Závěr roku ryze gentlemanský

SUNGJIN: Je načase, abych ovládl tenhle bias list.

(Odpovědí je mu rozpačitý potlesk všech přítomných.)

SOOYOUNG (šeptem): Neměl bys... zasáhnout?

(Minho rezolutně zavrtí hlavou.)
MINHO: Pro vlastní dobro se odmítám jakkoli angažovat.

SY: Sungjine! (přihlásí se jako vzorná školačka) Já ti tvoje dobyvatelské tendence samozřejmě přeju, ale... co se sakra stalo? Doteď jsi byl absolutní pacifista!

SJ: Co se stalo? (zacuká mu oko) Byl jsem pohřebný zaživa, to se stalo!

SY: Takže za to zas může Aaron?

AARON: Jak zas?!

SY: Pšt.

SJ (usměje se jako nefalšovaný psychopat): Zničím ho. 

SY: V tom ti bránit nebudu, hádám...

A (navýsost dotčený): Hej!
(Situaci z odstupu sledují Kangta a SuA.)
KANGTA: Pan Park právě definitivně potvrdil, že mezi nás patří.
SUA (spokojeně pokývá hlavou): Je to Satan.
KT (povytáhne obočí): Nepomáhalas Aaronovi náhodou kopat?
SA: Ne. Pomáhala jsem mu Sungjina zasypat.
KT: ...
SA: A hele, jak to klukovi ušatýmu prospělo! (zamyslí se) Možná... kdybychom zaživa pohřbili Yesunga...
KT: Suo. Ne.

Krásný podvečer, milí a drazí.

Tak už?! tu máme kpopový článek za měsíc prosinec. Já vím, já vím, na tu samou věc jsem si stýskala dva měsíce zpátky, ale sakra, ten čas šíleně letí...! Poslední výkec roku 2024 sestává ze tří kartičkových pasáží a tří pasáží albových, které – jak napovídá titulek – tentokrát beze zbytku obsadila mužská část korejského idolstva. 
Prosincové články obvykle nazývám vánočními (a hodilo by se to, když už nám tu trsá ta Sooyoung v santovských šatičkách), u tohoto si však oficiální slavnostní přízvisko odpustím. Alb se mi sice urodil dostatek, žádné z nich jsem si však pod stromek nenadělila, čili... tak.

sběratelská pozn.: Vyjma fešáků, o jejichž debutech a comebacích bude řeč níže, vydali v listopadu album taky TXT. Samozřejmě jsem zvažovala, že Sanctuary podpořím, po vyslechnutí titulního songu a shlédnutí pár unboxingů jsem se však tuto éru rozhodla něžně odignorovat. Neříkám, že je špatná, ale ve mně jakožto fanynce nevyvolává vůbec nic. Snad jen zklamání. Titulní song Over the Moon je těžký průměr, který je snad jen o ždibec zapamatovatelnější než Deja Vu, celkový koncept alba mě nezaujal. Teda takhle, zaujala mě varianta Savior, ale její packaging zasluhuje shořet v pekle.

Dávat peníze za album jen proto, abych si ho mohla odškrtnout ze seznamu, zdvořile odmítám.  

Škola prokletých - 81. kapitola

• Min Ho sonduje a činí (ne)překvapivé rozhodnutí, Hongbin nachází zářného spojence a Minho může být spokojený, protože měl pravdu. Nejen o tom pojednává jedenaosmdesátá kapitola. 

Sungjin

30

1st album

vydáno: listopad 2024

pořízeno: listopad 2024; prosinec 2024

|Platform ver.|

Vyšší dívčí podruhé, tentokrát listopadová

Pěkné dopoledne, milí a drazí.

Je tu polovina listopadu (už?!) a s ní i pravidelný kpopový článek. Ryze dívčí článek, zase jednou. A jedeme v něm z kopce: kompletujeme "sety" i celé sbírky, rozšiřujeme kolekce; prim hrají kartičky, ale mihne se tu i jedno album. Prostě sestava, jak má být. 

Minulý dívčí článek uváděl Kangta, štafetu tudíž po právu převzala druhá největší kpopová princezna, Beomgyu. Ale aby se nebála jasně, dělá ji křena Soobin. Taký princ(ezn)ovský gif, hádám... 

Nákup posledního Momočina polaroidu, jenž zkompletuje oboustrannou MiMoka fólii, jsem si dlouho rozmýšlela. Chtěla jsem, ať mě polaroid, kterým celou tuto jednu etapu definitivně uzavřu, řádně osloví, ať je to vskutku výběr od srdce. Trvalo to, ale dočkala jsem se.
Koupila jsem ho od slečny z Německa, té samé, která mi necelé dva roky zpátky prodala Arang a jablečnou Yechan z Bizarre Story. Všechno probíhalo stejně hladce jako v prvním případě, až na fakt, že mi slečna jaksi zapomněla oznámit, že zásilku odeslala. Když se týden nic nedělo (německá pošta měla zase svoje dny, očividně), rozhodla jsem se slečně připomenout. Ta byla díkybohu přespříliš zaneprázdněná a zprávy si nevšimla; den nato jsem zásilku k vlastnímu úžasu objevila ve schránce.

Důvod, proč jsem k zfinalizování kolekce zvolila polaroid, jaký jsem zvolila, je ofina. Ano, u šálové Momoky jsem si stěžovala, jak moc mi k ní přirozená ofina nesedí, zato u pózující černě oděné Momoky, jejíž ofina je tak hustá a perfektní, že se musí jednat o paruku, nemám námitek. Naopak. V kombinaci s ofinou se mi moc líbí ten vysoký vyčesaný ohon. Momoka mi v něm připomíná ikonickou Suu z Bonvoyage éry.
Nepochybně autentickému polaroidu pak dodává na ještě výraznější autentičnosti i "vybledlý" autogram, na nějž mám v Momočině případě štěstí už podruhé.

Dvojité Dé alias aktivní ultimátstvo k devatenáctému desátý dvacet čtyři

Hezký den, milí a drazí.

Po roce je tu zas narozeninový článek. Šílené. Mám pocit, že ten minulý jsem sepisovala tak tři měsíce zpátky... Pokud Vás lehce zmátl nadpis, nedivím se, mě doslova konsternovalo, když jsem si tuto nečekanou skutečnost uvědomila. Jak všichni víme, mou ultimate skupinou je Shinhwa. Ta je naneštěstí v už asi desáté fázi klinické smrti, tudíž se jako "aktivní" vskutku nedá počítat. Po Shinhwě v rámci oblíbenosti následují Dreamcatcher. Jasné, pochopitelné, logické; skupina velice aktivní. Bronzová příčka náleží NU'EST, kteří jsou však mrtví definitivně, tzn. aktivita nula. Zato skupina číslo čtyři, Day6, aktivitou momentálně skoro šlape na paty DC. A vzhledem k tomu, že narozeninový článek obsahuje právě Dreamcatcher a Day6, znamená to, že mluvíme o mých aktivních ultimátních skupinách. Takhle, o ultimátství by tu řeč samozřejmě být nemusela, v případě Dreamcatcher a Day6 mě však toto přechodné, leč zásadní označení nijak neuráží...
Než přikročíme k článku jako takovému, dovolte mi krátce poreferovat o updatu bias listu:

V mých preferencích se žádné výrazné změny neudály, popadla mě ovšem neodbytná potřeba celou základní kostru překopat. To jest zkrouhnout počet oficiálních míst v seznamu. Nu, a stalo se. Aktuálně je příček v bias listu deset + pět speciálních + tři pozice pro biastvo mého mozku.
Jelikož tak zmizelo hned čtrnáct míst, snažila jsem se, aby za jednu skupinu figuroval v bias listu jeden člen. Shinhwu kupříkladu miluju celým svým srdcem, ale aby šest pozic zabírali jenom oni, to by bylo docela trapné a nefér vůči ostatním. Vidle mi do tohoto smělého plánu naneštěstí hodili Zhoumi a Yesung, kteří teoreticky spadají pod jednu skupinu, reálně ale vůbec, takže... berme hochy jako výjimku, co potvrzuje pravidlo. Dosavadní biasové, kteří se do seznamu nevešli – převážně ti, jež se netěší privilegiu hlavní za svoji skupinu – jsou zmíněni v sekci "(ne)oficiální oblíbenci". Prostě Brian a Beomgyu situace. Myslím, že si rozumíme.
Svatá pětice zůstala jako již tradičně nedotčena. Hongbina jsem ze speciální pětky přesunula na novou pozici, a to oficiálního biase mého mozku. On, Myungsoo a Soobin tak tvoří vlastní mini bias list, a mezi spešl pětkou se tím pádem uvolnilo jedno místo. Dlouho jsem dumala, komu tento post přiřadit. Nakonec jsem zvolila Sangu. V důsledku eliminace "jeden bias per skupina" taktéž vyvstala nutnost obsadit prázdná místa devět a deset. Zhostili se jich Nichkhun a Jihyo.

Vím, že to říkám pokaždé, ale... momentálně si správnější pořadí neumím představit. 

Paralela - 21. kapitola

∦ Z jedenadvacáté – tak trochu milosrdně ulhané – kapitoly Paralely jsem značně rozpačitá. Zdá se mi nedotažená, převedení děje do souvislého textu nedopadlo, jak jsem si představovala... Na druhou stranu jsem ale velice pyšná na ideu portrétovací pasáže. Technicky možná není zvládnutá dokonale, jako zdůvodnění Erikových rádoby nesmyslných motivů však funguje na jedničku.

Škola prokletých - 80. kapitola

• Díl osmdesátý. Wow. Ptám se sama sebe, jak jsem se k takovému číslu sakra dostala. A když pomyslím, kolik se toho ještě má dít... no nic.
Nač se těšit v dnešní kapitole? Hlavní motiv by, hádám, mohl být nazýván prozřením... a to prozřením značně nemilým.

Rozmanitosti není nikdy dosti, tzn. kousek ode všeho

Dobré jitro, milí a drazí.

Kpopový článek za měsíc září je tu. A pyšní se ingrediencemi vskutku rozličných chutí! Uf, to bylo moc poetické i na mě... Najdeme tu kousky albové i nealbové, kousky nebývale vizuální (ne, Kangta to není), kousky více či méně aktuální... a jednoho korunovaného trilobita (ne, Kangta to není). A pokud se ptáte, proč jsem jako úvodní gif nepoužila Kangtu, když se tak okatě nabízí... což by mě taky zajímalo... žádný důvod neexistuje. Užívejte kočkoChena.

Po svém japonském debutu na konci loňského roku Myungsoo sliboval, že se brzo vrátí i s korejským albem. A vskutku to nebyly plané řeči! Vidíte, jak moc už su zdegenerovaná Shinhwou, Kangtou a zbytkem chodících relikvií?! Osm měsíců mi přijde jako chvilka! První mini s okázale stručným názvem 24/7 spatřilo světlo světa v srpnu.

Můj původní plán byl koupit jednou chytrou a jednu standardní verzi alba. Konkrétně světlou verzi Day, protože její součástí je Myungsoo zababušený v peřině a ty fotky ve mně vyvolávají také hamakové flashbacky...! Naprosto jsem se do tohoto jednoho photoshootu zamilovala. Tak moc, že jsem mu hodlala podřídit... no, prakticky všechno. Pak mi ale – opožděně – došlo, že tu mluvíme sakra o Myungsooovi. Existuje-li pro mě nutnost vlastnit každou verzi něčího alba kvůli photobooku, spadají pod ni on, Minho a Kangta. A Eric a Hongbin, ale... tam to nikdy neklapne, hádám. Něžně jsem tedy svou nákupní vizi obměnila a předobjednala si verzi Ever, verzi Day a verzi Night.

No. A teď k tomu, jak to dopadlo.

Jako chytrou jsem si sice objednala verzi Ever, ale přišla mi varianta Rising. V podstatě o nic nejde, chytrá alba kupuju výhradně kvůli kartičkám. Verze Ever mě však nalákala na leporelový photobooček. A vy víte, jak moc prožívám leporelové photoboočky... Místo něj mám šest "photobookových" kartiček. Mrzí mě to? Lehce, ano. Kartičky jsou však nádherné. A zrovna tak se mi líbí kopretinový cover verze Rising. Ač je nadmíru možná až moc jednoduchý, působí na mě mírným, líbezným dojmem. A to je sympatické. Ovšem...! Pokud Vám věta až čtyři zpátky zní jako důvod, proč jsem se verzi Rising rozhodla pojmout za vlastní, jste na omylu. Ten důvod totiž představuje QR kartička. Ta nejnonšalantnější QR kartička, s jakou jsem kdy měla tu čest. Jakmile jsem ji uviděla, měla jsem jasno. Tenhle rozpustilý klenot, vážení, trumfne i leporelo. 😄

Funko POP! aneb chibi ve 3D

Funko Pop tu a Funko Pop tam, Funko Pop kam se podívám!

Sepsání tohoto článku bylo časově mnohem náročnější, než jsem si představovala (čtěte: su líná lemra), jeho finalizace se každopádně úspěšně zdařila. Souhrn mojí prozatímní Funko Pop kolekce v celé své kráse. Za rok až deset očekávejte part 2, s nákupy figurek jsem totiž rozhodně ještě neskončila; myslím si minimálně na další tři.
Vizuálně hrají Funko Pop figurky v tomto článku prim, vzato celkově se však jedná spíš... o takový lehký vhled do mého filmového/seriálového vkusu. Figurky si pořizuju jako reprezentanty toho či onoho díla, jež pro mě má výraznou citovou hodnotu. Ideálně v podobě nejoblíbenější postavy.

Star Wars • Leia Organa

Můj vztah se Star Wars je... zvláštní. Příběh ságy z předaleké galaxie mám nastudovaný už roky, filmům jako takovým jsem se však zarytě vyhýbala. Proč? Nemám nejmenší tušení. 😅 V roce 2022 naštěstí můj bratr naznal, že je načase mamá a mě kulturně vzdělat, a tak začal náš týdenní Star Wars maraton.
Začalo to prequely, logicky. Jak asi víte, prequelová trilogie je totální meme materiál. Navzdory prvotním obavám jsem si díly 1, 2 a (obzvlášť) 3 vcelku užila, většinový podíl na tom ale má bezpochyby to, že jsme je sledovali ve skupině. Sama bych si prequely dobrovolně znovu nepustila.

Prequelová trilogie tedy dostála své nevalné pověsti... dostojí té svojí – výsostně kvalitnější – i původní trilogie...? Dle mého skromného názoru rozhodně. Do dílů 4, 5 a 6 jsem se nepokrytě zamilovala. Líbí se mi jejich pohádkovost, přímost a jednoduchost. A čeho si na nich cením především, jsou postavy. Prequely možný mají lepší a stylovější souboje se světelnými meči a sequely vypadají líp po vizuální stránce, ale postavy, v těch obě před- i po- trilogie těžce pokulhávají.
Nu, a jak už jste z podnadpisu asi odvodili, mé maličkosti vůbec nejvíc zaimponovala princezna Leia. Od chvíle, kdy se poprvé zjevila na scéně, jsem měla jasno: 

To je moje holka.

Což není zrovna obvyklé, abyste věděli. Mám ráda spoustu ženských postav, ale to neznamená, že se jedná o mé nejoblíbenější postavy. V drtivé většině případů je na mém žebříčku oblíbenosti předčí jejich mužští kolegové. Sakra, takřka dvacet let si dívčí prvenství držela výhradně Kida z disneyovské Atlantidy! Mé nejoblíbenější disneyovky, mimochodem. No, jenže na Atlantidu všichni serou – Disney obzvlášť – Kidiny Funko Pop figurky se tudíž s devětadevadesátiprocentní pravděpodobností nikdy nedočkám. Byla by tak epická! Hanba a absolutní selhání lidstva, ale nedá se svítit. A tak jsem se svou frustraci rozhodla léčit kupou Funko Popek svého druhého největšího girl crushe...
Začalo to na podzim roku 2023. V záchvatu inspirace jsem se rozhodla pro velký narozeninový Funko Pop nákup: Darth Vader pro bratra, Leia z Nové naděje pro mě. Ta nejikoničtější Leia, mohu-li soudit. Bílé splývavé šaty a účes á la dva donuty jsou její takřka poznávací znamení. Blaster v ruce je pak ta pomyslná třešnička na dortu, která tvrdohlavou, arogantní a odvážnou princeznu perfektně dokresluje.   

Durdím se a fangirlím aneb krapet od obojího ještě (doufám) nikoho nezabil

Krásný večer, milí a drazí.

Víte, čím se vyznačuje kpopový článek za měsíc srpen? Kartičkami, alby a protivnou Nagasakiovou. 😅 Neptejte se, co mě posedlo, ani jaké erupce probíhaly na slunci, netuším. Sportovně rýpu takřka do všeho, co mi v létě přišlo pod ruku... přičemž polovina je v tom úplně nevinně... ale činím tak s nehynoucí láskou!
No fakt. Přísahám.

Dlouho jsem nad Tomorrow vizí svého přerostlého biase váhala. A rozhodnutí, které nakonec padlo, znělo následovně: seženu-li Weverse Soobina v ušaté čapce, povedu za Tomorrow trojičku. Jestli ne, bude jediným Tomorrow zástupcem blonďatý Soob verze Light.
A zdálo se, že to tak dopadne, že Soobin skutečně skončí jako sirotek, jelikož obě jeho ušaté kartičky se samozřejmě staly fanouškovskou senzací. V inzerátech existovaly jen pomálu, a když už, byly okamžitě vyprodané. Nejhorší na tom celém bylo, že jsem si už dobrý měsíc brousila zuby na druhou, komornější Weverse variantu, měla jsem dokonce vytipované dva ebayové inzeráty německé prodejkyně... jenže koupit jsem ji nemohla, protože všechno záviselo na ušaté kartičce. Weverse kartičky totiž mají takový debilní zvyk, že zadky verzí A a B tvoří dohromady jeden celek. Tzn. pokud seženu ušatou A verzi, potřebuju komorní verzi B (a obráceně). Chápeme se.
Nu, a tak pravidelně kontroluju instagram, občas zkusím štěstí na ebayi... a světe, div se, byl to právě ebay, kdo ukončil mé trápení. Vyskočil tu na mě zbrusu nový inzerát, v němž jiná Němka nabízela kupu Tomorrow kartiček. A jednou z nich byl i ušatý Weverse Soobin. Neváhala jsem a kartičku ihned koupila. 
Cena poštovného byla značně vysoká, předpokládala jsem tedy, že dostanu sledovací číslo. Ale ani prd. To mě docela naštvalo. Nebylo to však nic v porovnání s hrůzou, co mě polila, když jsem zásilku vytáhla ze schránky. Byla totiž povážlivě měkká. Jednalo se o obyčejnou papírovou obálku, v níž si hověla bublinková kapsa. A v té byla schovaná kartička. Na tom by nebylo nic špatného. Kdyby tu kartičku chránilo ještě cokoli jiného vyjma sleevu. Nevedeš toploadery? Oukej. Ale kousek kartonu má doma snad každý, ne?! Kartička přežila cestu ve zdraví, naštěstí, ale rozhodně ne zásluhou slečny prodejkyně.
Do sbírky mi tedy přibyl slavný Tomorrow Weverse Soobin, ušatá verze B. Ta lišácky potměšilejší verze s ďolíčkem. Miluju tu kartičku. Ne víc, než zlatovlasého Light Sooba... ale miluju.

#HappySuADay

O jahodovém rauši, (německé) ænomálii solidních rozměrů a leaderovi, kterého omrzelo hrát si na jiného leadera

MINHO: Hyung!
CHANGMIN: Nemluv na mě!

AARON (povytáhne obočí): Trable v ráji?
MH (na půl úst): Je uraženej, že jsem se posledně tak trochu kochal Horvejkulem... 
A: To mu schvaluju. (důležitě pokývá hlavou) Udržet si dominanci v rámci bias listu je –

MH: Ne, Aarone. On je uraženej, že jsem se kochal jinými břišáky než těmi jeho.
A: ...

MH: ...

A: Horvejkula na vás oba. Fakt že jo.
(Pak ale zmerčí kohosi za Minhovými zády; zbledne jako stěna a s jekotem se dá na útěk. Minho se zmateně otočí. Plouží se k němu Sungjin.)

MH: Nazdar. (pořádně si Sungjina prohlédne) Proč máš hadry od hlíny, vole?

SJ: ...

MH: Kdes vůbec byl?

SJ: ...

MH: Sungjine...?  

SJ: ...

MH: Tak fajn... (mírně znepokojený o krok ustoupí, načež si všimne blížícího se Briana) HEJ! Co jste kruci prováděli, že jste špinaví jak – (zarazí se) Younghyune? 

BRIAN (se širokým úsměvem): Ano, hyung?

MH: To je lopata?

Pěkné dopoledne, milí a drazí.

Jak na to tak koukám, kartičkové nákupy se v červenci hezky spárovaly... anebo jsem prostě jen nutně toužit upotřebit unit gify. To spíš.
Na konci měsíce minulého mě popadla šílená touha překopat šanony. A vlastně i vyměnit šanony. Za fancy lesklé šanony. Ale k tomu došlo až po tom překopání, čili... zásadní impulz máme. Původní plán zněl, že jednotlivé sekce zařadím podle generací. Dokud jsem nebyla internetem poučena, že NU'ESTi nepatří do generace třetí, ale jsou konec generace druhé. A všichni víme, jak vypadá moje A(a)ron NU'EST sekce. Objemně. Ne, že by se do šanonu s (I.) Kangtou, Shinhwou, (II.) SuJuny, BEG, SNSD, SHINee a 2PM nevešla, ale... prakticky by v něm už nebylo k hnutí. Postěžovala jsem si na tuto zradu Nisse, která mi poradila vysrat se na genenerace a rozdělit umístění podle roku debutu. Geniální.
První šanon, fialový, je domovem výše zmíněných, tj. Kangty (1995), Shinhwy (1998), Super Juniorů (2005), Brown Eyed Girls (2006), Girls' Generation (2007), SHINee a 2PM (2008). Druhý šanon, černý, obývají NU'EST a VIXX (2012) a Day6 (2015). Ve třetím šanonu, bílém, sídlí Dreamcatcher (2017), Pink Fantasy (2018) a TXT (2019). V šanonu čtvrtém, růžovém, jsou ubytováni mí drazí sólisté, jejichž skupiny zas tak nežeru, tj. Changmin (2003), Myungsoo (2010), Chen + Tao (2012), Yoon (2014), Jihyo (2015), Chuu a Soojin (2018), a random kartičky z mých random albových nákupů.
Ve stejném duchu jsem se následně rozhodla přeskládat i regál a... no, byla jsem si jistá, že když je první kartičkový šanon nejtenčí, bude nejprázdnější i první albová police. Ó, Misusi, jak moc jsem se spletla. 😅 Nemít Shinhwa speciální místo mimo regál, neměla bych šanci tam všechna ta prvo- a druhogenerační (a to nepočítám NU'ESTy!) alba vecpat.

Pán kartiček: Společenstvo JYP

MINHO: Tři měsíce, naplavenino.
NICHKHUN: ...

MH: To není "na dlouho poslední update".

NK: ...
MH: To je na někoho tvýho věku kurva krátká pauza! 

NK: ...

MH: Nemáš k tomu co říct?

(Nichkhun beze slova rozhalí župan.)
MH: Chápu.

Hezké poledne, milí a drazí.

Zcela bez legrace – spojitost mezi většinou kartičkového osazenstva červnového článku mě k smrti vyděsila. "Trio JYP lidu? To není možný! Kde bych to já – zrovna já! – vzala?!" Abyste rozuměli, z nějakého důvodu žiju už roky ve falešném dojmu, že počet JYP produktů v mojí sbírce se dá spočítat na prstech jedné ruky. Však jsou to jen 2PM alba! A kartičky... a Nichkhunovo sólo... a Minjunova sóla... a kartičky... a Day6 alba... a kartičky... a Sungjinův photobook... a kartičky... a Brianova sóla... a kartičky... a photobook Jihyo... a její sólo... a Twice kartičky...

...

...
Na prstech jedné ruky, no rozhodně.
(Díkybohu za comebacky, co nemají s JYP nic společného.)

Sungjinovy vlasy jsou nejmocnější entita ve vesmíru. Jsem o tom na sto deset procent přesvědčená. Jejich dlouhovlasý majitel už tři měsíce v kuse dlouhovlase okupuje mé nákupní články, a já přeochotně lžu sama sobě, že je stále neokupuje dost. 😅 Fourever tentokrát necháme albem a popovídáme si o Sungjinových nealbových dlouhovlasých exemplářích: kartičce z vánočního koncertu The Present: You are My Day a fanklubovém Our Lucky Day6 setu.
Na You are My Day kartičku jsem narazila docela náhodou. Teda... hledala jsem Fourever náležitosti, čili v prodejním Day6 hashtagu jsem se pohybovala, o koncertní kartičce jsem však vůbec nepřemýšlela. Pár dní jsem kolem ní kroužila, nerozhodná či ji vzít, anebo ne, nakonec mě ale udolala. A to svojí náladou. Vypadá to totiž, že si Sungjin focení velmi užíval. 😄 Nu, a s touto pozitivní myšlenkou zakořeněnou v mozku jsem si kartičku nadšeně koupila. Přicestovala ke mně z Portugalska, od Brianem zabiasované My Day. 

Koncept merche vánočního koncertu není typicky vánoční, jedná se o... nevím jestli úplně "poštu", možná spíš "zásilkovou službu". A Day6 se stylizovali do role jejích zaměstnanců. Líbí se mi, že se určeného konceptu drží i zadní strana. Její obálkový design vypadá úžasně.

Škola prokletých - 79. kapitola

• Krátkost jednotlivých pasáží, z nichž sestává devětasedmdesátá kapitola, mě upřímně docela zaskočila. Během psaní mi přišly mnohem obsáhlejší... Na druhou stranu, děje se tu toho opravdu dost. Příběh postupuje vpřed, nechybí ani niterné konflikty postav... A nejvíc mě baví Brian. Rozhodně. Myslím, že až na jeho inkriminované prohlášení narazíte, pochopíte. 

#HappyAaronDay

Kartičky krásné, krásnější... očekávané i vůbec ne

BRIAN: HYUNG!
(SuA a Aaron si nerušeně zamíchají kávu.)

B: SUNGJIN HYUNG! 

(SuA a Aaron se důstojně napijí.)

B: Kde je?!

AARON (suše): Kdo?

B: Sungjin!

A: Ty znáš nějakého Sungjina?

SUA: Ne.

KANGTA: Teď ale vážně, Suo. Kam jste ho zavřeli? Yesung má doteď trauma ze skříně – (zpoza rohu se ozve Chenův ďábelský smích) – odmítám se starat o dalšího kolegu s PTSD!
SA: Netuším, o kom to mluvíš. Sungjin? Jaký Sungjin? Já znám jenom – (s potměšilým úsměvem hrábne pod stůl a vytáhne zpod něj vyděšeně se tvářící slečnu) – Soojin!

(Soojin vyplašeně zírá na Kangtu a Briana, Kangta a Brian zmateně hledí na Soojin.)

B: Já... se nechytám...
KT (po chvíli přemýšlení se plácne do čela): No jasně! Sung-Jin, Soo-Jin... SuA a její obsese stejnými iniciálami. (pokývá hlavou) Sungjin to má za sebou. 

B (zbledne): VRAŤTE MI MÝHO LEADERA, VY BANDO EPOCHÁLNÍCH POŠUKŮ!

Krásný podvečer, milí a drazí.

V poměru šest ku dvěma dominují kartičkovému článku za měsíc květen zástupkyně něžného pohlaví. Je to jen můj pocit, nebo se to tu pomalu začíná stávat standardem...?
Na úvod mi dovolte jednu krátkou noticku: v album a photocard listech proběhla menší škatulata, hejbejte se. Sekce S a Tiffany Young byly zrušeny a zdejší propriety se přestěhovaly do sekce random. U Tiffany tento krok nijak závratně neprožívám, zato u S... Označit album skupiny, v níž figurují Kangta a hlavní vokalista mé ultimate skupiny (tj. Hyesung, kdyby to někomu nedošlo), jako random pokládám za rouhání nejvyššího stupně, ale... nedá se nic. Autumn Breeze letos na podzim oslaví deset let. Deset. Jednu dekádu. Během níž nevyšlo nic dalšího a bůhví, jestli vůbec kdy ještě vyjde. V dohledné době určitě ne... A tak, z hlediska úspornosti, padlo rozhodnutí, jaké padlo. Radostí do stropu z něj neskáču, ale dává mi největší smysl.

Když médii proběhlo oznámení, že Soojin v květnu vydá druhé mini, můj mozek na tu zprávu zareagoval s nepřístojným nadšením. Jako by se snad jednalo o někoho, koho aktivně sbírám... Neumíte si představit, jakého brouka mi to nasadilo do hlavy! 😅 Den dva jsem na toto téma sama se sebou polemizovala, a naznala jsem, že není důvod, proč bych Soojin nemohla aktivně sbírat. Ano, tak snadné to bylo. Zpětně (tj. za prosinec 2023 → koupě Agassy) jsem jí tedy tady na blogu vytvořila vlastní albovou a kartičkovou sekci; v příštím článku se přirozeně můžete těšit na všechny comebackové náležitosti.
Takže sbírám Soojin. No jo, jenže co to kartičkově znamená? Přemýšlela jsem a přemýšlela, a zařekla se, že po Soojin rozhodně nepůjdu tak akčně jako po Chuu, a už vůbec ne tak akčně jako po Jihyo. Ale trojička per album... trojička per album zní jako příjemné řešení. Což značí, že za Agassy mi jeden kousek chybí.

Dubnová alba aneb druhý nejneoriginálnější název článku v blogové historii

SUA (hystericky): CO TO MÁ BÝT?!
SUNGJIN (smířlivě): Mám hodně snadno dostupných kartiček, no...
SA: TO JÁ MÁM TAKY! A JI NIKDY ANI NENAPADLO –! AARONE! ON S NÁMA CHCE VYJEBAT!
SJ (zamračí se): Nechápu, o čem to ta ženština mluví.
SA: A NAVÍC PLÁNUJE SÓLO ALBUM!
SJ: To určitě nebude kartičkově nikterak –
SA: PTAL SE TĚ NĚKDO?!
SJ: NENECHÁM SE TU SPROSTĚ OSOČOVAT!
SA (nakloní se k Aaronovi): Beomgyu byl beztak jenom zástěrka. Brian plánuje to ovládnutí světa s ním. Celou dobu.
SJ: Aarone, já přísahám –
AARON: Jak přesně že ses zbavila Sangy, Suo?
SJ: AARONE, NE!

Pěkný den, milí a drazí.

Je tu druhá část dubnového článku a v ní, jak jsem avizovala, se na zoubek podíváme albům. Třem až šesti... záleží, jak to chcete brát. Vzniknuvší nepoměr má jednoduché vysvětlení – Day6 uzurpovali moji peněženku pozornost stylem, jakým se to žádnému jinému uskupení s vícerem albových verzí dosud nepovedlo.

Dlouho tu nebyla řeč o žádném random albu, je třeba to napravit! (čtěte: koupila jsem si random album, co akorát náhodou hezky zapadlo do albového článku 👌) Skupina Nature a jejich třetí single album Nature World: Code M. Nákup, jenž stejně jako v případě Dreams Alive, proběhl výhradně kvůli titulnímu songu.
Když Nature v roce 2020 vydaly písničku Girls, kpopoví fandové se mohli zbláznit. Ten song byl všude a každý o něm mluvil. Ano, i já ho v tu dobu slyšela a naznala jsem, že je fakt zajímavý. Nijak zásadně jsem ale Girls neprožívala, protože... no, Dreamcatcher existují, takže z hororového songu, jen proto, že je hororový, si na prdel fakt nesednu. Pustila jsem si ho, kdykoli jsem na něj na YouTube narazila (tj. asi dvakrát ročně?), ale aktivně jsem ho nevyhledávala. Změnilo se to na začátku letošního roku, kdy se má patologická obsese Ghostem přetransformovala do obyčejného zájmu, a já si vzpomněla, že před epickým DreamNote songem tu vlastně byly Nature a Girls. Je ta písnička furt tak dobrá, jak se pamatuju...?   

Paralela - 20. kapitola

∦ Tak jsme konečně u scény, již jsem měla namyšlenou dřív než samotný děj Paralely. 😅 Násilí páchané na maknaem! Jééé! Ale jinak přísahám, že proti Andymu nic nemám. Fakt ne.

Dubnové kartičky aneb nejneoriginálnější název článku v blogové historii

Hezký den, milí a drazí.

Máte-li o (ne)fungování tohoto blogu jakés takés povědomí, víte, že uveřejnění nákupních keců na začátku měsíce značí jediné – v dubnu vyjdou kpopové příspěvky dva. (spoiler!) Ten pozdější, albový, bude samozřejmě sestávat z nejnovějších comebacků Day6 a TXT.
Kartičkové složení tohoto článku mě naplňuje sentimentální hrdostí. Ať už jde o kartičky mých žen, dítěte a jeho princezny, blonďaté víly... nebo o tu úplně poslední, nejspeciálnější.

Hvězdné obsazení první pasáže? SuA a její nealbové kartičky!
Po třech letech jsem se konečně zmohla a pořídila si kartičku z koncertu Crossroads, nad níž vzdychám od chvíle, kdy poprvé spatřila světlo světa. Koupila jsem ji od jedné milé slečny z Německa.
Miluju Suinu zdejší něžně rozkošnou vizáž; pro Suu tolik netypickou. Vím, že se jedná o outfit, v němž spolu s Handong a Gahyeon coverovaly Twinkle od SNSD TTS, no můj mozek, kdykoli tu kartičku vidím, je jako: "Jé, baletka!" A trvá to už tři roky, takže asi chápete, že pro mě to je prostě SuA baletka – ač má na nohou prokazatelně podpatky a ne piškoty – a přes to nejede vlak. Ehm... Přijdu si jak dítě, co zarytě odmítá upustit od "verlyby". 😅
Zadní strana koncertní kartičky je... působivá. Asi. Nejsem si úplně jistá, zda mohu s čistým svědomím říct, že se mi líbí, protože na můj vkus je poněkud kýčovitá. Naštěstí ve velmi únosné míře.

Kabinet kuriozit kromobyčejně nekuriózních

Krásné odpoledne, milí a drazí.

Kpopový článek za měsíc březen obsahuje čtyři zásadní proměnné: Kangtu(!), novou sólistku, nákupy za všechny prachy a hlavně Kangtu sken(er)ovou krizi.

Situace se má tak, že jsem si pořídila nový laptop. Zkorigovat barvy skenů je problém číslo jedna, protože na milém Asusu vyhlížejí barvičky mnohem jasněji než na starém a mrtvém Lenovu. Problém číslo dvě, můj stoletý skener je týpek, ale jeho kábl odmítá komunikovat. S čímž jsem měla problém už dřív, no teď je to naprostá katastrofa. Tudíž jsem naznala, že je načase začít používat bezdrátový skener. Nejsem z toho úplně nadšená, protože si myslím, že můj starý Epson, ač mu to trvalo půl dne, skenoval líp, ale... nedá se svítit. Od nynějška tudíž bude více a více skenů kartiček a alb vyhlížet odlišně. Co se rozpracovaných setů týče (tj. kartiček z jednoho alba), ty se snažím dokončit tak, aby si vizuálně odpovídaly, ale veskrze... 

Nadešla nová éra.

O existenci Chuu, vokalistky skupiny Loona, jsem měla jakés takés ponětí ještě v její pre-debut éře. Ne proto, že by mě Loona jakkoli zajímala, ale v rámci obecných znalostí, které se snažím minimálně o výraznějších skupinách mít... Chuu prostě byla jak svým pseudonymem, tak vzhledem ze všech dvanácti členek Loony ta nejvýraznější. Aspoň pro mě. 

Na konci roku 2022 společnost Blockberry Creative oznámila, že Chuu šikanovala personál či co, a proto byla z Loony odejita. Proti čemuž se ke smůle Blockberry Creative ohradil každý, kdo mohl, a ani Chuu si jednání společnosti nenechala líbit. Celý soudní cirkus dopadl tak, že všech dvanáct členek Blockberry Creative opustilo, fanoušci jásali a Chuu v říjnu 2023 sólově debutovala. Toto všechno jsem důkladně sledovala, jelikož bizarní kauzy jsou moje guilty pleasure ale ne větší než Rock Ur Body, v říjnu však mou výhradní pozornost uzurpovala vizuálnost Jiniina alba, a Chuuin debut mě tak nějak... obešel.

Stydím se. Hluboce se stydím.  

Nápad vyposlechnout si titulní song Howl přišel při procházení storíček jedné z instagramových prodejkyň, od nichž jsem během ledna nakupovala. Slečna totiž vyhrála fancall s Chuu a velice jímavě o tom zážitku básnila. No, a já v tu chvíli neměla na práci nic lepšího než naběhnout na YouTube a dohnat resty. Takže jsem si pustila Howl.

Napoprvé mě zcela odrovnalo, jak nádherný má Chuu hlas. Bezprostředně si mě jím získala. Napodruhé jsem se zaměřila na text té písničky a... posvětím-li existenci pomyslného šuplete "songy, co mě emocionálně rozbíjejí", patří v něm Howl čestné místo. Hned vedle I need somebody a Zombie od Day6, Yoonova IYAH a Changminova Human.

Škola prokletých - 78. kapitola

• Z věcí minulých, přítomných i budoucích (tj. plány ✨) sestává překvapivě přízemní dění osmasedmdesáté kapitoly.

Chuu (photocards)

Chuu

HOWL

1st mini album

vydáno: říjen 2023

pořízeno: únor 2024

|Ever Music ver.|

Ctrl+C a Ctrl+V ale ne tak docela

Pěkné ráno, milí a drazí.

Je to tu. Kpopový článek za měsíc únor ve staronovém hávu. Co je na něm staronového, ptáte se? No. Stále se iracionálně tvářím, že celý únor patří Erikovi, ačkoli Erikův je tu výhradně ten rozkošný gif níže. Ehm. A hlavní hvězda letošního únorového článku je tatáž jako loni, jen... updatovaná. Chápete. Tolik ke "staro-" části. Co se "-nového" týče, nadrzo jsem do únorového článku propašovala dalšího únorového takřka trilobitího oslavence a vůbec mě to netrápí. Což pokládám za významný pokrok. Teď jen doufám, že si z toho další únorový oslavenec neodnese trauma. To by mě mrzelo. 😅 

Hlavní hvězda o sobě očividně ví, že je hlavní hvězda, tudíž jako správná célebrita dorazila pozdě a skoro poslední. A já jí i přesto věnuju úvodní, nejprestižnější pasáž článku... Uf. Ale jinak mě vůbec nemá omotanou kolem prstu. Fakt ne. Přísahám.  

Řeč samozřejmě je o Aaronovi a jeho 2024 Season's Greetings. Ode dne, kdy oznámil, že SG budou, jsem stalkovala Klářin instagram, abych se případně mohla připojit k jejímu – oh, pamatujete se na Kláru? Ano, tu Francouzku, jejíhož group orderu jsem se zúčastnila loni. Zároveň jsem ale obhlížela i filmnadvd, protože když už se vytasili s Aaronovým fanmeetingovým merchem, mohli by letos mít i jeho Season's Greetings, no ne...? No ano! Den D jsem prohysterčila, nerozhodná, zda si mám předobjednat SG tady v Čechách, nebo podpořit Klářin francouzský GO. Když si SG koupím na filmnadvd, určitě na ně nebudu čekat tak dlouho... Když si ale SG koupím u Kláry, dostanu k nim PéÓBéčko... Nikoho nepřekvapí, že vyhrála Klára.

A tak nastalo údobí dloooouhého čekání. Delšího než minulý rok. Rozhodně. Však v den, kdy už jsem loni měla Season's Greetings doma, nebyly letos ještě ani připravené na cestu do ČR. Vlastně už od počátku byl celý letošní proces... divný. Všechno podezřele dlouho trvalo. Odeslání, cesta, Klářina komunikace, všechno. Nejednou mě během těch dvou měsíců kacířsky napadlo, jestli mi za to to PéÓBéčko vůbec stálo... Stálo. Svého vytouženého balíčku jsem se nakonec dočkala 19. února. 

#HappyEricDay

Škola prokletých - 77. kapitola

• Kangta zjišťuje, kdo a proč ho vykopal z hrobu, Hongbin se socializuje, Eric pověřuje Yesunga úkolem a Minhyun má druhé Vánoce... Jak by řekl klasik, sedmasedmdesátá kapitola hýří emocemi.

#HappyYoonDay

O jakéms takéms kompletování, princezně, co není Kangta, a ne-úplně-random jubilejním albu

(Chen sedí na stole vedle obrovské skříně; brouká si a spokojeně klinká nohama.)

AARON (dloubne do Minha): Co že má tak dobrou náladu? Odkrouhl Briana?

MINHO: Kdepak, hrozba světového převratu nadále trvá. 

A: Tak Changmina?

MH (zmatený): Co s tím má co dělat hyung? 

A: Je příliš neodolatelný nebo co. Říkal Soobin. 

MH: ...

A: Co?

MH: Není na něj trochu starej?

A: ...

MH: Co?

A (s povzdychem): Ale nic. Tak z čeho je teda Jongdae tak odvázanej?!    

MH: Povýšil. Kartičkově. 

A: Jakože...?

MH: Jo.

A: Jé, tak to gratuluju!

CHEN (zářivě se usměje): Děkuju! Mohlo by to být samozřejmě ještě lepší, ale –

(Ze skříně se ozve zaúpění.)

C: – trojička per album je moc pěkný počet!

(Ze skříně se ozve rána; Aaron a Minho si vymění znepokojený pohled.)

A: No jasně. (nervózně se zasměje) Všichni milujeme trojičky!

(Minho zuřivě přitakává.)

C: Moment. (přimhouří oči) Vy dva přece –

(Zachrání je příchod Kangty.)

KANGTA: Nazdar. Viděli jste dneska Yesunga? 

(Skříň se začne doslova otřásat; Minho, Aaron a Kangta to ohromeně sledují.) 

A: Ne, ale... Minhyun ráno říkal... (zbledne) že slyšel Yesunga vyřvávat, že to Chenovi nedaruje, že je podlej zrádce...

KT (povytáhne obočí): Chene...?

C (nehne brvou): Kdo je Yesung?

 

 

Hezký den, milí a drazí.

První měsíc roku 2024 byl pro mou kpopovou sbírku až neskonale příznivý. Ne, že by vše plynulo hladce, o tom nemůže být řeč, ale finální výsledek každého jednoho procesu snad ani nemohl být lepší. Vůbec bych se nezlobila, kdybychom v tomto duchu pokračovali i nadále... ale jak znám svoje miláčky, značí tato pozitivní epizoda beztak jen ticho před bouří. Jaj. Už teď se nemůžu dočkat února... 😅