Krásný večer, milí a drazí.
Jak jste, doufám, zaznamenali, má děvčata
Dreamcatcher v srpnu vydala páté mini album Dystopia: Lose Myself. A to znamená jediné – hysterický fangirl článek. O to hysteričtější, že mé
štěstí na kartičky je v DC albech naprosto
neuvěřitelné.
Album bylo, stejně jako předchozí
Dystopia: The Tree of Language, vydáno
ve čtyřech verzích, S-H-E-D. Jedna special, jedna ryze pre-order a dvě regular. Jelikož jsem samozřejmě velice skromný člověk (
haha) a jelikož miluju typický dreamcatcherovský design alb, rozhodla jsem se pro tradiční
regular edici.
Tentokráte skutečně jen jednu. A tak jsem si u svého oblíbeného prodejce slabošsky předobjednala random verzi, protože jsem se ani po několika hodinách od zveřejnění vizuální podoby pátého mini alba zaboha nedokázala rozhodnout, jestli se mi víc líbí zelená H, nebo červená E. 😄
Doručování byla zase jednou švanda za všechny prachy. Poté, co prodejce album podal na korejské pobočce FedExu, mi jako vždy přišel mail s předpokládaným termínem doručení, to jest 1. září. "Oukej," říkám si, "zatím zásilky pokaždé přišly o den dřív, tak uvidíme, co tentokrát." No, 31. srpna v poledne mi cinkla esemeska, že dnes mi budou doručovat balíček. Jak jsem si myslela. A tak čekám, čekám, čekám... V pět hodin už jsem byla skeptická, jelikož vím, že doručují do šesti. Ale možná... sledovací aplikace přece jen pořád hlásila, že je balík v autě připraven k doručení. Ve tři čtvrtě na šest jsem zkontrolovala stav zásilky znovu, nyní s výsledkem "v místní provozovně FedEx". Skvělý. Buďto kurýr nestíhal, nebo se na to prostě vysral.
Nakonec tedy album dorazilo v úterý prvního, jak bylo původně v plánu. Za což jsem nakonec vlastně i ráda, Lose Myself byla krásná odměna za náročný první den školního roku; pracuju v mateřské škole, chápete. Loni byla dítka povážlivě statečná, zato letos... letos to bylo výživný! 😅
Vyvolena mi tedy nakonec byla zelená H verze. Přezdívám jí "zmijozelské album", mimochodem. Je nádherná, myslím, že hned po Raid of Dream je to mé vizuálně nejoblíbenější DC album. A dostala jsem i freebie! Skupinovou kartičku z minulé éry, která se již hrdě natřásá v kpopovém regálu (který taky prošel updatem. teď jsou v něm alba seřazena abecedně podle interpretů). Jak již bylo řečeno, album je opět řešeno typicky dreamcatcherovsky: papírový přebal a v něm digipack, photobook a kartičky (+ standee a samolepka). Nu, a kohože jsem tedy uvnitř našla...?
Biastvo! ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!! K absolutní dokonalosti mi sice chybí Siyeon, ale... to bych pak byla tak moc lucky, že by mě beztak do půl hodiny přejelo auto. Růžová copatá Gahyeonnie, modrovlasá Dami – dvojitá! a totálně ambivalentní; na kartičce rozkošná, na standee absolutně cool! – a nejkrásnější SuA(!!!), všechny tři na podepsaných selfie kartičkách.