čtvrtek 29. srpna 2024

Funko POP! aneb chibi ve 3D

Funko Pop tu a Funko Pop tam, Funko Pop kam se podívám!

Sepsání tohoto článku bylo časově mnohem náročnější, než jsem si představovala (čtěte: su líná lemra), jeho finalizace se každopádně úspěšně zdařila. Souhrn mojí prozatímní Funko Pop kolekce v celé své kráse. Za rok až deset očekávejte part 2, s nákupy figurek jsem totiž rozhodně ještě neskončila; myslím si minimálně na další tři.
Vizuálně hrají Funko Pop figurky v tomto článku prim, vzato celkově se však jedná spíš... o takový lehký vhled do mého filmového/seriálového vkusu. Figurky si pořizuju jako reprezentanty toho či onoho díla, jež pro mě má výraznou citovou hodnotu. Ideálně v podobě nejoblíbenější postavy.


Star Wars • Leia Organa


Můj vztah se Star Wars je... zvláštní. Příběh ságy z předaleké galaxie mám nastudovaný už roky, filmům jako takovým jsem se však zarytě vyhýbala. Proč? Nemám nejmenší tušení. 😅 V roce 2022 naštěstí můj bratr naznal, že je načase mamá a mě kulturně vzdělat, a tak začal náš týdenní Star Wars maraton.
Začalo to prequely, logicky. Jak asi víte, prequelová trilogie je totální meme materiál. Navzdory prvotním obavám jsem si díly 1, 2 a (obzvlášť) 3 vcelku užila, většinový podíl na tom ale má bezpochyby to, že jsme je sledovali ve skupině. Sama bych si prequely dobrovolně znovu nepustila.
Prequelová trilogie tedy dostála své nevalné pověsti... dostojí té svojí – výsostně kvalitnější – i původní trilogie...? Dle mého skromného názoru rozhodně. Do dílů 4, 5 a 6 jsem se nepokrytě zamilovala. Líbí se mi jejich pohádkovost, přímost a jednoduchost. A čeho si na nich cením především, jsou postavy. Prequely možný mají lepší a stylovější souboje se světelnými meči a sequely vypadají líp po vizuální stránce, ale postavy, v těch obě před- i po- trilogie těžce pokulhávají.
Nu, a jak už jste z podnadpisu asi odvodili, mé maličkosti vůbec nejvíc zaimponovala princezna Leia. Od chvíle, kdy se poprvé zjevila na scéně, jsem měla jasno: 

To je moje holka.

Což není zrovna obvyklé, abyste věděli. Mám ráda spoustu ženských postav, ale to neznamená, že se jedná o mé nejoblíbenější postavy. V drtivé většině případů je na mém žebříčku oblíbenosti předčí jejich mužští kolegové. Sakra, takřka dvacet let si dívčí prvenství držela výhradně Kida z disneyovské Atlantidy! Mé nejoblíbenější disneyovky, mimochodem. No, jenže na Atlantidu všichni serou – Disney obzvlášť – Kidiny Funko Pop figurky se tudíž s devětadevadesátiprocentní pravděpodobností nikdy nedočkám. Byla by tak epická! Hanba a absolutní selhání lidstva, ale nedá se svítit. A tak jsem se svou frustraci rozhodla léčit kupou Funko Popek svého druhého největšího girl crushe...
Začalo to na podzim roku 2023. V záchvatu inspirace jsem se rozhodla pro velký narozeninový Funko Pop nákup: Darth Vader pro bratra, Leia z Nové naděje pro mě. Ta nejikoničtější Leia, mohu-li soudit. Bílé splývavé šaty a účes á la dva donuty jsou její takřka poznávací znamení. Blaster v ruce je pak ta pomyslná třešnička na dortu, která tvrdohlavou, arogantní a odvážnou princeznu perfektně dokresluje.   



Leiu z Impérium vrací úder a Návratu Jediho jsem taktéž dostala k narozeninám. Od kolegyň z práce, samozřejmě na můj popud. Jsem totiž přesně ten typ člověka, kterému už podvědomě nechcete cokoli kupovat z vlastní iniciativy, a tato "řekni, co chceš, a my ti to pořídíme" filozofie funguje ke spokojenosti všech zúčastněných na jedničku.
Figurka z pátého nejlepšího dílu je bez debat mojí nejoblíbenější Funko Pop Leiou. Což je popravdě trochu paradox. Když jsem totiž svoje první Funko Pop trio zhlédla poprvé, shledala jsem Leiu z Impérium vrací úder tou nejmíň wow. Jako fakt. Nechápu, kam jsem v říjnu 2023 dala oči...
Líbí se mi její póza; Leiin vzhled tu celkově budí respekt – a to ani nedrží kvér, podotýkám! – a přitom působí navýsost noblesně. Jak účes, tak oblečení vyhlížejí fantasticky. Zbožňuju ty propracované detaily zapletených cůpků a krajkového vzoru na plášti.



Třetí narozeninová Leia je na své komorní poměry oděná překvapivě barevně. Zelený "jsme na misi v lese!" outfit je úžasně svěží změna. Nemluvě o tom, že se jedná o mou jedinou Leiu v kalhotách. A na to je třeba poukázat! 
Zelená Leia z Návratu Jediho má bezesporu ten nejepičtější účes ze všech zdejších Funko Popek. Jestli jsem se otravně rozplývala nad detaily účesu Impérium vrací úder figurky, z detailů účesu figurky Návratu Jediho úžasem padám na zadek. A je fuk, pokolikáté ho vidím.



Čtvrtá Leia do kolekce přibyla v únoru 2024. V týdnu před čtrnáctým mě totiž napadlo, že by bylo fakt humorné koupit mamá k Valentýnu valentýnského mistra Yodu, a protože tentýž e-shop nabízel i "ewočí" Leiu z Návratu Jediho, neodolala jsem.
V porovnání s jejími výše představenými variantami působí tato něžná Leia jako docela jiný charakter. Miluju její vlasy, ale zároveň mě nevýslovně iritují. Když totiž na figurku koukám zepředu, zdají se mi nepatřičně krátké, z boku i zezadu je však evidentní, že sahají do pasu, přesně tak, jak mají (viz filmová předloha). Ach jo. Kdo by se nadál, že může obří chibi hlava tak dramaticky zkreslovat realitu? 😅



Avatar: Legenda o Aangovi (Avatar: the Last Airbender) • Aang | Zuko


Avatar: Legenda o Aangovi je můj bezkonkurenčně nejoblíbenější animovaný seriál. Máte-li rádi fantasy, doporučuju jej všemi deseti. Objevila jsem ho jako náctiletá, následně jsem se k němu vrátila jako dospělá a jeho sledování si jako dítě užíval i můj nejmladší bratr čili ano, své si v něm najde každá věková skupina. 
Příběh je skvělý, postavy výborně napsané... a co mě uchvátilo primárně, ovládají se tu živly. Netuším, či se tu najde někdo tak starý, aby se pamatoval na komiksy W.I.T.C.H., no přesně na nich jsem vyrostla a očividně mě silně ovlivnily, protože živelní magie je prvek, pro který mám dodneška obrovskou slabost. Což je, hádám, ze základní kostry Školy prokletých jasně patrné.
Že existují Avatar Funko Pop figurky, jsem věděla, původně jsem však neměla vůbec zájem kupovat cokoli vyjma Leiy. Opravdu jsem tehdy naivně věřila, že zůstanu jenom u tří figurek. Haha. Tady máte prostor se mi srdečně vysmát.
Věc se měla tak: k Vánocům jsem se chystala pořídit bratrovi Funko Pop Geralta z netflixovského Zaklínače. Vybírala jsem ze dvou variant a jednou večer jsem o výsledku nechala rozhodnout mamá. "A tak si taky nějakou figurku kup, já ti ji zaplatím!" nadchla se. A já že ne, že nechci, a ona že jo, že pro mě k Vánocům skoro nic nemá, tak ať pod stromkem taky něco najdu. Inu, dlouho mě přemlouvat nemusela... Z nabídky e-shopu, odkud jsem plánovala objednat Geralta, mi pak vyšla jediná logická možnost nákupu: Aang.
Dedukce to byla snadná. Když nevedou mého vrchního oblíbence (tj. Zuko), zaštítím Avatara druhým nejlepším reprezentantem, hlavní postavou. Nutno podotknout, že se jedná o hlavní postavu, k níž mám nesmírně pozitivní vztah, tudíž ne, o nijak dramatický ústupek se nejednalo.
Vybrala jsem si Aangovu bojovou variantu, jež obsahuje vše potřebné: vítr, hůl, co je vlastně kluzák, oranžový mnišský úbor a nezbytné modré tetování. Nebudu však lhát, primárně jsem si ji zvolila proto, že součástí balení je i Momo. Ten kontrast...! Aang vypadá, že je připravený nakopat komukoli zadek... a na hlavě mu sedí lemur. 
Geniální. Zcela. ✨
Mimochodem, bála jsem se, že bude Momo z Aangovy hlavy padat, není na ní totiž nijak připevněný; naštěstí zbytečně. Drží naprosto ukázkově. 



V únoru 2024 uvedl Netflix hranou adaptaci první série Legendy o Aangovi a já po jejím dokoukání definitivně naznala, že ve své skromné Funko Pop sbírce životně nutně potřebuju Zuka. Milý princ je drama queen jedna z nejvýtečněji napsaných postav, jejíž vykoupení, tj. postupný přerod ze záporáka v hrdinu, se jeví uvěřitelně a hlavně zaslouženě. A já ho už roky nepokrytě zbožňuju a děkuji Netflixu za něžnou upomínku, jak moc pro mě Zuko znamená.
Dala jsem se tedy do pátrání. V českých obchodech nebylo po Zukovi ani vidu ani slechu, to samé platilo o oficiální evropské divizi Funko Pop. Zbývala jediná možnost, kde zkusit štěstí. Ebay. Chvíli zabralo, než jsem objevila inzerát, z jehož cen na mě nešly mdloby, no zadařilo se. Nakoupila jsem u Američana jménem Mike. Poštovné stálo zhruba stejně jako figurka samotná, a jelikož se jednalo o balík, samozřejmě ho stopla celnice a já musela platit za slavné "služby celní deklarace". Kolem a kolem však nebyl tento nákup vůbec tak nákladný, jak jsem se zpočátku obávala. A taky... je to Zuko. Zuko už z principu zasluhuje velice extra zacházení.
Pořídila jsem si jeho variantu s nejpříšernějším, leč nejikoničtějším účesem – copánkem na jinak vyholené hlavě – z první série. Ano, Zuko je můj výsadní favorit, ale přísahám, že když jsem ho v seriálu spatřila poprvé, ťukala jsem si na čelo, co má být ten ošklivej, zjizvenej týpek se směšným hárem sakra zač. V tomto případě na prvním dojmu vskutku nesešlo...
Co se figurky samotné týče, opět musím vypíchnout všechny ty fascinující detaily na oblečení, tu konkrétně na vojenské uniformě Národa ohně. Zrovna tak zjizvení Zukova obličeje vyhlíží... ehm... dobře zní v tomhle kontextu opravdu cynicky, ale chápeme se. Trochu jsem se bála vizuálu plastového ohně, jsem jím však velmi příjemně překvapena.



Lovci duchů (Supernatural) • Castiel | Sam Winchester | Dean Winchester


Před asi sto letmi – to když Nagasakiová ještě chodila na základku (strašné...) – jsem si při studování televizního programu všimla, že na Primě je v nočních hodinách vysílán jistý hororový seriál. Nadšenec do hororů jako já si něco takového samozřejmě nemohl nechat ujít. Nu, a tak začal můj pasivně vášnivý vztah s Lovci duchů.
Na Primě jsem seriál sledovala sporadicky. Jakmile jej ale přesunuli na Cool, začala jsem ho sledovala pravidelně. Doteď si pamatuju ten nepříjemný pocit, jaký ve mně vyvolal konec třetí série... Pokud si vybavuju dobře, v televizi Lovci skončili sérii pátou. To jest na svém vrcholu. Teď mě nechápejte špatně, miluju i pozdější série, ale první až pátá řada prostě jsou to nejlepší. A já nějakou dobu skutečně žila v domnění, že tady to i skončilo. Haha!
Po pár letech mě popadlo neodbytné nutkání znovu se na Lovce podívat. A taky dohnat resty z první série, kterou jsem nikdy neviděla kompletně. A tak jsem si seriál našla online a překvapeně zjistila, že pátá série není ani náhodou konečná. Čtyři řady jsem sjela... no, na svoje poměry takřka na jeden zátah, a pak jsem se rozhodla dát si chvíli pauzu. Z chvíle se stal půlrok, a když jsem se k páté řadě chtěla konečně zas vrátit, zjistila jsem, že stránka, na níž jsem Lovce sledovala, přestala existovat. Ups?  Najít seriál jinde na internetu se mi v té době bůhvíproč nedařilo, a protože to nešlo hned, vykašlala jsem se na to. Ne, že by mě čas od času nenapadlo zkusit si Lovce najít, vždycky jsem to ale odpískala, jelikož... je to seriál. Dlooouhý seriál. A já se necítila ve správném mentálním rozpoložení, abych s ním trávila čas.
Uplynulo bezmála pět let. Nastala éra streamovacích služeb. A náš rodinný rituál, kdykoli můj mladší bratr přijede domů, je podívat se na horor. Nabídku Netflixu i Maxu už jsme ale měli přebranou, a tak se bratr letos v dubnu rozhodl, že koupí i Prime. Stalo se. A co nevidím po spuštění aplikace na její úvodní straně? Supernatural! Lidi, od toho dne jsem válčila sama se sebou, či se na Lovce znovu začít dívat, nebo ne. Chtěla jsem... ale zároveň mi bylo jasné, že jakmile do toho spadnu, bude to v háji. 😅 Pak se ale stalo, že se mi Nissa náhodou zmínila, že zrovna kouká na můj oblíbený díl – tj. ten, kterého se nejvíc bojím – a já zoufale zatoužila si ho připomenout. Jeden díl mi přece nemůže ublížit... Den nato jsem po hlavě skočila do páté série. Momentálně se prokousávám dvanáctou.
Vztahové peripetie se seriálem máme za sebou, je načase přejít k tomu důležitému: Funko Pop figurkám respektive postavám, jež reprezentují – Samovi, Deanovi a Castielovi. 
Deana mám ráda, a čím jsem starší, tím ho mám radši, ale pravda je taková, že už od prvopočátku byl mojí absolutní pubertální láskou Sammy. Neuměla jsem si představit, že by na tom mohl kdokoli cokoli změnit... dokud čtvrtá série nepředstavila Castiela. Stále nevím, jestli tolik zbožňuju Castiela jako Castiela nebo zda je za moji obsesi jím zodpovědný Misha Collins; pravděpodobně obojí. Na každý pád Cass přebral žezlo a pořadí oblíbenosti tím bylo na roky definováno. A ono vlastně stále je. I dnes pokládám Castiela za svou nejoblíbenější postavu, kdykoli se ale na scéně zjeví Sam (takže furt), mám tendence své rozhodnutí zbochybňovat. Takový typický den v mém bias listu... 
Jakmile jsem se do seriálu opět ponořila a naznala, že je přesně tak skvělý, jak se pamatuju, zauvažovala jsem nad koupí Funko Pop figurek. Přece jenom, něco ze Supernatural by to už z principu chtělo... A tak jsem se pustila do pátrání. Existují Funko Popky Supernatural...? Existují. A kolik. Problém je, že Funko jako takové je již neprodává aktivně, tím pádem se nedají sehnat ani v našich e-shopech. Řešením by mohl být ebay, tak jako v případě Zuka, tu mě ale zradil fangirlící mozek. Protože kdybych kupovala na ebayi, koupila bych jednu figurku. S ohledem na cenu a poštovné pro mě vyšší počet nepřipadal v úvahu. Jenže! Když koupím Castiela, co Sammy?! A pokud bych teda, čistě teoreticky, koupila Castiela a Sama, bylo by fakt trapné nemít k nim i Deana, no ne? S tímto nebezpečným smýšlením jsem ebay urychleně zavřela, na Googlu jsem se však figurky pokoušela hledat i dál, protože... co kdyby náhodou...
No, a jednoho pěkného dne na mě vyskočila ne figurka, ale Funko Pop klíčenka. Castiel. Prodáván na jakémsi mrňavém českém e-shopu, o němž jsem v životě neslyšela. Neprověřeným obchodům se zpravidla vyhýbám, v tomto případě mi ale zvědavost nedala. E-shop působil dojmem, jako by se fanda fantasy a hororu rozhodl podělit o své zájmy s ostatními. Vcelku pochybně, ale sympaticky. A teď zním přesně jako ten člověk, kterýho každej ojebe. A co bylo nejlepší, slečna prodejkyně neměla skladem jenom Castiela, ona měla i klíčenky Sama a Deana. Jestli toto není osud...! Riskla jsem to. Díkybohu s pozitivním výsledkem.
Očekávala jsem, že budou maličké, ale sakra, Funko Pop klíčenky jsou ještě drobnější, než jsem si představovala. Detaily tudíž nejsou tak prokreslené jako na klasických deseticentimetrových figurkách, jeden každý však působí o to záslužněji. Winchestrovic braši ve flanelu, ozbrojeni noži? (Samovy vlasy jsou absolutní mástrís, mimochodem.) Cass oděný ve svém typickém columbovském baloňáku, bílé košili a modré kravatě? Lepší vizuální charakterizaci téhle svaté trojice si ani neumím představit.
Klíčenky, na rozdíl od velkých figurek, ponechávám v originální krabičce. Pro stabilitu exponátů je to rozhodně pohodlnější. Ke krabičkám Casse a Sama nemám výhrady, ta Deanova je bohužel lehce poškozená. Na první pohled to naštěstí není patrné a tvar jakž takž drží, bezesporu však už má něco za sebou. Možná špatné skladování? Ví bůh.

pozn.: Castiela byly na výběr dvě varianty, ta standardní a okřídlená "special edition". Chlapec milý, pravda, křídla jako taková nemá, ale... jednou je to anděl. Navíc se mi moc líbí, jak jsou křídla na klíčence zpracovaná. Jsou průhledná, přitom ale tmavá. Mají přesně ten cool vibe jako v seriálu, kde se zjevují výhradně v podobě andělova stínu. 




Halloween • Michael Myers


Posledním pánem na holení je figurka, kterou jsem koupila výhradně jako reprezentanta filmu, k němuž náleží. A že lepšího maskota těžko pohledat... Vrahouna Michaela Myerse vskutku nepokládám za postavu, kterou bych milovala, pokud bych však z ikonických slasherových zabijáků měla vybrat svého oblíbence... pak je to rozhodně Michael. Ten chlap mě děsí víc než Leatherface, Jason a Freddy dohromady.
Halloween z roku 1978 je můj nejoblíbenější slasher a druhý nejoblíbenější americký horor vůbec. Prvenství patří a vždy bude patřit Psychu. Jo, mám crush na vykopávky a nestydím se za to. Halloween je ve své podstatě vlastně hrozně hloupý film, komplexnější děj mají i slohovky dětí na druhém stupni, ale já si ho stejně neskutečně užívám. Pokaždé. Atmosféra je tu prvotřídní, člověk nemá problém fandit hlavní hrdince (protože není nic horšího, než když je protagonista hororu absolutní kokot a vy se jen modlíte, ať ho vrah/duch/cokoli zabije co nejdřív... a ono se nestane, protože plot armor) a z hlavního zlouna mi běhá mráz po zádech. Ideální stav! Třešničkou na dortu je pak soundtrack, který pokládám za to nejlepší v hororové historii.
Figurka odráží svůj předobraz a co si budem, Michael Myers není designově nijak barvitá postava. Chlap oblečenej v jednobarevné kombinéze, jehož jedinou zvláštností je maska na obličeji a slabost pro kuchyňské nože. Složité účesy nebo dechberoucí outfity se tu nekonají. A přesto Michaelova figurka oplývá detaily, nad nimiž upřímně žasnu. Líbí se mi provedení kombinézy, líbí se mi bujnost paruky, líbí se mi, jak plasticky působí maska na Michaelově obličeji. Většina Funko Popek nemá pusu, ale maska Michaela Myerse ano. Dodává jí to na náležité znepokojivosti. 



Žádné komentáře:

Okomentovat