O reorganizaci, rozrůstání... a porušování pravidel

(Zhoumi, Eric, Aron a Sooyoung mlčky stojí v půlkruhu a hledí do země; udivený Minho se k nim připojí.)
MINHO: Co tu děláte?
ARON: Držíme minutu ticha za mrtvou skupinu.
(Zhoumi, Eric a Sooyoung vážně přitakají.)
MH (uštěpačně): Za Shinhwu?

ERIC: Hej! My nejsme mrtví. Jsme jen staří. A máme natvrdlýho leadera.
MH: Hyung, ty jsi leader.
E: Však právě.
(Zhoumi zničehonic hystericky vzlykne.)

MH: Nebreč. (svraští čelo) To tě tak dojal konec NU'EST?
ZHOUMI: Ne, já si jenom zase uvědomil, že – (popotáhne) – moje skupina je ve fázi už asi páté klinické smrti...
SOOYOUNG: Nápodobně.
MH (užasle): Vy jste tak marní...

Hezký večer, milí a drazí.

Sběratelský souhrn tohoto měsíce – jak můžete odvodit z nadpisu – obsahuje jak kusy tradiční, to jest ty, které plánovaně rozšiřují konkrétní kartičkovou kolekci, tak ty, jež svojí přítomností automaticky znamenají změny v dříve pevně definované sbírce, a nadto jsem posbírala exempláře, jejichž koupě porušila další z mých dávno stanovených pravidel. Ne, že by to ještě někoho překvapovalo...

Připutoval další lenochodí opozdilec. A zase visual. Náhoda? Nemyslím si! Kartička, kterou jsem objednala na začátku ledna. A pokud se ptáte, z kteréhože konce světa putovala... Z ČR. 😅 Jo. Vrchol komedie. To je holt tak, když kupujete od našinců s vizí, že budete mít kartičku brzo doma... a ono houby. Kartička ale nakonec dorazila a dorazila v naprostém pořádku, tudíž je všechno fajn.
Jedná se o kousek vlastní oslavenci tohoto měsíce, mistru Myungsooovi. Možná proto jí to tak trvalo. Možná chtěla být tematicky přítomná v březnovém článku! Jeho Infinite kartička z pátého mini alba Reality. Myungsoo ve velmi zářivém oranžovém tričku. Nádhera! 🧡 A rovněž důvod pro koupi číslo jedna. Důvod číslo dvě: rozhodně musím vlastnit kartičku z alba, jehož titulním songem je má hudební Infinite obsese Bad.
I tato kartička má ten matný, na dotek háklivý povrch jako zástupci Paradise a Season 2, asi nějaká pofidérní preference Woolimu či co. Zadní strana je jednoduchá, čistě bílá se stříbrnými nápisy. Svým způsobem by se dalo říct, že je nudná, jenže vy víte, jak moc si na kartičkách užívám cokoli stříbrného, takže... já jsem naprosto spokojená!

NU'EST|10

Psal se březen roku 2012. V oblasti k-popu jsem se tou dobou pohybovala zhruba rok, příčilo se mi zkoumat nový terén a mou výsadní pozornost uzurpovaly skupiny SM Entertainment. Avšak jednoho pěkného dne na mě na YouTube vyskočila písnička skupiny s divným jménem obsahujícím apostrof, která s SMkem neměla vůbec nic společného. Netuším čím, ale thumbnail MV mě evidentně uhranul, protože proti veškrému svému přesvědčení jsem zauvažovala: Mám si ji pouštět? Ale proč bych to dělala? Nic tím na druhou stranu přece nezkazím... Klikla jsem tedy, vyposlechla si ji... a zamilovala se. 

Řeč je samozřejmě o Face, debutovém singlu NU'EST. Který dodneška pokládám za nejlepší debutový song v kategorii "chlapecká skupina" a za druhý nejlepší debutový song vůbec. Byla jsem jím natolik uchvácená, že jsem naznala: "Oukej, tyhle hochy budu sledovat." Navzdory tomu, že neměli, co jiného mi předvést, tudíž pro mě neexistovala ani hrubá představa toho, či se mi jejich tvorba vůbec bude líbit... Řečeno polopatě, začala jsem se zajímat o rookie skupinu. Zkrat, který se nestal nikdy předtím a hlavně už nikdy potom.
Výsostné prvenství NU'EST. 
Když se nad tím ale dneska zamýšlím, překvapuje mě, že jsem po nich tak nadšeně skočila, protože co se dojmu ze členů samotných týče... JR mě děsil, z Baekha jsem byla rozčarovaná, že není rapper, Minhyun mě děsil ještě víc než JR a byla jsem si jistá, že je to psychouš, co ve volném čase topí koťátka (viz onen nechvalně proslulý půlvteřinový záběr z konce Face); jediný, kdo na mě zapůsobil stoprocentně dobře, byl Ren, jehož ikonická platinová z něj činila hezčí panenku Barbie, než je originální panenka Barbie. Na spokojenosti mi navíc zrovna nepřidalo, že čtyři pětiny skupiny jsou mladší než já – v té době se mi to jevilo extrémně divné. Jenže! Byl tu ten jeden spásný bod jménem Aaron Kwak. Kterému jsem jednoduše nemohla říct ne. A ač se to tak tenkrát úplně nezdálo, rozhodně si mě hned od prvního dne bezvýhradně získal. Nebýt Arona, vím jistě, že bych NU'ESTy mezi lety 2013–2014 hodila přes palubu. A to by byla nevýslovná hanba a já jsem svému malému americkému ohromně vděčná, že dokázal moji kolísající pozornost udržet při životě. 🖤

V červenci téhož roku vydali NU'EST singl Action, který předčil má očekávání a nadchnul mě skoro tak jako Face. Po vizuální stránce to navíc bylo ještě o stupeň lepší než jejich mistrovský debut a vůbec poprvé nás svojí krásou oblažil rudovlasý Aron – a že nikomu červená na hlavě nesluší tolik jako Aronovi!

Ten třetí - 20. kapitola

※ O tom, jak Jonghoon nechce umřít hlady a Heechul se maskuje falešnými vousy... zkrátka tradiční pokračování stockholmské telenovely.