satanovo dítě" těší velkému úspěchu, což?"

"Eh?" Blonďák na něj překvapeně vykulil oči. "On mu tu přezdívku vymyslel Zhoumi? Chm, že mě to ale vůbec nepřekvapuje," zafrkal pobaveně. Když si však vzpomněl, jaký úkol před ním stojí, okamžitě zvážněl a nervózně si prohrábl ofinu. "Uhm, no, takže…"

"Ehmm, miláčku, než začneš s tím objasňováním," skočil mu starší do řeči, "chci se jen zeptat - souvisí s tím tvým tajemstvím nějak i tahle ta síla à la Terminátor?" otázal se a s bolestným syknutím se dotknul svého ramene. "Asi budu mít další modřinu…"

"Další?!" vykvikl Key zděšeně. "Co - co jsem ti ještě provedl?!"

"Ale nic, nic jen…" Onew se trochu křečovitě zazubil. "No… od našeho posledního milování mám… uhm, pár podlitin na zádech… Ale to je v pohodě, opravdu!" vyhrkl, když viděl, jak se z Keyova obličeje vytrácí veškerá barva.

"Příště mi, prosím, připomeň, ať se tě při sexu za žádnou cenu nedotýkám." Blonďák si s rezignovaným povzdechem promnul kořen nosu. "A ať raději trhám prostěradlo… Než se naučím svou sílu ovládat. Nechci tě zmrzačit."

Brunet se usmál, pohladil chlapce po hřbetu ruky a propletl prsty s těmi jeho. Chvíli ji jejich spojené ruce prohlížel, načež zvedl zrak a upřel na Keyho povzbuzující pohled plný dychtivého očekávání.

Mladší nasucho polkl. Teď už nemůže couvnout. Musí mu to říct. Ať už bude jeho reakce jakákoli… Onew si zaslouží znát pravdu. S touhle myšlenkou Key zavřel oči, zhluboka se nadechl… a spustil. Vypověděl vše, co se stalo od toho večera, kdy svého přítele tak nehezky vyhodil z pokoje, vše o potřebě pít lidskou krev, vše o svých soukmenovcích.

"Tak?" vyštěkl rozčileně, když ukončil své vyprávění. Onew jej totiž vyslechl bez jakéhokoli vyptávání, s naprosto neutrální, zamyšlenou tváří. A tahle netečnost Keyho děsila snad ještě více než nějaký hysterický amok či výraz totálního znechucení.

"Tak Siwon, Kyuhyun a Taemin, hm?" zamručel brunet. "Zajímavé…"

"Zajímavé? Zajímavé?!" Keyův hlas přeskočil o oktávu výš. "A to je všechno? Poslouchals mě vůbec?! Musím pít lidskou krev, jasný?! Lidskou krev…!"

"No a?"

"He?" Blonďákovi spadla čelist. No a?

Onew pokrčil rameny. "Piješ lidskou krev. Co na tom? Děláš to proto, že musíš. Za to tě - za to vás - přece nemůže nikdo odsuzovat."

"Takže… ti to nevadí?"

"Co je to za otázku? Samozřejmě, že ne! Pořád jsi to ty, ne snad? A já tě miluju. Hrozně moc." Brunetovu půvabnou tvář rozzářil další milující úsměv. "Jenom…" náhle uhnul pohledem a hryznul se do rtu, "bude to asi znít trochu… ehm, no… pošahaně, ale… uhm, chci abys, pokud to půjde… pil jen mou krev. Ano?"

"Tvou krev… Onewe…" Keymu se roztřásla brada. "Já… já tě miluju, miluju, miluju, MILUJUUU!" zaječel, skočil staršímu kolem krku a s hlasitým, mlaskavým polibkem ho povalil do peřin.