Bias wrecker mého mozku, Siyeonina nejkrásnější kartička, Sungjin, co si hraje na Kangtu, a... a tak dále

(Sungjin zápasí s dveřmi, SuA a Aron na něj nechápavě hledí; nakonec se mu podaří dveře bezpečně zabouchnout.)
ARON: Co to bylo...?
SUNGJIN (mávne rukou): Kolega.
SUA: Nová králičí invaze?
SJ: Tak nějak.
A: Králíci jsou umanutí.
SJ: Hmm...
SA (suše): A víte, že kdybyste si vy dva přestali hrát na nedostupný milenky, nemuseli bychom se s žádnýma králíka otravovat?
A: No dovol? Mě našla ve dvou albech!
SJ: Mě taky.
A: Vlastně ve třech! Pokud se počítá ksicht na cédéčku...
SA: Nepočítá.
A: Tak ve dvou. Ale v jednom dvojitě!
SA (s povzdychem): Ty seš marnej, fakt že jo.
(Náhle se zpoza rohu ozve řev a vzápětí se přiřítí Minho.)
MINHO: CO TO MÁ KURVA ZNAMENAT?! (zuřivě ukazuje na osobu kráčející vedle Hongbina)
SA: To je crush jejího mozku.
MH: COŽE TO?!
A: Když má její mozek biase, musí mít přece i bias wreckera. Logicky.
MH: PROČ MI TO NIKDO NEŘEKL?!
A: Copak se s tebou dá mluvit? Co přišel Sungjin, permanentně všechny kolem sebe děsíš k smrti –
MH: ÁÁÁÁÁÁ!
SJ: ...
SA: V pohodě. Je z tebe v depresi.
SJ: Proč?
SA: Přestalo ho bavit být v depresi z Arona.
HONGBIN: Čau! Už jste se seznámili s –
MH: ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!!!! (vztekle oddusá pryč)
HB: – Myungsooem?

Krásné ráno, milí a drazí!

V dnešním článku si popovídáme – jak nečekané! – o únorových zásilkách: dvou albech a spoustě kartiček, pohlednic a polaroidů. Z nichž většinu – jak nečekané! – tvoří Day6, ehm. 😅 Oh, a taky se těšte na oficiální seznámení s novým přírůstkem mého bias listu! Neskutečně vizuálním přírůstkem... 

 

Před nedávnem jsem tu hovořila o plánu pořídit si první a druhé full album Day6. Obě naráz a co nejdřív. Jo, tak to mělo být. Jenže eshop filmnadvd.cz si asi řekl, že spolupracovat se mnou není takový žůžo, jak si myslel, a dva dny předtím, než jsem objednávku hodlala finálně zrealizovat, se u Moonrise objevilo kouzelné "dostupné za 2 až 4 týdny". A velkolepé plány byly v tahu. Koupila jsem tedy Sunrise (a s ním další album, o němž budeme mluvit později), a Moonrise přijde na řadu hned, jak bude opět na skladě. 

Nu, takže Sunrise, první album Day6. Které má neskutečně cool lesklý zlatý cover, a protože je lesklý, vypadá oskenovaný samozřejmě příšerně. Lesklé věci a skener nejdou dobře dohromady, nene. "Naživo" je ale skvěle dramatický (a má ve středu Briana a co je víc!), kombinace zlaté a černé je luxusní. Jo, je na něm vidět každý otisk prstu, ale... ty se dají pohodlně otřít. 

Luxusní cover je vlastně luxusní krabička. V níž najdete jewel case s cédéčkem a texty písní, photobook a... věci s názvem clear cover (prostě průhledné kartičky, které dohromady dají obrázek, viz Nichkhunův cover ME), což u tohoto alba absolutně nedává smysl, protože nemají s coverem nic společného, ale oukej, JYP, když říkáš, že je to clear cover, tak je to clear cover. 

Jak víte, nejsem zrovna velký fanoušek jewel casů (a kdo taky je, že), obzvlášť u korejských alb, avšak jeho využití jako pouhé "úschovny" pro cédéčko je fajn nápad. Navíc Sunrise jewel case má fakt jednoduchý design, takže je evidentní, že si rozhodně nehraje na hlavní část alba. Cédéčko je rovněž designově velice prosté, ale méně je někdy více a v tomto případě spolu obě složky pěkně ladí. 

Fotka východu slunce na úvodní straně photobooku je... báječně tematická. Však se to album jmenuje Sunrise! 😆 A tímto prosím o odpuštění Entropy a The Demon, titul nejkrásnější photobook předávám prvnímu albu. Sunrise fotky jsou úžasné, nádherné a miluju je. Moc. 

Hudebně je to samozřejmě super a polovinu času si připadám, že poslouchám anime openingy. Největší radost mám z Congratulations, a největší záchvaty smíchu chytám při Dance, Dance. Ne, že by ta písnička byla tak vtipná, ale pokaždé si vzpomenu na tu seriózní hádku o tom, či se "Dance, Dance" čte s americkým, nebo britským přízvukem, a Dowoonovo geniální rozřešení: "Dansu, Dansu!" 

Kartičky Sunrise jsou ohromně cool polaroidy, dva per album. Nevím, co jsem vlastně čekala (všechno, jen ne Sungjina (a Jaeho, protože se mě bojí)), ale dostala jsem přesně to, co jsem čekat měla. Wonpila. Jeho láska mě regulérně děsí čím tím dál víc, ale protestujte, když vám o hlavu omlátí svůj křečovitě vyzubený polaroid! To nejde. 😂 Naštěstí se rozhodl, že tentokrát mě obšťastní jen jednou (díky!); druhý polaroid, který jsem v albu našla, je skupinový, což se mi nesmírně zamlouvá. 

V rámci Day6 dorazila také většina ebayových objednávek se Sungjinem. Nemusím tu obšírně vypisovat, jak jsem nadšená, viďte, umíte si to živě představit. Než ale přejdeme k Sungjinům, dovolte mi krátce se zmínit o jiném Day6 členovi, a to Brianovi. Respektive o jeho Gravity kartičce, kterou jsem koupila ryze proto, že... chci prostě vlastnit aspoň jednu Brianovu kartičku, no. A tento kus je neskutečně půvabný... a má fakt luxusní zadní stranu. Zlatou!
Sungjinova sbírka se rozrostla o Gravity pre-order a albovou (druhou verzi druhé verze) kartičku a rovněž jednu kartičku z Entropy (která je strašně pěkná!). Mám tak tři kousky od každého (+ pohlednice), kolekce pátého mini a třetího alba je tedy hotová. Všechny tyto záležitosti mimochodem dorazily ve společné zásilce s Brianem. Z Koreje. Rincos tentokrát zásilku předal německé poště, která ji předala české poště... tak jak to bylo tenkrát s My Choice.

Zásilka z Hong Kongu se rozhodla, že mi způsobí menší infarkt (aka Sungjin si hraje na Kangtu), a po přidělení trasovacího čísla v ČR začalo sledování tvrdit, že je doručená. Už asi půl roku a někde v Praze. V pondělí jsem tedy napsala e-mail poště, co to má sakra znamenat. Odpovědi jsem se dočkala v pátek, asi hodinu a půl před tím, než ke mně Sungjin konečně dorazil. Jednoduše, přidělené sledovací číslo bylo duplikované a já viděla jeho předchozí cestu. Paráda. Nu, ale The Demon zásilka byla doma, takže co chtít víc. Kartička a lyrics pohlednice. Afraid. Perfektní.

Poslední součástka, která mi ke zkompletování devítiokýnkové fólie chybí, je The Demon záložka, která putuje ze Států. Až přijde, dostanete podrobný sken celé strany. 😁 

 

S dalším přírůstkem jsem vůbec tak rychle nepočítala, protože taktéž putoval ze Států a objednávala jsem ho až v únoru. Vysvětluju si to tak, že musel cestovat expresně, ač jsem za poštovné nijak výrazně nepřiplácela. Jedná se o Siyeoninu kartičku z nejnovějšího DC alba Road to Utopia. U Lose Myself jsem vzala kartičku, která byla zrovna po ruce a příliš to neřešila, ale tady... zamilovala jsem se do této konkrétní a nechtěla žádnou jinou. Za mě je to nejnádhernější Siyeonina kartička a prozatím i nejkrásnější kartička celého šestého mini alba. (Než dorazí copatá SuA...)

Původně jsem si ji mínila pořídit společně s Bořinými kartičkami od prodejce z Koreje. Jenže on tuto Siyeon nabízel za víc než čtyři stovky, což teda sorry, ale ne. A tak jsem hledala dál a našla na ebayi mnohem přijatelnější nabídku jedné milé americké slečny. Která mi jako freebie přibalila frame kartičku. Cha! Říkala jsem, že je to úplně zbytečný produkt. Tady je důkaz! 😆

 

A nyní již - za zvuku fanfár! - přistupme k povídání o crushi mého mozku: Kim Myungsoo. Aka L. Ten z Infinite, ne z Death Note. Lidi, až do letošního ledna, byl Myungsoo můj nepřiznaný crush. Ano, tak jsem ho titulovala. Vždycky se mi líbil, fakt moc, poslední tři roky však na mě jeho vizuálnost začala mít silnější vliv. "Čím to?" říkám si, ale víc se tím nezabývám. Když padlo oznámení, že před nástupem na vojnu vydá Myungsoo první single album, první reakce mého mozku byla: "To album chceme!" Chvíli jsem na tím vážně uvažovala, pak se mi to ale rozleželo, a naznala jsem, že nedává smysl, abych to album kupovala. A tak jsem celou tu myšlenku zase zavrhla, hrdá na svoje zásady. (Haha!) Jenže. Pustila jsem si unboxing. Co si budem, Myungsoo je legendární visual, a ač si stále stojím za tím, že nejvizuálnější je ročník 1979, v letech 1991, 1992 a 1993 se narodilo to nejhezčí, co z mladších (teda "mladších", ehm) idolů pokládám za vrchol visualství. Sorry, Khune, rok 1988 tam prostě hezky nezapadá. 😅 Můj mozek opět začal fňukat: "Ale Myungsoo...! Však na něj koukni, je skoro tak krásnej jako Hongbin!", já ho ale umlčela s tím, že to album typově připomíná Muse a z Muse máme trauma a my nechceme mít další trauma. Moje rozhodnutí "žádný Myungsoo!" bylo však nahlodáváno den ode dne více.
A pak se seběhly dvě věci takřka současně - zjistila jsem, že Moonrise není na skladě, a můj mozek mi konečně vysvětlil, proč jsem z Myungsooa poslední tři roky div živá.

"Vždyť se na něj podívej. Když se usměje, vypadá jak Hongbin."

Teda opačně... ale chápete. V tu chvíli mi byly nějaké zásady ukradené, a dva dny nato spolu se Sunrise mířilo do košíku i Between Memory and Memory. Protože nemůžu nemít album týpka, který vypadá jako Hongbinův starší brácha, to je přece logické.
Nissa nakonec naznala, že Myungsoo není žádný můj nepřiznaný crush, ale zatraceně evidentní crush mýho mozku... což se mi zalíbilo. Tak jsem ho pod tímto přízviskem zařadila i do svého bias listu.
Koupila jsem album, jehož track list tvoří jediná písnička a její instrumental. Říct mi toto někdo před rokem, vysměju se mu, že něco takového bych v životě neudělala. Jo. Jasně. 😅 Nutno podotknout, že Memory je moc krásný song.
Ač mě jeho "sešitová" struktura lehce děsila, vůbec není tak traumatizující jako u Muse. Muse album má totiž ten problém, že je na "sešit" nehorázně obrovské. Memory je naštěstí jen o krapet větší než Zelos a Hades, což je pro tento typ alba akorát.
Cover... je krásný. Je na něm Myungsoo, takže není o čem diskutovat. Design cédéčka má tentýž kreslený motiv pláže jako pohlednice a poslední dvojstrana photobooku, a já neskutečně miluju jeho barvy. Fotky jsou dechberoucí – Myungsoo je dechberoucí! – a já Vám doporučuju kouknout se na některý z unboxingů. Jedná se o hluboký kulturní zážitek, věřte mi.
Album obsahuje kartičku a dvě pohlednice. Tedy mělo by obsahovat dvě pohlednice. Ty moje byly zabalené ve fólii a izolenou přilepené k ochranné fólii alba. Jedna s dramaticky elegantním Myungsooem, druhá s výše zmíněným kresleným motivem. Při prohlížení photobooku na mě však vypadly další dvě kreslené pohlednice, takže... mám trojčata, jo. Kdybyste náhodou někdo kupoval Myungsooovo album, a kreslená pohlednice Vám uvnitř chyběla... mám ji já. 😅 U kartičky je výběr ze tří verzí. Při unboxinzích jsem viděla dvě z nich – krásné, seriózní a sexy –, no, a třetí verze čekala na mě. Rozkošně ňuňavá kartička Myungsooa zakukleného v hamace. Když jsem ji poprvé uviděla, smála jsem se dobrých deset minut.

...pac a pusu, Vaše Nagasaki