O jednoznačně fešných kartičkách i diskutabilně vyvedeném photobooku

Hezký večer, milí a drazí.

Přemýšlím, či je tu cokoli, co by produkty v červnovém článku spojovalo... vyjma toho, že obsahují muže, ehm... Ne, jsou totálně random. Nevadí! Sestava je to pestrá. Od dětiček až po mladšího trilobita. Vracejí se, mimochodem, i dva staří známí, o nichž tu – v rámci nákupů – už dlouho nebyla řeč, a je to vskutku návrat v plné síle!

Pár měsíců zpátky jsem se zamýšlela nad Taovými kartičkami a zjistila jsem, že nevlastním žádný jeho rudovlasý exemplář. Chyba! Soustředila jsem se tedy na hledání studentíka z Growl (protože mám slabost pro školní uniformy, kdyby náhodou někdo nevěděl), jenže jak už to tak bývá, jakmile začnu po něčem pátrat, ono to najednou neexistuje. A ani Tao v tomhle ohledu nezklamal. 😅 Zaúkolovala jsem dokonce i vrchní pandí advokátku Nissu, aby mi dala echo, kdyby tu kartičku náhodou někde viděla...!
A tak uběhla nějaká doba, a Growl Tao stále nikde. Aktivní hledání jsem frustrovaně vzdala a byla smířená s tím, že koupím první rudovlasou verzi, na kterou narazím. Když to nebude studentík, má smůlu. A já taky. No, a mezitím přišlo uvědomění si toho, že Holiday album má ID kartičky a já nevlastním ty Yoonovy a co jsem to proboha za matku ignoranta! Jak dobře víte, koupila jsem je od slečny z Německa a s nimi i Chenovu EX'ACT kartičku. A taky víte, že jsem těch EXO kartiček chtěla koupit víc, naneštěstí nic vyjma EX'ACT Chena už nebylo k mání. Ano, hádáte správně, jednou z těch vyprodaných – ač v inzerátu se tvářily, že stále jsou – kartiček byl i Growl Tao. 
Frustrovanější než kdy dřív jsem jako ten pověstný tonoucí, co se stébla chytá, přikročila k finálnímu řešení: zklame-li tě instagram, zkus starej dobrej ebay. Geniální nápad, mimochodem. Reálně jsem skočila hned po první nabídce z Kanady, která svojí takřka instagramovou cenou působila jako upřímná omluva za všechny ty trable, co mi Growl Tao způsobil.

Ale teď...! Tleskejme a provolávejme slávu! Po sto letech jsem úspěšně završila Hakyeon/Ken fólii! 🎉 Finální kartičku, která uzavřela Hakyeonovo charismatické kvarteto, tj. exoticky vyhlížející (jakože exotičtěji než normálně) Error kus, jsem koupila od slečny z Irska. Byl to lehce riskantní krok, přiznávám; prodejkyně se sice oháněla desítkami inzerátů, ale sales/trades proofem ani jediným. Tak nějak podvědomě mi však byla sympatická. A měla Error Hakyeona. Za normální cenu. No neber to!
Teď se ale, prosím, zadívejte na fešný VIXX gif níže a představujte si, že to cherry rajče, co Hongbin ukradl a sežral Hakyeonovi, je má výsadní pozornost. To přesně se totiž stalo. 

Mezi pestrou směsicí kpopových produktů, jež slečna na svém profilu nabízela, se nacházela i druhá Hongbinova Boys' Record fotka. Druhá. Hongbinova. Boys' Record. Fotka! Lidi, já přísahám, že do toho dne jsem neměla tušení, že těch fotek existuje víc než jedna za každého člena. 😅 A že je ta Hongbinova tak nehorázně rozkošná...! Trochu mě sice mrzí, že má na hlavě naraženou růžovou! hučku, a nejsou tak vidět jeho ikonické růžové vlasy, ale... Mozek měl okamžitě jasno: tu fotku životně nutně potřebujeme. Váhání nebylo na pořadu dne, musela jsem ji mít. Napsala jsem si tedy slečně jak o fotku, tak o kartičku, všechno dokonale klaplo a ještě jsem od ní dostala dvě pěkná tematická Chained Up freebies. Prostě nádhera!
Dokončila jsem tak nejen devítiokýnkovou fólii těch dvou chujů, ale i Hongbinovu malou čtyřokýnkovou, v níž se půvabně střídají Boys' Record fotky s Elysium záložkami.     

Ačkoli jsem loni na ebayi sehnala Minhův SMCU Express set  a dobře se na tu šťastnou náhodu pamatuju, kartičky SMCU Palace mě tam upřímně zpočátku hledat nenapadlo. Teda... koupila jsem na ebayi Kangtovu membership verzi alba, to jo, u té jsem se ale řídila jasnou rovnicí produkt z Koreje = ebay. A pouhé kartičky mých zbylých SM biasů jsem z Koreje vskutku objednávat nehodlala. Proto jsem se neustále prohrabávala instagramem ve snaze najít kteroukoli Changminovu kartičku za normální cenu. Protože pardon, ale 15 dolarů nebo euro chtějte za populární člen(k)y NCT a aespy, ale ne za trilobita, jako je Changmin. Však půlka těch lidí, co ho za ty prachy nabízí, ani neví, kdo jsou TVXQ, sakra!
Takto jsem brousila kolem jednoho polského inzerátu, kde slečna za Maxe nejprve chtěla těch 15 euro, pak jí ale asi došlo, že tu cenu dost přepálila, a snížila ji na 12. Hezké. Ale 12 euro je pořád moc. Snad když vytrvám, půjde s cenou ještě níž a ve finále se dostaneme k rozumné cifře, kterou mi za Changminovu SMCU Palace kartičku nebude líto dát... To trvalo zhruba dva měsíce. Až tehdy mě napadlo, že bych vlastně mohla zkusit zkontrolovat i ebay. Evropských TVXQ nabídek tam sice obecně moc není, ale tohle je záležitost celoSM alb a v nich Maxe někdo najít mohl... A skutečně! SMCU Palace Changmin – že prý Portrait verze – v nabídce jiné polské prodejkyně (jaká úsměvná náhoda!) za krásnou sumu v přepočtu dvouset korun českých. 👌 Výtečné!
Na Maxovy poměry je jeho půvabné SMCU Palace selfíčko až podezřele střízlivé... Což je na jednu stranu podivné, na stranu druhou si ale vyloženě užívám, že mám zase jednou Changminovu kartičku, na níž je chlapec prostě jen klasicky krásnej jako on umí být. Chválím límeček košile vykukující zpod svetru, mimochodem. Changminův zdejší outfit se mi celkově nesmírně zamlouvá.       

Během hledání Soobinových Temptation kartiček jsem tak jako rekreačně přemítala, jakou Temptation variantu chci za Beomgyua. Logicky bych měla jít po verzi Farewell, viz album, mně se ale více zamlouvala kartička verze Lullaby. Už proto, že má na zadní straně Beomgyuovo jméno a celkově se od zbytku Temptation kartiček liší. Pak jsem ale objevila exempláře Weverse verze a zamilovala se do usměvavé véčkové kartičky. Té s ohavnou zadní stranou žel bohu. Fakt chci, aby můj Beomgyuův jediný Temptation kus měl ošklivej zadek? Ne. Ta kartička navíc prakticky neexistuje, zas by to bylo hledání na půl roku, co by mi cuchalo nervy, a tohle všechno mě nakonec utvrdilo v původní vizi, a to nákupu kartičky verze Lullaby. A protože Lullaby Beomgyu je asi ta nejčastěji inzerovaná Temptation kartička – zakopávám o ni neustále – rozhodla jsem se, že ho nebudu pořizovat samostatně, ale s další kartičkou. Nejlépe se zbývajícími Soobiny.
A jak tak pátrám, padnu na čerstvý německý inzerát, co obsahoval všechny tři Temptation kusy, jež mi chyběly ke spokojenosti. Že by to tentokrát konečně vyšlo...? No, ne, Daydream Soobin se rozhodl hrát si na nedostupnou. Ale jeho Nightmare kolega a Lullaby Gyu se se mnou naštěstí kamarádit nebáli.
Bezmezně žasnu nad estetikou Soobinovy Nightmare kartičky; je krásná, je rozkošná, je působivá. Obzvlášť pak vyzdvihuju ten řetízek s přívěskem, co má chlapec omotaný kolem prstů. Úžasně efektní detail! Zdejší zadní strana si mě, jak správně očekáváte, získala svojí barvou. Ten růžový odstín je prostě nádherný. Půvabně se vymyká nastolenému zelenobílému schématu, jež platí pro Soobinův Temptation set. 
Lullaby Beomgyu působí mnohem seriózněji než mrkající Lullaby Soobin, na něžné éteričnosti mu to však neubírá ani v nejmenším. Naopak. Reálně mám při pohledu na něj neodbytný pocit, že koukám na nespecifikovanou pohádkovou bytost. Vílu? Nejvíc tomu dojmu pravděpodobně napomáhá ta obří květinová ozdoba, která... je na jednu stranu neskutečně zvláštní, jo, ale Beomgyuovu uchu nehorázně sluší.   

○○○
Daydream verze Soobinovy Temptation kartičky je... překrásná, samozřejmě. Ale v porovnání se zbytkem Temptation setu bych ji upřímně nazvala lehce nudnou. Přirovnala bych ji k Tear verzi jeho Thursday's Child kartičky. A to znamená jediné: že ji budu hledat ze všech nejdýl, sakra! 😅 Reálně nevím, či mám tak moc rozbitý smysl pro vizualitu, ale nedostupnost této kartičky pro mě zůstává nadpozemskou záhadou. Stejně jako tomu bylo s Tear verzí, jo. Konejším se myšlenkou, že pro ni určitě existuje nějaké logické vysvětlení, jako že... jeho Daydream kartiček bylo vytištěno fakt málo. Ehm...
O tom, jaké peklo bylo shánět blonďtého Soobina, jsem se tu už obšírně rozepisovala, a u této kartičky si proto detaily odpustím. Faktem nicméně zůstává, že když jsem narazila na estonský inzerát, kde se Daydream Soobin tvářil dostupně, zkusila jsem štěstí, jistě, víru v úspěch jsem ale preventivně pohřbila... no, vlastně hned. Však každý můj pokus získat tu kartičku skončil –

"Great! I'll send you a video of him soon!"

Přísahám, že když jsem si přečetla tuto odpověď, bezmála minutu jsem čuměla na monitor s pusou otevřenou. Ono to fakt vyšlo?! Fakt mám Daydream Soobina?! Jo, fakt jo! Balení a odeslání se sice trochu pozdrželo, tento nešvar ale ve stejnou dobu postihl nejednu mou zásilku, a ve finále byl přístup estonského prodejce vlastně úplně zlatý. Obdaroval mě, mimochodem, kupou freebíček, ze kterých tematické sice bylo pouze jedno, ale mě osobně jeho rozličný výběr nesmírně potěšil. O slečně, z níž jsem měla největší radost, jsme vůbec nemluvili, nemám na intáči její fanarty, nic. A přesto se hoch trefil, a hned dvěma kousky. Wow.
(A estonská pošta je rychlejší než smrt. To jen tak na okraj.)
Mám hotovo! Soobinův Temptation set je dokonale kompletní! Hurá! Troufám si tvrdit, že je to ten nejněžnější a nejéteričtější set, na jakém jsem kdy měla tu čest pracovat.

Potom, co jsem dopsala SooGyu segment minulého článku, jsem začala až podezřele často narážet na jejich Chaotic Wonderland kartičku. Jakože nesmyslně často. Potíž byla, že když už se ta kartička náhodou tvářila dostupně, jednalo se buď o GO, nebo byl ten inzerát celý jakýsi... pofidérní. Abych to shrnula, nebylo to ono správné "kartička si mě sama našla!" znamení. Proto jsem všechna tato lákadla profesionálně odignorovala a hleděla si svého. Zběžně jsem však samozřejmě každý SooGyu inzerát kontrolovala, protože co kdyby tam náhodou čekal on. Mého srdce šampion. Nechat si ten správný proklouznout mezi prsty? Hrozná představa! A tak jsem číhala. A vyplatilo se.
Natrefila jsem na stručný, jasný a seriózní americký inzerát, který se mi zalíbil na první pohled. Cena slušná, i slečna prodejkyně působila důvěryhodně. Jako youtuberka, a ne úplně malá, by si okrádání lidí jistě nelajzla... Tak jsem se zeptala, či by to šlo...? Šlo. A šlo to hezky svižně. A navrch jsem dostala Soobinovo blonďaté freebie! Juhůůů! 
Na rozdíl od Temptation unit kartičky má Chaotic Wonderland kus extrémně strohou zadní stranu. Evokuje ve mně dojem chladu a barevná nevýraznost jí zatraceně sluší. Přední strana je opět nesmírně divná, ale divná jiným stylem než tomu bylo u nenastajlovaného Temptation SooGyua. Soobin zase nevypadá jako Soobin... nebo vypadá jako Soobin, co je příbuzný s gangsta Bobem. Vyberte si, co je lepší. 😅 Avšak nesmírně mě fascinuje ten modrý mikrofon, co gangsta Soob drží v ruce. Netuším sice, proč drží mikrofon, ale je to cool. A ty uniformy! Uniformy jsou boží. Zvažuju, jestli víc boží, než Beomgyuovy ikonické dlouhé vlasy... už druhé ikonické vlasy v tomhle článku hm... Každopádně na to, jak podivně to selfíčko vypadá, je jeho podivnost úžasně stylová.
Přesně jako SooGyu.

Z čiré nostalgie i nadále několikrát týdně kontroluju hashtag 'nuestsale'. Nu, a v polovině března na mě vyskočil updatovaný inzerát Aronových nealbových kartiček v režii té neskutečně milé americké slečny, která tvořila nejlepší NU'EST photocard templaty a od níž jsem před rokem pořídila The Nocturne a Romanticize PéÓBéčka a ikonickou The Black kartičku s kloboukem popírajícím gravitaci. Sečteno, podtrženo, byl tu inzerát od prověřené prodejkyně, co obsahoval kartičky, které se mi zamlouvaly. Zbývalo tedy zodpovědět zbytečnou zásadní otázku: skutečně chci načínat třetí Aronovu nealbovou fólii...? Jasně, že chci! A tak jsem si inzerát uložila s tím, že do reálného nákupu se pustím později. Konkrétně dva měsíce nato, protože není ideálnější údobí pro lov mý ženy než květen. Musím si to nějak blbě okecat, samozřejmě. A ty vole... mně nakupování Arona tak zatraceně chybělo! 💚

Jak jsem přiznala minule, trpím patologickou blonďatou obsesí, a Aronových blonďatých kartiček se nikdy nenabažím, a proto jsem si pořídila další The Nocturne POB. Ještě jich pár zbývá... Nejklasičtější platinové selfie v outfitu zemitých barev. Velice, velice cool. Mrzí mě na něm pouze to, že jeho zadek se nijak nehlásí k The Nocturne albu. Vypadá jako docela random kartička, jež časová spadá do Aronova blonďatého období. Toť vše. A je to škoda.
O světlovlasé Spoonz kartičce sním už roky a hurá, konečně rok po rozpadu NU'ESTů, ehm se zadařilo! Kšiltovkový Aron v džísce je jedna věc, no Aron se Slimem v náručí, to je bezodkladná nutnost pro mou kolekci! Variant této série existuje samozřejmě víc, a koupi jakékoli další (nejlépe opět se Slimem) se určitě bránit nebudu, ale... zůstane-li pouze u této jediné, nevadí. Je to kartička hodná veškeré mojí lásky. Nebo minimálně devětadevadesáti procent... Lehce mě na ní totiž irituje její nepřirozené, superbílé pozadí. To naštěstí tak trochu zachraňuje design zadní strany s bílým rámečkem. Celkově je zadek té kartičky moc pěkný. Má hezkou barvu, pyšní se autogramem a vibující Slime v houpací síti je rozkošný Detail s velkým d. 
Po krátké diskuzi s mozkem, zda bych měla zkompletovat duo The Black kartiček (hloupá otázka), jsem koupila selfie verzi této koncertní záležitosti. Ta sice neobsahuje ikonický klobouk, co popírá gravitaci, zato vyhlíží, že je focená sotva pár minut před začátkem koncertu, a to jí dodává na jakési... hm... dynamičnosti? Živosti? Reálnosti? Vyberte si, co Vám zní nejlíp. U této kartičky bych, mimochodem, její velice modré pozadí pro změnu ráda pochválila. Oh, a Aronův outfit...! Miluju Aronův nesmírně fancy outfit.
Poslední kartička, která vyměnila americké bydliště za ČR, je třetí Needle&Bubble POB. Jo, oficiálně už mám víc PéÓBéček než albových kartiček. Což teda není nic převratného, když albové kusy z Needle&Bubble vlastním jenom dva, ale... rozumíte. 😅 Jedná se o elegantní telefonní selfíčko. Které svým zasazením spadá k MV Again, a já se přistihla, že mě pohled na ně nevýslovně dojímá. A to jsem si myslela, že jsem z toho slzavýho údolí už vyrostla, kruci! Zadní strana barevně kontrastuje se zadky korálkového a polaroidového POB, a největší pozornost poutá Aronovo jméno vyvedené v krásném, křehkém Needle&Bubble fontu.
○○○
Při jedné nostalgické květnové kontrole hashtagu 'nuestsale' na mě vyskočil francouzský inzerát dvou Needle&Bubble kartiček, jedné pohlednice a jednoho – toho důležitého! – PéÓBéčka. "Oh, tohohle Arona ještě nemám!" zaradovala jsem se. A že když už teda budu jeho nealbovou sbírku rozšiřovat, rozšířím ji pořádně, a na to konto jsem si napsala i o americké kartičky, o nichž byla řeč výše. Souvislosti, chápete. Francouzská pošta naneštěstí poslední dobou dělá skutečnou čest své věčně stávkující domovině, ehm, a zásilka odtud dorazila až týden po té americké. A to na cestu vyrazily současně. Prostě trapas.
Aronnieho s kytičkou, půvabného konceptového sourozence polaroidového POB, zaštiťuje Weverse. A mně spadla brada, když jsem tu kartičku vytáhla z toploaderu. Pamatujete, jak jsem Kangtovu ID SMCU Palace kartičku přirovnávala ke kreditce? Weverse Aron je nimlich to samý! Ten povrch, ta struktura... fascinující!
           

Už pěknou dobu jsme si nepovídali o Sungjinovi, co? Chyběl Vám? Opovažte se říct, že ne! Mně teda zatraceně moc, a proto si nyní všechno to day6-leader-strádání plně vynahradíme!
Déle než půl roku jsem měla v záložkách uložený jistý americký inzerát. Primárně mě nadchl, protože obsahoval dvě SungK fotky (a SungK čehokoli není nikdy dost), rovněž tu ale byly přítomny i fotky a kartičky výhradně Sungjinovy. A když už bych z té Ameriky nakupovala... "Určitě té slečně napíšu příští měsíc!" znělo mé opakující se motto. A jak říkám, trvalo to půl roku. Podvědomě jsem očekávala, že až ten inzerát otevřu znovu, půlka věcí bude vyprodaná. Ale ne. Nadále se v něm skvělo všechno to, co první den, kdy jsem ho poprvé objevila. Znamení? Výhoda nepopulárního člena jakožto biase? Kdoví. 

Nakonec jsem tedy slečně, evidentně nejpřednější MyDay, opravdu napsala. Zásilka dorazila překvapivě rychle (a ne, nešla z Kalifornie), bylo mi věnováno Sungjinovo krásné freebie... 👌 Mám jich už tolik, mimochodem, že jsem jim v Day6 sekci musela zřídit vlastní fólii.
Pořídila jsem Sungjinův set pěti kartiček k pátému výročí Day6. Pět exemplářů, každý z jiné Day6 éry. Nápad absolutně geniální, provedení naprosto rozkošné. Můj nejoblíbenější je úsměvavý kus ve světle modré košili a bílém roláku; miluju ten pastelový odstín jeho růžové zadní strany. Podle zadních stran jsem vlastně seřadila celý set, od nejsvětlejší růžové až po nejtmavší černou, no je mi jasné, že tím jsem rozbila jakoukoli správnou časovou posloupnost, ehm... Nevadí. Hlavní je ✨ estetika ✨.
Všichni dobře víte, jakou slabost mám pro Sungjinovu něžnou kartičku z prvního fanmeetingu You Made Day. Umíte si tedy představit mou reakci, když jsem v inzerátu spatřila YMD pohlednici a fotku. "Potřebuju! Nutně!" Každá položka je očividně jinak velká, no já si toho reálně všimla až ve video proofu, který mi poslala slečna prodejkyně. Jasně, mohla bych přiznat, že su prostě slepá, no já mám lepší výmluvu: BYLA JSEM PŘÍLIŠ OSLNĚNA SUNGJINOVOU KRÁSOU! Což vlastně není tak daleko od pravdy... Nichkhun a jeho tužka mají extrémně silného konkurenta. Co se zadních stran týče, menší fotka žádnou nemá, zato pohlednice, ta na ní flexí rovnou s autogramem. Zdejší design je velice jednoduchý, ale tím správným způsobem, a s půvabnou stranou přední se nádherně doplňují.
Nu, a konečně k těm unit fotkám, kvůli kterým se toto celé vůbec odehrálo: jedná se o další Every Day6 merch, a měl by náležet ke koncertu v Busanu. (Jistá ale vůbec nejsem, takže... omlouvám se za případné nepřesnosti.) Ah, ty fotky jsou tak překrásné...! Nissa měla z mého nadšení, že existují, málem druhé Vánoce, ale já přísahám, že jsem o nich skutečně nevěděla, dokud jsem je neuviděla v tom inzerátu. Jak nejde o albové produkty... Every Day6 concert in Busan fotky mi připomínají SungK Entropy kartičky, jen s tím rozdílem, že nálada fotek je mnohem... snovější.
○○○

Sungjinovy albové kartičky (a občas i záložky, ehm) sbírám po trojičkách, jsem s tím naprosto spokojená a nehodlám na tom nic měnit. Jenomže výjimka se vždycky najde, že... 
Negentropy set tvoří kvarteto. A já přísahám, že mě absence žádné jiné kartičky v mojí sbírce dosud neiritovala tak moc, jako absence čtvrtého Negentropy kusu. Pravda je totiž taková, že jsem ho od začátku velmi chtěla. Můj trojičkový plán byly dvě kožené kartičky + jedna džísková, a to právě ta klasicky krásná. Jenže v době, kdy jsem na Negentropy trojičce aktivně pracovala, procházela tato verze kartičky existenční krizí a... prostě nebyla. Nakonec jsem ji tedy oželela, a koupila jsem tu druhou, tu, na níž se Sungjin tváří jako... no, Sungjin. 😅 Což není špatně, to ani náhodou. Bylo by divný nemít aspoň jednu divnou Negentropy kartičku. 
Ten chybějící exemplář mi ale stále ležel v žaludku. Co víc, už zhruba rok na něj narážím při každé náhodné prohlídce Day6 inzerátů. Náhoda? Nemyslím si! Tak že bych ho koupila a vyřadila  pofidérního sungjinoidního Sungjina...? Ale já pofidérního sungjinoidního Sungjina nechci vyřadit, tak co s tím?! Jak mít všechny a přitom zachovat trojičkovou formu?! No, jednoduše. Ty kartičky nemají zadky. A mně to došlo až minulý měsíc. Že můžu bez problému dát dva kusy na sebe. Ehm.  

Klasicky krásného Negentropy Sungjina jsem nakonec pořídila od slečny ze Španělska, která mě upřímně dojala svým svědomitým přístupem. Ve stejnou dobu jsem se už skoro měsíc otravovala se dvěma prodejkyněmi, na něž byl spoleh asi jako na předpověď počasí, a milá zlatá Španělka, jež se mi horečně omlouvala, že se s odesláním zpozdila o jediný den, byla hotový balzám na duši.
A to, dámy a pánové, je konec stupidního epického příběhu o tom, jak se z mojí Sungjinovy Negentropy trojice stala utajená čtveřice. 

Když padlo oznámení, že Sungjin vydá photobook, byla jsem velmi překvapená. Zrovna u něj bych čekala... no vlastně cokoli jiného, ale oukej. Chlapec sám prohlásil, že by rád vydal album, ale že momentálně se na něj tak úplně necítí, a to samozřejmě plně respektuju. A photobook jako alternativa je určitě nejefek(tiv)nější řešení. Sto stran Sungjinových (a jenom Sungjinových!) fotek jsem si samozřejmě nemohla nechat ujít.
Na jeho únorový hmm Archive jsem se těšila jako malá holka a chtěla jsem si jeho rozbalení užít na první dobrou a se vším všudy. Unboxing videím jsem se proto vyhýbala jak čert kříži. A vyšlo to. Na první dobrou a se vším všudy. O to víc mě mrzí, že nejsilnější emoce, jakou ve mně Archive vyvolal, bylo... zklamání. 
Packaging toho photobooku mi připomíná Romanticize, a jistě si dovedete představit, jak nelichotivě pro produkt vyznívá, když na mě působí jako Romanticize. Svou roli v tom asi i sehrála má podvědomá naivní představa, že photobook rovná se kniha s pevnými deskami. Jenže Archive je levný paperback. Uložený v příliš velkém papírovém obalu, který má uvnitř příliš mnoho místa, a tím pádem působí nepříjemně křehkým dojmem. Už chápete tu paralelu s Romanticize, že? Ta rádoby krabice by měla být uzavíratelná, jenže, haha, zavírání funguje asi jako já po třech hodinách spánku. Vůbec. Což si zjevně uvědomovali i milí výrobci, a tak, aby photobook nepadal ven, drží ho uvnitř taká pofidérní papírová konstrukce. Která je tím největším kamenem úrazu. Vytáhnout z ní photobook ven, zvládnete-li netrnout hrůzou, že ho nedopatřením poškodíte (hřbet, ehm), to ještě jde. Ale dát ho zpátky dovnitř tak, jak patří, a nenatrhnout (natrhnout) u toho papírovou kostru, to je nadlidský úkol. Spoiler: nevydržela jsem to a vytáhla ji. Rozumím proč ten papírový obal použili, ale jeho řešení je nesnesitelně hloupé.
Ale dost už negativismu, všechny ostatní aspekty Archive fungují výtečně. Design vypadá dobře a fotky jsou prostě skvostné. Nic speciálně dechberoucího na nich nenajdete, to ne, mají jednoduchou, příjemně domáckou atmosféru. Já osobně mám při listování photobookem pokaždé silné nutkání uvařit si kafe, zabalit se do deky, hodit nohy na stůl a prostě odpočívat. A to je zatraceně sympatické. Moc se mi líbí nápad poslední dvoustrany, kde najdete miniatury použitých fotek. Vězte, že shluk dvaasedmsedáti maličkých Sungjinů člověka nemůže nechat chladným. 😄 
Součástí photobooku jsou i kartičky – samozřejmě – a velmi stylový kapesníček. Ano, kapesníček. Víc random už to snad ani být nemůže. Na druhou stranu, kolik kpop fandů vlastní oficiální kpopový kapesník, že...? Je na něm vytištěný snímek, který pořídil přímo Sungjin (prý), což mu v očích fanouška rozhodně dodává punc výjimečnosti. Vedle Shinhwa Changjo FBI odznaku je Archive kapesník to nejoriginálnější, co mi kdy jaký idol nabídl.
Archive kartičky jsou tři, půvabná seriózní selfíčka. Ano, taky jsem v šoku, že Sungjin umí fotit normálně vyhlížející selfie... Mé nejoblíbenější je to v zeleném svetru. Co se ale pozornosti týká, tu si pro sebe hamižně krade Sungjin zababušený v pruhované šále. Fascinuje mě, mimochodem, kontast mezi skladováním kartiček v albech a jiném merchi. Zatímco v albech bývají kartičky naházené na volno, v Season's Greetings (zdravím Aarona!) či photobooku jsou pečlivě uložené pohromadě v ochranné fólii. Upřímně, ta úpravnost má něco do sebe...
A protože mluvíme o photobooku idola z *Taecyeonův dramatický šepot* JYP, nebyla jsem samozřejmě ochuzena o pre-order benefity: jednu velice uměleckou pohlednici a jeden velice boží podepsaný polaroid.

...pac a pusu, Vaše Nagasaki